Ještě jsem v článku nedodal, že hry pro CGA byly zvláštní, dost odlišné od například her pro Atárka a Commodory, kvůli specifičnostem CGA, neexistenci spritů, ale na druhou stranu relativní rychlosti 8088.
Například:
https://www.classicdosgames.com/
https://www.giantbomb.com/cga-graphics/3015-3121/games/
Paradoxně hodně her pro CGA vzniklo až později (199x). V těchto hrách byla CGA nabízena jako fallback, protože mnohé tyto hry běžely i na EGA a VGA. Krásným příkladem je https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-42-cast-dalsi-hry-pro-konzoli-sega-mega-drive-sega-genesis/#k06
Hry pro CGA v modu 4 paleta 0 byly jako pozvanka k ocnimu. Aby se na ten hnus dalo koukat clovek si poridil cernobily monitor nebo prehodil jumper na karte na BW rezim.
Vazne nepochopim jak v roce 93 nekdo mohl CGA pouzivat. Ten hnus nebyl koukatelny ba primo zdravi skodlivy.
Na CGA jeste byly pekne veci v ascii artu kde se dalo vyuzit 16 barev.
V tech letech jsem mel budto HCGA nebo EGA. Na oboji uz se dalo koukat
Tak tak. Nevím jestli to bylo v roce 93, ale někdy v tom období se už u nás nabízely celkem běžně staré šunty s EGA a Herculesem (prostě co Escom neprodal na západě, šlo k nám) a nastupovala VGA. Někdy okolo 93 jsem kupoval první PC, a to bylo Olivetti s integrovanou VGA (a 1MB RAM, poději za nekřesťanské peníze rozšířené na 3 MB RAM :-).
Moj prvy bol tiez Olivetti 286 - taky celkom maly PC na tu dobu - nieco taketo: https://twitter.com/computermuseum/status/841759164984639488
Jojo to je přesně ten stroj. Tady v Brně to prodával Escom za 20000 (i s monitorem). O pár let později jsem si postavil 486 s 4 MB, taky za 20000 a čistě náhodou o dost let později něco s Celeronem, taky za 20000 (to je vlastně poslední PC, co jsem kdy pořídil, ty další už jsou jen repasované NB).
Jenže ono 20000 někdy v 93 je něco jiného než dneska :-)
"Jenže ono 20000 někdy v 93 je něco jiného než dneska"
Onehda jsem cetl rozhovor s Vsevolodem V. Volkovem, tehdy studentem Kyjevské polytechniky, ktery prepsal Norton Commander do assembleru (cela binarka mela 97kB) a v roce 1992 vydal pod nazvem Volkov Commander. Ten clovek tehdy vubec nemel vlastni pocitac, na cele univerzite jich bylo jen asi 20. Na Ukrajine byla tehdy rocni inflace 10000% (deset tisic procent) a prave vznikly stat po rozpadu SSSR ovladaly gangy, na ulicich Kyjeva se bezne strilelo a vybuchovala auta...
Dovedete si predstavit v jakych podminkach ten clovek musel pracovat?
Volkov Commander je povedený kus SW, ukázal, jak se dá s omezenými prostředky dosáhnout hodně.
Jinak představit si to dovedu aspoň částečně, protože doba, kdy se i zde programovalo na papír a potom se to u kamaráda nebo třeba v klubu výpočetní techniky přepisovalo. Před tím rokem 92 bylo i hodně lidí u nás v podobné situaci. Paradoxně to bylo i trošku horší než před 89, protože skončil Svazarm, ve kterém se semtam dalo k nějaké té počítačové technice přijít.
My měli tehdy doma am386sx s 2MB RAM, nějakou 512kB VGA (v 16-bit ISA slotu), 100MB HDD a 14" barevný monitor (800x600). Když si to tak teď promítnu, tak docela slušné, lepší měli akorát dva spolužáci, jeden 386DX s 4MB RAM a jeden dokonce 486SX s 12MB (!) RAM. Ostatní měli různé 286 nebo dokonce XTčka s 20/40MB diskama, max 1MB RAM. To byly časy :-)
Kolik mohlo v tom roce 93 tak stát to první Pentium (P5)? 150-200 tisíc?
v 94-95 jsem kupoval P5 90 s 8MB pameti za 70 tis (samozrejme, ze pocitac jsem si sestavoval sam). Urcite to bylo pred 95 - jako prvni jsem tam instaloval 3.11, takze jeste nebyly 95ky. Padl na to zisk z kuponove privatizace a firma mi zaplatila dopredu nekolika mesicni praci na projektu. Ten pocitac jsem mel pak jeste cca 10 let.
11. 3. 2021, 15:59 editováno autorem komentáře
Za své první PC-XT s 10MB diskem a Herculem jsem v roce 1991 dal křesťanských 40 tisíc Kč. Ale investice se vyplatila, dost jsem se na něm naučil, i když vývoj za mého života šel kvapem.
Teprve začátkem sedmdesátých let likvidovalo brněnské VUT svůj poslední elektronkový počítač, zásuvné desky s dvojitými triodami byly vyhozeny v bedně na chodbě v Božetěchově studentům na pospas. Tehdy se zrovna v ČSSR rozjížděl 2. televizní program a elektronky E88CC se znamenitě hodily k amatérské výrobě konvertorů pro starší televizory.
Takže už před půl stoletím výpočetní technika pozitivně ovlivnila i televizní diváky.
Díky za připomínkový článek.
Já měl to štěstí/smůlu, že jsem se už koncem roku 1987 dostal k 386ce (mám tušení, že tam snad byla i čerstvě upečená VGA).
Štěstí v tom, že byly jedny z prvních 386tek ve východním bloku a po ZX Spectru, Comodore, IQ 151, Atárku, Didakticích a nějakých šíleností ze Slušovic to byly namáklé stroje s 5 a 1/4 a 3 1/2 disketovými mechanikami a 10 MB diskem (dodnes si pamatuji ty zvuky co dělaly při bootu).
Smůlu v tom, že nebyly moje, ale fabriky a když pak, o několik dlouhých let později, byla mým prvním vlastním PCčkem zabugovaná 286ka s vadnou RAM, tak to byly smutné vzpomínky na 386ku. Na další, tehdy už 486ku jsem vydělával po brigádách 2 roky.
Když vidím co je dnes v segmentu repasů k dispozici za cenu jednoho většího nákupu jídla pro rodinu, tak jsem v úžasu.
PS: Šotek v kapitole 13:
"V podobně tohoto počítače firma IBM"