V tom pripade je zvlastni, ze tu je v obchodech vse drazsi, nez v te zapadni casti evropy, ktera to dovazi z presne stejnych zdroju ...
Jinak se samozrejme deje, takovy rekneme proflaknuty priklad muze byt amazon. Jen se zkratka hur automatizuji sklady, kde se pracuje s vecmi od milimetru po desitky metru, a ruzne sisatymi. Ale i na tom se maka.
Alternativne se pomerne nahlas diskutuje o omezeni pilotu na 1 (s vyhledem na 0). Realita soucasneho letecvi je totiz ta, ze piloti jsou zbytecni a naopak do systemu vnaseji chyby (uz i male stroje s rekneme "premiovou" vybavou umi samostatne pristat, a to klidne i na travnatem letisti bez dalsiho vybaveni).
S předřečníkem musím v neohrabanosti plně souhlasit, protože se zaměřují zejména na vývoj robotické muly – stroj, schopný přenášet náklad a vykonávat rutinní funkce bez únavy.
Přijmu-li předpoklad snažení, jsou vlastně ještě v plenkách a prakticky jde o první pokusy, přičemž reálné použití přijde na řadu ve velmi vzdálené budoucnosti a ani za to bych nedal ruku do ohně, protože proměnných je tam tolik, že vytrénovat použitelného robota je v podstatě nemožné. I člověk není nic jiného, než biomechanický stroj se schopností se učit, analyzovat a postupně vylepšovaný evolucí, nicméně naše „výpočetní kapacita“ je trošku někde jinde.
Představa, že mi dnes nejpokročilejší robot nanosí balíky vodičů na stavbě … ruku na srdce, zůstal by viset hned u auta. Právě vývoj robotů, respektive robotických mul, je dnes primárně o nošení těžký věcí např.: v armádách je to munice, vybavení, v průmyslu to klidně mohou být bedny, nebo třeba pytle cementu někde na stavbě. Tedy činnost, která je „podřadná a rutinní“, přesto nezbytně nutná a velice namáhává.
Představa, že do 10-15 let dokáže robot mašírovat s pytli cementu po stavbě na stejné úrovni a nákladech, jako ukrajinský biologický robot … je docela úsměvná. Jasně, dokáží ve volném prostoru řešit základní problémy, které k analýze a řešení reálných situací zkrátka nestačí. Umělá kontrolovaná triviální „překážková dráha“ BD je něco úplně jiného, než ostré nasazení ať už v armádách, nebo průmyslu. Schválně si všimněte, že když ukazují armádní systémy „Mule“, kterou jsou vlastně na špičce vývoje (vyvíjí se nejdéle), tak vždy v otevřeném prostoru, nikdy však v městském prostředí plných nejrůznějších překážek (suť, vraky, těla, …). Podobné je to industriálními roboty, kde to zatím funguje v naprosto bezchybném prostředí, ale jak se tam začnou motat lidé a udělají „chaos“, je s roboty konec.
Problém je, že Vás nebude operovat robot ala Boston dynamics, ale nějaká nové generace už dnes používaných "robotů/prodloužených ruk", které používají chirurgové už dnes.
Tedy máte oba dva základní problém, místo, aby jste vzali to co už existuje a používá v chirurgii a tomu přidali AI, tak si myslíte, že někdo teprve vymyslí "terminátora" a ten bude operovat.
Otázka zní, proč si myslíte, že se nebude používat přímo robot vymyslený a přispůsobený danému oboru a měl by se používat neohrabaný robat co má omezení člověka?
Takže v polovině máte pravdu, pro chirurgii je neohrabaný, ale v další úvaze jste mimo, protože robotika lékařská už dávno existuje a jde úplně jiným směrem/cestou a je úspěšná , takže žádných 100 let nehrozí ;)
A dodám AI co má IBM byla testována v nemocnicích na určení diagnóz a byla úspěšnější statisticky jak nejlepší lidští docenti a profesoři, takže bohužel pro doktory, revoluce ohrozí prvně je než lopaty....
Sice nechápu kam tím míříte, tedy proč se snažíte argumentovat prodlouženými rukami člověka, který činí rozhodnutí, ale budiž.
Problém s nepochopením je na vaší straně.
Opět, problém s nepochopením je na vaší straně.
Dobře, jmenujete byť jediný plně autonomní a rozhodnutí činící robotický prostředek v chirurgii, schopný reagovat na tolik proměnných.
Vůbec nejde o tvar, ale schopnost autonomního fungování v nepředvídatelném prostředí. Tady se nebavíme o autonomním skladu, kdy robot uskladní a vyskladní přepravku, ale v podstatě o neustále se měnícím chaosu. Stejně tak si umím představit např.: robotický drážkovač s vysavačem, co na holých stěnách pojede přesně podle plánu, ale skončí v okamžiku, kdy se mu tam připlete druhá parta a bude se muset s nimi nějak dohodnout. I ten nejhloupější lidský mozek dokáže v takových podmínkách fungovat podstatně efektivněji, než jakákoliv AI, protože těch proměnných, které musí na pár metrech řešit je tolik, že to zkrátka nezvládnete. Dokonce není jistota, že ten kotouč s pytli cementu tam bude za minutu ještě stát... stavba je v podstatě chaos, kde různé party dělají to svoje a snaží se navzájem nepozabíjet.
Mno zopakoval jste to 2x, ale neni sam kdo si mysli ze nechapete - vy se zase snazite nevidet (no offense)
On rika (s cimz souhlasim) ze nema cenu resit hracky typu Spot a jejich vyuziti tam kam nejsou urcene - tj. vami zminovana stavba. Nebo vyvoj robo-delnika, de facto zu grunt. Spis jde o rozvoj toho co uz existuje a chybi tomu element rizeni - a dava za priklad mechanicke ruce pro laparoskopicke operace napriklad.
