Google v minulých dnech při několika příležitostech znovu připomněl své plány na omezování podpory plug-inů a zpřísňování podmínek pro rozšíření, které se týkají jak open source projektu Chromium, tak z něj vycházejícího prohlížeče Google Chrome. Některá média již tak ne zrovna přehlednou situaci ještě zamotala nepochopením rozdílu mezi plug-iny a rozšířeními. Pojďme si vysvětlit co a proč vlastně Google dělá.
Nastává konec podpory řady současných plug-inů
Google již v loňském roce prezentoval poměrně ambiciózní, ale zároveň i kontroverzní plán skoncovat ve svém prohlížeči s podporou Netscape Plug-in API (NPAPI). Jedná se o historicky první obecně uznávaný standard pro uživatelské rozšíření funkcí prohlížeče. Jak je zřejmé z názvu, jeho kořeny sahají hluboko do 90. let k prohlížeči Netscape Navigator.
Dodnes však NPAPI využívá mnoho plug-inů včetně těch nově vznikajících. Google se přesto rozhodl omezit podporu NPAPI jak ve svém značkovém prohlížeči Google Chrome, tak v mateřském open source projektu Chromium. Verze 35 pro Linux z konce května 2014 již Netscape Plug-in API (NPAPI) nepodporuje, takže v něm třeba Java již neběží.
Google Chrome 35 pro Linux již nepodporuje Netscape Plug-in API z 90. let minulého století. Verze pro Windows a OS X by se měly přidat ještě letos.
Uživatelé, kteří preferují Linux, jsou tak trochu pokusnými králíky. Právě na nich si chce Google vyzkoušet, jestli přece jen konec podpory NPAPI a zároveň řady současných plug-inů není šlápnutím vedle. Pokud ale vše půjde podle plánu, tak internetový kolos na sklonku roku 2014 odstraní podporu NPAPI rovněž z verze pro Windows a OS X.
Tam je zatím podpora NPAPI jen částečně omezená. Běžně podporováno je pět dlouhodobě nejpoužívanějších plug-inů, které jsou ještě na stařičkém NPAPI závislé. Ostatní potřebují ke spuštění souhlas uživatele. Tím Google poněkud slevil ze svých plánů, protože dle prapůvodního oznámení je nemělo být možné spustit vůbec.
Plug-iny, které využívají NPAPI a nejsou na seznamu pěti vyvolených, potřebují ke své aktivaci v prohlížeči Google Chrome pro Windows a OS X explicitní souhlas uživatele.
Souhlas uživatele je nyní požadován formou nepřehlédnutelné žluté informační lišty zobrazující se po celé šířce okna prohlížeče. V průběhu léta ji ve verzi 37 nahradí méně nápadný prvek v řádku s adresou. Je to součást strategie. Google tak chce provozovatelům internetových služeb dát najevo, že téma ukončení podpory NPAPI je skutečně živé.
Rovněž by měl být zkrácen seznam plug-inů, které mají dosud výjimku, takže fungují bez zjevného omezení. Takových je zatím pod Windows a OS X celkem pět. Konkrétně vedle plug-inů technologií Silverlight a Java jde o speciální plug-iny pro služby Google Earth, Google Talk (resp. dnes Hangouts) a volání z Facebooku přes Skype.
Flash Player, který je v prohlížeči Google Chrome předinstalovaný, staré NPAPI nepoužívá, takže se ho omezování podpory plug-inů netýká. Totéž platí pro Google PDF Viewer založený na technologii společnosti Foxit Software. Ovšem Google chce časem skoncovat i technologií Flash. Ostatně na YouTube již pro uživatele svého prohlížeče přehodil příslovečnou kolej na přehrávač založený na HTML 5.
V prohlížeči Google Chrome již YouTube automaticky upřednostňuje nový přehrávač založený na HTML 5. Přepnout zpět na dřívější verzi využívající Flash lze jedině se speciálním rozšířením.
Že proprietární technologie lze nahradit těmi webovými demonstruje i webová verze služby Google Earth. Dříve byla závislá na plug-inu, který ještě v září 2013 používalo 9,1 % uživatelů prohlížeče Google Chrome. Nyní však zmíněná služba v ostré verzi sází na webové technologie, takže její plug-in v květnu 2014 používalo již pouze 0,1 % uživatelů browseru Google Chrome.
