Corel Linux

Cílem Corel Linuxu je proniknout mezi uživatele MS Windows a přesvědčit je minimálně o tom, že Linux je schopný konkurovat Windows nebo že je dokonce možná i lepší. Tomu jsem podřídil celou náladu tohoto prvního seznámení. Tuto myšlenku jsem totiž rozvedl v úvahu: „Já se k tomu přece nemohu nijak moc vyjádřit, moje konzervativní linuxo-unixové myšlení už dávno nepozná co je uživatelsky přítulné a co ne, a vůbec preferuji něco úplně jiného než klikání“. Tak jsem tedy zašel za kolegy – pravověrnými klikači a microsofťáky a začal je přemlouvat, aby to zkusili nainstalovat. Svolili poměrně rychle (myslím si, že už je asi pěkně štvu s tím, jak neustále prohlašuji, jak je Linux skvělej a udělali to nejspíš proto, aby ode mě měli pokoj :-))
Tak a teď už rovnou k věci, krok za krokem.

Stahování
Corel Linux najdete zde. Já jsem to stahoval wgetem (standardně je ve většině linuxových distribucí, verze pro jiné OS najdete třeba tady) a rozhodně to všem zájemcům doporučuji. Celá distribuce je totiž jeden velký soubor (přes 300 MB) a většina mně známých browserů se s takovou porcí dat nevyrovnává zrovna snadno. Navíc se vám může stát, že těsně před koncem stahování spadne nebo, že si omylem zavřete okno atd. (wget umí navazovat, běžet na pozadí a vůbec spoustu další chytrých věcí.)

Vypalovaní
Záměrně jsem zvolil platformu MS, protože předpokládám, že tomu tak bude ve většině případů. Navíc vypálit CD image pod MS Windows je pro mne velká výzva. (ještě nikdy se mi nepodařilo, používám totiž cdrecord na Linuxu). Pln odhodlání jsem začal brouzdat po menu programu WinOnCD a hledat příslušnou volbu. Nikde jsem nemohl nic najít. Pak mě napadla spásná myšlenka: „Windows mají asociaci přípon“. Tak jsem prostě otevřel průzkumníka a ťuknul na stažený soubor. Sláva, po chvilce čekání (z nějakého záhadného důvodu se nám tenhle SW, po jeho upgrade, startuje asi dvě minuty) se nastartoval Adaptec CD Creator a jenom si nechal potvrdit vypálení. CD bylo hotovo.

Instalace
Tady končí moje role. CD jsem předal kolegům, Milanovi a Honzovi, ať už si s ním nějak poradí. Spustili tedy PC s vypáleným CD v mechanice – naše testovací PC podporuje bootování z CD ROMky, takže nebylo nutné vyrábět bootovací disketu. Na CD je na k tomuto účelu přiložen dávkový soubor bb.bat (ne že by to nešlo jinak, zkušenější unixáci by to snadno dokázali na libovolném unixu, ale to zde rozvádět nebudu). Více o typech instalace si můžete přečíst v instalačním manuálu. Objevila se hezká grafická obrazovka, která nás pak provázela po celou dobu instalace. První, co nás potkalo, bylo licenční ujednání, které chtěl Honza potvrdit. A ejhle, myška se nějak nechytla. Začali se radit, co s tím. Neudržel jsem se, vstoupil do toho a řekl první nejjednodušší věc, co mě napadla: „Dejte tam nějakou jinou myš a začněte znova“. Vzápětí jsem si dal málem facku, chtěl jsem se zdržet jakékoli pomoci – no uklidňuji se tím, že by na to určitě také přišli. U našeho stroje byla stará třítlačítková Geniuska. Zaměnili jsme jí za Genius NetMousePro a restartovali stroj. Nyní bylo již vše v pořádku.

licenční ujednání

Dále se nás instalační proces zeptal (pro mne poněkud překvapivě, tedy alespoň v tomto místě instalace) na jméno uživatele. Kolegové zadali korel :).

zadávání jména uživatele

Pak následovala volba typu instalace. Volíme výchozí, doporučenou hodnotu jedním kliknutím myši.

