Česká Wikipedie bude poprvé ve své historii na 24 hodin mimo provoz. Chce tak protestovat proti reformě evropského autorského práva, která ovlivní podstatným způsobem budoucí podobu internetu. Z něho největší encyklopedie světa do značné míry čerpá, zamýšlená změna může významně ovlivnit od základu způsob, jakým Wikipedie funguje.
Čtvrtek bez Wikipedie
Protest proběhne ve čtvrtek 21. března a Wikipedie bude celý tento den nedostupná. Dopady na fungování Wikipedie, ale i internetu obecně jsou velmi závažné. Proto se komunita wikipedistů rozhoduje, jestli poprvé v dějinách české Wikipedie sáhnout k mimořádnému kroku a encyklopedii na den, 21. března, vypnout. Víme, že to je pro čtenáře nepříjemné, ale něco mnohem horšího může být realitou v případě, že uvedená směrnice bude v předložené podobě schválena a začne platit. Doufáme proto, že v poslední možné chvíli dojde k odvrácení toho nejhoršího,
vysvětluje předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál.
K protestnímu „blackoutu“ Wikipedie nedojde případně jen v její české verzi. Vypnuta by měla také být německá a předpokládá se, že se do protestu zapojí i celá řada dalších jazykových verzí encyklopedie, kde její editoři v současnosti diskutují nad finální podobou protestu.
Články 11 a 13
O chystané směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu pravidelně píše Lupa.cz. Problémové jsou zejména dvě části: Článek 11 přiznává online médiím výlučná práva k jejich textům a k jejich komerčnímu využívání, výjimku mají pouze „jednotlivá slova nebo velmi krátké úryvky“. Článek 13 má dát provozovatelům webů, které umožňují nahrávání uživatelského obsahu, přímou právní zodpovědnost za veškerý nahrávaný obsah.
Na přelomu března a dubna má Evropský parlament hlasovat o reformě autorského práva v on-line světě. Po několika letech jednání a příprav směřuje dokument k finálnímu hlasování. Pokud navrhovaná reforma projde, hrozí riziko, že uživatelé budou muset platit i za citování z novinových článků jejich vydavatelům. On-line platformy se navíc stanou odpovědné za obsah, který na ně jednotliví uživatelé vkládají.
První uvedené je pro Wikipedii podstatný problém – omezí se tím možnost citovat uvedené zdroje a zajistit tak kvalitu obsahu encyklopedie. Druhé drtivě dopadne na většinu ostatních webů, které budou nuceny zavést automatické kontroly nahrávání služeb, získávat více licencí od držitelů práv a omezit služby. Tím se může významně změnit celé prostředí internetu – pro on-line encyklopedie zde ale naštěstí bude platit výjimka.
Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat. Počítá s používáním tzv. ‚velmi krátkých úryvků‘ svobodně bez licence. Co pod tyto úryvky spadá, nikdo ale nevysvětlil. Wikipedie tak bude hůře přebírat obsah od ostatních, tvorba nového obsahu se proto značně ztíží. To považujeme za velký problém pro budoucí rozvoj i samotnou existenci Wikipedie,
uvádí k problematice reformy Vojtěch Dostál.
Velcí hráči protestují
Problematickou částí reformy je i zavedení odpovědnosti on-line platforem za nahrávaný obsah. Portály jako např. Facebook, YouTube, Flickr a další budou muset zajistit, aby na ně nikdo nenahrál autorskoprávně chráněný obsah. Odpovědnost za porušování autorského práva tak bude přenesena z nahrávajícího na provozovatele služby. Fakticky tím hrozí, že internetové společnosti budou radši blokovat nahrávání části obsahu, než aby složitě ověřovaly autorství.
Namísto kontroly toho, co nahrává uživatel, nastoupí robot – a ten bude vyhodnocovat, jestli někdo autorská práva porušil nebo ne. Automatické programy jsou ale pro on-line platformy drahé a jejich chybovost zůstává i nadále vysoká. Není prostě možné poznat, jestli uvedený obrázek někomu patří, či nikoliv. Ve výsledku tak tato změna může vést k filtrování nahrávání a omezení svobody na internetu. Méně informací se dostane na síť a méně jich bude k dispozici editorům Wikipedie.
Editoři Wikipedie sledovali vývoj směrnice po dobu několika let a snažili se její podobu prostřednictvím svých zástupců v evropských institucích ovlivnit. Navrhli proto například svobodné fotografování architektury (které není např. v Itálii nebo Řecku dodnes povoleno), které by mohlo umožnit obohatit Wikipedii o tisíce fotek významných evropských památek. V několika posledních měsících opětovně vyjadřovali svůj nesouhlas s filtrováním uploadů a omezením přebírání zpravodajského obsahu.
Oba problematické body reformy opakovaně kritizovali a navrhovali jejich úpravu, bohužel ale neúspěšně. Nebyli sami: nesouhlas vyjádřily např. i Electronic Frontier Foundation, Mozilla Foundation nebo European Digital Rights Initiative, v Česku to byl také Seznam.cz.
ČLÁNKY DO MAILU