Co me zarazi vic, je to ze zatim nikdo nezminil ze to prvni, kde bude AI IMHO uspesne nasazena urcite nebude spoluprace s lidmi, ale jejich eliminace.
Vezmete si ukrajinu - kdyby byl dostatecne levny system a kompaktni co AI dovede dostat do letajiciho dronu, tak ja, bojovat na jedne nebo druhe strane, nevaham ani milisekundu a davam to do toho dronu co pak bude dle libosti hazet granaty na hlavu tem co jsou proti me a tim eliminuju problem ruseni komunikace mezi dronem a zakladnou.
Nemluve o tom ze Spon urcite neni mula na stavbu, ale mula na noseni tech metraku hracek pro vojaky co nema problem se hybat v rozsekanem meste.
No mám články pana Ježka rád, ale co se týče popisu nedaleké budoucnosti, kdy nikdo nic nevlastní, všichni jsou šťastní (a kdo ne, je přeprogramován), utéct z toho nejde protože vše je závislé na systému, tak mnohem věrněji popsal Aldous Huxley skoro před sto lety v románu Konec civilizace.
Až děsivé čtení v dnešní době.
Fungující proof of concept je k vidění v Číně.
Drastické přecenění situace. Za prvé je na nějaké kvalitní predikce ještě brzo neboť mediální výlevy jsou většinou spíš projevem marketingu a tlaku ze strany vývojářů ukázat vedení nějaké výsledky + tlak na získání dalších investic. Za druhé o nějaké inteligenci nemůže být ani řeč, jedná se systém pracující s informacemi(s trochou nadsázky mnohem efektivnější a přizpůsobující vyhledávač), prakticky se jedná o A.N.(artifical nerd - neboli umělý šprt). Takže to je spíš podobné šprtovi, učí se to informace a když má štěstí možná je i využije. Rozhodně to bude dost užitečné při hledání encyklopedických znalostí ale to je tak asi vše. Pravděpodobně se to bude umět i rozhodovat dle dostupných informací ale v situacích o kterých nemá informace nám bude úplně k ničemu. Stačí se zeptat na něco co nikdo neví a taky vám neodpoví, možná nabídne nějaké domněnky které někde tvz. "načetla" = velmi podobné chování šprtovi.
Lenže ono to nie je ani A.N., pretože ten šprt vie aspoň prideliť prioritu / dôležitosť určitej informácii. A aj keď sa učí frázy len naspamäť, tak do určitej miery aj tak rozumie kontextu. Dnešné LLM nerobia ani jedno.
Dnešné LLM je len chytrejšie prediktívne písanie známe zo sedemdesiatich rokov. Čo LLM robí je len:
Pri trénovaní
1. Naskenuje kopec textu a rozdelí je na chunky (tokeny)
2. každému tokenu pridelí hodnotu "ako často" sa vyskytuje po sekvencii určitých tokenov.
Následne pri generovaní odpovedí:
1. Prečíta (Naskenuje) tvoj text a rozdelí na tokeny.
2. Nájde sekvenciu tokenov vo svojom modeli.
3. Podľa častosti výskytu tokenu po danej sekvencii vybere s určitou pravdepodobnosťou nasledujúci token. Podľa temperature parametru to práve upravuje pravdepodobnosť, je to celkom primitívny matematický vzorec.
4. novú sekvenciu tokenov znova pošle do vstupu a opakuje od kroku 2. Pritom sa môže aj trénovať.
5. takto to cyklí, až to nevygeneruje odpoveď, tzv. nedosiahne limit "max new token", a potom už len primitívne upraví text (napríklad odstráni poslednú nedokončenú vetu).
6. Pošle odpoveď používateľovi.
To je úplne celé. Prediktívne písanie robí v podstate to isté, akurát to "necyklí" a nerozdelí "doplnené slovo" je odpoveď od toho čo mnohý nazývajú "AI", pritom to s inteligenciou nemá nič spoločné. Je to tak hlúpe ako prvé mechanické hodinky, a že v stredoveku z toho boli "wow" a nechápali ako sa ručička môže sama pohybovať alebo ako je možné že to ten čas dokáže merať až tak "presne". Alebo prvá žiarovka. A dnes keď sa pozrieš na princíp fungovania, tak vlastne vieš že to s inteligenciou má asi toľko spoločné ako kotúľajúci sa šuter v rieke. Absolútne tie LLM nerozumejú kontextu.
Inteligencia = schopnosť učiť sa, hľadať vzory, pochopiť, aplikovať, vytvárať abstrakcie, schopnosť prispôsobovať sa, a uvažovať/myslieť.
LLM vie ako tak robiť len a len prvú vec, aj to k tomu potrebuje vstup. Len díky tomu že v modeli je tých dát také obrovské množstvo je presnosť ako tak dobrá... precíznosť je ale stále vlastne nulová.
8. 12. 2023, 13:18 editováno autorem komentáře
> Inteligencia = schopnosť učiť sa, hľadať vzory, pochopiť, aplikovať, vytvárať abstrakcie, schopnosť prispôsobovať sa, a uvažovať/myslieť.
Můžeš dát nějaké možnosti, jak tohle objektivně ohodnotit? Co by musela splňovat krabice, u které řekneš "wow, inteligence"? A kdybych se na tuto otázku zeptal před 5 lety, neuvedl bys nějaké věci, které dnešní krabice splňují?
