No a pokud jde o operační systémy, většina si vybere prapravnuka CP/M s naroubovaným GUI, telemetrií, vestavěnou reklamou a miliardou obechávek třeba na to, aby tam šlo mít několik uživatelských profilů. A to i když třeba v kanclu se může střídat několik uživatelů u jednoho stroje a spíš, než diskety, je středobodem dnešního IT vesmíru čmoud jak za doby mainframů na UNIXu a terminálů.
Nebo procesory - dodneška se používá 8051, i když hardwarově podporuje max. 128B plnohonotné RAMky a má sedm různých, nezáměnných adresních prostorů, kde se některý překrývají. Oproti třeba krásně jednoduché H8...
Krásná je i 8086 v 16b režimu se segmentováním adres. A následnýma kulišárnama jako EMS pro větší paměti, než 1MB. Být tam MC68k, to by bylo ušetřených psychofarmak pro progamátory, co mají ve stroji 4MB RAM, potřebují pro aplikaci 2MB, ale vidí jenom 640 kB.
A nakonec svět 8086 dopadl tak, že se překládají instrukce ze strojáku CISCovýho procesoru na RISCový rutinky... Protože Intelí architektury vždycky stály za hnědý mazlavý a tunilo se to jak o život. Nakonec se používá všechnokromě toho, s čím se furt drží zpětná kompatibilita, protože ten základ stejně dávno vyhnil a v prach se rozpadnul.