Jo, to byly časy, když jsem se na svém milovaném Atari ST poprvé pokoušel programovat v assembleru :) Mimochodem M68000 měl sice 32 bitovou instrukční sadu, ale interně (včetně ALU atd.) to byl čistě 16-bitový čip, proto, pokud si dobře vzpomínám, 32 bitové instrukce trvaly vždycky dvojnásobný počet taktů. Pravou 32bit architekturu přinesl až 68020. Jinak - jako všichni tehdejší náctiletí majitelé Amig a Atárek - jsem samozřejmě taky trval na tom, jak je instrukční sada m68k úžasněkrásná proti strašněohavnému x86, ale pravda je, že s odstupem měla i tahle architektura svoje "zvláštnosti". Mám na mysli např. ukazatel zásobníku SP, který se snažil vypadat jako obyčejný osmý adresový registr A7, ale přitom se "potichu" choval jinak - vždycky musel ukazovat na sudou adresu a automaticky se tak zaokrouhloval, takže instrukce sub.l #1,a6 sice dekrementovala A6 o jednu, ale sub.l #1,a7 dekrementovala A7 o dvě. Nebo "Move from SR", která se v 68010 najednou stala privilegovaná (samozřejmě měla být od začátku) a rozbila tak zpětnou kompatibilitu. Anebo 24-bitová adresová sběrnice, kde se nevynucovalo, aby horní oktet 32-bitového adresového registru byl 0, takže řada vývojářů tohohle "chytře" využívala ke značkování ukazatelů a při přechodu na plně 32 bitové CPU jako 68020 a 68030 se pak člověk nestačil divit (zvlášť uživatelé Macintoshe si s tímhle užili své...) A pak pozdější modely, které už nedokázaly držet krok se Intelem: 68040 se záměrně vykastrovanou FPU a chronickým problémem s přehříváním, 68060 kde FPU neměla pipeline...
> registr A7, ale přitom se "potichu" choval jinak - vždycky musel ukazovat na sudou adresu a automaticky se tak zaokrouhloval, takže instrukce sub.l #1,a6 sice dekrementovala A6 o jednu, ale sub.l #1,a7 dekrementovala A7 o dvě
To si pamatas trochu skreslene - samozrejme, ze A7 moze mat akukolvek hodnotu. Dokonca pri 020+ CPU mozes cez neparne A7 aj na stack ukladat. V com sa A7 lisilo bolo ukladanie na zasobnik:
move.b #1,-(a7) ; a7 sa znizi o 2
move.b (a7)+,d0 ; a7 sa zvysi o 2
aby sa implicitne umoznilo na 68000 (ktore neumoznuje ukladat na neparne adresy) ukladat aj bajtove parametre. Ale pri 020+ procesoroch je to uz len ciste ako vstavana optimalizacia, nie nutnost.
S tou Move from SR máš naprostou pravdu, ta měla být privilegovaná, protože z userspacu se některé údaje z vyššího bajtu SR číst neměly. Ale pořád to bylo na naučení assembleru lepší než ve stejné době na x86, kde si člověk musel pamatovat, že násobení jedině s dvojicí DX:AX (žádné 32bit registry), sice existuje LOOP, ale ten pracuje jen s CX, sice existuje možnost adresování přes bázovou adresu, ale ta musí být v BX (tedy jen část offsetu, segment ne, to je jiná pohádka :-), sice existuje možnost mít v adrese "displacement", ale to jen v SI nebo DI, většina dekadických instrukcí pracuje jen s AX atd. Vlastně ani nevím, proč si to ještě pořád pamatuju (potom tu sadu udělali ortogonálnější a x86-64 je už někde jinde, uznávám).
Původní x86 bylo kapitola sama o sobě, o tom žádná, ale osobně mi nepřišlo obtížné si pamatovat, co který registr dělá, protože to už je vlastně i v názvu: AX - akumulátor, BX - báze, CX - counter, DX - data, SI - segment index apod. Spíš mi na něm vadilo to segmentové adresování (při čistě 16bitových registrech to jinak asi ani nešlo, budiž!) a optimalizace kódu byla anabáze, aby člověk dostal správnou hodnotu do správného registru a nemusel při tom pořád dělat push a pop... I i386-i686 ještě trpělo nedostatkem registrů a x87 bylo "dílo". Musím ale říct, že x86-64 alias amd64 už mi připadá objektivně lepší, než m68k (samozřejmě nevíme, jak by hypotetické 68k-64 vypadalo dneska, kdyby existovalo...)