> Čo LLM robí je len
To se dá napsat u všeho. „Co AlphaGo/AlphaFold/... dělá je jen...“. Do extrému, pokud někdy pochopíme podrobněji, jak funguje biologický mozek, bude to zase „Co mozek dělá je jen...“.
8. 12. 2023, 18:54 editováno autorem komentáře
Popis trénování a generování odpovědí LLM (Large Language Models), který uvedl uživatel Mlocik97, je zjednodušený, ale zachycuje některé základní aspekty těchto modelů. Nicméně, několik důležitých bodů bylo zanedbáno nebo přehlédnuto:
Zatímco popis uživatele Mlocik97 správně poukazuje na některé omezení LLM, je důležité si uvědomit, že současné modely, jako je GPT-4, mají značnou složitost a schopnost generovat koherentní, relevantní a často přesvědčivé texty. Nicméně, je pravda, že tyto modely stále postrádají skutečné porozumění a inteligenci v lidském smyslu.
Můžu se zeptat, jak si jako představujete onu "inteligenci"? Odkud máte své vědění vy, pokud to není to, co jste někde vyčetl, slyšel, viděl? Vždyť ty dnešní modely, se vší svou nedokonalostí, jsou to samé, jak informace sbírá člověk, a pak je zpracuje/poskládá/předává. Z mého pohledu to je to, čemu říkáme inteligence.
Z mého pohledu je na tom naopak krásně vidět, že velká část lidí jsou jen lepší jazykové modely. (Ty nejméně funkční poslední dobou zaplňují náměstí.) Pokud se mezi ně dobrovolně zařazujete také, vaše věc, ale nenazývejte umělou inteligencí něco, co inteligencí opravdu není.
Dokonce je hezké, že zatímco by to dříve tihle lidé brali jako urážku a osobní názor, dnes to lze porovnat přímo vedle sebe a ukázat v praxi :-D
Nejak si zapomel na jeden nepatrny aspekt, Rika se mu genetika. I kdybys novorozene zavrel do mistnosti bez podnetu, stejne zjistis, ze spoustu veci "umi". Jednoduse proto, ze mu ty schopnosti predali jeho predci.
Takovy prikladek ju? Kupodivu hned po narozeni umi najit matersky prs, vi k cemu to je a jak se to pouziva. Aniz by ho to nekdo ucil.
Co je to inteligence pak zjevne nevis. To je totiz primarne schopnost vykrocit mimo znama pravidla. Kdyz budes mit sebelepsi algoritmus, nikdy nevykroci mimo hranici kterou mu stanovis prave tim, co ho naucis. Inteligentni tvorove(coz zdaleka nejsou jen lide) to delaji.
Problem je jinde, vyhledavac zaindexuje slova, a odkaze ti zdroje ktere ta slova obsahuji.
Nic jineho to ve skutecnosti nedela, samozrejme to aplikuje ruzne vahy, ktere ty vysledky vice nebo mene rozbiji, ale porad to nedela nic jineho.
Tohle je mnohem horsi, protoze to udela nejakou syntezu na tema kdyz hledas slova x, y, z ... ta se nejvice vyskytuji v souvislosti se slovy k, l, m ... a na zaklade toho ti to vrati jakoze nejakou odpoved, ktera klidne muze byt, a taky casto je, naprosto nesmyslna, acokoli "spravne" napsana.
Vpodstate to dela presne to cemu se rika kolaz, jen je v tom nejaka ta matika a pravdepodobnost. Lidi sou z toho uchvaceny, protoze si to snima povida, ale to si povidala i eliza.
Priklady tech nesmyslu se vali vsude kolem. Pamatuju si treba dotaz na viteze OH 98 hokej. Kde to misto prosteho vyhledani v databazi odpovidalo na zaklade nejakych pravdepodobnosti a pochopitelne uplne spatne.
"Stačí se zeptat na něco co nikdo neví a taky vám neodpoví"
Problem je spis v tom, ze odpovi. Nejakym vyse popsanym jazykove pravdepodobnostnim nesmyslem.
> Cim praktickym sa lisi jadrova elektraren od fuznej?
Napadaji me 2 zasadni rozdily, nekdo jiny treba doda vic.
Jeden prakticky rozdil je v bezpecnosti: kdyz se stane katastrofa (tsunami, zemetreseni, ...) a neco se kardinalne po*ere, u jadrove elektrarny muze nastat cele spektrum katastrof, vsak to vsichni zname, Cernobyl atd. Naproti tomu udrzet nestabilnou fuzni reakci je extremne narocne a kdyz se neco pokazi a proste to vypnete, reakce zhasne a nic nehrozi.
Druha vec je palivo, k fuzi postaci tezka voda a nejake katalyzatory (litium), oproti uranu/plutoniu je tezba a zpracovani nasobne jednodussi.
kedze som polozil otazku a zjavne mate s predrecnikom pocit, ze to nieco odpoveda, tak doplnam obsirenejsie vysvetlenie, na co narazam :).
Jadrova elektraren tu je, mame zvladnutu metodiku jej pouzivania, zjavne nie sme v situacii, ze by nam nieco realne branilo v generovani 100% elektriny z takehoto zdroja. (Greenpeace pre tento ucel nepovazujem, za "nieco realne" :) )
Naproti tomu fuzia je nieco co je otazne, ci vobec niekedy budeme mat funkcne.
Clanok obsahuje uvahu, ze bez tej fuzie nebude dost elektriny a ze jadrove elektrarne na to nie su dost dobre. Tak sa pytam "preco?" :).
