Původně měl senát o návrhu hlasovat už ve středu, ale nakonec se hlasování přesunulo na dnešek. Hlasování předcházela poměrně dlouhá rozprava, které se zúčastnilo šestnáct senátorů, přičemž řada z nich vyjádřila pochyby. Zejména kvůli paragrafům 82 a 84, které zavádí blokaci internetových stránek s nelegálními hazardními hrami. Odborná veřejnost, hlavně v podobě iniciativy Přichází cenzor, tuto část návrhu kritizovala kvůli neefektivnosti, nákladnosti a vůbec omezování přístupu k internetu.
I přes pochyby se nakonec senátoři vyjádřili jednoznačně. Pro přijetí návrhu hlasovalo 42 ze 65 senátorů, kteří byli přítomni. Zdrželo se 23 senátorů, proti nehlasoval nikdo. Pro přijetí návrhu hlasovali hlavně senátoři vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a ANO. Zdržela se většina senátorů ODS a nezávislých/nezařazených. Na stránkách senátu je k dispozici jmenný seznam hlasování. Posledním krokem pro schválení zákona je podpis prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten k návrhu nevyjádřil pochyby a předpokládá se, že jej podepíše.
Ministr Babiš: nevím o tom, že by blokaci bylo možné obejít
Ministr financí a předkladatel návrhu Andrej Babiš argumentoval hlavně tím, že podobné zákony včetně blokace existují ve většině evropských zemích a že zvýší příjmy státního rozpočtu. Každá druhá sázka na internetu je nelegální, přicházíme ročně o miliardu korun,
říká Babiš. Skutečně to není žádná cenzura. Jen chceme zabránit černému trhu internetových hazardních her,
dodává.
Babiš také vysvětloval, proč by o zablokování internetových stránek mělo rozhodovat jeho Ministerstvo financí. Podle jeho slov jde o formulářovou činnost, kterou je zbytečné zatěžovat soudy. Upozornil také na to, že se provozovatel stránek, které mají být zablokovány, může obrátit na soud nebo podat rozklad k rozkladové komisi, která bude zřízena. Ministr do ní chce nominovat i poslance a senátory, kteří jsou proti blokaci, aby mohli dohlížet, že nedochází ke zneužívání.
Babiš prohlásil, že si není vědom toho, že by blokaci bylo možné obejít a že to považuje za dezinformaci. Našim čtenářům jistě nemusíme představovat Tor, VPN, proxy a další technologie… Podle ministra nedávají smysl ani argumenty, že blokování bude velmi nákladné, až v řádech miliard korun. Prý stačí blokovat na úrovni DNS, což je relativně snadné a málo nákladné. Problém je v tom, že návrh zákona způsob blokace nespecifikuje a hovoří o stránkách, nikoliv doménách.
Senátoři pochybovali a uvedli pozměňovací návrhy
Rozpravy se zúčastnilo šestnáct senátorů a všichni zákon jako takový hodnotili kladně, jen s blokováním stránek měla část z nich problém. Myslím si, že je nepřijatelné, aby v demokratické společnosti úředníci měli možnost zablokovat jakékoliv stránky svobodného internetu. Je to naprostý zásah do svobody slova,
prohlásila Veronika Vrecionová (ODS). Vrecionová navrhla kontroverzní paragrafy úplně vypustit, případně alespoň změnit blokaci stránek na blokaci domén, která je technicky snazší.
Nejsem expert, ale jestliže jsem slyšela, že pozměňovací návrh podporuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), Svaz průmyslu a dopravy, experti a expertní skupiny, pak nemám důvodu nevěřit tomu, že forma v pozměňovacích návrzích by nebyla vhodnější,
říká Jitka Seitlová (nezávislá za SZ a KDU-ČSL) s tím, že také podporuje vypuštění paragrafu nebo blokaci domén prostřednictvím DNS.
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) má však jiný názor: Beru s rezervou i tu současnou kampaň, protože je zase o svobodně slova, a to je myslím zneužití tématu.
Oberfalzer dodal, že internetové firmy podobně protestovaly už před několika lety kvůli zákonu, který zakázal propagaci zahraničních sázkových kanceláří. Podle Oberfalzera se i tehdy říkalo, že to kvůli reklamním systémům technicky není možné, ale nakonec to jde.
Senátor Václav Láska (SZ) reagoval na argumenty, že ostatní evropské země také blokují. V řadě zemí to podle něj nefunguje a např. statistiky z Francie ukazují, že téměř polovina hráčů pokeru blokaci obchází. Láska také upozorňuje na nejasnosti v zákonu, resp. absenci specifikace technického řešení, a na fakt, že návrh už delší dobu kritizovaly např. Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ČTÚ. V Belgii se sice komise jmenuje komise pro hazard, je to samostatný regulátor, ale v této komisi jsou také soudci,
upozornil na skutečný stav v zahraničí Libor Michálek.
Odpor proti cenzuře bude pokračovat
I pokud zákon podepíše prezident a vstoupí v platnost, odpor proti cenzuře internetu a blokaci stránek by měl pokračovat. Minimálně iniciativa Přichází cenzor už předem avizovala, že rozhodně neskončí. Určitě chceme dál působit jako hlídač toho, že nedochází ke zneužívání,
řekl na pondělní tiskové konferenci Ondřej Filip ze sdružení CZ.NIC.
Otázkou také zůstává, jak by blokace vzhledem k nekonkrétnosti návrhu vypadala v praxi. Michal Feix ze Seznam.cz na konferenci upozornil na příklady několika evropských zemí, kde sice podobné zákony prošly, ale v praxi z různých důvodů stejně nefungují. Např. v Německu soud rozhodl, že tuto povinnost blokace poskytovatelům nelze uložit. Proti zákonu je také možné podat ústavní stížnost.
