CETIN vznikl odštěpením od největšího telekomunikačního operátora v Česku. V současné době jsme velkoobchod, který své služby nabízí ve čtyřech milionech pevných přípojek,
říká Robert Pešta, produktový manažer společnosti CETIN. Samotná společnost neprodává služby koncovým zákazníkům, ale 16 velkoobchodním partnerům nabízí k pronájmu svou síť. Ta se skládá ze 44 000 kilometrů optických kabelů a především 18 milionů kabelů metalických – původních telefonních přípojek.
Původní telefonní rozvody se v průběhu let transformovaly na DSL linky pro připojení k internetu. Aby zůstala společnost konkurenceschopná a dokázala nabízet svým partnerům dostatečné kapacity, musí do své infrastruktury investovat. Právě o investicích, nových technologiích a plánech do budoucna jsme si povídali s Robertem Peštou.
Zrychlování fixní sítě
Před odštěpením trpěl CETIN podle Pešty investičním hladem. Největší výhodou oddělení je to, že teď můžeme investovat obrovské peníze do infrastruktury.
Navyšování rychlosti probíhá několika způsoby: optická páteřní infrastruktura se dostává blíže k uživatelům, bojuje se s rušením v kabelech a připravuje možnost použití více metalických párů. Chceme také zkvalitnit koncová zařízení, na kterých závisí vnímání dodávané rychlosti koncovým uživatelům.
V současné době je CETIN v polovině sedmiletého investičního plánu, jehož hlavním cílem je navýšení rychlostí připojení koncových zákazníků na úroveň 100 megabitů. Zatímco v roce 2016 na tuto rychlost dosáhlo 12 % přípojek, v roce 2019 už by měla být dostupná na více než polovině přípojek, se započtení bondingu. Vypadá to, že náš původní plán byl příliš málo ambiciózní a zřejmě toho nakonec zrychlíme ještě více.
Plán pokrývání je plošný a nezaměřuje se jen na velká města. Pro nás je naopak zajímavá i vesnice, uprostřed které je na návsi rozvaděč. Tam z jednoho místa pokryjeme solidní rychlostí velké množství uživatelů. Ve městech je naopak poskytovatelů spousta.
CETIN rozšiřuje síť FTTC, což jsou uliční rozvaděče, do kterých vede optická linka. Už stojí téměř 5 tisíc nových kabinetů, každý týden přibývají další. Do roku 2020 jich chceme mít řádově 10 000, bez ohledu na geografickou polohu. Jdeme i do nejmenších vesnic.
Cílem je zkrátit délku metalického vedení od uživatelského modemu k DSLAM, který je umístěn v rozvaděči. Platí jednoduché pravidlo: čím kratší metalické vedení, tím vyšší rychlosti.
Většina z nových předsunutých DSLAM navíc využívá dálkové napájení, protože nemá místní elektrickou přípojku. Je to přibližně 80 % nově budovaných FTTC.
Vedení má přirozenou tendenci zastarávat, což může přinášet zhoršování parametrů. S tím se CETIN snaží bojovat zaváděním vectoringu, který dovoluje lépe využít dostupné přenosové pásmo. Nejde o žádnou novinku, ale teprve od loňského roku začínáme po velkém testování vectoring nasazovat.
Na konci roku 2018 běžel vectoring přibližně na 15 % přípojek, letos budou přibývat další. Vectoring měří přeslechy a na konci vedení je pustí do protifáze, aby eliminoval vzájemné rušení mezi přípojkami. Je potřeba to dělat na mnoha frekvencích, které dosahují až do 17 respektive 35 MHz pro VDSL3.
DSLAM průběžně posílá koncovým zařízením testovací signál, modemy ho měří a informaci posílají zpět pro opravu.
