Čtyři roky Mozilly

6. 6. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Oblíbený prohlížeč Mozilla včera oslavil čtyři roky od svého oficiálního narození. Při té příležitosti se hodí trochu rekapitulovat dějiny, ne všichni jsou totiž takovými pamětníky. Pojďme se tedy společně podívat, jak to tenkrát všechno začalo a později i skončilo.

Začalo to u Netscape

Počátky Mozilly sahají až do roku 1994. Tehdy se objevily první beta verze prohlížeče Netscape, který se záhy stal extrémně populárním. Byl původně postaven na starším prohlížeči Mosaic.

Mosaic

Prohlížeč Mosaic

Na konci roku 1994 se objevila první ostrá verze Netscape 1.0. Jednalo se tehdy o plně komerční projekt, od kterého si jeho majitelé slibovali solidní zisky. K dispozici tak byly dvě verze: „commercial“ a „evaluation“. Obě verze byly funkčně stejné, jen komerční neupozorňovala uživatele na možnost zaplacení plné verze.

Poměrně brzy bylo ovšem toto rozdělení zrušeno a prohlížeč byl nadále volně ke stažení. Prodávala se ovšem i „krabicová” verze na disketách, se kterou uživatel získal také telefonickou podporu.

Jen maskot

Během vývoje prohlížeče se pro něj uvnitř firmy používal název Mozilla, který parodoval kreslenou Godzillu. Toto kódové jméno se dokonce dostalo do user agent string, který prohlížeč posílá web serveru jako svou identifikaci. Netscape se identifikoval jako  "Mozilla/verze".

Vzestup a pád Netscape

Největší slávy dosáhl Netscape Navigator v roce 1997, kdy byl opravdu na vrcholu, určoval směr vývoje prohlížečů a implementoval takové technologie jako jsou cookies, frames a JavaScript. Tou dobou byl nasazen na více než 50 % počítačů a byl k dispozici pro mnoho operačních systémů: MS Windows 3.1, 95, 98, NT, Macintosh, Linux, OS/2, DEC, Sun Solaris, BSDI, IRIX, AIX a HP-UX.

Netscape

Prohlížeč Netscape Navigator

V té době ovšem přišel na svět Internet Explorer 4.0, který začal na pozice Netscape nebezpečně dorážet. Tomuto období se také říká válka prohlížečů a kromě slušné řádky žalob se firmy snažily získat nové pozice s pomocí nových nekompatibilních funkcí, vlastních pseudostandardů a dalších nečistých způsobů boje.

Během srpna 1997 podepsal Microsoft s Apple smlouvu o investici ve výši 150 milionů dolarů, která zahrnovala i plnění ze strany Apple. Společnost musela v nových systémech Mac OS přejít z Navigátora na Explorer. To byla poměrně nepříjemná rána pod pás, která připravila Netscape o další uživatele.

V roce 1998 se objevil Internet Explorer 5.0, se kterým už nedokázal Netscape udržet krok a začal velmi rychle ztrácet dech a především procenta. Na konci desetiletí už jednoznačně přišel o platformu MS Windows, kde naplno kraloval MSIE. Netscape získal pověst zastaralého, pomalého a nestabilního prohlížeče.

Manažerům došlo, že Netscape je v zoufalém stavu a potřeboval by kompletně přepsat. Proto byly práce na verzi 5 definitivně zastaveny a zdrojové kódy konkurence neschopného prohlížeče byly vydány na pospas veřejnosti. Tím skončila éra Netscape Navigátora.

Komunita u kormidla

Mozilla

Zdrojových kódů se poměrně záhy chopili uživatelé a začali přemýšlet, jak s nimi naloží. Rozhodli se, že budou ve vývoji pokračovat a pokusí se vytvořit co možná nejmodernější prohlížeč. Pozvedli a oprášili kódové jméno Mozilla a použili jej jako název pro nový produkt. Pro podporu svých plánů založili ještě v roce 1998 organizaci s názvem Mozilla Organization.

Bylo zřejmé, že je potřeba řadu věcí silně upravit nebo úplně přepsat. Byl také vytvořen velmi moderní návrh komplexního vnitřního jádra, nad kterým bude vystavěno samotné prostředí prohlížeče.

Zpovědnice: Ján Varga

Chcete vědět, jak probíhal vývoj Netscape a v čem se lišil od vývoje Mozilly? O boji mezi prohlížeči, o Netscape, Mozille, Firebirdu a o dalších velmi zajímavých tématech jsme si v roce 2003 povídali s Jánem Vargou, bývalým vývojařem Netscape a pozdějším vývojařem Mozilly.

Díky složité koordinaci a časové náročnosti vývoje zabraly práce na Mozille celé čtyři roky. Vyšlo mnoho alfa, beta a pre verzí s proměnlivou kvalitou. Ve středu 5. června 2002 ale konečně světlo světa spatřila opravdová Mozilla 1.0. Znamenala ohromný převrat v pohledu na prohlížeče. Přinesla řadu vylepšení a naprostých novinek, jako je například prohlížení v panelech, které Microsoft do MSIE implementoval až po čtyřech letech.

Konec Mozilly

Překvapivě neuplynul ani rok a 2. dubna 2003 oznámila Mozilla Organization, že se chce nadále zaměřit na samostatné aplikace a balík, který nyní pro odlišení přejmenovala na Mozilla Suite, v budoucnu opustí. Zároveň byly oznámeny práce na programech Phoenix a Minotaur.

Mozilla Suite

Prohlížeč Mozilla Suite

To byla ovšem jen teorie, jejíž uvedení do praxe trvalo další dva roky. Mezi tím se Mozilla Organization přejmenovala na Mozilla Foundation (15. července 2003) a stala se oficiální neziskovou organziací.

Samostatné aplikace postavené na původní Mozille Suite se objevily až na konci roku 2004 pod názvy Firefox (9. listopadu 2004) a Thunderbird (8. prosince 2004). Několik měsíců pak všechny tři projekty běžely současně a 10. března 2005 Mozilla Foundation oznámila, že Mozilla Suite 1.7 je poslední a další verze už nebude.

ict ve školství 24

Druhé znovuzrození

SeaMonkey

Zajímavé je, že se historie po sedmi letech docela přesně opakovala. Původní vývojáři znovu Mozillu odsunuli do pozadí a ani tentokrát to neznamenalo konec tohoto důležitého a především špičkového prohlížeče. Opět se probrala komunita, z velké části tvořená lidmi, kteří do té doby na Mozilla Suite pracovali.

Ti se rozhodli celou věc převzít do svých rukou a během necelého roku vytvořili nový balík aplikací založený na Mozilla Suite. Ten je dnes znám pod novým jménem: SeaMonkey. To už je ale jiný příběh …

Byla Mozilla (Suite) důležitou součástí historie?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.