Databáze, to je dnes pro většinu lidí hlavně SQL. Není se co divit, tento jazyk je standardizovaný (ale bohužel o poznání méně standardně implementovaný), mocný a flexibilní a přitom není těžké se alespoň jeho základy naučit. Proto je SQL stále ještě na čele mezi databázovými technologiemi (alespoň co do počtu implementací a instalací) a proto se dnes zaměříme vlastně jenom na SQL servery, i když existují i ne-SQL databáze.
Situace na trhu s SQL servery pro Linux je celkem příznivá. Jednak existují dva kvalitní volně šiřitelné produkty a jednak právě tento segment padl jako první do oka komerčním společnostem. Díky tomu je výběr opravdu široký a záleží jenom na tom, co požadujete (a někdy také na tom, co si můžete dovolit).
VOLNĚ ŠIŘITELNÉ SERVERY
Bezkonkurenčně nejznámější jsou projekty MySQL a PostgreSQL. Každý z nich vyznává jinou filosofii a klade si jiné cíle. Zatímco PgSQL se snaží o co nejširší funkčnost a robustnost, MySQL jde cestou maximální rychlost. To samozřejmě nutně muselo poznamenat i cílový segment trhu, na nějž směřují.
MySQL nachází dobré uplatnění tam, kde je rychlost klíčová a přitom nejsou kladeny extrémní nároky na konzistentnost dat. Typickým příkladem mohou být například backendy elektronických periodik a podobně.
Oproti tomu PgSQL je robustní SQL server s podporou transakcí, což jej řadí k vhodným kandidátům pro úkoly v prostředí citlivém na konzistentnost dat, jako jsou například systémy pro elektronickou komerci a podobně. Daní za robustnost a spolehlivost je nižší (někdy výrazně) rychlost a subjektivně mám pocit, že i větší nároky na hardware.
MySQL má restriktivnější licenci a i když je distribuována i ve formě zdrojových kódů, není možné ji používat zdarma za všech okolností. Zjednodušeně řečeno, zaplatit musíte, pokud distribuujete MySQL za úplatu, tvoříte a prodáváte aplikaci, která bez serveru nefunguje a nebo provádíte instalace, údržbu či poskytování služeb s MySQL spojených za úplatu. MySQL má ovšem specifický postoj k Micro$oftu, takže výše uvedené neplatí pro operační systémy z dílny této společnosti. Pokud jste šťastným majitelem Windows, máte šanci si MySQL vyzkoušet na 30 dní a pak zacvaknete licenci, ať už chcete server používat k čemukoliv (pokud nejste zrovna škola nebo neprovozujete vládou či univerzitou sponzorovaný výzkum). Průběžně jsou některé starší (velmi staré) verze uvolňovány pod licencí GPL.
Oproti tomu PgSQL je čistě open source projekt s BSD licencí.
Existují i další volně šiřitelné SQL servery, ale jejich sláva buď už odeznívá (MiniSQL) a nebo naopak teprve možná přijde. Mezi ně patří například GNU SQL Server (původně slibný, nyní již více než rok navenek mrtvý projekt, u nějž není jasné, jestli se někdy dočkáme dalšího vývoje) či Lago (úplně čerstvý projekt, starý teprve několik týdnů).
Nejzajímavější novinkou z poslední doby je zpráva, že Borland míní v příští verzi uvolnit zdrojové kódy svojí InterBase.
KOMERČNÍ PRODUKTY
Jak jsem již naznačil, databázoví giganti si všimli Linuxu jako jedni z prvních, což samozřejmě vyplývá i z postavení, které má na trhu internetových serverů. Dnes mají linuxové verze svých produktů snad již všichni, s výjimkou Micro$oftu (překvapivě). Licenční podmínky jsou značně odlišné, ale obecně lze říci, že všechny zmíněné programy lze bezplatně vyzkoušet.
Zatím se v čele pelotonu v oblasti databázových systémů drží rozhodně Oracle. Linuxové verze jeho produktů vznikaly zatím s mírným zpožděním oproti tradičním platformám a bývají o něco ochuzené (pro Linux například neexistují některé cartridge). V patách jsou mu Informix a Sybase a samozřejmě i InterBase (verze 4.2 je zdarma, verze 5.x se prodává za podobných podmínek, jako pro jiné platformy). Bez šancí nejsou ani o něco méně známí hráči, jako třeba Solid.
Jak vidno, konkurence je už celkem silná, což je dobře neboť konkurence vylučuje stagnaci. Je pravdou, že zmiňované produkty doposud provázejí menší či větší problémy, nejčastěji způsobené příliš těsnou vazbou na konkrétní verze knihoven či distribucí, ale situace se snad bude zvolna zlepšovat.
Nabídka databázových serverů je tedy na velice slušné úrovni a kvalitní produkty existují jak mezi komerčními, tak mezi volně šiřitelnými produkty. Stačí si vybrat.
P.S. Omlouvám se všem, kteří od tohoto článku očekávali nějakou hloubkovou studii různých SQL serverů. To by již bohužel přesahovalo moje znalosti těchto produktů a vzhledem ke své poměrně krátké praxi v tomto oboru si je netroufám posuzovat podle zevrubného zkoumání. Pokud se mezi čtenáři najde někdo, kdo se cítí být kompetentní k srovnávání a nebo pokud se jenom chcete svěřit se svými zkušenostmi s některým databázovým produktem na Linuxu, *BSD, či jiných volně šiřitelných operačních systémech, ozvěte se. Vaše iniciativa se vítá :)