Schématický princip vectoringu
Připravovanou novinkou je bonding, který dovoluje spojit více fyzických kabelů do jedné virtuální přípojky. Chceme začít spojením dvou linek, potenciálně jsme tak schopni zrychlit připojení až jednomu milionu domácností. Podle testů jsme skutečně schopni se přiblížit 200 % původní rychlosti.
Bondování probíhá na druhé síťové vrstvě, kdy jsou ethernetové rámce rozsekány do menších bloků, poslány po linkách a na druhé straně jsou rekonstruovány. Ztráta způsobená rozdělováním a skládáním bloků je přibližně 3 %.
VDSL2 17a a 35b bonding
Terminátor – CETINem odladěný modem
Nejužším hrdlem mezi sítí CETIN a koncovým uživatelem bývá často zákaznický modem. Dnes ho nedodává CETIN, ale operátor připojující zákazníka. Některé modemy fungují velmi dlouho, část z nich běží i deset let a jsou pro nové technologie v metalické síti nepoužitelné.
Jde o přístroje mnoha různých výrobců, které mají různou kvalitu, vlastnosti a podporují různorodou sadu technologií. Můžeme se stokrát snažit, postavit vám uzel FTTC přímo před dům, ale pokud máte starý vyšeptalý modem, bude rychlost vašeho připojení stále nízká,
vysvětluje Pešta.
CETIN proto plánuje distribuci vlastních zařízení, která pracovně nazývá Terminátor. Chceme uchopit také aktivní prvek na druhém konci našeho vedení a připojíme tam vlastní krabičku, kterou budeme provozovat a dohlížet.
Půjde vlastně o media konvertor na fyzické vrstvě, který se postará o převedení libovolné technologie připojení na domácí ethernet. Bude umět všechny budoucí technologie, a to v super odladěné kvalitě. Na uživatelské straně bude zakončen gigabitovým ethernetovým portem.
Takto by mohl vypadat modem, kterým bude končit DSL linka provozovaná společností CETIN
Tím podle Pešty odpadne řada problémů, které koncový uživatel považuje za „špatný internet“. Máme šanci velkou část těchto problémů odstranit. Budeme mít kontrolu nad celým vedením a nad oběma zařízeními na koncích.
CETIN svému partnerovi dodá po své síti objednanou rychlost, ani velkoobchodní partner ani koncový uživatel pak nebudou muset konkrétní použitou technologii připojení řešit. Přestane to pro ně být zajímavé – jestli je přípojka VDSL2 nebo G.fast, metalická či optická, jednopárová nebo vícepárová. My se postaráme o technologii a uživatel se prostě připojí běžným ethernetovým kabelem do portu RJ45. Sám si pak zajistí rozvedení po domě nebo připojení vlastního bezdrátového routeru,
vysvětluje Pešta.
Zároveň dodává, že toto dvoukrabičkové řešení je u jiných technologií běžné. Když jste připojeni pomocí Wi-Fi, máte na střeše anténu a za ní router, stejně tak v případě kabelového modemu. Jen ve světě xDSL se integrované modemoroutery chovají jinak.
Po příchodu Terminátora tedy bude situace stejná, jako všude jinde: uživatel dostane přípojku a technologie za ní ho nemusí zajímat. Podobné je to tam, kde už dnes nabízíme optiku až do bytu – také dodáváme konvertor z optiky na ethernet jako integrální součást naší služby.
Nejtěžší tak podle Pešty bude přesvědčit velkoobchodní zákazníky, že je to správná cesta. Ještě pořád chtějí vlastní krabičky se svým barevným logem. Tu stále budou moci mít, ale bude to Wi-Fi router, ne modem. Myslíme si, že pro ně půjde o pohodlnější a stabilnější řešení.
Přechod k tomuto uspořádání především umožní řešit problémy na jednom místě – u velkoobchodního dodavatele sítě, který spravuje celou cestu až k uživateli. Teď uživatel volá našemu partnerovi a stěžuje si na problém. Ale je to chyba u nás v síti nebo je uvařený zastaralý modem? Tohle zmizí, budeme to celé řešit my.
