I desktopové ovládací prvky vycházejí z pouček daných typografií. Už jen levo-pravé, seshora-dolů orientování, odstupy, ... Dnes nejčistší aplikace na ovládání využívají právě zásadu "sloupců a mezer", akcenutjí text a upozaďují rámečky (např. tlačítek). Vývoj daný stovkami let nejde přeskočit "jedním nápadem".
Obodbně fungují přístrojové panely v moderních autech. Low end automobilky (á la Renault a pod.) zavedli dávno digitální budíky, aby se stejně nakonec ukázalo, že kruhový ukazatel a ručka jsou pro lidi daleko rychleji (podvědomě) čitelnější, než číslo (řidič vidí v periferii náklon ručky, hodnotu už si nemusí ani uvědomovat, jen ví, jestli je to v pořádku, či ne). Teprve asi 15 let po prvních automobilkách do toho skočily ty prémiové, ale jejich chyby už nezopakovaly. Displeje vykreslují budíky, počet ovládacích prvků je redukovaný, poloha prvku a piktogram vládnou nad textem.
Je to velmi zajímavý obor, ve kterém je neustálá evoluce, ale revoluci bych nečekal.