Ad. …...koukat jako na "vidláka z buranova za Sibiří"…..
O tomhle tématu trochu něco vím, protože jsem cca. třetinu života prožil mimo ČR (Rakousko, Švýcarsko – Kanton Zug, odešel jsem prakticky hned po Sametovce 1989) a nemohu s Váma souhlasit. Jednání s úřady, sousedi v bydlišti, kolegové v práci – během všech let jsem snad jen 2x narazil na nějakou animozitu z důvodu, že jsem Čech. Jednou se jednalo o původem východní Němku žijící ve Švýcarsku, která jak jsem po čase pochopil, byla potomkem sudeťáků a měla něco speciálně proti Čechům. V druhém případě to byl soused v bydlišti - starej echt Švýcar, který měl něco paušálně proti všem cizincům, ale i s ním jsem se nakonec dokázal domluvit tak, že jsme se aspoň slušně pozdravili když jsme se potkali na chodbě. :p
Jinak, že by na mě někdo koukal přes prsty díky mému východoevropskému původu, s tím jsem se nesetkal. Jednou se mi stalo, že mi kolega řekl, že díky výrazným tvářím mám vzhled typického východoevropana, ale myslel to v dobrém, nebyla za tím žádná zášť. :p Kariérní možnosti jsem měl zhruba stejné jako domácí – zvlášť to bylo patrné ve Švýcarsku, kde zhruba čtvrtina firmy byla tvořena cizinci. Pracoval jsem na vysokoškolské pozici.
Jinak, v obou zemích jsem potkal několik Čechů a někteří byli i ve významných pozicích – např. primář ve špičkové soukromé nemocnici specializované na léčbu zranění kloubů (léčila se u něj i tenisová extratřída z celého světa) , majitel několika lékáren, vedoucí projektant v jedné nadnárodní technologické firmě (velel zhruba 200 lidem z nichž většina byli Švýcaři a několik jich bylo i PhD z ETH), apod…. Nemyslím si, že by si někdo dovolil nad nima ohrnovat nos. Mimochodem, ani nepoužívali poněmčená jména, ale na vizitkách měl pěkně háčky a čárky.
Tož, tohle byla jedna drobná osobní vzpomínka jednoho starého zbrojnoše. :p