Jj proto si to taky ještě pamatuji. Ale mě spíš šlo o tu druhou informaci - že člověk pořád musel mít data ve správném registru, takže pořád nějaké push, pop (jak píšeš), mov atd. Instrukce (některé) tedy sice byly kratší, ovšem bylo jich nutno napsat/vygenerovat víc, než na Motorole.
PS: nejvíc mě to trápilo v kategorii 128B intros, ale asi na to narazili i lidi, co se snažili dostat celý program do jediného segmentu (což se těsně podařilo Volkovu 4.x, pětka už byla větší).
No právě, vždycky to bylo zajímavé srovnání. Na jednu stranu x86 neumožňovalo si držet tolik věcí v registrech, jako na 68k a vyžadovalo víc přesunů, na druhou stranu ale hodně základních instrukcí (včetně těch push/pop, pokud se nepletu) zabíralo jediný oktet (na 68k byla min. délka instrukce 2 oktety a u 32bitových immediate operandů min. 6 oktetů) a mělo zase instrukce jako rep, nebo přímý přístup do AH, BH atd., což mu zase 68k mohlo závidět. Tehdy to byly nádherné flamewary :) Ale pokud jde o ty CPU, osobně tvrdím, že Motorola za dobu své činnosti v oblasti procesorů vydala dva majstrštyky, M68030 a DSP56000. Oba to byly na svou dobu úžasné a fantasticky navržené čipy, které se v různých podobách používají v podstatě dodnes. S původním 68000 mám krásné vzpomínky, ale asi bych se k němu doopravdy vracet už nechtěl...
Tak on měl v době 68040 a i486 Intel mnohem víc peněz z IBM PC, takže si mohli dovolit tu jejich divnou ISA optimalizovat metodami brute force (několik sčítaček a tak) a samozřejmě se také projevila economy of scale. Tam už Motorola relativně zpomalovala a možná za to může i architektura Amigy a ST čka. To byly skvělé stroje na určité typy her, kde se využily bitplany, ale takový Doom s kompletním SW renderingem už byl doména PCček, které to prostě utáhly hrubou výpočetní silou.
To je trochu jiný problém. Samozřejmě, že i486 měla úplně jiný výkon, než 68k, ale taky už patří do jiné doby. Jenže ani Amiga nebo ST se silnějším procesorem jako A4000 nebo Falcon by takový Doom moc nezvládali kvůli planární grafice. PC mělo VGA, kde 1 pixel = 1 bajt, což bylo ideální pro rychlé softwarové renderování. Na Amize a Atari to bylo o dost složitější, Amigacký přístup sice značně usnadňoval zase rychlou 2D animaci pomocí spritů a blitteru, ale na tohle byl dost pekelný. Pokud si vzpomínám, na CD32 byl nějaký custom chip, který prováděl konverzi lineárního framebufferu na planární a díky tomu mohli mít verzi Doomu, která jinak na ostatních Amigách nefungovala.
Dlužno ale říct, že nějací šílenci to nevzdali a ještě v 90 letech vyvinuli hru Substation, což je Doom-like FPS pro Atari ST. Díky geniálně vyvedenému grafickému designu se obešli bez mapovaných textur a hra tak funguje na obyčejném STE s 8MHz a přitom vypadá dobře!
Proto jsem taky porovnával i486 s 680_4_0, které byly použity v +- stejné době. Takže tyto čipy spolu přímo soutěžily, ale jak píšeš, projevily se další vlastnosti těch platforem.
(BTW Doom používal x-mode, tedy ne zcela klasický mode 13. díky tomu bylo možné si na i386 přepnout nižší rozlišení v horizontálním směru. Ale ten algoritmus IMO vykresloval po sloupcích, takže to bylo jedno, jak jsou za sebou sloupce umístěny).
