Názor k článku Čtyřjádrový procesor už na linuxový desktop přestává stačit od Lael Ophir - V tomhle mi připadá, že referenční implementací, proti...

V tomhle mi připadá, že referenční implementací, proti které se dá vše poměřovat, je Windows Explorer. Adresář s tisíci souborů nebo podadresářů otevírá tak rychle, že to působí jako okamžité. Náhledy souborů jsou v cache na FS. Když nejsou v cache, tak se pracuje bez náhledu, a ten se vyrábí na pozadí (volají se k tomu COM objekty asociované s daným formátem). Metadata souborů, řekněme vlastnosti fotografie, se také dotahují na pozadí. Obojí působí, že to má správně nastavené priority, aby to nebrzdilo práci. Výjimkou je, když si necháte třeba deset tisíc fotek setřídit podle rozlišení, a není to v cache; to si pak chvilku počkáte. Když uživatel klikne na jiný adresář, přeruší se generování náhledů a extrakce metadat. Windows mohou mít různé problémy s odezvou prostředí, ale rozhodně ne s Explorerem.

Pokud jde o zobrazování, tak DWM je v podstatě DirectX aplikace. Zajímavé je třeba rendrování fontů. Ty jsou dopředu rendrované do video paměti, a odtud se jen kopírují do výsledného okna. Antialiasing provádí nějaký shader. Ve výsledku to má velmi zajímavý výkon. X11 bylo svého času možné "zabít" třeba zobrazením webu s japonským textem, protože rendrování trvalo mnoho sekund, a celý desktop po tu dobu stál.
Zajímavé také je, že ve Windows není problém se scrollingem. Konkrétně nový Edge (a nyní i Chrome) má plynulé scrollování: prostřední myš, pohyb myší nahoru nebo dolů, a scrolluje se. Po mikrořádcích, a zcela plynule. Po zkušenostech s linuxovým desktopem ještě dodám, že se u toho neseká audio, a nedochází k tomu, že by něco zanechávalo stopy po obrazovce (což se na Linuxu může a nemusí stávat, podle distra, jeho verze, HW, driveru a upřímně nevím čeho ještě).