Chrome je nejpoužívanějším prohlížečem současnosti, daleko za ním jsou jeho konkurenti. Pak je tu ještě ale Chromium a různé další prohlížeče, které s nimi mají něco společného: například Opera, Vivaldi či brzy také Edge. Uživatelům pak často uniká rozdíl a pojmy se jim pletou. Společně se podíváme na to, co je to vlastně Chromium a jaký má vztah k Chrome.
Když Google představil v roce 2008 svůj nový prohlížeč Chrome, uvolnil zároveň projekt nazvaný Chromium. V rámci něj vzniká svobodný zdrojový kód, který je pak součástí prohlížeče Chrome a mnoha dalších. Chromium je software, Chrome je produkt. O vývoj Chrome se stará Google, zdrojové kódy Chromia udržuje open-source projekt.
Oba jsou to prohlížeče, oba můžete použít na procházení webu. Rozdíl je ale v tom, že Chrome je postaven na projektu Chromium a přidává do něj vlastní součásti – vytváří z něj konkrétní produkt. Přidává do něj různé funkce jako automatické aktualizace, podporu některých video formátů a podobně.
Úplně stejná situace se opakuje v případě operačního systému Chrome OS a otevřených zdrojových kódů spravovaných projektem Chromium OS.
Co má Chrome navíc?
V zásadě to funguje tak, že Google vezme Chromium, doplní jej o různé proprietární funkce a výsledkem je produkt nazvaný Chrome. Co je tedy v Chrome navíc?
- podpora formátů mp3, AAC a H.264 – proprietární, ale rozšířené
- Chromium nabízí jen svobodné formáty jako Theora, Vorbis, WebM či VP9
- Flash player (PPAPI) – Flash do dvou let skončí, ale v Chrome bude do verze 87
- aktualizace – v Linuxu máme standardní nástroje pro aktualizace, ale uživatelé Windows a macOS ocení automatické aktualizace
- obchod s rozšířeními – Google provozuje vlastní webový obchod s rozšířeními
- omezení rozšíření – Chrome na druhou stranu ve svém prohlížeči dovoluje instalovat jen rozšíření ze svého obchodu
- zasílání informací o pádu – uživatelé se mohou rozhodnout posílat vývojářům statistiky o problémech a pádech
Naopak například synchronizace s účtem Google je součástí Chrome i Chromia. Prohlížeč Chromium má stále určité rysy napojení na Google, ale v různých linuxových distribucích si jej vývojáři upravují podle svého. Mohou při vytváření balíčku některé funkce vypnout nebo upravit nastavení. Chromium je stále jen hromada zdrojového kódu, který se neustále vyvíjí. Někdo z něj musí udělat produkt – tvůrce linuxového balíčku nebo třeba Google.
Google hraje první housle
Chrome obsahuje nástroje na zasílání metrik a informací o pádech. Vývojáři chtějí vědět, jak se jejich prohlížeč ve stovkách milionů instalací chová. Uživatelům se nelíbilo, že Chrome v hlášeních posílá také unikátní ID instalace. Google to ale přestal dělat v roce 2010.
Přestože Chromium takovou funkci neobsahuje, stejně má spoustu vlastností, které vyžadují napojení na Google. Například automatickou opravu překlepů v adrese, ochranu proti phishingu, doplňování textů při vyhledávání a podobně. Všechny tyto věci ale můžete triviálně vypnout v nastavení.
V distribucích může být také různě nastaven sandbox, který odděluje jednotlivé části prohlížeče od sebe a zbytku systému. Určitě se podívejte dochrome://sandbox a zkontrolujte vlastní konfiguraci.
Který chci?
Výhodou Chromia je, že je součástí běžných linuxových distribucí a některé ho používají dokonce jako výchozí prohlížeč. Pokud chcete na svém počítači používat jen svobodný software a nezajímají vás zmíněné binární doplňky, pořiďte si Chromium. Získáte ho v repozitáři své linuxové distribuce nebo na domovské stránce projektu.
Pokud potřebujete například přehrávat online video ve formátu H.264 nebo na Windows či macOS užívat automatického aktualizačního mechanismu, sáhněte po Chrome. Stáhnete ho na domovské stránce, kde jsou k dispozici i balíčky pro Linux. Ty se instalují standardní cestou a přidávají i vlastní repozitář, takže aktualizace v Linuxu běží jako obvykle.
Nesmíme zapomenout na to, že z projektu Chromium vznikají také další produkty. Princip je stejný: vezme se základ, doplní se o vzhled a uživatelské funkce, napojí se na vlastní ekosystém a vzniká nový prohlížeč. Vybrat si tak můžete z dalších variant jako jsou: Brave, Vivaldi, Opera nebo nejnověji Edge.
