Názor k článku Česko samo přechod na IPv6 nezvládne, trh to nevyřeší, říká Ondřej Filip od Petr M - Ne víc, jak s IPv4 Když to převedu analogicky...

Ne víc, jak s IPv4

Když to převedu analogicky do IPv4, tak
- Horní půlka supluje to, co je teď veřejná IP, CGNAT a NAT.
- Dolní půlka je ekvivalent adresy za posledním NATem, routování na ni nesahá, ale je tam jenom jako "payload", až se to dostane do konečné sítě.

Horní půlka má 64b, tj. povýšilo se to z 32b - z 4 000 000 000 na 16 000 000 000 000 000 000 sítí. Nevyčítal bych firmě, že dostane /48, horních 8b z těch 16b využije pro identifikaci budovy nebo pobočky a dalších 8b pro identifikaci sítě (dílna, pokladny,...) To je stejně legitimní, jako použít 10.0.0.0/8 a nevyužít ho celý pro 16M strojů.
U domácnosti je těch 256 sítí (prefix 256) taky OK. Pokud přijde nějaká norma na rodělení sítí a začne se implementovat, uživatel zapne síť pro hosty, nebo chce síť pro IoT, na pokusy,... tak se k těm /64, co je jedna LANka, hodí pár bitů navíc. Je to stejná funkce, jako u toho 192.168.x.y použít x pro identifikaci VLANy na úrovni IP.

Dolní půlka je věc konečné sítě. Je to tak rozděleno symetricky. Jasně, šlo by hodit jenom 32b, ale utrpí zarovnání dat a nebyla by rezerva do budoucna. Pokud vím, tak se zatím načaly jenom dva bloky /16 a u dalších se to, v případě potřeby, může dělit jinak (jako byly třídy u IPv4), pokud se ukáže, že to děláme blbě.

Zákazník si platí v rámci přípojky /48 nebo /56. Zbytek do /128 je prostě v jeho režii a nepřísluší ISPíkovi hodnotit, jak moc (ne)účelně je využívá.