Ty čipy byly při stejné frekvenci dost dobře porovnatelné, 68040 dokonce vycházela líp, hlavně u FP (až 3x): https://textfiles.meulie.net/computers/486vs040.txt
JENŽE - to je ten kámen úrazu, protože se frekvence u Motorol nezvyšovala tak dobře, jako u x86 (přehřívání atd.), takže to Intel nakonec vyhrával hrubou silou (DX2, DX4).
FPU na 040 byla lepší, než měl i486 (upřímně řečeno, to celkem není nic mimořádného ;) ), ale ve srovnání s předchozí externí 68882 byla silně okleštěná. S tím lepším výkonem při stejné frekvenci máš samozřejmě pravdu, taky to Ataristi rádi neustále používali jako "argument", ale byl to prostě chybný přístup. Co je komu platné, že 040 při 40 MHz (externě polovinu) je rychlejší, než 486 při 40 MHz, když Intel nabizí DX4 interně se 100MHz a u 040 bylo něco takového absolutně vyloučené.
S tou CD32 je to tak, tu C2P konverzi dělal čip AKIKO. Údajně měla tato HW podpora fungovat na CD32 automaticky při použití WriteChunkyPixels v graphics.library
Škoda, že se to nedostalo už do A1200.
Ten Amiga DOOM je k vidění např. zde: https://youtu.be/B4fzMaadcHk?t=458
Jenže ani Amiga nebo ST se silnějším procesorem jako A4000 nebo Falcon by takový Doom moc nezvládali kvůli planární grafice.
Že by? https://youtu.be/RiE0Y1su-9g
Jo, dobový ajťácký vtípek byl: Víš, kdy u nás budou 32 bitové mikroprocesory? Až tady přistane první Pershing.
Vtípek sice nic moc, ale byla to doba čirého zoufalství: v Moskvě ještě trčel Brežněv, ve výuce jako výkřik moderní doby se přecházelo od 8008 k 8080 (ani ten Z80 ne, i když ho v NDR vyráběli) a 30% výuky tvořil marxismus, vojenská katedra a podobné šílenosti. A my jsme měli podepsat petici požadující preventivní rozmístění sovětských raket, proti těm plánovaným Pershingům.
Brežněv umřel v listopadu 1982, v roce 1983 vstoupil do služby Pershing II (s tou Motorolou). Ruské rakety SS20 u nás byly rozmístěny preventivně (tedy dřív, než byly ty Pershingy II v Německu).
Toho Brežněva si pamatuju dost přesně, bylo to v úterý (resp. v úterý dopoledne to úmrtí oznámili). Byli jsme zrovna na vojenské katedře, najednou mimořádný nástup. Po cestě na buzerplac kdosi povídal "umřel Brežněv" a my na to "to je blbej vtip". No vzápětí promluvil náčelník katedry a skutečně se zajíkal žalem, když to oznamoval. A nakonec dodal: pro dnešek je výuka ukončena. Navzdory listopadovému nevlídnému počasí a vojně v rozvrhu to byl nakonec fakt pěkný den.
Takže ještě za Brežněva už byla plánovaná náhrada Pershing 1a za Pershing II v Německu a ten 32 bitový procesor právě byl ta ajťácká třešnička celé věci. Připouštím ale, že ten vtípek se s Brežněvem mohl minout, je to přece jen bratru 40 let.
Tak si ta data srovnejte:
Motorola 68k má 40 let, to je rok 1979!
Pershing II se začal vyrábět 1981, 1983 došlo k operačnímu nasazení (přezbrojení z 1a na II).
1983 jde na trh jeden z prvních počítačů s Motorolou. V tom není žádný rozpor, ono to celé dát dohromady do stavu k uvedení na trh trvá dost dlouho i dnes, zvlášť s novou architekturou.
Takže v tom roce 1982/83 se za dráty začínaly skutečně používat 32 bitové mikroprocesory (jinými slovy, byly konzumentům dostupné!) a my jsme přecházeli od 4 bitových řezů 8008 k 8 bitovým 8080.
