Vlákno názorů k článku Chceme nediskriminující umělou inteligenci, ale sami to neumíme od Martin X - Osobne si myslim, ze takato snaha nema sancu...

" pro některá povolání jsou vhodnější a výkonnější chlapi"

Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat) je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku apod.

Proč se teda v dolech, hutích a těžkých strojírenských provozech netlačí na stejné zastoupení můžu a žen, nebo spíš proč to není vyrovnané samo od sebe už dávno?

Proč bych měl jako provozovatel skladů chtít zaměstnávat ženy (mimo administrativu a kantýnu), když u nich zákon výrazně omezuje při manipulaci maximální hmotnost břemene a souhrn hmotnosti za směnu?

Sao od sebe to dávno není vyrovnané proto, že předsudky ovlivňují výběr lidí a jejich hodnocení (personalisty, nadřízenými), hodnocení ve školách, výběr povolání atd.

Je zajímavé, jak si v takovýchhle diskusích vždy někdo „náhodou“ vybere doly. Že vás nenapadly třeba manažerské pozice, politika, učitelé na základních a středních školách, zdravotní sestry… Tam všude jsou také výrazné rozdíly dle pohlaví. Manažeři podle vás také celou směnu zvedají těžká břemena?

O jakých učitelích to mluvíš? Vždyť ti už skoro neexistují, všude je to samá učitelka.

Proč ženy nepřevládly v manažerských pozicích by mě také zajímalo, asi jim nevyhovuje přímá odpovědnost, radši kují pikle někde v zákulisí a veřejně akorát kvičí o diskriminaci ;-)

Ale také se to může všechno svést na neviditelnou ruku trhu, ta přece funguje nejlépe...

No právě, moc by mne zajímaly ty biologické důvody, proč na základních a středních školách před sto lety učili téměř samí muži a dnes je tam velká převaha žen.

Ženy na manažerských pozicích nejsou z toho důvodu, že je tam společnost nechce pustit. protože spousta lidí má předsudky – jak ostatně vidíme i v této diskusi – že na takové pozice ženy nejsou vhodné.

Panuje obrovská diskriminace žen. V managementu je jich jen tolik procent, kolik jich bylo na informatických vysokých školách před deseti lety. Je třeba zavést speciální programy pouze pro ženy, které toto zastoupení zvednou na 50%.

29. 7. 2019, 00:14 editováno autorem komentáře

Problém je, že stereotypy bývají často pravdivé. Zmínil jste basketbalisty - NBA je z 75% černá, ale nemyslím, že je to proto, že bělochy někdo předem vyřazuje (i když při dnešní společenské atmosféře v USA by to nebyl žádný div), ale prostě proto, že v *průměru* mají černoši lepší předpoklady pro vrcholový basketbal.

Problém je naopak v tom, že stereotypy jsou často nepravdivé. Proti tomu, že v některých sportech budou vynikat lidé určité rasy nebo etnika, nikdo nic nemá a ničemu to nevadí.

"Problém je naopak v tom, že stereotypy jsou často nepravdivé." - Jaké stereotypy, v jakém smyslu jsou nepravdivé? Je nějaká centrální databáze stereotypů? Kolik procent jich je nepravdivých a v jaké míře jsou nepravdivé? Kdo určuje, které jsou nepravdivé?

"Proti tomu, že v některých sportech budou vynikat lidé určité rasy nebo etnika, nikdo nic nemá a ničemu to nevadí."
Genetické predispozice se samozřejmě neprojevují jenom ve sportu, ale ve veškeré lidské aktivitě. A tyhle rozdíly vadí hodně lidem: zastáncům egalitarismu, feministkám, hnutí "Black Lives Matter", levici obecně. Všichni lidé jsou v podstatě stejní a pokud ne, tak ti barevní jsou lepší než ti bílí - to je teď v USA mainstream.

Kdyby jen ve sportech, určitá etnika vynikají i v kriminalitě, ale říct to vadí moc: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-miss-rasismus-islam-trump-hidzab-cernosi.A190723_114052_zahranicni_luka

Opravdu jde o statistiku kriminality, a nikoli jen kriminality, u které se pachatele podařilo usvědčit? (třeba jo, nezkoumal jsem detaily)

Radovan: Tohle je právě věc, kterou spousta lidí nechápe – rozdíl mezi korelací a kauzalitou. Pak v tom mají zmatek, jako vy. V případě toho sportu je ten úspěch daný fyzickými vlastnostmi, které s rasou souvisí, jsou jí geneticky podmíněné. V případě té kriminality tam ale není žádné genetická predispozice, je to čistě sociální věc. Většinová společnost zažene lidi z toho etnika na okraj společnosti, a lidé na okraji společnosti statisticky častěji páchají určitý druh kriminálních činů, které se snadno odhalují. Ale jednodušší lidé tuhle souvislost nechápou, nechápou, že na vině je majoritní společnost, a myslí si, že příčinou je to etnikum.

