Názor k článku Dá se ještě žít bez systemd? od Heron - To řešení není nepříjemné. Ono je především blbě...

To řešení není nepříjemné. Ono je především blbě naimplementované.

Když se mě tuhle kamarád ptal na systemd a co a jak tak jsem vynechal všechny koncepční věci (filozofie, jak by to mělo být apod.) a sdělil jsem mu, že: hromada nápadů, některé i dobré, ale kvalita provedení katastrofální. Za ideálních podmínek to funguje, ale když to vykolejí, tak je konec.

Osobně, protože se systemd v praxi stejně nevyhnu, to testuju na soukromých serverech už skoro dva roky. Kromě již mnohokrát omýlaného journald jsem narazil především na nedodělávky.

Například způsob konfiguračních souborů networkd je super, fakt se mi to líbí (což je dáno především tím, že do té doby byly distribuční skripty na nastavené sítí fakt špatné - zkuste si nastavit pomocí distribučních skriptů 30 ip adres).

No jo, ale potom přijdete na to, že resolved neumí nastavit vyhledávací doménu. Fakt nevím, jakým způsobem je systemd vyvíjen a co vedlo autora resolvedu k tomu, že zrovna toto neimplementoval. Takže síť máte nastavenou jednou přes systemd, ale dns resolving musíte mít staticky přes /etc/resolv.conf (jako, ne že by to něčemu vadilo, ale místo, aby se uklidilo a používaly se jen prostředky systemd - když už jsou - tak je to další chaos). Stejně jako další služby systemd. Místo ntp timesyncd, ok, proč ne, ale kde jsou statistiky stavu synchronizace? ntpq? Nejsou, takže zpět na ntp.

Takže nápady někdy dobré, ale realizace těžce a někdy nesmyslně, pokuhlává.