Google Earth na Google Maps již nevyžaduje plug-in. Používá čistě webové technologie a ukazuje tak cestu řadě dalších služeb.
Google chce docílit toho, aby přinejmenším nastoupily plug-iny využívající modernější Pepper Plug-in API (PPAPI). V lepším případě by plug-iny měly nahradit otevřené webové technologie kompatibilní napříč platformami i zařízeními, což je jejich nepopiratelná klíčová výhoda. Navíc nemají licenční zatížení jako třeba Flash.
Google do vývoje nových webových technologií investuje značné finanční i lidské zdroje. Je si však vědom, že webové technologie nejsou všelékem. Přinejmenším v krátkodobém a střednědobém výhledu tomu tak skutečně není. Některé věci s jejich pomocí zatím nelze zrealizovat vůbec, některé jiné sice ano, ale při neúměrných požadavcích na výkon.
Google proto v rámci projektu Chromium nabízí open source technologii Native Client (NaCl), který dává vývojářům možnost používat ve webovém prostředí nativní C/C++ kód. Původně byl Native Client paradoxně závislý na plug-inu, který se stal součástí instalace prohlížeče Google Chrome, ale to byla jen úvodní fáze projektu. Nyní se posunul dál.
Na scéně je Portable Native Client (PNaCl), který již nepotřebuje plug-in v prohlížeči. Webová aplikace si může nést vše potřebné pro zpracování nativního kódu s sebou do libovolného prohlížeče, aniž by do něj bylo nutné instalovat jakýkoliv doplněk. Google chce, aby Portable Native Client byl po všech stránkách výhodnější než Flash, Silverlight či Java.
Bič na rozšíření s obligátní výmluvou na bezpečnost
Zatímco omezování podpory plug-inů je spíše pokusem o akceleraci technologické evoluce, restrikce namířené proti rozšířením mají jiný účel. Google se sice ohání argumenty jako je bezpečnost nebo komfort. Mezi řádky však není těžké vyčíst, že chce ovládnout ekosystém rozšíření, aby zpět získal kontrolu nad tím, co bude jeho prohlížeč umět a jak se s ním bude pracovat.
Nová pravidla pro rozšíření říkají, že Chrome Web Store je jediným oficiálně posvěceným internetovým zdrojem rozšíření. Původně Google avizoval, že nová politika začne platit již letos v lednu. Nakonec ji začíná uplatňovat až nyní. Zajímavé je, že zatím pouze pod Windows, přestože rozšíření jsou multiplatformní bez rozdílu mezi těmi neškodnými a záškodnickými.
Chrome Web Store se pro uživatele prohlížečů Google Chrome a Chromium stává jediným oficiálně dostupným internetovým zdrojem rozšířením. Zatím ale jen pod Windows.
Dříve instalovaná rozšíření z jiných zdrojů budou dálkově deaktivována. Uživatelé si je znovu neaktivují či nereinstalují, pokud daná rozšíření nebudou v nabídce katalogu Chrome Web Store. Zpětné aplikování politiky se samozřejmě mnohým uživatelům nelíbí už z principu, protože jim Google bude (opět) zasahovat do instalace prohlížeče na jejich počítači.
Google si může diktovat, která rozšíření do nabídky Chrome Web Store vpustí, což také činí. Nová politika, která začala platit letos v lednu, zakazuje víceúčelová rozšíření. Google chce jednoduchá rozšíření, kdy každé má jen jeden účel. Nová rozšíření již toto pravidlo musí splňovat. Na úpravy (rozdělení) starších víceúčelových rozšíření mají vývojáři už jen poslední týdny.
Utahování šroubů Google neustále obhajuje bezpečností. Nově například přišel s tvrzením, že zaznamenal zvýšenou vlnu rozšíření, která vkládají do webových stránek reklamu a stopují pohyb uživatelů po webu. „To je drzost! To smí přece dělat jenom Google,“ nabízí se poněkud laciné ironické rýpnutí. Držme se raději faktů.
Jedním z nich je, že Google si stále nedokáže ohlídat bezpečnost a kvalitu aplikací pro Android v nabídce Google Play, takže se jen těžko může vážně profilovat jako rytíř na bílém koni, který přichází s vykasanými rukávy zachránit nebohé uživatele. Při zkušenostech s jeho správou Google Play zkrátka nemůže obhájit pozici garanta, do které se staví.