K odpovediam:
- nateraz mame materialu na stiepenie ocividne dost
- problem "katastrof" je v radioaktivite, ktory pravdepodobne bude aj pri fuzii
> problem "katastrof" je v radioaktivite, ktory pravdepodobne bude aj pri fuzii
Zda se me, jak kdyby jste mou odpoved ani necet. Kdyz "vybuchne" jadrova elektrarna, unikne mnozstvi radioaktivniho materialu, ktere je unasene vetrem, destem, dostane se do podzemnich vod, pudy atd. V krajine zustava prakticky natrvalo (napr. polocas U238 je 4.5 miliardy (!) let).
Pro ITER se uvazuje fuze deuteria s triciem za vzniku helia. Tricium je radioaktivni, s polocasem 12 let, co je trochu rozdil vuci jadrovemu palivu. A samozrejme, riziko katastrofickeho uniku vsude po okoli je nasobne nizsi, protoze jak jsem psal, neprobiha retezova reakce a kdyby neco proste to vsechno vypnete. Capiche?
> Kdyz "vybuchne" jadrova elektrarna, unikne mnozstvi radioaktivniho materialu, ktere je unasene vetrem, destem, dostane se do podzemnich vod, pudy atd. V krajine zustava prakticky natrvalo
To množství bylo při proběhlých katastrofách (TMI, Fukušima) dost slabé.
> napr. polocas U238 je 4.5 miliardy (!) let
Uranu je v přírodě hromada a únik z jaderné elektrárny ho nijak nezvýší. Vadí ti krátce (roky až desítky let) žijící štěpné produkty.
> Naproti tomu udrzet nestabilnou fuzni reakci je extremne narocne a kdyz se neco pokazi a proste to vypnete, reakce zhasne a nic nehrozi.
Katastrofy jaderných elektráren nevznikají tím, že by běžela dál štěpná reakce -- ta také zhasne sama, nejpozději když začne vařit moderátor (voda), tím v něm vzniknou bubliny a přestane moderovat. Katastrofy jaderných elektráren vznikají tím, že se nepodaří odvádět po zastavení reakce rozpadové teplo produktů.
Jaderná fúze také vytváří radioaktivní produkty a odpad (neutronovou aktivací). Jestli to je potřeba po zastavení chladit nevím. Jestli je potřeba ho po skončení životnosti někam ukládat - nejspíš ano, takže se toho zase chytnou nějací zelenisti.
> Cernobyl
Černobyl byla továrna na zbraňové plutonium, která náhodou odpadním teplem vyráběla elektřinu. K tomu byl taky přizpůsoben návrh reaktoru a z toho vyplývající průšvihy (absence možnosti vybublat moderátor).
Nevím, jak moc mám řezat do živého...
Nemusíme se jistě široce bavit o tom, že běžné zpravodajství, které se přebírá typicky ze zahraničních zdrojů, může jednoho dne psát automat.
Ano může, rovnou hned. Na co mít (špatné) opisovače ze zahraničních zdrojů, když můžu mít dobré opisovače, nebo rovnou ten zahraniční zdroj?
Pokud každá druhá zprávička začíná větou: "Server phoronix zjistil....", tak tu zprávičku vůbec nemusím číst, protože místní přínos je zcela nulový.
proč tedy, když ta bakalářka lze snadno „ošulit pomocí AI“, vůbec bakalářky existovaly?
Ehm. Pokud nějaká VŠ ruší nějaké práce, tak je to jen známka toho, jak extrémně nízkou důležitost té práci dávala a jak blbě to kontrolovala, pokud vůbec.
O bakalářkách jsem se před lety s někým hádal tuší ještě na ABCLinuxu. Říkal, že bakalářky prostě nikdo nečte, takže jejich plagiát nikdo neodhalí. Tehdy jsem reagoval, že pokud znám práci svého kolegy, kamaráda, studenta, tak prostě plagiát poznám - přečetl jsem desítky jeho prací. Ok, takže bakalářky nikdo nečte. Potom byla kauza s doktorskou prací jednoho prorektora nebo děkana. A členka etické komise (Lomová) se rozčilovala, jak je vůbec možné, že je takový člověk děkanem. Na otázku, proč teda nezasáhla ona, odpověděla, že ho nezná a nikdy jeho dílo nečetla.
Ok, takže bakalářky nikdo nečte, doktorské práce nikdo nečte a děkan je tak extrémně nízká pozice, že členka etické komise se vůbec nenamáhá se s ním seznámit.
Letos v podstatě jako přes kopírák výběrová komise prezidenta pro ústavní soudce. To co novinář objeví během týdne, výběrová komise "prostě nevěděla".
Tohle nemá s AI nic společného. Pokud se libovolná práce nebude kontrolovat a ještě navíc se budeme veřejně bavit o tom, že ta práce vlastně vůbec nikoho nezajímá a nebudeme nijak "trestat" ty, které by zajímat měla a kteří by to měli profesionálně kontrolovat, tak se situace nikdy nezlepší. V žádném oboru.
Ano, nemá to s AI nic (nebo spíš mnoho) společného a děkan to dokonce otevřeně řekl. Že to neprobublalo až do médií protože to nezní tak atraktivně je druhá věc.
V podstatě řekl, že jde hlavně o to, že bakalářky jsou anachronismus, který nemá praktický význam. A já jsem opravdu rád, že se o tom konečně po těch letech téhle podvné české obsese začalo mluvit nahlas.
Je to vpravdě už hodně let, ale když jsem dělal na FELu bakalářku já, tak to vedoucí nejen četl, ale aktivně mi do toho vstupoval (čti: komplikoval) s cílem dostat ze studenta to nejlepší. Princip byl pořád stejný. Reálný problém, vymyslet a zrealizovat řešení. Bakalář má být podržtaška inženýrům, takže musí umět samostatně zpracovávat určitou dílčí problematiku, a v tom duchu se to celé neslo.
