Je to právě deset let, co spatřil světlo světa prohlížeč Google Chrome. Vývojáři ho tehdy představili jako velkou novinku a první prohlížeč vyvíjený společností Google. Dokonce k němu byl vydán i komiks. Původně vyšel jen jako beta pro Windows, uživatelé macOS, Linuxu a dalších systémů si ještě museli počkat déle než rok.
Chrome přišel ve chvíli, kdy už uživatelé postupně opouštěli kdysi naprosto dominantní Internet Explorer a Firefox je naučil, že je možné si svobodně vybrat lepší alternativu. Vrátka tedy byla otevřena, dlažební kostky na hromadě a stačilo jen vše správně uchopit a vydláždit si cestu.
Základem je dobré jádro
Eric Schmidt, tehdejší šéf Google, tvrdošíjně odmítal plány vytvořit vlastní prohlížeč. Nechtělo se mu pouštět do tehdejší války prohlížečů a tvrdil, že Google je na takový boj příliš malá firma. Už v roce 2004 se ale vážně spekulovalo o tom, že společnost něco vlastního chystá a najímá bývalé vývojáře z Microsoftu. Schmidt ale vždy takové spekulace odmítl.
V roce 2007 ale začalo vystrkovat růžky jádro WebKit, které vzniklo v Apple jako vylepšení původního KHTML z projektu KDE. WebKit je jasným kandidátem na univerzální renderovací jádro, které by bylo použitelné nejen v Mac OS X a nejen v Safari,
psali jsme tehdy v článku.
Kolega Martin Hassman byl tehdy nadšený ze stavu WebKitu: Webkit mne opravdu nadchl. Jedna 4 MB knihovna a pár konfiguračních souborů. Sbohem Gecko, sbohem balaste desítek souborů!
V roce 2008 začal podíl jádra WebKit mezi uživateli významně růst, dokonce rychleji než tehdy rostl Firefox.
Doba tedy byla připravená, bylo tu kvalitní jádro i dobrá příležitost. Jen se jí chytit. Do toho v září 2008 Google oznamuje, že na jádře WebKit staví vlastní prohlížeč Chrome. Tehdy se jednalo o betaverzi určenou pro Windows XP a novější, která byla lokalizována do 43 jazyků.
Minimalistická skládačka
Ukázalo se, že vývoj běžel už od roku 2006, kdy Google zaměstnal vývojáře Firefoxu Bena Goodgera a Darina Fishera. Zajímavé je, že tehdejší ředitelka Mozilly prý o celém přísně utajeném projektu věděla. Bylo to tak dobré, že mě to donutilo od základu změnit názor,
řekl poté Eric Schmidt.
Vývojáři tehdy využili celé řady open-source projektů a poskládal z nich vlastní řešení. Kromě zmíněného jádra WebKit to byly také Netscape Portable Runtime, Network Security Services, NPAPI, Skia Graphics Engine, SQLite a mnoho dalších. Kromě toho ovšem Google napsal a pod svobodnou licencí uvolnil také javascriptový engine V8, který ve své době neměl výkonnostního konkurenta.
Chrome se zaměřil na jednoduchost, dobrou podporu standardů a vysoký výkon. V roce 2009 jsme dělali velký test osmi webových prohlížečů, který pro Chrome dopadl velmi dobře, přestože si za svou rychlost neváhal říct o velký kus paměti navíc.
Nový prohlížeč totiž od začátku přišel s myšlenkou sandboxingu, tedy striktního oddělení jednotlivých stránek do samostatných procesů. To umožnilo jednak zvýšit plynulost běhu stránek, které se tolik neovlivňovaly, ale zároveň to dramaticky zvýšilo stabilitu celého řešení – když spadne jedna stránka, nevezme sebou celý prohlížeč.
Déle než rok byl Chrome k dispozici výhradně uživatelům Windows, až v průběhu roku 2009 se začaly vyvíjet nové verze a teprve v prosinci vyšly první betaverze pro macOS a Linux. V květnu roku 2010, tedy téměř dva roky po první zveřejněné verzi, vychází Chrome 5.0, konečně také v oficiální linuxové variantě.
Rychlá cesta vzhůru
Pozoruhodná byla rychlá cesta nového prohlížeče mezi uživatele. Chrome se velmi rychle dostal přes jedno procento uživatelů, za rok a půl se stal už třetím nejpoužívanějším prohlížečem. Připomeňme, že na začátku roku 2010 stále ještě vládl Internet Explorer s 62 %, následovaný Firefoxem s 25 %. Chrome se blížil k 5% hranici o kterou se pral se Safari.
Na počátku roku 2012 už se Chrome prodral na druhé místo před Firefox a Internet Explorer se poprvé propadl pod 40 %. V půlce téhož roku se pak prohazují první dvě místa a Chrome se stává nejpoužívanějším prohlížečem na světě. Necelé čtyři roky po svém oficiálním oznámení.
Od té doby jeho růst stále pokračuje, celosvětově má přibližně 60% podíl, za ním následuje Safari se 14 % a ostatní prohlížeče mají podle StatCounteru menší než 10% podíl.
Napomáhá tomu i fakt, že na prohlížeči Chrome je postaven operační systém Chrome OS, který je tu s námi od roku 2010. Zároveň je Chrome výchozím prohlížečem v mobilním systému Android. V roce 2013 opustil standardní jádro WebKit a vydal se cestou vlastní upravené varianty Blink.
Prohlížeč na vrcholu
Chrome je stále velmi rychle vyvíjen, velmi rychle se do něj dostávají nové standardy a je v mnoha směrech tahounem vývoje prohlížečů. Stále častěji zaznívají obavy, zda se nestane novým Internet Explorerem. Kromě tržního podílu tomu napomáhá také sám Google tím, že velmi často u různých služeb hlásá nejlépe funguje v Chrome
.
Chrome se nám tak za pouhých deset let stal jednoznačně nejrozšířenějším prohlížečem na světě, který se navíc v mnoha ohledech proměnil ve vlastní platformu. Ostatní tvůrci prohlížečů s ním budou muset neustále držet krok, aby mu zůstali alespoň v určité podobě konkurencí. V opačném případě přijdeme o alternativy a budeme tu mít zase jen jediný použitelný prohlížeč.
ČLÁNKY DO MAILU