Nejnovější Google Chrome 28 přinesl jednu zásadní, leč na první pohled nepostřehnutelnou novinku. Dokonce ani Google s žádnou větší vehemencí neanoncuje, že jde o první ostrou verzi s novým vykreslovacím jádrem Blink. Jedná se o otevřené jádro, které je součástí projektu Chromium. Vedle prohlížeče Google Chrome tak na něj vsadí i další prohlížeče založené na tomto open source projektu jako jsou Iron, Dragon či nová Opera.
Google Chrome 28 je první ostrou verzí s jádrem Blink.
Google Chrome, jenž je podle statistiky, kterou poskytuje StatCounter, již od loňského května jedničkou mezi prohlížeči pro osobní počítače, dosud používal open source jádro WebKit mající kořeny v KHTML. Pro další rozvoj projektu Chromium a prohlížeče Google Chrome ovšem padlo rozhodnutí o vytvoření vlastního odvozeného jádra Blink.
Google tvrdí, že bylo stále obtížnější sladit WebKit s jeho představami o moderním rychlém a bezpečném webovém prohlížeči. Rozhodl se proto pro vývoj od něj odvozeného jádra Blink. Zatím výměna jádra nepředstavuje žádnou dramatickou změnu. Blink nevzniká na zelené louce, takže nějaké výrazné problémy s kompatibilitou nejsou očekávány a zatím ani hlášeny.
Časem by se ovšem pomyslné nůžky mezi jádry WebKit a Blink měly čím dál tím více rozevírat. Sandbox, rozložení chodu prohlížeče do více procesů, hardwarová akcelerace využívající potenciálu moderních grafik či vytěžování výkonu z vícejádrových procesorů – to jsou oblasti, kde Google díky vlastnímu jádru Blink slibuje změny k lepšímu.
Podle orientačního testu podpory HTML 5 nyní Google Chrome ani s jádrem Blink neporáží Maxthon využívají WebKit.
Google též slibuje lepší podporu moderních webových standardů a nových webových technologií, ale to je spíše marketingová záležitost. V orientačním testu podpory HTML 5 na html5test.com dlouhodobě z ostrých verzí prohlížečů vede Maxthon používající WebKit, což jen potvrzuje, že WebKit rozhodně není brzdou v podpoře webových novinek.
Nové notifikace pro větší efekt provázání prohlížeče se systémem
Google Chrome 28 kromě přechodu na vlastní jádro z projektu Chromium nově podporuje „bohatší notifikace“ (richer notifications), tedy informační okna schopná zobrazení mimo prostředí prohlížeče. Oproti dosud podporovaným notifikacím mohou obsahovat formátovaný text a grafiku. Richer notifications jsou aktivní pro aplikace a rozšíření.
Google Chrome 28 podporuje nový typ notifikací pro aplikace a rozšíření s možností formátovat text a používat grafiku.
Lze je vyvolat i zpětně díky notifikačnímu centru, které má pod MS Windows vlastní ikonu v oznamovací oblasti na hlavním panelu vedle hodin. Na počítačích značky Apple s OS X se nové notifikace mají objevit v pozdější verzi prohlížeče. O Linuxu se Google nezmiňuje. Richer notifications však nově podporuje také Chromium OS, resp. Chrome OS.
Mobilní Google Chrome prý boří jazykovou bariéru
Krátce po nové desktopové verzi prohlížeče Google Chrome byla uvolněna také nová mobilní verze pro Android, která má prý bořit jazykovou bariéru. Nad tím lze ovšem jen pousmát. Ve skutečnosti na cizojazyčných webech nově i mobilní Google Chrome uživatele „oblažuje“ lištou nabízející okamžitý strojový překlad z daného jazyka např. do češtiny.
Už i mobilní Google Chrome je provázán se službou Google Translate pro orientační strojový překlad webových stránek.
Úroveň překladů, které poskytuje Google Translate, je však hodně chabá. Při překladu z nebo do méně frekventovaného jazyka, jako je třeba čeština, dokáže Google Translate opravdu perlit. Ztrácí se v souvětích, kdy nezvládá zápory, takže mnohdy zcela obrátí význam textu. Jistě, jde o strojový překladač, takže určitá shovívavost je na místě. Navíc podpora češtiny jistě není prioritou.
Nabídku překladu přes Google Translate lze zablokovat pro konkrétní web či konkrétní jazyk stejně jako ve verzi pro PC.