Nás to děsně dopalovalo, protože jsme viděli, jak nám ujíždí vlak s technologiemi, naše odborná budoucnost. Ale soudruzi to neřešili, ti byli v klidu, prý "dohnat a předehnat" a měřili to dohánění tunami oceli na obyvatele.
> Ale soudruzi to neřešili, ti byli v klidu, prý "dohnat a předehnat" a měřili to dohánění tunami oceli na obyvatele.
Ze zpětného pohledu byl technologický náskok západu směšně malý, 2 - 5 let v některých technologiích, mimo konzumní elektroniku žádný. Chápu, že problém byla nedostupnost domácích počítačů.
5. 11. 2019, 22:32 editováno autorem komentáře
Tehdy to bylo o jednu generaci technologie - bavil jsem se s člověkem, který tehdy začínal v Tesle - tehdy Tesla s velkou slávou přebírala výrobní linku vyřazenou odněkud z Francie. Výrobu pak byla zkomplikovaná obecným nedostatkem všeho.
Tehdy bylo hodně znát technologická stagnace - asi to zpoždění nebylo nijak hrozné, ale nikdo nevěřil, že by se to mohlo zlepšit. Teď, když jsou IT technologie stabilní, tak rok nebo pět let nehraje roli. Tehdy během dvou let se obměnili technologie. Na školách se v 80 letech zavádělo CP/M, kdy na západě už některé univerzity používaly UNIX. To samozřejmě mělo vliv na efektivitu práce i to, co se dalo dělat. A pak díky tomu manku nás západ v 90 letech totálně převálcoval.
vycházím z článku "Power, Globalization, and the End of the Cold War" o konci studené války, který obsahuje spoustu odkazů na zdroje odtajněné po roce 2000 (schůze politbyra, představitelů RVHP atd.).
https://www.researchgate.net/publication/237267650_Power_Globalization_and_the_End_of_the_Cold_War
6. 11. 2019, 09:14 editováno autorem komentáře
Podle toho článku byl Gorbačov donucen okolnostmi jednat jak jednal. Bohužel vychází jen z veřejně dostupných zdrojů, které mohou být součástí informační války. Nedovídáme se nic o roli KGB. Existuje alternativní, konspirační pohled. Podle Anatolije Golitsyna byla dočasná liberalizace, sjednocení Německa, rozpuštění Varšavské smlouvy, plánováno dlouho dopředu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Anatoliy_Golitsyn
docela by mě zajímal názor pamětníků na jeho knihy. Téma je k třicátému výročí událostí aktuální, bohužel zdrojů v češtině a angličtině je málo.
omlouvám se za offtopic
6. 11. 2019, 10:21 editováno autorem komentáře
Rozhodně o tom čeští komunisté nevěděli - pro ně byla hromada věcí šok. Nemyslím si, že by to bylo něco, co se dá naplánovat - nicméně dalo se čekat, že pokud povolí rusové v tlaku a zastrašování, tak se všechno sesype. Všechno to drželo hlavně strachem z CCCP.
6. 11. 2019, 11:05 editováno autorem komentáře
Nemyslím si, že by to bylo jenom velikostí korporací - dost možná, že státní podniky v RVHP byly velikostně mnohem větší než jejich konkurence na západě. Spíš bych tipoval, že došlo k určitému vyhoření. To, si docela dobře pamatuji - frázím už nikdo nevěřil - všichni viděli jaká je bída v Rusku, a žádná jiná alternativa nebyla. Nahoru se dostávala individua schopná bez uzardění opakovat prázdný fráze, a byla spíš lidem pro smích - a jenom s nimi se žádná ekonomika dělat nedá. I té perestrojce nikdo moc nevěřil - napřed vám 40 let zakazují podnikat, a pak vás do toho nutí. To by potřebovalo stejně dalších 20 let aby se lidi zbavili strachu. Po 68 už straně nikdo nevěřil a morálně byli zdiskreditovaní. Slušný člověk k nim nešel, anebo šel, ale styděl se za to.