Dalším faktem je, že konkurenční Mozilla Firefox dává tvůrcům rozšířením mnohem volnější ruku. Přesto jsou výraznější bezpečnostní incidenty sporadické. A jednoúčelová rozšíření? Google uživatelům dává modelový příklad různých odpudivých nástrojových lišt, kde na jednu užitečnou funkci připadá alespoň deset nesmyslů.
Nástrojové lišta Google Toolbar pro Internet Explorer je paradoxně příkladem rozšíření, které Google do katalogu Chrome Web Store dle nových pravidel nezařadí.
Právě před nimi chce prý uživatele chránit, aby si mohli vybrat jen to, co skutečně chtějí. Sám však svůj Google Toolbar pro Internet Explorer (a dříve rovněž Mozilla Firefox) vyvíjí jako jednu z těch odpudivých nástrojových lišt. Sám by však nyní do katalogu Chrome Web Store, jediného posvěceného zdroje rozšíření, podobné rozšíření nevpustil.
O obchodní zájmy jde až v první řadě…
Omezování podpory plug-inů a zpřísňování pravidel pro rozšíření jsou dvě různá témata, ovšem oběma aktivitami Google sleduje výhradně své vlastní obchodní zájmy. Bezpečnost či komfort uživatelů jsou jen marketingová lízátka rozdávaná veřejnosti, aby Google své kontroverzní kroky obhájil a ještě z toho vyšel jako ztělesněný Mirek Dušín.
V obecné rovině na tom v tržním hospodářství není nic nového, překvapivého anebo vyloženě špatného. Přesto není nezajímavé pojmenovat skutečné důvody popsaných změn. Cílem současného tažení proti plug-inům je donutit internetové služby tržní silou prohlížeče Google Chrome jít naproti platformě Chrome OS, se kterou má Google velké plány.
Google se spolu s předními hardwarovými společnostmi pořádně obul do výroby zařízení s Chrome OS. Otevřeně vyzval Microsoft a jeho Windows na souboj.
Aby se však naplnily, nesmějí uživatelé narážet na populární služby, které v Chrome OS nefungují, protože si nelze nainstalovat jejich plug-in. Google se tak snaží protlačit vlastní otevřené projekty Pepper Plug-in API (PPAPI) a Portable Native Client (PNaCl) spolu s řadou nových rozpracovaných webových standardů, s nimiž si Chrome OS tyká.
Chrome OS z důvodu kompatibility má předinstalovanou podporu technologie Flash, ale s narůstajícím počtem zařízení jistě Google nebude chtít do nekonečna svou platformu zatěžovat licenčními poplatky pro Adobe. PNaCI je potenciální náhrada za Flash v plném rozsahu, ze které může těžit také Google Chrome pro Android jakožto Android obecně.
Google chce se svým prohlížečem opanovat všechna relevantní zařízení, takže důraz na multiplatformní technologie je logický.
Co se rozšíření týče, zajištění bezpečnosti a elegantní jednoduchosti není top prioritou. Jinak by se restrikce zavedené novou politikou nevztahovaly jen na Windows. Rozšíření páchající neplechu totiž fungují jak pod Windows, tak pod OS X či Linuxem. Google však potřebuje mít pod kontrolou ekosystém rozšíření. Mnohá mu totiž negativně zasahují do jeho byznysu. Ať už jde o blokování reklamy nebo ochranu před sledováním uživatelů.
Časem může s nějakou použitelnou záminkou vystrnadit rozšíření, jejich autoři mu nebudou po vůli. Stačí sáhnout do zásobárny obvyklých výmluv: bezpečnost, výkon, spolehlivost, komfort a tak dále. Zůstanou jen „kolaborující“ rozšíření jako třeba AdBlock Plus, který je k reklamám zprostředkovaným Googlem již nějakou dobu benevolentní.
Proč se ale Google, alespoň prozatím, zaměřil jen na Windows? Zřejmě proto, že dlouhodobě špatná bezpečnostní pověst systému jde dohromady s argumentem, že Google chce pouze zajistit bezpečí uživatelů svého prohlížeče. Navíc OS X a Linux nejsou pro Google Chrome zrovna baštou, takže dráždit i jejich uživatele by bylo spíše kontraproduktivní.
ČLÁNKY DO MAILU