Názory k článku Certifikáty Let‘s Encrypt validované přes proxy DNS

Neděje se to. Viz např. také Does Google Use Chrome to Discover New URLs for Crawling?. Stejný test si můžete udělat sám. Ten váš „příklad“ má tu nevýhodu, že by se takto stát nemohl. Jak by se asi Google na ten webserver dostal, když by znal doménové jméno, to se ale v internetu nepřekládalo?

Nikoli. Věřím tomu proto, že mám několik webů, které jsou jen pro soukromé použití, a Google je nikdy neindexoval (a ty stránky nemají žádný robots.txt, protože nejsou určené pro veřejnost a pro indexování). Věřím tomu proto, že je jednoduché to chování ověřit jednoduchým pokusem, který je popsán i v tom článku, a všechny takové pokusy dopadly stejně – Google stránky neindexoval jenom na základě toho, že by je někdo otevřel v Chrome.

Naopak nikdo, kdo tvrdil, že Google indexuje stránky jenom na základě toho, že je někdo navštívil prohlížečem, to nedokázal věrohodně popsat. Není si jistý, jestli opravdu na ty stránky neexistovaly odkazy, nedokáže přesně napsat, který robot je navštěvoval, nenapíše, jestli se stránky objevovaly ve veřejných výsledích vyhledávání nebo v privátních (kde jsou např. i e-maily apod.). Vám to nepřipadá podezřelé? Že nikdo z postižených nedokáže zkopírovat z logu user-agenta a IP adresu, nedokážu udělat screenshot výsledků vyhledávání?

Ostatně i vy píšete, ž eu vás byla situace přesně stejná, jako u Roba, al eon přitom psal, že jeho doména se ani nepřekládala v internetu. Takže Google by si musel i doménu přeložit pře prohlížeč, zjistit, že vede na veřejnou IP adresu, a pak by jí mohl crawlovat. A co by zobrazil ve výsledích vyhledávání? Tu doménu, která by nikomu nefungovala? Nebo by tam dal veřejnou IP adresu a doufal, že webserver odpoví správně, i když mu prohlížeč nepošle hlavičku Host? Obě varianty jsou šílené, a kdyby se Robovi skutečně stalo to, co si tu vymýšlel, s jendou z těch variant by se ve výsledíchc vyhledávání setkal, a určitě by se ve svém popisu události podělil i o tohle („cha cha, a Google ve výsledích vyhledávání zobrazoval odkaz s doménou, která se překládala jen v naší interní síti, cha cha, to jsou ale hlupáci“).

Occamova břitva říká, že nejlepší vysvětlení je to nejjednodušší – a já se tím řídím.

Já jsem tu nikoho za hlupáka neoznačil. Screenshoty bych si samozřejmě udělal v době, kdy bych na takové podivné chování narazil, stejně jako bych se podíval do logů. Když jste to neudělal, jsou ta vaše tvrzení jenom ničím nepodložené dohady.

Mimochodem, to, že jste měl nějaký interní web, na který neměly vést žádné odkazy z venku, samozřejmě není nijak výjimečná situace. Například existují tisíce firemních intranetů. Podle vaší teorie by je měl Google indexovat. Jak je tedy najdu?

Já to do žádné sbírky nevyžaduju. Jenom jsem konstatoval, že když jste neudělal ani takhle základní věci, vypovídá to o tom, že se v dané oblasti moc neorientujete a celý ten váš závěr je tudíž založený především na vašich ničím nepodložených dojmech. Jestli dovolíte, budu věřit spíš lidem, kteří se v oboru orientují a kteří to otestovali jasně popsaným a průkazným postupem, než někomu, kdo moc netuší, o co jde, a na základě bůhvíčeho získal dojem.

Nepsal jsem nic o ochraně intranetu. Celou dobu se tu bavíme o indexování neveřejných stránek, o ničem jiném.

Já vám věřím, že si myslíte, že se to stalo tak, jak popisujete. Akorát že ten popis je velmi mlhavý, podivný a někdy zjevně v rozporu s tím, co je reálné. Takže si dovoluji pochybovat o tom, že se reálně stalo to, co si myslíte, že se stalo. Že se v dané oblasti neorientujete a interpretujete chybně, co se stalo, na tom by nebylo nic divného ani špatného. Špatné je to, že si to odmítáte připustit, a že si myslíte, že vaše interpretace musí být správná, i když nemáte potřebné znalosti.

Já jsem vás nikdy nezesměšňoval ani jsem o vás nepsal jako o hlupákovi. Že vy trváte na tom, že vaše interpretace musí být správná (i když nedává smysl), tím se zesměšňujete sám.

Python je na to naopak docela vhodny. Perl by byl jeste vhodnejsi (ve "strict" rezimu objevi uz pri "kompilaci" vyrazne vice chyb nez python), ale ma mene uzivatelu, a ma spatnou povest, protoze dava programatorum svobodu. Ale na skripty ktere maji byt bezpecne (coz by rozhodne skript na manipulaci s certifikaty mel byt) by to urcite chtelo jazyk, ktery odhali pri kompilaci i preklepy v atributech objektu/klicich pole. Bohuzel jsem jeste nenarazil na takovy, ktery by byl zaroven natolik rozsireny, ze by mu nechybela siroka baze kvalitnich knihoven. (Python mel problemy s kvalitou knihoven, to se teprve posledni roky zlepsuje. Perl mel knihovny kvalitni, ale dnes jiz budou stare.)

poukazujem na to aby sa nepouzivali programovace jazyky na to na co sa evidentne nehodia

Bash se evidentně nehodí na parsování a sestavování JOSE+JSON, což je přesně to, co každý ACME klient dělá. Tedy napsat ACME klienta v bashi je podobné jako psát moduly do jádra v PHP.