> Nemyslím si, že by to bylo jenom velikostí korporací - dost možná, že státní podniky v RVHP byly velikostně mnohem větší než jejich konkurence na západě.
na západě bylo pár výrobců čipů, kteří působili celosvětově. Subdodavatelé také působili celosvětově.
> I té perestrojce nikdo moc nevěřil
proto se nakonec formálně přešlo k plně tržnímu hospodářství a plně antikomunistické rétorice. Lidé, kterým byl svěřen velký kapitál, aby hráli úlohu kapitalistů jím skutečně nedisponují (podle Golytsina). U nás se to narozdíl od Ruska asi částečně vymklo kontrole.
Tady také nebylo příliš výrobců - a pokud byli, tak fungovali v rámci RVHP. Pokud vím, tak se tu moc nedělal vývoj, pokud nebudeme za vývoj označovat reverze engeneering. V té kvalitě to nikdo neuměl vyrobit. Hromada schopných lidí emigrovalo, a ti co zůstali to zápasili s větrnými mlýny. Stačí si porovnat např. kvalitu tištěných spojů, kabelů. Na trafu mého didaktika se tavil plast - to bylo hloupé trafo.
Jaký je rozdíl mezi komunistou, který si hraje na kapitalistu, a kapitalistou? Mám pocit, že Rusové nedokáží pochopit ten brutální rozvrat v 90 letech, a tak si vymýšlí pohádky. V Rusku už žádná tradiční elita nezbyla - u moci zůstali prominenti předchozího režimu, jelikož měli kontakty a přístup k západnímu kapitálu - tudíž na privatizaci primárně vydělali oni. A pak samozřejmě zločin, který existoval, existuje, a bude existovat - a vždy bude profitovat, pokud dojde ke zhroucení státní moci. K tomu abych to pochopil nepotřebuji konspirační teorie.
U nás byl vývoj jiný (alespoň částečně). Zejména nedošlo k takovému kolapsu státní moci - v Rusku se moc neměli kam vracet. Tady pořád státní moc fungovala, a převraty v 18 roce i v 48 zachovávali určitou hranici a neodřízli se úplně od předešlého.
V té kvalitě to nikdo neuměl vyrobit. Hromada schopných lidí emigrovalo, a ti co zůstali to zápasili s větrnými mlýny. Stačí si porovnat např. kvalitu tištěných spojů, kabelů. Na trafu mého didaktika se tavil plast - to bylo hloupé trafo.
Ke vsemu jeste existovala dvoji kvalita - pro armadu a pro ostatni. IIRC na integracich se to znacilo zkrizenymi meci.
vse vyrabene pro armadu se znaci prekrizenymi meci. I ted.
A jediny rozdil byl ze Armada si vetsinou do vyroby posilala vlastni kontrolory kvality. I tak se stavalo ze treba rucni granaty RG4 zalisovala pridruzena vyroba jednoho JZD do cpavku misto inertni dusikove atmosfery. A po roce/ dvou ve skladu mely tendenci bouchat cele bedny po 24 kusech..
Hromada lidí předpokládalo zhroucení východního bloku - někteří si to toužebně přáli, jiní jen tak nezávazně pindali, možná pár mělo interní informace o tom, co všechno nefunguje, a všichni se trefili. Ten systém ekonomicky nefungoval - a to bylo vidět na první pohled, akorát se to hromada lidí bálo říct, a dost lidí nemělo možnost srovnávat. A nefungoval ani morálně - téměř nikomu se ho nechtělo podpírat a ani opravovat.
> Po 68 už straně nikdo nevěřil a morálně byli zdiskreditovaní.
podle Golytsina liberalizaci v ČSSR neměli provádět normalizátoři, ale "reformisté" z roku 68 a jimi infiltrovaní disidenti, kteří vystoupí z ústraní. To předpověděl v knize vydané v roce 1984. Převzetí úplné kontroly nad opozicí byl podle něj jeden z hlavních důvodů, proč KGB zinscenovala Pražské Jaro.
6. 11. 2019, 12:31 editováno autorem komentáře
Takhle si to mohl vysnít v 84. V 89 s komunistama nikdo nic mít nechtěl - ani s těmi z 68.