Zvláštní je, že když to tak moc vadí říkat, že to tvrdí kde jaký trumbera. Ale jak často jste někde četl, která skupina vyniká v kriminalitě bílých límečků?

Co si tak vzpomínám z dob, kdy mě sport ještě aspoň trochu zajímal, tak afričané vynikali v bězích na krátké trati, ale nedávali maraton. Holt geny reflektující určitý způsob života etnika, majoritu bych z toho nevinil.

Tak schválně co o okraji společnosti vyvodíš z téhle statistiky kriminality, staré 110 let:

Poláci          22   2    3
Litevci         18   4    3
Rusové          16   3    4
Židé            18   4    1
Kavkazané       12   .2  18
Arméni          14   1   18
Gruzíni a ost.  13   1   11
Němci            9   1    2

Čísla znamenají počet krádeží/podvo­dů/vražd na 100000 obyvatel.

Kdo se asi nejčastěji vyskytuje mezi bílými límečky? I tam geny reflektují dlouhodobý způsob života určitých etnik :-D

Holt geny reflektující určitý způsob života etnika
Tenhle váš výmysl má jednu drobnou vadu, a to tu, že je to z hlediska biologie nesmysl.

Kdo se asi nejčastěji vyskytuje mezi bílými límečky?
No kdo asi? A už jste si to začali sami mezi sebou řešit?

Spíš je to tak, že geny determinují způsob života. Jaká nátura, taková kultura = kultura je z velké části funkcí biologické podstaty svých nositelů a času.

Martin+: Jste úplně vedle. Kulturní věci nejsou geneticky nijak podmíněné, z pohledu kultury jsou všichni lidé geneticky stejní. Naopak podle posledních výzkumů se genetická evoluce lidí zpomalila (v porovnání s lidoopy), pravděpodobně protože ji právě nahradila evoluce kulturní.

"Kulturní věci nejsou geneticky nijak podmíněné" - to je samozřejmě úplný nesmysl - odkud se tedy ta kultura vlastně bere? V daném prostředí se šíří ty geny, které jsou nejvhodnější z hlediska přežití a rozmnožení svých nositelů. Na tom je založena celá evoluce - survival of the fittest.

No vidíte a mě root.cz zcenzuroval odpověď na tento váš příspěvek, kde jsem srovnával kriminalitu Afričanů v USA a jejich domovských zemích v Africe. Korelace byla velmi vysoká, tak jsou asi všichni Afričané v Africe jinými Afričany "zahánění na okraj společnosti".

(https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_intentional_homicide_rate)

Uvidíme, jestli to teď projde - je smutné sledovat, jak svoboda slova jde do kytek.

Stale nechapete podstatu problemu. To, ze v NBA je 75% neni problem, je asi nejaky prirozeny stav a neni na tom nejspis asi nic spatneho. (I kdyz za "prirozeny stav" se v padesatych letech povazovalo neco jineho.)

Problem je, ze AI bude z aktualnich informaci mit tendenci odvodit chybna pravidla { cernoch => dobry v basketbalu, beloch => spatny v basketbalu }, misto toho, aby odvodila pravidla podle relevantnich kriterii, ktera napr. odpovidaji fyzickym dispozicim. Pokud se takova AI pouzije k urcovani, kdo muze nebo nemuze neco delat, povede to k diskriminaci a prohlubovani stereotypu.

U cloveka muze zafungovat samoopravny mechanismus a sam si muze rict, ze rozhodovani podle barvy kuze neni uplne relevantni a mel by zvazit jine faktory. Dale v pripade cloveka je mozne zeptat se, proc rozhodl tak, jak rozhodl, a pripadne to korigovat. To v pripade rady implementaci "AI" neni mozne.

Záleží, jaká vstupní data AI dáte, jaké parametry jí dáte a co pak uděláte s výsledky.

Z hlediska měření výkonu v zaměstnání je dobré mít nějaké jasně dané a vyčíslitelné KPIs (Key Performance Indicators), které měří kvantitu a kvalitu práce - ty byste ale měl mít tak jako tak, jinak je to jenom dojmologie nadřízeného.

Pokud jde o přijímání do zaměstnání, je nejdůležitější *prediktivní hodnota* nějakého testu. Třeba americká armáda používá už přes 50 let Armed Forces Qualification Test (AFQT), protože mají zkušeností tvrdě zaplacený poznatek, že tento (v podstatě IQ) test má nejvyšší výpovědní hodnotu pro budoucí úspěšnost v povolání.
Jinými slovy, nejspolehlivěji se podle něj pozná, jestli bude uchazeč schopen pilotovat letadlo, anebo se při první příležitosti střelí do nohy.