Při státnici mi ještě trochu namáznul schody oponent, který mne chtěl nachytat trochu za hranicí uvažované obtížnosti, k čemuž se přidali i další členové komise, takže si nedovedu představit, že by tu grilovačku prolezl někdo, kdo by to sám neudělal a neznal do detailu vše, i to, co není nikde v práci napsané.
Je možné, že to jinde a jindy funguje jinak, ale já se na tom třeba dost nadřel a i mi to hodně dalo zejména co do schopnosti zpracovat problematiku, uvažovat různými směry a i si to umět obhájit.
Od umelej inteligencie očakávam skracovanie Ježkovín. Tu je 5 hlavných myšlienok článku:
Význam umělé inteligence: Autor zdůrazňuje rostoucí význam umělé inteligence (AI) v současné době, přičemž se snaží předpovědět, kam nás tato technologie povede.
Schopnosti AI: Text diskutuje o stávajících a potenciálních schopnostech umělé inteligence, od rozpoznávání vzorů až po schopnost analýzy rentgenových snímků a zvukových záznamů. Předpovídá, že AI bude hrát stále větší roli v každodenním životě.
Dopad na pracovní trh: Autor reflektuje nad možným dopadem AI na pracovní trh, zdůrazňuje, že mnoho profesí může být automatizováno, což může mít vliv na potřebu určitých pracovních pozic.
Proměny ve vzdělávání: Text diskutuje o tom, jak AI mění vzdělávací systém, zejména s odkazem na rušení bakalářských prací na vysokých školách a přesun na jiné formy hodnocení a vzdělávání.
Výzva pro lidskou společnost: Autor se zabývá otázkou, jak lidé budou využívat čas, který ušetří díky automatizaci práce. Diskutuje o možném směřování společnosti k většímu propojení s virtuálním světem a obavách z negativních dopadů na lidskou kvalitu života.
Autor mne svym clankem donutil se prihlasit a nejak reagovat.
Fascinuje mne autorovo tvrzeni, ze je nutne, aby v budoucnu prisel universalni prijem. Ne, neni to nutne a neni to ani moralni ani zadouci. A autor si sam protireci, kdyz na jedne strane zalostne pise o tom, jak mladsi a mladsi generace nic neumi, a na druhou stranu by lidem rozhazoval penize universalne jako zrni, aby nemuseli zadkem hnout uz vubec.
Autorov myslenkovy pochod o energetice budoucnosti s taktnim mlcenim preju.
Celkove je to jen snuska kydu starnouciho levicoveho muze. Zhruba jako drzkovani u piva.
Na zaver jen dodam, ze pokud root nahradi alepson jezka nejakou AI, budu rad, jelikoz kvalita obsahu stoupne.
Bez práce nejsou koláče...
Univerzální příjem je dystopický sen levičáků, kteří nechcou nic dělat a chcou si jen užívat... K čemu by potom lidi studovali kdyby měli zaručené, že nebudou muset nic dělat a bude o ně "postaráno", a kdo se o ně bude starat, když nikdo nebude muset pracovat? Kdo bude inovovat, když každý bude jen v telefonu lajkovat nudný univerzální život ostatních?
Rozdávání prachů lidem, co nechcou nic dělat, nikdy nedělalo dobrotu...
Ale já se neptal, jaké s UBI mohou být problémy, ale jaké jsou možné alternativy.
> Bez práce nejsou koláče...
Předpokladem UBI je, že technologie pokročila natolik, že alespoň částečně budou.
> Rozdávání prachů lidem, co nechcou nic dělat, nikdy nedělalo dobrotu... [...] K čemu by potom lidi studovali kdyby měli zaručené, že nebudou muset nic dělat a bude o ně "postaráno"
Uvažme následující:> a kdo se o ně bude starat, když nikdo nebude muset pracovat?
Lidé, kteří chtějí víc než UBI -- alespoň v začátku (konkrétně, podle stavu společnosti a technického pokroku) se očekává, že UBI nebude žádné veliké jmění. Stejně tak jako dnes lidé pracují víc než by nezbytně museli k nenáročnému životu („Denis“).
> Kdo bude inovovat, když každý bude jen v telefonu lajkovat nudný univerzální život ostatních?
Na to jsou dva možné protiargumenty: 1) z UBI budou nejvíc těžit lidi co bohužel nejsou nadaní na obory, které považujeme za inovativní, 2) UBI naopak zvyšuje inovaci, protože lidé nebudou muset dřepět v bullshit jobech ze strachu že nebudou mít na jídlo když odejdou a neseženou brzy jinou práci, a budou moct přejít na práci, která jim dává smysl.
Nechápu tuto odpověď. Hledáš alternativu k něčemu, co neexistuje, takže, pokud opravdu chceš nějakou alternativu, tak třeba platit menší daňě, aby lidi, co pracujou měli víc, to je podle mě mnohem spravedlivější než platit nemakčenka... Podívej se do některých zemí, třeba teď tolik zmiňovaná Gaza - lidi tam sice nemají práci, ale hlady neumíraji... no a podívej se kam to vedlo...
Co se týče majetku, tak jsou státy, kde je např. majetek zdaněný, takže pokud třeba pepa zdědí v Kalifornii dům, a nezaplatí dědickou daň, tak ho musí prodat, nebo pokud nebude mít na to platit 3% hodnoty ročně, tak ho taky bude muset prodat. Jsou státy, které to řeší jinak, např. v Nizozemsku platíš 1% z majetku, který vlastníš, každý rok, atd... U nás je nízká daň z nemovitosti, takže nám vlastně nevadí, že někdo má...
