CRACKER
Člověk, který „prolamuje“ zabezpečení systému. Vytvořeno kolem roku 1985 hackery na obranu proti zneužívání pojmu {hacker} novináři. Dřívější pokus o zavedení slova „worm“ (červ) na Usenetu v letech 1981–2 skončil neúspěchem.
Použití obou těchto neologismů odráží silný odpor proti vandalismu a kriminalitě páchané crackery. Předpokládá se sice, že každý správný hacker má za sebou nějaký ten nevinný cracking pro zábavu a zná mnoho základních technik k tomu potřebných, avšak u každého, kdo překročil larvální stádium {larval stage} se očekává, že přerostl potřebu tak činit s výjimkou případů, kdy je to nezbytné a neškodné (např. pokud je třeba obejít zabezpečení kvůli dokončení práce).
Je tedy mnohem menší souvislost mezi pojmy hacker a cracker, než by obyčejný, senzacechtivými novináři zmatený čtenář čekal. Crackeři mají tendenci se spojovat do malých, uzavřených a velice tajnůstkářských skupinek, které mají jen málo společného s otevřenou poly-kulturou, kterou popisuje tento slovník; i když se crackeři často rádi sami označují za hackery, skuteční hackeři je považují za samostatnou a nižší formu života.
Pokud pomineme etické úvahy, hackeři jsou toho názoru, že člověk, který si nedovede najít zajímavější způsob hraní s počítačem než je nabourávání cizích systému je pěkně neschopný ({losing}). Některé další důvody proč je na crackery nahlíženo svrchu jsou diskutovány u pojmů {cracking} a {phreaking}. Viz také {samurai}, {dark-side hacker} a {hacker ethic}. Portrét typického náctiletého crackera najdete u hesla {warez d00dz}.
CRACKING
Akt „vlámání se“ do počítačového systému; to co dělá {cracker}. V rozporu s široce rozšířeným mýtem nejde o žádnou zázračnou a tajemnou ukázku hackerské skvělosti, jako spíše o vytrvalé a úporné opakování několika dobře známých triků, které využívají běžné slabiny v zabezpečení cílového systému. Crackeři tedy nejsou příliš dobří hackeři.
LINUX
Volně dostupný operační systém na bázi Unixu napsaný Linusem Torvaldsem a jeho přáteli kolem roku 1991. (Nyní následuje v angličtině pár vět věnovaných výslovnosti. Protože v češtině postrádají význam, rozhodl jsem se je vypustit – jediná zajímavá informace, kterou obsahují je, že Linus Torvalds patří k 6% švédské menšině ve Finsku. – pozn. překladatele). Jde pravděpodobně o nejpozoruhodnější hackerský projekt v historii – kompletní Unixový klon pro 386, 486 a Pentia, distribuovaný zadarmo se zdrojovými kódy (existují rovněž porty pro procesory Alpha, Sparc a mnoho dalších).
Linux je tím, čím mělo být {GNU} a je založen na jeho nástrojích. Free Software Foundation však k těmto nástrojům do roku 1999 nepřidala kernel, což bylo příliš dlouho. Ostatní podobné pokusy jako FreeBSD a NetBSD jsou technicky úspěšné ale nikdy nezískaly takovou podporu jako Linux; v roce 2000 kdy tento příspěvek vznikl je Linux vážným konkurentem Microsoftích OSů. Má již 31% z trhu Internetových serverů a 25% podnikových severů.
Dřívější verze tohoto hesla obsahovala názor, že: „Tajemstvím úspěchu Linuxu se zdá být skutečnost, že Linus pracoval již od začátku na tom aby byl vývojový proces otevřený a získával další hackery, čímž vytvořil lavinový efekt.“ Ukázalo se, že tento názor je pravdivější než jsme si zpočátku sami mysleli – viz. {bazaar}.
(Někteří lidé namítají, že jméno „Linux“ by mělo být používáno pouze pro kernel a ne celý operační systém. Tyto námitky jsou způsobeny skrytým teritoriálním bojem; lidé, kteří trvají na termínu „GNU/Linux“ chtějí, aby {FSF} získala většinu uznání za Linux, neboť RMS (Richard Stallman – pozn. překladatele) a ostatní napsali mnoho z jeho uživatelských nástrojů. Avšak ani tato teorie ani termín „GNU/Linux“ nejsou příliš rozšířeny).
BAZAAR
(tržiště)
V roce 1997, po tříletých úvahách o úspěchu Linuxu, napsal editor Jargon File ESR (Eric Raymond – pozn. překladatele) analytický článek o hackerské kultuře a vývojových modelech nazvaný „The Cathedral and the Bazaar“ (v češtině „Katedrála a tržiště“). Hlavním argumentem tohoto článku je, že {Brooks's Law} (Brooksův zákon) není to jediné, o co tu jde; se správným společenským mechanismem může být debugging efektivně rozdělen mezi velké množství programátorů. Titulní výraz se tedy používá pro styl vývoje programů, který je typický pro Linuxovou komunitu a často je také nazýván bazaarovým módem. Mezi jeho charakteristické rysy patří časté a brzké zveřejňování kódů a aktivní hledání nejširšího možného zázemí pro jeho kontrolu.
Jak jste si pravděpodobně všimli, zbylo nám na příště zase pár nedořešených odkazů. Takže – na shledanou za týden.
ČLÁNKY DO MAILU