CyanogenMod končí. Nejpopulárnější alternativní varianta systému Android, nebo jednoduše (byť trochu nepřesně) ROM, už je minulostí. Přestože se něco podobného trochu očekávalo, rychlost, se kterou se tak stalo, překvapuje. 23. prosince bylo oznámeno ukončení projektu (archivovaná stránka, web už neběží), ke kterému dojde s koncem tohoto roku. Co ale vlastně znamená ukončení takto široce komunitního projektu? To si popíšeme později, nejprve si musíme stručně shrnout jeho historii.
Historie: ROM pro HTC Dream
Steve Kondik alias Cyanogen začal na podzim roku 2009 vytvářet ROM pro telefon HTC Dream, kterou podle sebe nazval CyanogenMod. Zde můžeme pozorovat jeden ze společných rysů, které úspěšné open-source projekty často mají – kolikrát vznikají jen jako hobby bez větších ambicí. To byl případ i CyanogenModu. Kondikova práce se líbila dalším členům komunity a ti začali s portováním jeho ROM na další zařízení.
Takto podporovaných zařízení postupně přibývalo až se ukázalo, že projekt může být opravdu velký. Kondik se proto ujal kormidla a projekt začal řídit a trochu centralizovat. CyanogenMod postupem času vyšel pro stovky zařízení. A to bereme v potaz pouze ty oficiální verze posvěcené vedením projektu. Další stovky zařízení se dočkaly alespoň neoficiální podpory, kdy prostě někdo vzal zdrojový kód CyanogenModu a více či méně ho modifikoval pro potřeby daného zařízení.
CyanogenMod si tak vydobyl pozici jasné jedničky mezi alternativními ROM Androidu a nějakých šest let si ji držel. Pokud se uživatelů Androidu zeptáte, zda nějakou ROM znají, na 99 % vám odpoví CyanogenMod. Proč právě CyanogenMod uspěl, by bylo na delší úvahu. Možná proto že začal velmi brzy, možná díky jasnému vedení a možná také proto, že se dlouhodobě držel vize čistého Androidu. Cílem nikdy nebylo vytvořit revoluční systém, ale nabídnou aktuální Android bez balastu a s trochou užitečných vylepšení.
Cyanogen: zpeněžení ROM nevyšlo
V roce 2013 Kondik a pár dalších lidí dostali nápad, že by CyanogenMod možná šlo nějak zpeněžit. A tak vznikla společnost Cyanogen, která měla vyvíjet a prodávat systém Cyanogen OS. Kupci samozřejmě neměli být uživatelé, ale výrobci, kteří by Cyanogen OS mohli nasadit na svá zařízení. Krom toho firma měla vydělávat na pár přidružených službách, nastavení výchozích aplikací atp. Jenže se moc nedařilo a Cyanogen OS se objevil pouze na několika málo zařízeních, navíc často jen jako alternativní systém.
Firma postupem času různě měnila strategii, reorganizovala se, propouštěla zaměstnance atd. Teď Cyanogen propouští i většinu vývojářů a není jasné, v čem vlastně chce podnikat. Pravděpodobně to však budou hlavně služby a od vývoje samotného systému firma zřejmě z 90 % upustí. Velmi pravděpodobná je ovšem i varianta, že Cyanogen během pár měsíců skončí úplně. Někteří odcházející vývojáři se nechali slyšet, že ve firmě vládne absolutní chaos.
Konečně už se dostáváme k tomu, co se vlastně stalo. Cyanogen propustil vývojáře, kteří vyvíjeli společnou základnu pro Cyanogen OS i CyanogenMod. To znamená, že CyanogenMod v podstatě nebude mít žádné full-time vývojáře, kteří jsou důležití pro garanci určité kontinuality a kvality. Zároveň firma ukončila veškerou další podporu komunitního projektu. Jde hlavně o technickou infrastrukturu – servery. Nejde jen o servery pro stahování ROM, ale také buildovací servery, které zajišťovaly časté a automatické kompilování stovek variant CyanogenModu.
Nástupce se jmenuje Lineage OS
Konec podpory ze strany firmy Cyanogen však neznamená konec komunitního projektu. Stovky, možná i tisíce dobrovolníků, kteří do projektu přispívají, samozřejmě jen tak neskončí. Je však důležité, aby se projekt neroztříštil a zůstal nějak rozumně organizován. A tak se zrodil fork nebo nástupce Lineage OS. Proč nový název? Značku CyanogenMod totiž vlastní Cyanogen. Firma s dalším používáním značky neměla problém, ale to za pár měsíců – třeba pod novým majitelem – může být jinak. A když už se projekt restartuje, tak je lepší začít s novou a stoprocentně kontrolovanou značkou.
Zatím není zřejmé, jakou bude mít projekt formu, vše vzniká velmi rychle a takříkajíc na koleně, aby od 1. ledna projekt Lineage OS mohl alespoň částečně fungovat. Dost možná vznikne nějaká nadace. A co je velmi potěšující, vypadá to, že u kormidla projektu se opět ocitne Steve Kondik.
Kondik měl dlouhodobé spory s vedením společnosti Cyanogen a jeho role v ní se postupně zmenšovala. Není jasné, nakolik a zda vůbec je dnes Kondik ve firmě aktivní, ať už jako zaměstnanec nebo spolumajitel. Přestože Kondikovo zapojení do projektu Lineage OS nebylo potvrzeno, mnohé mu nasvědčuje. Na začátku prosince Kondik tweetnul: Děkuji vám všem za podporu během této drsné jízdy. Čas na další dobrodružství.
Nedávno pak na Twitteru uveřejnil odkaz na oznámení vzniku Lineage OS.
Aktuální stav
Aktuální stav Lineage OS je takový, že běží komunikační kanály jako oficiální stránka a sociální sítě a byl zprovozněn Gerrit, systém pro správu a revizi kódu. Nový účet na GitHubu už byl naplněn téměř všemi existujícími zdrojovými kódy. To je zatím vše, nicméně s každým dnem by se měla potřebná infrastruktura rozrůstat. Potřeba jsou samozřejmě hlavně ty servery, protože od 1. ledna by nebylo žádné oficiální místo, kde ROMky stáhnout. Pokud by přesto do té doby nové servery neběžely, odkazy na stažení ROM určitě naleznete třeba v sekci příslušného zařízení na fóru XDA Developers. Dávejte si však pozor na to, co stahujete a instalujete.
Uspěje Lineage OS? Pravděpodobně ano. Komunita tu je a teď to chce jenom založit organizaci a sehnat nějaké peníze na infrastrukturu a ideálně alespoň několik vývojářů. Brzy by měly být uveřejněny možnosti, jak na provoz projektu přispět. Co se týče firemních sponzorů, tam to asi bude trochu složitější, pokud si Lineage OS bude chtít zachovat čistou podobu, nepředinstalovávat aplikace apod. Na druhou stranu peněz není potřeba až tolik a provoz zřejmě půjde utáhnout i bez toho.