Mělo by to znamenat menší zátěž pro poskytovatele připojení. Můžeme jim říct: nechte technologii na nás a prodávejte, to umíte nejlépe.
Nové nastavení dovolí také aktivně celou síť monitorovat a přesněji spravovat. V současné době máme milion aktivních přípojek a modemy na nich jsou pro nás někde v mlze. Nedokážeme aktivně sledovat jejich stav. S vlastními modemy se chceme dostat tak daleko, že uživatel ani často nezpozoruje, že nastal problém. Vyřešíme ho automatizovaně za něj,
říká Pešta.
Podobné zařízení na trhu v současnosti není, CETIN si bude muset Terminátora nechat vyrobit na míru. Práce na něm už běží, bude postaven na existujícím DSL čipsetu, ale samotný modem bude vyroben pro CETIN. Chceme, aby to bylo malé, aby to umělo všechny potřebné technologie a mělo odladěný firmware. Protože se nebudeme muset starat o routování, bezdrát a firewall, budeme moci dobře odladit fyzickou vrstvu.
Tomu všemu se bude CETIN věnovat v prvním pololetí letošního roku. Pokud to půjde dobře, mohli bychom během prázdnin zahájit s našimi partnery první produkční testy. Do běžné nabídky by se to mohlo dostat někdy v druhé půlce roku.
Terminátor bude ve vlastnictví společnosti CETIN, která jej bude spravovat a starat se o něj. Pracujeme s velkoobchodní cenou tak, aby pro našeho partnera byla cena za službu s Terminátorem zajímavá.
Napájení modemu bude muset zajistit uživatel u sebe, případně bude možné použít PoE a napájení se získá od routeru za konvertorem. Router si může zákazník pořídit libovolný nebo mu ho dodá jeho poskytovatel připojení.
Při zpětném napájení pomocí PoE ale může nastat opět problém v zodpovědnosti za napájení. Je to složitý problém, který budeme ještě ladit s našimi partnery.
Připravovaná první generace Terminátora je navrhována s ohledem na bonding a bude umět dvoupárové VDSL2 a jednopárové VDSL3. Měl by umět maximum z naší aktuální přístupové sítě. Bondovat určitě chceme, byla to pro nás spouštěcí myšlenka.
Naopak se zatím nepočítá, že by byl bonding zprovozněn na současných přípojkách s vlastními modemy. Oba světy – s Terminátorem i bez něj – poběží paralelně vedle sebe ještě určitě několik let. Kdo bude chtít mermomocí svůj modem, dostane jen telefonní zásuvku.
Rychlejší upload
Tématem budoucnosti jsou také rychlostní profily, které jsou dnes nejčastěji nastaveny na poměr 10:1, ale s příchodem cloudových služeb by uživatelé uvítali méně asymetrické připojení. Na fyzické vrstvě přitom modemy často hlásí výrazně vyšší rychlost uploadu. Sledujeme vytíženost jednotlivých linek a špičky v uploadu jsou velmi krátké. V současné době to tedy není problém, ale v brzké budoucnosti pravděpodobně bude,
shrnuje Pešta.
Změny v této oblasti jsou zatím ve stádiu úvah. Přemýšlíme nad tím, jak se posunout například na 5:1. To je stále asymetrické, ale už méně.
Podle Roberta Pešty je ale potřeba postupovat opatrně, protože by plošná změna mohla přinést problémy v přenosové síti. Není to tak jednoduché, že bychom mohli všem najednou nastavit jiný profil. Existují ale určitá řešení a chceme je začít testovat. Je to příští velká věc, na kterou se chystáme.
Zatímco při downstreamu může síť do datových toků snadno zasahovat a například je mikroagregovat a dorovnávat, v opačném směru nemá provozovatel nad tokem takovou kontrolu. Upstream trpí na určitá rizika, která v opačném směru nemáme.
