Co přináší jádro 2.4

64 bitů od Intelu

Ano, už je to tak, první 64-bitový procesor od Intelu ještě zdaleka není na trhu a linuxové jádro už pro něj obsahuje podporu. Díky spolupráci vývojářů jádra a specialistů z Intelu je Linux na Itanium připraven. Není divu, že se Intel tak snaží, vývoj nového procesoru něco stojí a bez připravených aplikací a systémů by se asi mnoho kusů neprodalo.

Sběrnice

Hodně uživatelů jistě uvítá přímou podporu Plug and Play zařízení na sběrnici ISA. V praxi to znamená, že odpadá použití isapnp utils, jádro by mělo obsloužit tyto periferie samo.

Další novinkou je podpora I2O zařízení. Tento systém by měl umožňovat operačnímu systému komunikovat s hardwarem pomocí standardizovaného rozhraní bez rozdílu typu a výrobce. Je myslím zřejmé, že by to znamenalo velkou úlevu jak pro vývojáře, tak pro obyčejné uživatele, kterým by odpadlo složité nastavování systému pro různý hardware. Bohužel, na trhu není zrovna mnoho zařízení, která by I2O podporovala.

Novinkou ve stabilním jádře je rovněž podpora USB. Vzhledem k tomu, že USB je u výrobců čím dál tím oblíbenější, bylo už na čase, aby ovladače v jádře objevily. Pro některé uživatele ale nepůjde zase až o takovou novinku, neboť někteří výrobci distribucí přenesli (backportovali) tyto ovladače do jader 2.2. Mimochodem, v tomto bodě mohu posloužit i jednou praktickou zkušeností: bez větších problémů lze s Linuxem používat PDA Handspring Visor, který se k PC připojuje právě přes USB.

O něco novější než USB (nemýlím-li se) je rozhraní IEE1394, známé též pod názvem FireWire (což mi připomíná jednu píseň z druhého dílu filmové série o básnících – „Žhavil Béda žhavil drát …“ :). I toto rozhraní, které najdete nejčastěji v digitálních kamerách, je nyní Linuxem podporováno.

Asi poslední větší novinkou v této sekci je integrace ovladačů pro PCMCI karty (neboli PC Cards) přímo do jádra.

Bloková zařízení

Ovladače IDE řadičů a zařízení došly mnohých zlepšení, mezi něž patří například podpora až 10 řadičů, podpora ATA66, lepší práce s IDE páskami, DVD mechanikami a měniči CD.

Ovladače SCSI byly vnitřně poměrně hodně překopány, ale navenek se kromě podpory více typů zařízení a řadičů mnoho nezměnilo.

Hlasy volající po tzv. raw I/O zařízeních se konečně dočkaly. Tato zařízení jsou využívána zejména v případech, kdy aplikace vyžaduje úplnou kontrolu nad daty ukládanými na disk, bez vrstev, které se v jádře starají například o kešování, souborové systémy a tak dále.

Další velmi žádanou funkcí je Logical Volume Manager, zkráceně LVM. Jde o způsob práce s diskovými oddíly, který umožňuje jejich sdružování do celků, tvářících se navenek jako jediný disk. Dojde-li vám například místo na oddílu připojovaném do /home, místo čarování se symbolickými odkazy prostě připojíte do svazku další disk a je po starosti.

Vzdáleně příbuzná LVM je oblast RAID polí. Softwarová implementace RAIDu v jádře 2.4 je rychlejší a robustnější, než dříve. Zajímavou novinkou bude asi pro mnohé podpora umístění kořenového adresáře na RAID pole bez nutnosti používat při bootování ramdisk.

Souborové systémy

V novém jádře najdete také podporu nových souborových systému. Jsou to zejména UDF, který se používá na DVD discích a EFS, který najdete ve starších IRIXech. Všechny dříve zahrnuté souborové systémy nyní podporují nový kešovací systém, což by se mělo pozitivně projevit na rychlosti práce s nimi.