Nehledě na to, že nemusím být prognostik, abych odhadl, že nikdo z normalizačních komunistů reformy dělat nebude. Takže byly dvě možnosti - návrat k reformním komunistům nebo změna režimu. Někdy některé sny, plánované scénáře se splní - a opět za tím nemusí být konspirace. Prostře nastřelíte pár možností a některá se musí stát skutečností - nebo skoro skutečností a lidi už si to doopraví.
> Takhle si to mohl vysnít v 84. V 89 s komunistama nikdo nic mít nechtěl - ani s těmi z 68.
Chybělo málo a Dubček se stal prezidentem, alespoň byl zvolen předsedou Federálního shromáždění. Klaus i Zeman byli v roce 68 aktivní, Zeman byl krátce ve straně. Co za lidi bylo zaměstnáno v Prognostickém ústavu? Podle mě reformní komunisté a k moci se rozhodně dostali.
Tohle už je hodně offtopic, tak bych tu diskuzi ukončil, případně pokračoval někde u pivka.
Rozhodně ale Klaus stejně tak Zeman komunisty nejsou a rozhodně nepatřili k lidem, kteří by byli po 68 nějak ostrakizováni - spíš byli uklizeni do prognosťáku. Přiznám se, že nedokáži sledovat tu logiku, proč by komunisté v 48 znárodňovali, a pak od 90-95 privatizovali. A to primárně západním firmám.
Ono se stačí zamyslet, jakou kdo měl motivaci. Asi málo kdo je pro režim, který mu nevyhovuje.
Není zboží, ale zato si užije fronty. Vyhovuje to někomu normálnímu?
2x týdně stranický a odborový chůze. To muselo být taky peklo, horší než 2x ročně team building (a to jsou na team buildingu všichni včetně nábytku impregnovaní lihem tak, že jim je to jedno). To fakt někdo ryčel nadšením?
Prostor pro seberealizaci nulový, pokud jeho snem není být ovcí. To z toho lidi neměli depky?
A to vše s vědomím, že investice do potomstva je pochybná, protože stačí, kdž se nějaký soudruh blbě vyspí a potomci mají po studiu...
Pro rozumnýho člověka to rozhodně nebylo a co si pamatuju, tak to drželo pohromadě jenom lepidlo ze strachu a vymývání mozků, že všem okolo to vyhovuje. Jak se dostalo ven, že je naštvaná drtivá většina lidi a má na to dát na budku té menšině, stačila malá rozbuška, která přepla lidi z režimu "bojím se" do režimu "jsem nas...ný" a bylo jasno.
Na počet lidí se nehraje. Mějme dvě firmy, obě na stejným stupni vývoje.
Jedna firma má na projektu tři vývojáře, kde jeden řeší HW, druhý píše SW v C, třetí formičky na plasty.
Druhá má na takový projekt pět lidí, kde jeden řeší, jak dostat vzorky před začátkem další pětiletky a zaplánovat to, aby to mohli spustit dřív než za 8 let. Druhý řeší, jak si opravit 30 let starý elektronkový osciloskop, třetí musí plánovat 80% času stranický schůze a dělat nástěnky k VŘSR, čtvrtý shání náhradní MHB8224, bez které mu nejde kompl na překlad ASM a pátý se obětoval a lemtá v Moskvě vodku, aby tamní soudruzi na dálku nestopli projekt.
Která na tom bude za pár let s technologií líp?
Někde to bylo i o dvě generace, konkrétně v telefonních ústřednách. Tam se - u toho jsem relativně nedávno byl - přecházelo z releových ústředen přímo na digitální (důvody byly různé, i finanční, proč se neupdatovalo dřív). Prostě uprostřed obrovského sálu, kde předtím byly racky s relátkama, postavili jednu "ledničku" s připojeným PCčkem, zbytek se odvezl a ta nová ústředna si tam uprostřed samotinká trůnila.
Jinak ale ta stará technologie byla držák. Třeba generátory tónů (obsazeno, volná linka...) byly tvořeny elektromotorem s vačkou, všechno originály z druhé světové (dokonce byl na štítku i hákový kříž). A těch 60 let to prostě na střídačku pracovalo.
