Creative Commons: modulární licenční skládačka

9. 8. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Uživatelé open source jsou jedni z mála lidí, kteří se skutečně zajímají o softwarové licence. Většina čtenářů Roota zřejmě podrobně sleduje licenci GNU GPL a alespoň přibližně zná její podmínky. GNU GPL ovšem není jedinou licencí. Creative Commons má podobné možnosti, ale její modularita nabízí mnohem víc.

Licence licence licence

Slovo licence slýcháme v souvislosti s open-source software velmi často. A nejen slýcháme, ale obvykle nás (open-source komunitu) také zajímají. Pod kterou licencí že je ten nový program? Dovoluje mi licence modifikovat zdrojové kódy? Můžu tento text převzít, nebo jej dokonce volně přeložit? To je jen část z běžných otázek „těch zasvěcených”.

Bohužel softwarových licencí je jak máku a běžný uživatel se přestává orientovat. Velké dilema musí řešit i autor nového programu. Pokud mu žádná z licencí příliš nevyhovuje, měl by vytvořit vlastní? A když není právník? A co když ta licence uživatele jen zmate?

Organizace Open Source Initiative v současné době licencuje téměř šedesát licencí, které o sobě mohou tvrdit, že jsou open-source. A přestože je snahou OSI spíše jejich počet redukovat, stále se objevují další a další zájemci o certifikaci. Mimochodem je mezi nimi i Microsoft.

Historie Creative Commons

Creative Commons (dále už jen CC) je nezisková organizace založená v roce 2001. Zakladatelem organizace je Lawrence Lessig, mimo jiné autor knihy Free Culture. Snahou CC je nabízet řešení problematiky svobodného šíření děl a jejich blokování autorským zákonem (copyright).

Původně organizace vytvořila licence OPL (Open Publication License) a GFDL (GNU Free Documentation License). GFDL se stala součástí portfolia licencí projektu GNU, naopak OPL postupně odumřela. Organizace se posléze rozhodla vytvořit univerzální sadu licencí a vytvořit zcela nový koncept.

Nový přístup

První verze CC licence se objevila na konci roku 2002 a přinesla novátorskou a velmi zajímavou myšlenku. Těžko říct, jestli se jedná o jednu licenci, nebo je jich více. CC bychom mohli definovat tak, že se jedná o několik licenčních modulů, ze kterých si zájemce sám složí licenci dle potřeby.

V tom je právě ona inovativnost celé myšlenky CC. Tímto přístupem se zároveň řeší dva hlavní problémy klasických licencí, které jsem nastínil výše. Jednak není autor svázán předem naskládanými pravidly jedné licence, ale zároveň nemusí při změně vytvářet vlastní licenci a přispívat tak k chaosu licenčního Babylonu.

Navíc se CC snaží nabízet licence v co nejpochopitelnějším stavu. Málokterý uživatel je zároveň právníkem, a tak jsou licence velmi jednoduché a pochopitelné. Pro právníky existuje samozřejmě i komplexní a úplné znění.

Základem myšlenky CC je definice „licenčního spektra”. Zní to složitě, ale je to docela jednoduché: Každé dílo může být buďto plně chráněno zákonem (všechna práva vyhrazena), nebo naopak zcela volně přístupné (žádná práva nevyhrazena). Samozřejmě je možno se nacházet kdekoliv mezi těmito dvěma extrémy. CC právě umožňuje pohybovat se uvnitř spektra a libovolně zvolit vlastní pozici. CC říká, že máte „některá práva vyhrazena”.

Poznámka: Zatímco například GNU GPL je určena přímo pro software a její užití pro licencování jiných děl je velmi problematické, CC předpokládá nasazení na libovolné dílo. Pod CC tedy můžete vydat kromě své nové aplikace také fotografie, knihy, hudbu, básničky, články a cokoliv se vám zachce.

Jak to funguje?

Základ licence CC uživateli říká, že má právo dílo

  • kopírovat
  • distribuovat
  • zobrazovat

ale… Ono výrazné „ale” znamená, že k těmto právům je možno si přidat vlastní výjimky. Tím si právě vytvoříme onu vlastní licenční sestavu podle našich představ. Tři výše zmíněná práva jsou součástí všech CC licencí.

Pravidla jsou celkem čtyři a jejich kombinací vznikají různé druhy CC licencí. Kombinovat samozřejmě nemůžeme všechny podmínky, ale definováno je šest různých výsledků. Každé z pravidel má také vlastní piktogram, kterým dává jasně najevo, jak se věci mají.

attrib

Uvedení autora (by) – máte právo s dílem nakládat a vytvářet odvozená díla za podmínky, že zachováte informace o původním autorovi. Toto právo je povinné a obsahují jej všechny kombinace CC.

Noncommercial

Nekomerční (nc) – máte právo s dílem nakládat a vytvářet odvozená díla za podmínky, že dílo nebude využito ke komerčním účelům.

Noderivate

Žádná odvozená díla (nd) – nakládat můžete pouze z původním a originálním dílem. Nesmíte vytvářet další díla, která jsou od toho původního odvozena.

sharealike

Sdílejte stejně (sa) – máte právo s dílem nakládat a vytvářet odvozená díla za podmínky, že odvozenina bude distribuována za naprosto stejných podmínek jako dílo, ze kterého vznikla.

Výslednou kombinací vznikne zmíněných šest variant licence CC. Výslednou kombinaci práv shrne následující tabulka:

Označení licence Použitá práva Vysvětlivky
by by uvedení autora
by-nd bynd uvedení autora, žádné odvozeniny
by-nc-nd byncnd uvedení autora, nekomerční využití, žádné odvozeniny
by-nc bync uvedení autora, nekomerční využití
by-nc-sa byncsa uvedení autora, nekomerční využití, zachování licence
by-sa bysa uvedení autora, zachování licence

Jak vidíte, je možno vytvořit jak naprosto svobodnou variantu CC, tak i například licenci vyžadující velmi podobné podmínky, jaké dává GNU GPL. Stačí povolit komerční užití a neomezené vytváření odvozených děl za podmínky zachování licence. FSF také oficiálně uznává CC jako svobodnou licenci.

Se samotným výběrem kombinace vám pomůže jednoduchý formulář, který je k nalezení na stránkách CC. Stačí zvolit, zda dovolíte komerční užití díla a modifikace, a správná licence vám už bude vybrána.

Právní zázemí

Všechny varianty CC licence mají na webu organizace svou vlastní stránku opatřenou piktogramy a krátkým shrnutím práv uživatele. Ve spodní části stránky je také k dispozici kompletní znění licence. To je samozřejmě určeno jen pro zmíněné právníky a pro běžného uživatele není příliš čitelné.

bitcoin_skoleni

Samotné licence byly původně vytvořeny pro Spojené státy, a tak jejich znění nemusí být kompatibilní s právními řády jiných zemí. Aby se předešlo problémům, byla spuštěna iniciativa Creative Commons International, která vytváří licence pro konkrétní země.

V současné době je k dispozici 38 národních variant. Bohužel zatím chybí česká i slovenská varianta, ačkoliv například Poláci vlastní CC mají. Otázkou je také právě kompatibilita podobné licence s českým právním systémem. Před několika lety nebylo možno u nás vůbec podobnou licenci použít. Máte-li zájem, můžeme se ke kompatibilitě CC s českým právem vrátit v některém z následujících článků.

Zajímá vás právní rozbor licence CC vzhledem k českému právu?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.