Ovšem hovořit v souvislosti s jeho nasazením o boření jazykové bariéry je hodně přitažené za vlasy. Dobrou zprávou je, že provázání s Google Translate je zhruba na stejné úrovni jako v desktopové verzi, takže lze zakázat překlad pro konkrétní web, pro konkrétní jazyk nebo v nastavení nabídku překládání a překládání samotné zcela vypnout.
Zobrazování lišty s nabídkou překladu cizojazyčného webu lze v nastavení prohlížeče zcela vypnout.
Na seznamu novinek je také podpora fullscreen zobrazení pro tablety následující již dříve integrovanou podporu fullscreen zobrazení pro chytré mobily. Jenže není fullscreen jako fullscreen. Podle Googlu jím není zobrazení prohlížeče přes celou plochu displeje na úkor systémové lišty. Co že to tedy Google Chrome nově podporuje?
Google Chrome nově na tabletech se systémem Android podporuje fullscreen, ale stále neběží přes celou plochu displeje.
Nový fullscreen pro tablety znamená pouze to, že při posunu stránky dolů se odroluje pryč z displeje také lišta prohlížeče s multifunkčním adresním řádkem (omnibox), navigačními tlačítky, tlačítkem pro otevření menu a přepínáním mezi panely (resp. kartami dle terminologie prohlížeče v české lokalizaci). Pro opětovné zobrazení lišty stačí alespoň kousek posunout stránku nahoru.
Opera a její On-road režim mají vážnou konkurenci
Google oznámil záměr do ostré verze zařadit jako experimentální funkci Bandwidth Management, na němž dlouho pracuje v rámci betaverze mobilního prohlížeče Google Chrome, ovšem nyní zřejmě potřebuje do testování nové klíčové funkce zapojit více uživatelů. Oč jde? O funkci pro snížení objemu stahovaných dat při surfování po webu.
Bandwitch Management míří z betaverze do ostré verze, ovšem stále jako experimentální služba. Má snížit datový provoz.
Funguje podobně jako funkce Opera Turbo, resp. Off-road režim z prohlížečů firmy Opera Software. Veškerá data stahovaná přes běžný nezabezpečený protokol (HTTP) procházejí přes proxy servery Googlu, na kterých jsou komprimována za využití open source knihoven PageSpeed, které prý Google zvlášť pro svůj Google Chrome vyladil.
Na proxy serverech mimo jiného dochází ke konverzi grafiky do formátu WebP, s nímž Google přišel jako s datově úspornější alternativou především za tradiční JPEG, ovšem jeho přijetí není zdaleka vřelé. Prohlížeč s proxy servery komunikuje skrze experimentální protokol SPDY, což by mělo přispět k rychlejšímu načítání dat. SPDY rovněž pochází z dílny Googlu.
Ve výsledku by tak nová funkce Bandwidth Management měla snížit datový provoz řádově o desítky procent a zajistit rychlejší načítání webových stránek. Nejde samozřejmě o nic převratného. Vlastně je s podivem, že Google při svých možnostech podobnou funkci, resp. službu nepřinesl mnohem dříve, třeba už v desktopovém prohlížeči Google Chrome.
S velmi podobnou koncepcí již před lety přišla společnost Opera Software v podobě služby Opera Turbo dostupné v prohlížeči Opera pro osobní počítače a Opera Mobile pro mobilní zařízení. Obdobnou funkci nabízí také Amazon ve svém prohlížeči Silk, jenž je součástí softwarové výbavy tabletů Kindle Fire, které využívají notně upravený Android.
Blink promluví i do operačních systémů Chromium OS a Chrome OS
Na závěr se ještě vraťme k jádru Blink. Je vhodné připomenout, že se netýká jen prohlížeče Google Chrome, otevřeného projektu Chromium a na něm založených browserů, ale i operačního systému Chromium OS, resp. Chrome OS. Tento systém s linuxovými kořeny je určen především pro práci s cloudovými službami a webovými aplikacemi. Bez internetového připojení toho moc neumí.
Google v současnosti prodává čtyři přenosné počítače Chromebook a jeden stolní počítač Chromebox se systémem Chrome OS. Současná zařízení vyrábí Acer, Hewlett-Packard a Samsung. Přenosný Chromebook lze koupit od 199 dolarů. Jeden využívá ARM architekturu, ostatní tři klasickou x86/x64 architekturu. Jediný Chromebox je k mání za 329 USD.