Konkrétně je problém v tom, že aktivní síťové prvky pracující na vyšších vrstvách jsou pod kontrolou uvnitř naší sítě a ne na jejich okrajích. Když pustíte velký upload, ten nejprve narazí na jednoduché DSLAM, které jsou vzhledem k provozu pasivní a mohou se například zahltit a začít zahazovat pakety.
Podle Pešty je to trochu magie
a vyžaduje to spoustu experimentování. Pracujeme na tom, určitě nechceme příštích deset let nabízet asymetrii 10:1,
vysvětluje Pešta a dodává, že podobné změny je možné zavádět na krátkých linkách – zhruba do jednoho kilometru. Pokud je někdo hodně daleko od našeho síťového uzlu, nemůže čekat zlepšení, dokud se k němu nepřiblížíme.
Kam dál po DSL
Podle zástupce CETIN je stále kam růst a existují technologie umožňující na metalickém vedení získat ještě vyšší rychlosti: G.fast, mG.fast nebo zatím třeba akademické TDSL. Je krásně vidět, že je možné dále navyšovat frekvence, používat stávající vedení novým způsobem, ale s VDSL už to nemá moc společného.
V letošním roce se připravuje zmíněné řešení s bondingem a Terminátorem, během příštího roku se do metalické sítě přidá také G.fast. Je hodně specifický na topologii sítě, je potřeba stavět FTTC velmi blízko k uživateli, ale terminátorový svět bude na G.fast připraven.
Z hlediska DSLAM může jít o další kartu, ale potřeba krátkých vzdáleností posouvá síť spíše do vnitřních prostor panelákových domů.
Rychlosti technologie G.fast
G.fast je tedy spíše náhradní řešení prodloužení optického vedení, pokud jej není možné přivést až ke koncovému zařízení. Pro nás je to alternativa optiky až do domu. Když přivedete optiku k právě zrekonstruovanému paneláku, kam už vás nikdo nepustí znovu vrtat, můžete ji u paty domu zkonvertovat na G.fast. Raději vám ale optiku přivedeme rovnou až do bytu, pokud to bude možné.
Budoucnost je v optice
Dalším krokem bude podle Pešty přivádění optiky až ke koncovým uživatelům. Přemýšlíme nad tím, jak se k tomu postavit, aby optika nekončila někde na rohu, ale aby vedla přímo k vám domů.
Z pohledu investic jde o úplně jinou disciplínu. V tom je ale jednoznačně budoucnost a ne příliš vzdálená. Když do toho nepůjdeme, zákazníci zákonitě odejdou jinam.
Podle Roberta Pešty je to otázka následující dekády. Můžeme se snažit naplno využít existující metalickou infrastrukturu, ale optika do bytu je technologicky jinde.
Potíž je, že to zatím nikdo nedělá dostatečně ve velkém. Dobře se to dělá na jednom sídlišti, ale tady se bavíme o statisících nebo lépe milionech přípojek po celé republice. Nad tím se musí přemýšlet úplně jinak.
Všechny zajímavé lokality jsou už dávno zabrané místními poskytovateli. Kde je to ekonomicky jasné, tam je dávno vytěženo. My jsme investičně silní a umíme to dělat celoplošně. Musíme ale počítat s návratností investic.
Podle Pešty tu hraje roli standardní tržní cena za připojení k internetu, která se pohybuje okolo 350 korun měsíčně. Tam si nejsme schopni při větších investicích sáhnout.
Do nových velkých staveb se dnes ale optika zavádí automaticky. Většinou po nás chtějí rovnou i IPTV, aby nemuseli tahat druhý rozvod pro společné televizní antény.
CETIN se chce právě na IPTV více zaměřit a napomoci jeho dalšímu šíření. Přestože televizi umíme na všech svých linkách, není placená televize v Česku rozšířená jako v okolních zemích. To je oblast, na kterou se chceme v budoucnu zaměřit.
ČLÁNKY DO MAILU