Použití mechaniky a tvorba vlastních disket
Jak již bylo zmíněno, nemám žádné originální diskety pro Commodore 64. Je samozřejmě i dnes na aukcích koupit různý původní software, nicméně často jsou diskety v neznámém stavu (tj. nemusejí být čitelné) a ceny bývají poměrně nepříjemné. Je možné koupit i novinky na disketách, třeba od mého oblíbeného autora The 8-Bit Guy, bohužel pokud člověk chce fyzickou disketu (lze zakoupit i jen elektronickou verzi, což ale trochu postrádá kouzlo), tak poštovné cenu více než zdvojnásobí.
Vzhledem k aktuálnímu vlastnictví balíku disket a SD úložiště jsem samozřejmě chtěl zkusit variantu vytvoření vlastní fyzické kopie z image souboru.
To předpokládá tedy připojit k počítači obě mechaniky, fyzickou i emulátor. Každá z nich potřebuje mít přiřazené vlastní číslo, což v tomto případě bude nejjednodušší provést přímo na 1541, která obsahuje přepínače DIP pro volbu čísla mechaniky. Tedy výchozí číslo 8 zůstává SD2IeC a 1541 přesouvám na číslo 9. Přepnutí je dílem okamžiku, pouze přepnutí jednoho přepínače, bez rozebrání přístupného zezadu mechaniky. Rychlý test, a mechanika krásně hned odpovídá na LOAD “*”,9.
Zapojená potřebná kabeláž do mechaniky. Aktuálně nastavena na číslo 9, SD2iEC ještě nepřipojeno.
Připojení obou není problém, neboť sériový port je průchozí a dá se řetězit přes konektor INTERFACE. Technicky tedy žádný problém není, na počítači zbývá pouze najít program, který provede kopírování dat.
Původně jsem měl v plánu najít nějaký kopírovací program, spustit jej, dále přiřadit do virtuální mechaniky obraz diskety (tak, aby nedošlo k jeho automatickému spuštění) a přes program zkopírovat data z virtuální na fyzickou disketu. Ač se to nezdá, vzhledem k omezené možnosti ovládání přímo na zařízení SD2IeC to vypadalo na chvíli laborování.
Probíhající kopírování z virtuálního obrazu diskety na disketu skutečnou.
Naštěstí jsem včas přišel na to, že bych leda vymýšlel znova kolo. Chvilka vyhledávání mě odkázala na program s názvem DraCopy. Genialita tohoto programu spočívá v tom, že mohu na SD2IeC procházet a otevírat programy dle libosti, stejně jako ve FileBrowseru. Tedy v rámci jednoho programu mohu pracovat s obrazy na SD kartě a rovnou kopírovat na fyzickou mechaniku.
DraCopy jsem spouštěl přímo z virtuální mechaniky, program sám rozpozná typ zařízení a jeho přiřazené číslo.
Rozhraní DraCopy. Nahože obsah virtuální mechaniky, dole skutečné. Na pravé straně je soupis příkazů.
Nahoře je SD2IeC s otevřenou složkou samotného programu, dole fyzická disketa. Vpravo máme tabulku s různými úlohami nabízenými programem. V tomto případě jsem využil formátování, při kterém je možno nastavit název diskety a poté přes F8 zahájil kopírování.
Skutečně to chcete? Jistě, o to nám celou dobu jde.
Obrazovka průběhu. Tu při této činnosti uvidíte často a dlouho.
Dobré je u vytváření disket si udělat kávu a najít další činnosti, neboť disketa se tvoří sektor po sektoru. Stopoval jsem to, a jedna zabere něco málo přes 15 minut čistého času. Samozřejmě tu není žádný multitasking, takže jiná činnost s počítačem zůstává zapovězena.
Na druhou stranu musím pochválit spolehlivost tohoto procesu a disket samotných. Vytvořené diskety fungují zcela spolehlivě. I předchozí obsah, který sice nešel většinou spustit (protože není pro C64), bylo možné bez obtíží přečíst. Velká plocha a nízká hustota záznamu dělá své. Spolu se slušným skladováním.
Ukázka pár vytvořených disket s vyrobenými štítky, aby trochu vypadaly.