Celý ten argument mi ale přijde divný v tom smyslu, že když já budu makat a moje děti budou mít řekněme 4 nemovitosti pro život a případný pronájem, proč jim to chceš brát? To, že jedna generace vydělala peníze a dala je dětem je snad nějaký problém? Vždyť tu máme sociální systém jako prase, školství zdarma, na VŠ má právo každý, atd...
Podle mě univerzální příjem nic neřeší, akorát zvedne nenávist mezi těma co makají a budou muset odvádět víc, a těma, které budou muset živit...
> Nechápu tuto odpověď. Hledáš alternativu k něčemu, co neexistuje, takže, pokud opravdu chceš nějakou alternativu, tak třeba platit menší daňě, aby lidi, co pracujou měli víc, to je podle mě mnohem spravedlivější než platit nemakčenka...
Jako tohle + to co píše člověk s kusem DNA výše je dobrý argument k tomu, že ta moje premisa, že objektivně nebude pro některé lidi práce, je mimo a bude to trvat ještě dlouho. Takže se to redukuje na „UBI, a nemám argumenty proč by mělo být vyloženě potřeba“.
> Podívej se do některých zemí, třeba teď tolik zmiňovaná Gaza - lidi tam sice nemají práci, ale hlady neumíraji... no a podívej se kam to vedlo...
Nevím, jak moc to souvisí s humanitární pomocí, a jak moc s divnými historickými reáliemi, izolací od okolí a vládou fanatických islamistů (a s tím souvisejícím náboženským brainwashingem). Některé země a skupiny z pomoci degradují, u některých zemí pomoc vytvořila zázrak (poválečná rekonstrukce Německa a Japonska).
> Celý ten argument mi ale přijde divný v tom smyslu, že když já budu makat a moje děti budou mít řekněme 4 nemovitosti pro život a případný pronájem, proč jim to chceš brát? To, že jedna generace vydělala peníze a dala je dětem je snad nějaký problém?
No moment, já tě pochopil tak, že _ty_ píšeš, že to je problém: a v tomto příspěvku znova: že se z takových dětí stanou živly jako v Gaze a že budou nemakačenka a další negativní věci co zmiňuješ. Nebo tvrdíš, že lidi zkazí, když jim UBI bude vyplácet stát, ale když ho vyplácí soukromý fond části společnosti co vyhrála loterii (narodili se dobrým rodičům / měli dobré schopnosti v oboru co zrovna společnost oceňovala / zrovna v dobrý okamžik spustili Dogecoin miner), tak to nevadí?
"ale když ho vyplácí soukromý fond části společnosti co vyhrála loterii"
To je práve ten rozdiel, že to je BI, ale nie UBI, keďže ho dostáva len malá časť spoločnosti. A na začiatku bola nejaká činnosť, ktorá bola niekým považovaná za hodnotnú, preto to ani nie je "nepodmienený" (slovo "basic" je v tom celom mätúce, slovenský/český výraz je presnejší) príjem, ako skôr príjem z vykonanej činnosti rozprestrený v čase.
To, že nemakačenko dostáva hodnoty bez toho, aby nejakú hodnotu vytvoril či on, alebo niekto iný, ktorý mu profit z toho výtvoru dobrovoľne odovzdal, je úplne iná situácia.
Alternativy? Co treba volny trh, nizsi dane a mene regulaci, aby se lide mohli vice starat sami o sebe?
Jaka asi mira prerozdelovani a danova kvota by mela byt, aby utahla univerzalni prijem? Bylo by to moralni? I stavajici mira zdaneni je obrovska a system neuzivi poradne ani par duchodcu...
Dalsi vec je, co to udela s cenovou hladinou... Mame zde prece Cantillonuv efekt... Nic hezkeho to nebude a povede to do inflacni spiraly.
Můj otec ještě někdy v 90. letech, když začala zlobit naše barevná TV Tesla, sáhl po výrobcem dodaném schématu, multimetrem (vlastní konstrukce, postaven dle časopisu Amatérské rádio) našel závadu, v obchodě Tesla koupil nové součástky a TV spravil. Já toto dnes udělat nemohu, veškerá elektronika je v podstatě jedno ARM SoC, jeden DRAM a jeden NAND flash čip a cokoli se podělá, znamená konec TV přístroje, protože se to typicky podělá až po záruce a oprava se spíš nevyplatí.
Naštěstí je drtivá většina problémů hardwarového rázu u tohoto typu zařízení (TV apod.) způsobena kondenzátorem ve zdroji nebo studeňákem, takže oprava je možná ještě jednodušší, než tomu bývalo v době, kdy televizor obsahoval vysokonapěťové komponenty.
Prostě dnešní placatou bednu otevřu, očuchám multimetrem (popř. osciloskopem kvůli zjištění zvlnění) napětí na výstupu zdroje a je nadpoloviční pravděpodobnost, že tím byla diagnóza dokončena..
Kouknu na kondíky, vyměním nafouklý, očistím plošňák, přepastuju výkonové prvky, vyfoukám prach, domačkám konektory a do hodiny je opraveno.
Studené spoje jsou samozřejmě horší - bezolovnatý cín je regulérní ku**ítko a kvalifikovaně si troufnu říct, že nařízení RoHS znásobilo množství elektroodpadu.
Reflow/reball BGA obvodů leccos vyřeší, ale taky to není všelék..
To není tak úplně pravda. Pokud má být olovnatá pájka nahrazena, tak jistě, lze to, ale taky to bude docela dost drahé (=nikdo kromě výrobků pro armádu (bohužel), zdravotnictví, letectví a spol. to nebude používat). A přitom i relativně malý podíl olova, pokud mě paměť neklame, tu pájku dokáže docela slušně zlepšit.