Google věří, že počítače s Chrome OS se stanou jakýmsi přístupovým terminálem k jeho službám. Doufá, že osloví i firemní zákazníky využívající Google Apps. Chce tak konkurovat nejen sadě Office a službám Office 365 od Microsoftu, ale i jeho systému Windows, což jsou na poli osobních počítačů velmi smělé ambice.
Nejlevnější Chromebook vyjde na 199 USD, ovšem bez internetové konektivity je to s trochou nadsázky jen kus plastu.
Je však veřejným tajemstvím, že zařízení s Chrome OS rekordy v prodejnosti rozhodně nelámou. Spíše naopak. Na to, že bez internetové konektivity skoro nic neumí, jsou příliš drahá, tvrdí kritici. Navíc poukazují na malou kapacitu SSD jednotek a očividný záměr Googlu přesunout všechna uživatelská data do jeho cloudu, ergo získat více platících zákazníků pro Google Drive.
Problém s prodejností však nemusí být jen v poptávce spotřebitelů, ale také v dostupnosti zařízení. Google nedávno oznámil rozšíření prodeje. Globálně bude možné zařízení Chromebook anebo Chromebox koupit v 6 600 obchodech (retailech). Celkově se však nadále počítače s Chrome OS zatím prodávají pouze na deseti trzích, mezi nimiž dle očekávání ten český není.
Z České republiky si Chromebook či Chromebox oficiálně nelze objednat ani přes Internet. Šedý dovoz také příliš nefunguje. Lze však experimentovat s Chromium OS. Ten je open source, takže nemá všechny vlastnosti Chrome OS. Mezi systémy je stejný vztah jako mezi prohlížeči Chromium a Chrome. Charakteristické rysy ale mají oba systémy shodné.
Chrome OS vs. Android: nedělá Google stejné chyby jako Microsoft?
Někteří analytici a komentátoři vyčítají Googlu, že se pustil do vývoje hned dvou systému: Chrome OS a Android. Zbytečně prý tříští zdroje. Jak lidské, tak finanční. Poukazují na to, že ani Microsoft při svých bohatých zkušenostech s vývoji operačních systémů nedokáže vytvořit současně úspěšný systém pro osobní počítače i mobilní zařízení.
Tržní podíl Windows Phone sice roste, ovšem velmi pomalu. Windows RT, derivát Windows 8 pro ARM architekturu, se zatím jeví jako jeden velký průšvih. Dokonce i Intel deklaroval, že se raději zaměří na podporu systému Android. Ano, ten Intel z dvojice „Wintel“ (Windows + Intel). Kritici navíc připomínají, že Android měl být podle původních záměrů universální systém.
O tom nás s větším či menším úspěchem přesvědčují nejrůznější levné a postupně se zdokonalující miniaturní osobní počítače, ovšem dnes už tak trochu navzdory záměrům Googlu. Ten totiž později přišel s tím, že vývoj obou systémů souběžně není vůbec špatný nápad, protože oba mají své vlastní zaměření: Chrome OS pro osobní počítače a Android pro mobilní zařízení.
Téma „tříštění sil“ se objevilo před časem znovu, když se v otevřeném zdrojovém kódu Chromium OS začala objevovat podpora dotykového ovládání. Google ale tvrdil, že nepočítá pro svůj Chrome OS s dotykovým ovládáním. Nejnovější Chromebook s Chrome OS však již má dotykový displej a Chrome OS dotykové ovládání podporuje.
Doufejme, že Google ví, co dělá. I když od příchodu staronového šéfa firmy zrušil tolik svého času slibných projektů nebo do poslední chvíle oblíbených služeb, že o tom lze oprávněně pochybovat. Android si musí zachovat přinejmenším dosavadní atraktivnost a pružnost vývoje. Je tu spousta nových ambiciózních otevřených systémů, které mohou výrazně fragmentovat trh.
Mozilla přichází s Firefox OS. Dále je tu Ubuntu for phone či Intelem podporovaný Tizen. V neposlední řadě pak bývalí vývojáři MeeGo po odchodu z Nokie založili start-up Joola a pracují na otevřeném Sailfish OS. Na jednu stranu je konkurence zdravá, ovšem na druhou stranu fragmentovaný trh omezí dostupnost aplikací a služeb.
Ne nadarmo se říká, že chytrý mobil je jen tak chytrý, kolik je pro něj aplikací. Že už je Android na mobilním trhu stálice, kterou pár (eventuálních) špatných kroků a nadějných konkurentů nemůže vážně ohrozit? O Symbianu v Evropě či BlackBerry v Severní Americe se před pár lety říkalo totéž. A kde jsou dnes?
