Ten by ministerstvu financí umožnil blokovat přístup k vybraným internetovým stránkám. Náklady spojené s touto blokací by ale museli pokrýt poskytovatelé internetového připojení. Celkový finanční dopad na poskytovatele připojení k Internetu návrh zákona nevyčísluje. Zejména pro menší firmy v regionech by však důsledky schválení zákona v současném znění byly takřka likvidační. U všech poskytovatelů by pak zákon mohl znamenat výrazné zdražení koncových cen za připojení k Internetu.
„Systém, který umožňuje, aby o blokování vybraných stránek rozhodoval úředník Ministerstva financí České republiky, nemá v Evropě obdoby. Pokud to dovolíme, vydáme se na cestu směrem k nedemokratickým režimům, které se snaží kontrolovat a ovládat Internet. Navržené opatření umožňující blokování webových stránek zároveň nebude funkční. Obejít ho mohou jak provozovatelé hazardních serverů, kterým stát dává 15 dnů, aby přesunuli obsah na jinou adresu, tak uživatelé, kteří mohou využít celé řady jednoduchých možností, včetně oblíbených aplikací v mobilních telefonech nebo použití takzvané virtuální privátní sítě (VPN). Operátoři pak místo toho, aby v souladu s plány vlády i Evropské komise investovali do rozvoje vysokorychlostního Internetu a jeho rozšíření i ve venkovských oblastech, budou muset použít prostředky k tomu, aby se podrobili této regulaci,“ říká Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, správce české národní domény.
„Náklady na sofistikované blokování vybraných webových stránek budou pro poskytovatele internetového připojení mnohem vyšší než ukládání provozních a lokalizačních údajů (data retention). Ty se přitom pohybují kolem 200 milionů korun ročně. V případě zákona o hazardních hrách se tak jen u poskytovatelů připojení k Internetu může jednat o stovky miliónů až miliardu korun, neboť vybudování efektivního systému k blokování konkrétních webových stránek představuje něco velice podobného tomu, co již několik let budují v Číně,“ doplňuje Adam Golecký, technický ředitel sdružení NIX.CZ, které sdružuje také poskytovatele internetového připojení v České republice.
Přesné náklady, jež by zákon přinesl, ovšem nejsou známé, neboť Ministerstvo financí neuvádí, jaké konkrétní technologie mají poskytovatelé použít, ani to, jakou mají mít účinnost. Naopak zástupci Ministerstva financí deklarovali, že technický algoritmus blokace není důležitý. Zajištění stoprocentního blokování je přitom technicky nemožné, což mimochodem vystavuje poskytovatele připojení k Internetu právní nejistotě. Stát také v rozporu s programovým prohlášením vlády neprovedl analýzu dopadu této nové regulace na trh poskytovatelů připojení k Internetu.
„Navrhovaný způsob regulace nedokáže zamezit přístup účastníků k předmětným stránkám, a tudíž nesplní deklarovaný cíl. Navíc náklady na blokování se mohou ve svých důsledcích promítnout do cen účtovaných spotřebitelům za poskytnuté služby,“ říká Jaromír Novák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu. Je třeba také zmínit, že blokaci by se zcela vyhnuly aplikace pro mobilní zařízení, které nevyužívají webový prohlížeč.
Miliardové investice operátorů (podle použité technologie a případných slev na ně má jít o tři až šest miliard korun) by podle Jakuba Rejzka z ISP Alliance zdražily koncové připojení, snížily míru investic do infrastruktury a měly mizivý potenciál dosažení cíle návrhu zákona. To je v přímém rozporu s vládní strategií Digitální Česko, jež počítá s masivním rozvojem broadbandu. „V podstatě lze účelně blokovat pouze amatérské projekty či tomboly a výše vynaložených prostředků jim neodpovídá,“ konstatuje Jakub Rejzek.
Legislativní změna, která již prošla Poslaneckou sněmovnou a o níž senátoři budou hlasovat 25. května, obsahuje i další citelné riziko. Návrh zákona sice hovoří o blokaci stránek zahraničních provozovatelů sázkových kanceláří, kteří nemají licenci pro podnikání v České republice, je však napsán tak obecně, že vystavuje ministerstvu financí bianko šek k využití proti jakékoli internetové stránce. To by umožnilo cenzurovat provozovatele „nepohodlných“ internetových stránek. Tuto cenzuru by si navíc paradoxně, v podobě vyšších plateb za internetové připojení, platili sami uživatelé Internetu.
Prohlášení vydala organizace CZ.NIC.
ČLÁNKY DO MAILU