volba typu instalace

Další obrazovka se týkala umístění na disku, instalační program defaultně nabídl použití volného místa, což jsme pouze potvrdili. K tomu malou poznámku. Na tom samém disku již byly nainstalovány MS Windows 4.0 a RedHat 6.1. Corel Linuxu to nijak nevadilo a poměrně dobře se s tím vypořádal. Nevyžadoval žádnou další konfiguraci, což podle mých zkušeností zatím není úplně běžné. Na druhou stranu instalace změnila master boot record na disku, aniž by nás o tom informovala. V tomto případě smazala boot manager GAG – to mi přijde dost nefér. Při té příležitosti jsem si vzpomněl na to, jak mi instalace Windows 95 běžně mazaly lilo z disků a málem jsem začal zuřit stejně jako tenkrát.

volba rozdělení disku

Pak následovaly dvě informativní obrazovky. První si nechala potvrdit rozdělení disku, druhá pak oznámila, že je vše připravené a začíná se instalovat. Potom se přesypala data z CD na disk, instalace nám oznámila, že provede reboot a systém byl nainstalován.

potvrzení rozdělení disku

shrnutí zvolené instalace

klasický instalační teploměr

Uvítal nás grafický boot manager, který nabízí jak volby Corel Linuxu, tak možnost bootování OS, které již byly nainstalovány. Volíme Corel Linux a posléze naběhne logovací okno ne nepodobné MS Windows NT 4.0 :-). Kolegové se přihlásili na login root. (Bez hesla, hned po první přihlášení si čerstvě nainstalovaný systém řekne o heslo). Pak Honza spustil Netscapa, nastavil proxy zkusil brousit. Kliknul na ikonku editoru napsal pár znaků a prohlásil: „To je boží, vono to funguje, dneska večer si to nainstaluju doma.“

Tento obrázek se moc nepovedl, sorry. Ale ukázat jsem to musel, to snad uznáte :-)

Sepsal jsem seznam těch nejběžnějších administrátorských úkonů a s Milanem a Honzou jsme zkoumali jejich obtížnost. Většina všech nastavení je v control centru (který se vyvolá kliknutím pravým tlačítkem myš do plochy a volbou properties). Upozorňuji že jsme to netestovali nijak detailně. Spíše jsme se zaměřili na dostupnost a intuitivnost než na funkčnost, přece jenom je to verze 1.0 a má sem tam nějaké mušky.

: provádí se v control centru, má grafické rozhraní, nenarazili jsme na žádný problém.

Nastavení tiskárny: provádí se v control centru, má grafické rozhraní, nenarazili jsme na žádný problém. Samozřejmostí je připojení tiskárny ze sítě MS.

Administrace uživatelů: poněkud nelogicky je přístupná přes KDE tlačítko – uniká mi proč není integrována v control centru. Nicméně má grafické rozhraní a funguje.

Nasdílení disku ze sítě MS: dostupné v Corel File Manageru, ze začátku nám to fungovalo docela dobře, pak se něco stalo a MS síť spadla (fakt je že jsme do toho dost vrtali, tak že to spíš bude naše vina).

Nabídnutí disku do sítě MS: podobně jako předchozí. Na nastavení samby je k dispozici wizard, který jsem tak zběžně projel. NT workstation pak při pokusu o nasdílení disku hlásily chybu o neplatném heslu. Nicméně věřím tomu, že s trochou píle a větší pozornosti bych dosáhl kýženého výsledku.

: provádí se v control centru, má grafické rozhraní, nenarazili jsme na žádný problém.
Čeština: KDE samo o sobě má poměrně slušnou podporu češtiny v podstatě nezávislou na systému. Přehození locales a nastavení mezinárodní klávesnice je v control centru dílem okamžiku. Tady ovšem podpora češtiny končí – české znaky se nezobrazují správně. Asi by ale stačilo přidat český font – nezkoušel jsem.