Jenže tahle současná AI není žádný expert a už vůbec ne nestranný. Je to jen šprt s obrovskou pamětí, který toho hodně četl a umí to opakovat. Není to inteligentní, neumí to přemýšlet a neumí to syntetizovat a extrapolovat. Je chyba chtít po tom něco takového nebo se na výstupy takto odkazovat. Svědčí to o špatném použití toho nástroje a nepoučeném uživateli.
Bacha, nestrannost AI je jen iluze. Už dlouho se upozorňuje na to, že AI umí být až nečekaně rasistická, sexistická a jinak zaujatá. Vytáhne jakékoliv vzory v trénovacích datech, bez ohledu na jejich původ.
Strašně moc závisí na tom, čím se to AIčko nakrmí. Dokonce je to horší, než kdybychom na stejných datech cvičili člověka. Protože člověku se dá vysvětlit, co přesně po něm chceme a tak nějaké nechtěné věci v těch datech dokáže zkorigovat.
8. 12. 2023, 13:20 editováno autorem komentáře
Asi bych s Davidem v mnohém souhlasil. Vnímám tam ale ještě jinou rovinu problémů, a to bezmezná důvěra v "AI" a chybějící arbitr. Tím chci říct, že v určitých případech může být "AI" užitečný nástroj produkující vstupy pro člověka. Jinými slovy, člověk si nechá od "AI" něco poradit nebo nagenerovat a použije to dál, přičemž se nad tím kriticky zamyslí a zhodnotí, jestli to náhodou není úplná blbost nebo tendenční manipulace. A pokud půjde o nějaké rozhodování (soudy a podobné), bude to zase člověk, kdo bude mít poslední slovo.
Protože pokud bychom začali na "AI" zcela spoléhat a svěřovat jí rozhodovací pravomoci, dočkáme se dříve nebo později dost nepěkných výsledků (a může to být vinou špatného vzorku dat, na kterém se trénovala, nebo třeba nějakou tendenční manipulací jejího provozovatele).
Dalším dost zásadním průšvihem bude, že při výpadku nebo nedostupnosti "AI" budeme namydlení (nikdo nic nebude vědět, nikdo se nebude nic učit, protože "AI" vše najde/přeloží/přetlumočí/zařídí) a těžko se bude hledat někdo, kdo to bude mít "v hlavě". A s tím se blízce pojí i potenciální masové hloupnutí lidstva, kteréžto bude pro určité skupiny společnosti nakonec velice žádoucí.
> Dalším dost zásadním průšvihem bude, že při výpadku nebo nedostupnosti "AI" budeme namydlení
Tohle ale není nic nového, ani specifického pro AI nebo IT. Jak je něco +-spolehlivé, tak si na to zvykneme spoléhat a jsme v pasti.
Potkal jsem kamna na dřevo, ve kterých se bez elektřiny nedalo topit. Bez napájení větráku by se spálily.
Tenké trubky v radiátorech, které závisí na oběhovém čerpadle, jsou něco podobného.
Skvělý článek, víceméně souhlasím.
Jen doplním podle mého názoru zásadní věc : na POSLEDNÍ otázku se neptat zde, kde lidi povětšinou vydělávají spoustu peněz a mají se fajn (i když to budou popírat, případně si to neuvědomují) , ale zcela jinde... Pokud tedy chcete relevantní odpověď.
Ono je tady totiž spoustu chudých, nemocných či zdravotně postižených nebo jinak hendikepovaných lidí a ti odpoví jednoznačně ANO.
No programovat to zatim neumi, ale na tom nezalezi. To co provadi je neco jako cargocult programovani. Jen napodobuje co uz videl, zatim zadne nove myslenky.
Jenze na tom nezalezi. Kazde reseni technickych problemu ma jasne zname nedodelanosti a moznosti vylepseni. Produkt jde do sveta, kdyz je "dostatecne dobry", na dokonalost nikdo neceka. To znamena, ze kazdy produkt ma hromadu celkem jednoduse nalezitelnych zlepseni. Tedy neco, co bez problemu zvladne AI. Proste to na spoustu veci staci.
A az nekoho napadne aby zkusila vylepsit sama sebe, dokaze to (klidne i nepatrne). A tomu se rika technologicka singularita.
A ted 3 dulezite veci.
1) Tohle zpetnovazebni vylepseni je mozne uz dnes (a mozna uz se deje) prestoze to nedosahuje "skutecne" inteligence v lidskem pojeti.
2) To zpetnovazebne vylepseni je geometricka rada bez znameho omezeni rustu.
3) inteligence vznikla timto zpusobem bude jina, nez lidska. Nevime jaka, ale zarucene jina nez nase. A nikdo netusi jake to bude mit vlastnosti a dusledky.
Já bych řekl, že by bylo užitečné udělat článek stylem mýty a pravda. A že ty mýty jsou i mezi developery. Kupříkladu:
• ChatGPT je jen hloupý doplňovač textu. - no to je i není pravda. Musíme si uvědomit, že i velká část našeho mozku je jen "hloupý doplňovač shromážděných vstupů". A co ten mozek dokáže! ML samozřejmě chybí další moduly, které my v mozku máme, kontrola hardwaru, zpětnovazební okruhy a smyčky, věci jako hormony, velké množství senzorů, nociceptory (čidla na bolest) a pod. (pěkná úvaha o vědomí je v knize Gödel, Escher, Bach)
• Víme, jak ML funguje. - Velký omyl. Autoři ML tajně mezi sebou přiznávají, že netuší, jak to vlastně funguje (byť to třeba sami dali dohromady). Ano, samozřejmě, víme, jak jsme to sestavili, jak se to učí např. zpětnou vazbou, můžeme se podívat jak je 1 "neuron" naladěný (funkce atd.) ale to je nám k ničemu. Máme-li zodpovědět otázku, jak se ML bude chovat, kde přesně se v ní vzal daný výstup a proč a podobně, dá se to velmi těžko. Důvodem je, že abychom přesně pochopili chování neuronové sítě, museli bychom mít vysoce paralelizované myšlení (abychom dokázali vnímat každý neuron zvlášť), na to ale naše mozky nejsou určené (což na několika posledních stránkách opět rozebírá Gödel, Escher, Bach). Důkazem tohoto tvrzení je, jak obtížné je udělat alignment a odstranit halucinaci. Kdybchom přesně chápali, co se děje, nebyl by to problém.