On těm čertům podrazil kopyta i jejich vlastní pětiletý plán. To funguje stěží někde, kde se podstata nemění (např. výroba surové oceli, těžba uhlí - pokud je ovšem odbyt), ale v dynamicky se vyvíjejícím oboru (auta, elektronika, móda,...) prostě nejde vyvinout něco v roce 2019, ale protože se to nedostane do plánu na 2020-2025, tak to začít dělat až od 2026.
Šmarjá, zas ta úporná snaha vidět za vším spiknutí a velké plány v plánech "tajného společenstva".
A jako zdroj příslušník KGB(!?).
Určitě je pravděpodobnější (dle mého) ta varianta, že soudruhům se to prostě rozpadlo, protože se ten systém vyžral zevnitř, těm hovadinám věřili už jen (ubývající) skalní bolševici a reformovat na té zhovadilosti nebylo co.
(hint: Occam)
PS: toto vlákno je ale hodně off topic! (je to tu nutné?)
6. 11. 2019, 13:03 editováno autorem komentáře
"Víš, kdy u nás budou 32 bitové mikroprocesory? Až tady přistane první Pershing."
Nam to v skole, v 1. polovici 90. rokov, hovorili v modifikovanej forme o GaAs CPU :-) Vtedy sa uvazovalo o tom, ze kremik uz konci a nikto si netrufol odhadnut, ze tu bude este dalsich 30 rokov.
Je zaujimave, ze veducim timu, ktory v 1989 vyvinul prvy 32 bitovy RISC CPU na Slovensku (a mozno aj v CSSR) bol Jan Langos - prvy postkomunisticky federalny minister vnutra:
https://sk.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1n_Lango%C5%A1
Ve fantastickém článku "pro pamětníky" mi chybí informace, že Amiga 1200 měla "ošizenou" verzi 68EC020, takže stále jen 24bitovou adresovou sběrnici.
A, jak tu už padlo, velkým problémem Amigy 1200 a nástupu 3D her byla nejen absence packed-pixel grafiky, ale i FPU v době, kdy 486ky již běžně FPU obsahovaly.
Tak Falcon (tehdy počítač mých snů, ale nebyly peníze) měl zase ošizený 68030 s 16ti bitovou externí datovou sběrnicí. Pravda je, že tahle pozdní generace - jak Falcon, tak A1200-4000 - se už snažila se udržet při životě za cenu čím dál tím větších obětí, úspor a ohejbání. Všichni jsme byli skálopevně přesvědčeni, jak jsou tyhle stroje úžasné proti "neelegantnímu" PC, ale ve skutečnosti 486 a Pentium z hlediska assembleru už nebyly tak zlé, VGA drtilo jak Amigu, tak ST / Falcon, zvuk PC už mělo na slušné úrovni s kartami GUS a SoundBlaster - tady Falcon sice ještě válcoval se svým DSP56k, ale na hry ty PC karty v pohodě stačily, a jak se schylovalo k nástupu sběrnice PCI, i ta "neelegance" této architektury postupně brala za své... Ale holt láska je láska a když mi tehdy kamarád řekl, že si koupil i486 a vlastně to je docela dobrý počítač i mimo ty hry, tak jsem to bral že i jeho "už dostali"... :)
Je vidět, že autor byl atarista :-) Atari je popsané podrobně včetně všech variant, zato Amigu vzal poněkud hopem. Že se nezmiňuje o A500+, tak budiž, ale A600 byla prostě roztomilá ;-)
A s tím videosignálem to pro neznalé asi taky nebude čitelné: Jde o to, že k Amigám se dalo dokoupit zařízení "Genlock", přes které se dal do televizního výstupu přimíchávat obraz generovaný Amigou. Používalo se to v devadesátkách poměrně hojně v různých malých TV studiích a kabelovkách, mělo to bezkonkurenční poměr výkon / cena.