Ne vždy to bude tak jednoduché
Honza si nakonec Corel Linux doma nezprovoznil, instalace nedokázala správně nastavit Xserver pro jeho grafickou kartu a fungoval mu jenom režim VGA, ve kterém se moc pracovat nedá. Taktéž zprovoznění sítě muže být tvrdým oříškem. Na naší síti je DHCP a DNS server, takže se automaticky nastavila správná IP adresa, doména ale i třeba IP adresa WINS serveru do Samby. Pravda z nějaké záhadné příčiny se jméno PC nenastavilo podle reverzního DNS záznamu, ale na Corel Linux. V době instalace byly na naší síti přístupné dvě domény a to MS Windows NT a pokusná NIS, přesto políčko pro volbu domény v logovacím okně zůstalo šedivé. Domýšlím se, že volba je pro určena NIS domény. Chvilku jsem bádal a zjistil, že jméno NIS domény se nastavilo totožně se jménem DNS domény. Což u nás stejné není (když jsem totiž nastavoval NIS server, tak jsem dočetl, že by se mělo volit rozdílné). Změnil jsem ručně jméno domény v souboru /etc/defaultdomain, ale stejně se mi nepodařilo spojit s NIS serverem. Kde byla chyba jsem dál nezkoumal.

Letem světem Corel Linuxem
Ponechejme nyní stranou instalační radosti a věnujme se chvilku tomu, co se vlastně skrývá uvnitř. Corel Linux je postaven na distribuci Debian s kernelem 2.2.12 a grafickým managerem KDE. Tolik oficiální prohlášení. Co ale dělá distribuci distribucí? Zjednodušeně řečeno je to instalační program, package management (správa balíčků), volba software. Mně osobně připadá, že z Debianu zbyl jen ten package management. Marně by někdo hledal u posledních verzí Debianu obvyklé, dvě (nebo více) CD nacpané k prasknutí nepřeberný množstvím software. U package managementu se chci ještě chvíli zastavit. Ani při podrobnějším hledání jsem nenašel žádný nástroj k obsluze balíčků. Tedy abych řekl pravdu, našel, řádkový dpkg. Očekával bych něco ve stylu kpackage, ale buď jsem ho přehlédl nebo prostě nic jiného není k dispozici.

Závěr
Corel Linux je rozhodně velký krok kupředu. Jedničku s hvězdičkou dávám instalačnímu programu, dobré hodnocení si také zaslouží Corel File Manager za připojení všech oddílů na disku a automatickému mountování CD a disket (což je zásluha správně nastaveného automountu). Zdařilé je také připojování síťových tiskáren, i když to až nápadně připomíná OS firmy MS. Nicméně si myslím, že průměrný linuxák asi po této distribuci hned tak nesáhne. Valnou většinu věcí, které Corel Linux nabízí, se na čistě nainstalovaném RedHatu dosáhne během asi tak 20 minutové konfigurace, která je pak navíc přesně na míru a Linux se zas až tak moc často nepřeinstalovává.
Tato distribuce je určena hlavně pro začátečníky a tam vidím její hlavní přínos, provozování Corel Linuxu je opravdu velmi snadné. Dalším přínosem bude „mezidistribuční konkurence“, instalace opravdového Debianu má alespoň co se týče grafiky opravdu co dohánět. Linuxová komunita se zatím snažila konkurovat hlavně MS a teď když se MS zvolna potápí :), se vynořuje poměrně mocná společnost, která se snaží, slíznou smetanu za léta práce a dřiny Open Source programátorů. Uznávám že tato poslední věta je značně diskutabilní. (Jaromír mi ovšem říkal, abych to tam nechal, že je to dobrý :-))

Pro jistotu skončím z linuxové konference klasickým, no flames please.

P.S. V Corel Linuxu mi chyběl dselect, mám ho totiž docela rád :-) (kdo nezná nepochopí, a navíc riskuji, že ten, kdo ho zná, mne bude považovat za šílence, přesto jsem si tuhle poznámečku nemohl odpustit)

P. P. S. Zdravím příznivce Debianu :-)

Děkuji za spolupráci a trpělivost kolegům a to:
Milanu Zůnovi
Janu Sýkorovi
a Jaromíru Vichovi za zpracování obrázků