Na filesystém HPFS (OS/2) nyní lze zapisovat. V případě NTFS se naopak zápis stále důrazně nedoporučuje.

V jádře nadále není zahrnut žádný žurnálovací souborový systém. ReiserFS se prý možná objeví v průběhu vývoje řady 2.4, zatímco ext3 lze spíš očekávat až v 2.6 (resp. vývojové 2.5).

Síťové souborové systémy se také dočkaly jistých vylepšení. SMB nyní lépe rozpoznává, jaký systém běží na hostitelském systému a podle toho se i zařizuje, NFS by mělo být stabilnější a podporuje navíc protokol NFSv3.

Grafické adaptéry

Asi největší novinkou je tzv. Direct Rendering Manager (DRM). Toto rozhraní usnadňuje aplikacím přístup ke grafickým akcelerátorům. Výsledkem je zejména větší stabilita systému. DRM využívá (pouze?) XFree86 4.x se svým DRI.

Sítě

Stalo se už skoro pravidlem, že s každou novou řadou jádra je kompletně přepsána síťová vrstva. Nejinak tomu je i v případě 2.4. Výsledkem by měla být vyšší stabilita (zejména na víceprocesorových strojích) a rychlost. Při té příležitosti se kompletně změnil také firewall (respektive paketový filtr) v jádře obsažený. Po ipfwadm a ipchains přicházejí iptables. Z hlediska uživatele je použití iptables v podstatě srovnatelné s ipchains, alespoň co se týče definice filtrovacích pravidel. Větší odlišnosti pak najdete v nastavování „maškarády“, respektive NATu. Staromilci si ale mohou zakompilovat moduly, které umožní použití starých konfiguračních nástrojů ipfwadm a ipchains.

Rovněž podpora PPP (Point to Point Protocol) byla přepracována. Hlavní novinkou je asi fakt, že PPP vrstva je nyní společná pro ISDN i sériové připojení. Přibyla také podpora PPPoE, neboli PPP over Ethernet, což je protokol používaný při připojení přes DSL (na které si tady u nás ještě nějaký ten pátek počkáme).

Další novinky

Dále následuje už jenom telegrafický seznam dalších změn a novinek:

• Integrace DevFS – DevFS je virtuální souborový systém, který nahrazuje stávající systém ukládání souborů zařízení na disk (obvykle v adresáři /dev). V DevFS není nutné vytvářet pro různá zařízení speciální soubory, ty vznikají automaticky při zavedení ovladače. Výsledkem je přehlednější uspořádání neboť v /dev najdete jenom to, co opravdu potřebujete (respektive to, co v systému máte). Další výhodou je, že takto může být kořenový adresář umístěn na disku se souborovým systémem, který nepodporuje speciální soubory
• Podpora až 64 GiB paměti
• Podpora 16 ethernetových síťových karet
• Podpora souborů větších než 2 GiB (musím umět filesystém)
• Podpora 4,2 miliardy uživatelů a skupin (to asi jen tak někdo nevyužije :)
• Konfigurovatelný maximální počet běžících procesů (mluvilo se také o plovoucích limitech pro příchozí síťová spojení a otevřené soubory, ale teď si nejsem jist, jestli jsou tyto funkce do 2.4 integrovány – pokud to ví někdo z čtenářů, může mě doplnit dole v diskuzi)
• Možnost připojit jeden diskový oddíl vícekrát najednou

Závěrem

Tento článek je de facto pouze opisem příspěvku Joea Praneviche ze serveru Linux Today. Neobsahuje samozřejmě zdaleka všechny změny a novinky řady 2.4 – jsou zde zahrnuty pouze ty, které Joe (a posléze i já) považoval za nejpodstatnější a nejzajímavější. Zájemce o podrobnější rozbor odkazuji na dokumentaci k jádru a changelogy jednotlivých verzí, případně na konferenci l-k.