Tady se ti mladší mohou podívat na praktickou ukázku:
https://www.youtube.com/watch?v=__XLZxN_1eE
Bohužel se obávám, že tam bude chybět ten "wow efekt", protože jsou zvyklí na to, že jejich mobil podobné a o dost lepší věci (AR) dělá v reálném čase taky. Jenže tady se bavíme o osmdesátkách a devadesátkách. Pokud vám to pomůže, tak si uvědomte, že zařízení s procesorovým výkonem a pamětí, jako má váš současný mobil za deset tisíc, by počátkem devadesátých let stálo zhruba 15 milionů dolarů.
V té době to bylo něco naprosto nepředstavitelného - mít doma nástroj, se kterým se daly dělat věci, které do té doby byly doménou pouze profesionálních videostudií a to s hobby počítačem za pouhé dvě-tři průměrné výplaty.
Takže vy mileniálové a mladší, zkuste si to představit tak, jako byste si dneska s gadgetem za pár tisíc byli sami schopni rozběhat ve svém pokoji jaderný reaktor :-). Tak paf jsme tenkrát byli my z genlocku, sampleru a dalších udělátek.
Jj Atarista jsem (a když to nikomu neřekneš - kdysi jsem pokukoval po Amize, ale nebyly peníze :-)
Něco dalšího o Amigách jsem kdysi napsal https://www.root.cz/clanky/graficky-subsystem-pocitacu-amiga/ https://www.root.cz/clanky/graficky-system-pocitacu-amiga-ndash-dokonceni/ a https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-49-cast-programove-vybaveni-mikropocitacu-amiga/
Genlock byl super, dokonce se to začalo používat v některých studiích (tam jsem viděl A2000), lidi si mohli udělal prakticky zadarmo titulkovací zařízení atd. PC toto nemělo v oblasti konzumní elektroniky dlouho, to se změnilo až s příchodem All-in-Wonder někdy v 95, 96 (tak nějak).
nejvíce boží byla stejně MOS 6502, psát programy ve strojáku byl požitek, navíc Atari800(XL) který jsme si koupil po vojně v lednu 1987 měl super "BIOS" (v té době se tomu říkalo jinak :o) ). Byl připraven na sběrnicové zařízení, což jsem zjistil při reverzním ing. OS (to bylo potištěných stran traktoru, ještě je mám někde ve sklepě, tisk v práci na třídící lince, přenos po RS232 ze seriového konektoru Atari přes redukci TTL/RS232).
Na sběrnici bylo možno připojit až 8 desek (výběr byl prováděn jedním z osmi CS linek), bylo vhodné sběrnici posílt zesilovači sběrnice , což jsem měl provedeno zesilovači pro architekturu 8080, už i s jednou deskou, zichr je zich. Na desce se nacházela paměť EPROM s driverem, mapovaná do adresního prostoru Atari a periferie. Já si takto psostavil řadič FDD s 360kB FD, vzhledem k řízení řadiče procesorem z Atari, jsem nedosáhl kompatibility při formátu 130kB, ale 90kB formát SS byl slučitelná s orginál flopy disky Atari.
Na Elektrarne Melnik jsem zavadel odsireni v 1997-1998. Celkova cena 2,3 miliardy a bezi to doted ...
Bezi to na 68030 a 68040 tkach ... :) Ty ridi cele odsireni prumyslove (klapky, bosterfanny, regava, mlyn, podavace, centrifugy, sklad vapence a sadrovce , atd). Nad tim je na windows NT` a 2000 "ksicht" pro ovladani od ZAT Pribram ....
:-)
Možná to sem taky patří...
V 90. letech jsme používali procesory řady Motorola M68300, což byla taková řekněme instrukčně téměř kompatibilní embedded odnož klasiky M680X0 jedoucí až na asi 25 MHz. Zajímavostí byla snaha o real time (např. zrychleni odezvy na preruseni) a treba instrukce TBLS/TBLU, které uměly dělat signed/unsigned lineární interpolaci v 1D tabulce. To v případě nějaké drsnější matematiky pracující nad předem předpočítanými nelineárními modely (regulátory apod.) nebo s funkcemi, jejichž přesná hodnota nebyla úplně zásadní (sin/cos/...), podstatně zrychlovalo výpočty. Pro zájemce odkaz na popis instrukce - str. 4-154 https://www.mct.net/download/motorola/cpu32.pdf