Názory k článku Číselné hodnoty s neomezeným rozsahem a přesností v programovacím jazyku Go (1)

Proč to v příkladech 13, 14 hlásí dělení nulou, když se zatím nepožadovalo vyčíslení hodnoty zlomku ve formě float nebo int?

taky mi to pripadlo divny, ale vlastne to odpovida definici racionalniho cisla. Podle me to klidne mohli NEhlasit, protoze je to pekna reprezentace nekonecna a s tim se uz da delat spousta operaci :)

Jenže jakého nekonečna? Nula nemá znaménko. A když někdo napíše 0/0? Prostě se přesně drží definice racionálního čísla.

nula má znaménko :-) tedy nemá ho jen ve dvojkovém doplňku, ale to ani bigunt ani bigrat nemusí řešit.

Ale chápu, že prostě zlomky jsou k něčemu jinému a vlastně to nevadí. Jen ten panic a jeho zachycení je prostě docela hnus, a to mám jinak Go docela v oblibě.

V matematice nemá. Jasně, člověk si může říct, že 0 bude vlastně +0, pak by dávalo smysl dojít k nekonečnu, jenže pak někdo vymyslí, že v Go 1.3258 budou cachyovské posloupnosti a všechno se to zhroutí :)

“tuto chybu je možné zachytit následovně – ovšem nejedná se o příliš idiomatický způsob řešení běhových chyb”

Nechybí tam kód? Asi všichni víme, co je myšleno, ale vyznívá to neúplně.

hmm jako ze se bude chytat panic() v kodu? Ja vim, ze to v Go je semtam nutne, ale pekne hnusne ne? Vlastne je divny, ze zlomky nemaji klasickej NaN, protoze ty vypocty uz tak vypadaji hnusne a jeste to porad obalovat zachycenim panic...

Je to neidiomatické. Lepší je vstupy ošetřit normálně předem.

No to chápu, ale dokážeš si představit ten kód, kdy se bude před každým součtem nebo něčím podobně triviálním kontrolovat, jestli náhodou nemáme v denominátoru nulu? Trošku mi fakt uniká, proč to nepodporuje nekonečna.

PS: teď jsem se díval do Julie a tam x/0 a -x/0 není problém, jen to nebere 0/0 (ok ok to se i dá brát).

U součtu to je jedno, ne? Ten na dvou platných rac. číslech funguje vždy.

Jinak to je asi prostě jen design decision. Kdo chce nekonečno, potřebuje jiný typ.

hmm chybi, dopisu to, diky za upozorneni

Sranda by byla, kdyby ještě měli typ pro skutečně iracionální čísla. Některé jazyky ho mají a je s tím spousta legrace.

`complex64` a `complex128` jsou neskutečná? Jde o přesnost? Nevím, držím se u kupeckých počtů a `j` jsem videl asi naposled na SPŠE.

To jsou jen dva floaty32 nebo floaty64, to nic neřeší.

Jinak komplexní čísla jsou v Go dobrá akorát k tomu, abych mohl napsat fmt.Printf("Ovar je %vča", imag(cmplx.Log(com­plex(-1, 0))))

Jak to tam funguje? Ten objekt si v sobě nese vzorec operace, ze které číslo vzniklo, aby např. sqrt(2)^2 bylo zase přesně 2?

Ne, reálná čísla se reprezentují cachyovskými posloupnostmi, ty se totiž dají vyjádřit jako řada rac. čísel, ale konvergovat mohou k iracionálním. Smůla je, že ty posloupnosti nejsou unikátní, takže pak jazyk musí mít i rozkladové typy. Čímž se nabaluje složitost, prostě nic pro Go.

BTW bude taky něco o Decimal? To není sice neomezené, ale "Decimal library can only represent numbers with a maximum of 2^31 digits after the decimal point" :)

A není 2^31 málo? :-)

Je, Antone Pavloviči :)

Asi by to nemuselo stačit, pokud bych třeba ukládal hmotnost atomu vodíku v megatunách. Legacy nekdy umí věci :D

25. 4. 2023, 10:53 editováno autorem komentáře

Jasně, že to stačí, 1.66 × 10⁻²⁴ g v megatunách má exponent kolik? :)

hmm mozna velikost pozorovatelneho vesmiru delena Planckovou delkou by pretekla? (vubec netusim ta cisla, ale bude to hooooodne radu rozdil, tusim Planckova delka 10^-35 +-, rozmer vesmiru tedy si netroufnu rict).

Atomů ve vesmíru je zhruba 10⁸⁰, klidně to poděl libovolnou fyzikální konstantou, na 10**2**31 se nedostaneš nikdy :)

jestli myslite https://pkg.go.dev/github.com/shopspring/decimal (z tech asi deseti knihoven pojmenovanych stejne) tak bude, snad uz priste.

Přesně tohle :)