Epyx Fast Load cartridge
Jedním z posledních úkolů, který jsem měl v této části vymyšlený, je vliv cartridge Fast Load na používání počítače. Jak jsem již zmínil, nejsem vlastníkem originálu, mám zakoupenou kopii. Nemá ani vlastní kryt, je to holá PCB určená k zasunutí do slotu.
Epyx Fast Load cartridge – novodobá kopie.
Samotná catridge obsahuje tlačítko RESET, které neresetuje cartridge jako takovou, ale celý počítač. To je velmi šikovná pomůcka, možnost jednoduše tlačítkem resetovat C64 znatelně chybí.
Vložená cartridge se projeví hned po spuštění, neboť pod nápisem READY se objeví položka FASTLOAD. Počítač nyní zná nové zkratky, např. $ vypíše obsah diskety bez vypisování obsáhlého příkazu. Stejně tak není třeba vypisovat celý LOAD “*”,8,1 příkaz, stačí /*, případně s hvězdičkou nahrazenou názvem programu.
Úvodní obrazovka počítače s vloženou Epyx cartridge.
Zajímalo mě, jak se projeví použití Fast Load na nahrávací časy jednotlivých aplikací. Vzal jsem si svoje tři vytvořené diskety s hrami a stopoval dobu nahrávání se standardní sestavou a poté s vloženou cartridge. Stopoval jsem vždy čas do zobrazení herního loga. Zde jsou výsledky:
Monty on the Run:
- Před: 38 vteřin
- Po: 35 vteřin
U MOTR je zrychlení prakticky nepozorovatelné. Drobný rozdíl tu je, ale pohybujeme se dost blízko chybě měření. U druhého příkladu je ale již situace znatelně zajímavější:
Last V8:
- Před: 2 minuty 12 vteřin
- Po: 32 vteřin
Tady se už jedná o opravdu zásadní rozdíl, z více než dvou minut hra startuje za půl minuty. Takový rozdíl pozná člověk i bez stopování času. Podobně u třetího příkladu:
Lotus Esprit Turbo Challenge:
- Před: 2 minuty 38 vteřin
- Po: 1 minuta 9 vteřin
Tedy opět krásný výsledek, čas čekání na načtení hry se zkrátil více než o polovinu.
Jak tedy vyplývá, Fast Load cartridge je velmi šikovná pomůcka. Kromě hardwarového tlačítka pro reset nabízí jednodušší užívání příkazů a u určitého software znatelné zkrácení časů načítání. Za mě tedy je EFC jednou z položek na seznamu „to musím mít“.
Krásný kousek do sbírky
Spolu s disketovou mechanikou tvoří počítač krásný komplet.
Běžící počítač s mechanikou v kompletu.
S disketou je sice méně pohodlná manipulace, než jen listovat obrazy na SD kartě, ale o to nostalgičtější zážitek. Postupně bych si rád vytvořil sadu disket s nejzajímavějším softwarem a při předvádění počítače použílval už jen samotnou disketovou mechaniku. Pro mé vlastní zkoušení je naopak vhodné užít tu virtuální, než strávit 20 minut tvořením jedné (strany) diskety.
Celkově jsem s celou vlastněnou sestavou spokojen, funguje jako nová, nic zásadního nebylo třeba opravit. Naopak se mi tu náhodou objevil další kousek hardwaru, který jsem původně neplánoval, ale narazil jsem na inzerát a řekl si, proč ne?
A další přírůstek do sbírky, shodou náhod nalezený k prodeji zde na Rootu. Je to tiskárna Commodore MPS 1200.
Děkuji všem za přečtení, za diskusní příspěvky a zase někdy příště u další série. Tentokrát doufám, že s menší přestávkou, než posledně.
Odkazy
- https://www.datasheet-pdf.com/PDF/CX20185-Datasheet-Sony-1411935
- https://csdb.dk/release/?id=15745
- https://csdb.dk/release/?id=205500
- https://dfarq.homeip.net/1541-ii-dip-switches/
- https://dfarq.homeip.net/pi1541-and-fast-load-cartridges/
- https://csdb.dk/release/?id=98664
- https://rr.pokefinder.org/rrwiki/images/c/c4/Epyx_FastLoad_Manual.pdf
ČLÁNKY DO MAILU