Na to mě napadají dva zlepšováky:
1) Fotovoltaiku na střechu.
Jasně, celou spotřebu to nepokryje, ale alespoň něco.
2) Stejnosměrné rozvody.
Píšete režii UPS až 30%, což mi přijde opravdu hodně. Online UPS typicky konvertuje 220V na 24V (48V) pro baterie a pak zase zpět. Ta druhá konverze by se dala ušetřit napájením serverů přímo z těch bateriových 24V. Podobné řešení se používá v telefonních ústřednách a také některých "zelených" budovách napájených z FVE. Znamená to předělat rozvody a vyměnit zdroje v serverech, tj asi nic pro okamžité nasazení do produkce. Za experiment (podobně jako olejové chlazení) by to možná stálo.
pokud provozují jen vlastní servery, smysl by to mohlo dávat a tahle myšlenka se mi také líbí. Byl jsem na návštěvě v DC, kde jeli na 24V/48V a řešili tam třeba problémy s tím, že veškerý HW museli speciálně nechat sestavovat a některé kusy se jim výrazně prodražilli, třeba sehnat síťové prvky, KVM a jinou bižutérii je dost drahé, zejména pro potřeby jedhono DC. Naopak nabídka serverů je relativně silná.
ale zase máš méně transformátorů a jiných prvků, tady https://datacenters.lbl.gov/sites/default/files/DC%20Power%20Demo_2008.pdf třeba mluví o celkové úspoře 6 - 7 %, vč. třeba o 40 % nižší nároky na měď.
Tady je zase článek, kde tahají 380V DC přímo do serverů https://ieeexplore.ieee.org/document/8501904.
Samozřejmě tahat 24V a chtít z toho 5kW znamená, že budu mít centrimetrový měděný kabel, nic pěkného. To co jsem viděl já, měli tam tisíce ARM procesorů a malých jednotek, žádné velké servery, jednalo se primárně o datové DC.
Asi mate na mysli triaky, tie su vhodne pre spinanie AC zataze, s tyristormi je spinanie AC zataze o nievo komplikovanejsie. Tyristory sa pouzivali volakedy hlavne v menicoch DC motorov lokomotiv. Teraz sa pre AC lokomotivy pouzivaju hlavne IGBT.
DC rozvody nie su az taky nezmysel, tie vzdialenosti nie su nejako vyznamne aby sa nejako moc uplatnili straty, akurat zariadenie takto napajane by vyzadovali upravene zdroje (minimalne vyhodenie usmernovaca na vstupe).
Na velke proudy se pouzivaji tyristory a ne triaky. Tyristory totiz maji podstatne mensi ubytek napeti pri stejnem proudu, takze 2 tyristory antiparalelne jsou lepsi nez jeden triak. Ovsem v naproste vetsine pripadu se tyristory pouzivaji v zapojeni typu 'rizeny usmernovac', takze tam vubec nepotrebujes opacny smer. Ze tri fazi udelas pomoci 6 tyristoru regulovany stejnosmerny vystup.
Mozna te to prekvapi, ale prvni vec, co se v klasickem PC zdroji udela je USMERNENI. Proste je tam par filtru, pojistka, tlumivka a nasleduje klasicky Gratzuv mustek - 4 diody. Pak uz jenom pekne velky kondenzator, na ktery nebyva radno sahat ani par minut po vypnuti. Dal je hlavni trafo a tranzistor, ktery do nej z tohoto vstupniho kondenzatoru posila impulzy. Tyristory nebo triaky v beznem zdroji nejsou.
Zkratka normalni PC zdroj muzes bez jakekoliv upravy napajet stejnosmernym 300V napetim.
A ako by to malo zvysit ucinnost? Ten vstupny usmernovac akurat nabije kondenzator, z ktoreho si menic berie energiu podla zataze. Ak je odber nulovy, tak sa kondenzator nabije na napatie, ktore zamedzi otvoreniu diod v mostiku. Pretoze dioda bude otvorena len v pripade ze rozdiel napajacieho napatia a napatia na kondenzatore bude vacsie ako prahove napatie diody v mostiku x 2. Krat 2 pretoze je to mostik a diody ktore su otvorene su vlastne v serii. Nic jednoduchsie neexistuje. Jedine k comu to moze dopomoct, je obmedzeni prudoveho narazu pri zapnuti zdroja. Viete o nejakom konkretnom zdroji, ktory je takto zapojeny? Pripadne mate nejaky zdroj pre udajne zvysenie ucinnosti?
A ako by to malo zvysit ucinnost?
Omlouvám se, správně se tomu říká aktivní / synchronní usměrnění. Účelem je snížit ztráty, způsobené úbytkem napětí na diodách v můstku.
https://en.wikipedia.org/wiki/Active_rectification
Našel jsem to třeba zde:
https://vyvoj.hw.cz/napajeci-zdroj-nejen-pro-led-osvetleni-od-st.html
Ale jestli se to používá v běžných spínaných zdrojích v serverech netuším, tam se asi účinnost tolik neřeší (zatím :-).