Vlákno názorů k článku Čtyřicet let existence oslavované i nenáviděné platformy PC od Pavel Křivánek - Zkuste si zahrát takový myšlenkový experiment. Máte stroj...

Zkuste si zahrát takový myšlenkový experiment. Máte stroj času a můžete se s ním přenést do minulosti, řekněme mezi roky 1970-1985. Můžete si vybrat libovolný z nich. Úkolem bude založit v USA start-up s tím, že budete mít zajištěnou rozumnou kapitalizaci (ale ne neomezenou). Vašim cílem bude:

* vytvořit takovou počítačovou platformu, která bude
- ve své době úspěšná a pokud možno dominantní
- levná, populární mezi domácími uživateli i v business sféře
- schopná se plynule rozvíjet tak, aby byla schopna přežít a udržet si dominanci do dnešních dnů
- ideálně se dostat do lepšího stavu, než ve kterém jsme dnes
* váš start-up bude bude finančně úspěšný až do dneška a udrží si nad touto platformou dostatečnou kontrolu

Ač budete mít výhodu znalostí člověka z roku 2021 a toho, co fungovalo a co ne, I tak by splnění těchto cílů bylo hodně komplikované. Samozřejmě můžete vycházet pouze z technologií dané doby.

Když si tuhle myšlenkovou hru zahrajete, možná dospějete k závěru, že PC platforma si svoje vítězství nakonec docela zasloužila. Sice nebyla z počátku rozhodně levná a firma, která s ní přišla, z ní nakonec příliš neprofitovala, takže zadání splněno nebylo, ale pro všechny ostatní ten výsledek byl docela příznivý.

To je pravda, ale zase některé věci by v PC nestály nic, kdyby se nad nimi přemýšlelo:

1) barvová paleta v CGA. Ta karta uměla 16 barev, akorát pro grafické režimy vybrali ty nejhorší možné kombinace a navíc zbytečně (stačilo tam nechat LUT z textového režimu a hned by se lépe žilo)

2) nezavádět takovou divnost, jako A20 GATE, která se s námi táhne už těch 40 let (dneska nerelevantní, ale někde v hardware ta emulace pořád je)

3) neudělat botu při výběru dodejce operačního systému (a toto byl skutečně takový typ chyby, která prostě v korporaci dřív či později nastane)

4) toto je spíš na Intel - rozumné přepínání mezi real a protected režimem u 286. jasně, už jsme překonali různé extendery, ale řešení hackem přes reset CPU tedy moc nesvědčí o tom, že při designu domýšleli všechny důsledky

jj souhlasím s tím, že teoreticky je to správná cesta (asi jste taky probírali Popek-Goldberg teorém?). Prostě mít real mód jen na boot a potom ihned přepnutí do protected s tím, že vracet se nemá význam. Jenže je tam právě ten DOS a nános starých aplikací, které bylo zapotřebí podporovat a ideálně ostatním nabídnout o něco víc, než 640 kB RAM :-)

Ono se to nakonec díky nalezení toho triku s resetem dalo nějak dohromady, ale prostě praxe s 286 nebyla tak dobrá; z toho čipu by se dalo vytáhnout víc.

Někdo to shrnul tak, že ideálně žádná 286 neměla vzniknout a mělo se přejít přímo na 386, jenže to je ten zpětný pohled, který nefunguje... :-)

Ja som sa nad tym nedavno zamyslal a ta 286tka je v podstate taky proto mikrokontroller s MPU. Niekde na urovni dnesnych Cortex-M, ale trocha roztahanejsia. Az 386tka tomu dala poriadnu MMU. Tam si ale Intel usekol (IMO) botu, ze dovolil beztrestne kombinovat paging so segmentaciou. Ta segmentacia bola celkom vtipne a povedzme, ze na svoju dobu aj genialne riesenie manazmentu pamate, ale tipol by som si, ze so strankovanim to vsetkym zucastnenym dnes len robi vrasky na cele a pridava jeden dalsi level, ktory sa musi tolerovat, aj ked sa v reale prakticky vobec nepouziva.

teď už si nevzpomenu - používal vůbec nějaký OS všechny čtyři ringy? Pokud vím (ale už je to dávno), tak se jelo maximálně na dva ringy - jádro a userland. I když mít oddělené drivery ve svém ringu by taky nebylo k zahození v dobách W3.11/W95, kdy různé obskurní zařízení bez problému poslalo celý OS do kytek...

Mám pocit, že OS/2 používal jeden z dalších ringů, ale nejsem si tím jistý. Marek.

Botu při výběru dodavatele operačního systému umí každý korporát, ale udělat to dvakrát umí jen IBM :-)

Tak mohli si jako všichni okolo vybrat lepšího vendora CPU :-) Motorola 68000 by tuto úlohu zvládla radostněji pro všechny. IBM o ní i uvažovala, ale kvůli nějaké licenci na bublinkové paměti (které se nakonec neprosadily) vyhrál intel.

To nebolo také triviálne. 68000 bola síce oznámená v roku 1979 (rovnako ako 8088) ale reálne dostupná bola až v roku 1980 a to už bolo neskoro.

Také IBM chtěla mít alespoň dva dodavatele a je otázka, jestli by na to Motorola kývla.

jojo je to hra na kdyby (a ta baví, i když se tomu historii brání :-)

Fakt ale je, že 86 platforma se nikde jinde neujala. Všichni okolo šli buď do Motoroly (Atari, Amiga, Sun, Apple) nebo si udělali své čipy (Acorn). Až později, když 86 bylo vyráběný kde kým, tak si to zkusil Apple a zase utekl :p