• Stačí, když bude síť hodně velká a bude z ní AGI. - To rozhodně nestačí, protože i intuitivně víme, že tomu něco chybí. Je to jako kdybychom řekli já nevím, že třeba když budeme mít obrovskou GPU, tak to bude fungovat jako PC. No, ale potřebujeme přidat CPU, RAM, monitor atd. Stejně je jasné, že AGI bude muset být sestavená z nějakých modulů. O vnímání sebe sama nevíme vůbec nic. Snad nějaký vnitřní loop, vnitřní dialog, vnitřní model světa, kdo ví. Už teď si dokáže nejnovější ChatGPT povídat sám se sebou, když mu něco zadáte, on si to naprogramuje, otestuje, ošetřuje chyby a nakonec vyplivne výsledek...
"Prostě vše, co v seriálech typu CSI působilo před 20 lety směšně, bude za 20 let ode dneška standardní realita."
Dovolím si nesouhlasit. V seriálech typu CSI je nesmysl to, že z hovna udělají bič. Když v obrazu informace chybí, ani sebelepší AI ji tam nedokáže dostat, pouze si ji vymyslet, vykonstruovat, ale nikdy to nebude to, co tam mělo být, ale z důvodu nízké kvality není.
Typický CSI príklad, ktorý si pamätám, je, ako zväčšili novinovú fotku a v odlesku oka niečo videli. Tam je to úplne jasné, že pri rozlíšení daného obrázka tam rozhodne takáto informácia nemôže existovať.
Ale isteže existujú hraničné prípady, keď AI môže podať lepší výsledok ako človek, predovšetkým tam, kde treba vykonať veľké množstvo opakovaní toho istého úkonu bez straty pozornosti.
Kdyz das "AI" fotku mista, ktere neznas, tak ti zcela urcite muze radove rychlejs nez clovek najit jinou fotku stejneho mista, pokud takovou zna. Klidne z jineho uhlu za jineho osvetleni ..., protoze hleda nejaky konkretni vzor
Jenze to o cem je tu rec ti klidne doslova vylosuje nejakou fotku (byt treba ze stejneho prostreti) a tvrdi ti, ze to je to misto, ackoli cloveku je na prvni pohled jasne, ze neni.
Taketo zlozite problemy najlepsie opisuju umelci, takze si dame:
zlenivene negramotne ludstvo chovane robotmi: Walter Tevis - Spev drozda https://www.databazeknih.cz/knihy/zpev-drozda-60771
unik do virtualnej reality: Ernest Cline - Ready Player One https://www.databazeknih.cz/knihy/ready-player-one-hra-sa-zacina-294795
univerzalny zakladny prijem: Harry Harrison - Místo, místo! Více místa! https://www.databazeknih.cz/knihy/misto-misto-vice-mista-28321
Ale ako povedal pred 11 rokmi Buzz Aldrin - You promised me Mars colonies. Instead, I got Facebook.
Pokud se nejakym zazrakem podari vyresit klimaktickou zmenu, potravinove a energeticke zabezpeceni, geopoliticke problemy a dalsi aby se vubec podarilo udrzet civilizaci v chodu aspon dalsich deset let (bez prehaneni), pak ma asi smysl spekulovat o tom kam nas AI zavede. V prvni rade bude AI pouzita pro boj mezi lidma o zbyvajici zdroje na planete, protoze clovek se evolucne vyvinul aby bojoval o zdroje, ne aby vyvijel AI.
Připomněl jsem si povídku
Isaac Asimov - Povolání (Profession, 1957)
je o tom, že lidstvo se vzdělává tak, že v určitém věku jsou lidi testováni, pro jaké povolání jsou vhodní a pak se jim do mozku nahraje z "pásků" znalost pro toto povolání. Ale jde to jen když ty pásky někdo předtím vytvořil z toho co už je vymyšlené. Vytvářet pásky na něco co ještě vymyšlené není možné, tak se při testech hledají jedinci co jsou schopni vymýšlet nové věci klasickými metodami a z toho se pak nové pásky vyrábějí.
Takže předpokládám, že AI asi nebude schopna skutečně tvůrčího myšlení.
"zkladani novych myslenek z nabitych vedomosti"
Az na to, ze presne takto to typicky nefunguje. Rekneme ze tvoje vedomost je "zeme je placata", protoze takhle ti to rekli, takhle se to vsude pise.
Kombinace nejsou AI, to se pouziva desitky let a .. ono to vlastne taky nefunguje. Protoze ty sice treba ziskas kombinaci pozadovanych vlastnosti, ale uz ne zpusob, jak to vyrobit.
A vo tom to jaksi je ... lidi pravidla porusujou. A je vcelku jedno jestli proto, ze je neznaj, nebo proto, ze si to neuvedomujou. Jenze pocitace pravidla porusovat (zatim)neumi.