Další užitečná pomůcka při práci v příkazovém řádku: utilita fzf

Obsah

1. Projekt fzf: command-line fuzzy finder

2. Princip činnosti nástroje fzf

3. Funkce nabízené projektem fzf

4. Instalace fzf

5. Vyhledávání souborů

6. Režim výběru několika souborů

7. Syntaxe výrazů používaná při vyhledávání

8. Vyhledávání procesů podle jejich jména

9. Připojení ke vzdáleným strojům přes ssh

10. Práce s proměnnými prostředí

11. Zjednodušení práce s Gitem

12. Interaktivní příkaz cd

13. Prohlížení obsahu souboru vybraného přes fzf

14. Integrace fzf s projektem Bat

15. Vyhledávání v historii dříve zadaných příkazů

16. Nástroj fd

17. Integrace fzf s Vimem

18. Pokročilejší integrace s Vimem

19. Alternativa ke kombinaci fzf+Vim: plugin CtrlP

20. Odkazy na Internetu

1. Projekt fzf: command-line fuzzy finder

V předchozích dvou částech seriálu o utilitách, které je možné použít pro vylepšení a zrychlení práce v příkazové řádce, jsme se nejprve seznámili s nástrojem Go Bullet Train (GBT), jenž vylepšuje výzvu prompt [1]. Dále jsme si popsali některé možnosti nástrojů bat a ccat, které dokážou vypsat obsah souborů se zdrojovými kódy, konfiguračních souborů atd. se zvýrazněním syntaxe (jedná se tedy o rozšíření standardní utility cat) [2]. Ovšem existuje nepřeberné množství dalších užitečných nástrojů, které mohou práci v příkazové řádce zjednodušit a/nebo urychlit. Jedním z těchto nástrojů, jenž se navíc těší velké popularitě, je utilita nazvaná fzf neboli „command-line fuzzy finder“ (jméno je poněkud nepřesné, protože fzf lze použít například i v textovém editoru Vim atd.).

Obrázek 1: Použití nástroje fzf společně s minule popsanou utilitou bat při výběru souborů společně se zobrazením obsahu souboru, který je aktuálně uživatelem vybrán.

2. Princip činnosti nástroje fzf

Základní funkce fzf je ve skutečnosti velmi jednoduchá a vlastně i typicky „unixovská“. Nástroj fzf totiž na svém standardním vstupu (stdin) získá libovolný seznam, který následně zobrazí a nechá uživatele vybrat jednu položku z tohoto seznamu. Výsledek následně předá na svůj standardní výstup (stdout) pro další zpracování. To pravděpodobně nezní moc bombasticky ani příliš užitečně, ovšem samotný výběr položky ze seznamu je plně interaktivní a podporuje takzvaný „fuzzy“ výběr (použitelný je i pro ty uživatele, kteří neznají regulární výrazy). A především – největší síla fzf spočívá v tom, že tento nástroj je možné kombinovat s vybranými standardními příkazy, popř. dalšími utilitami, všude tam, kde je nutné vybrat hodnotu ze seznamu (platného například v nějakém kontextu). Možnosti využití jsou prakticky nepřeberné, takže si v dalších kapitolách přiblížíme jen nepatrný zlomek možného nasazení fzf.

Obrázek 2: Použití standardního barvového schématu na terminálu s tmavým pozadím.

3. Funkce nabízené projektem fzf

S principem základní činnosti fzf jsme se již seznámili v předchozí kapitole. Pojďme si ovšem popsat a následně ukázat praktické příklady použití fzf. Tuto utilitu lze použít například k těmto operacím:

• Vyhledávání v seznamu souborů. Jedná se o základní operaci nabízenou utilitou fzf a už jen díky této vlastnosti se jedná o velmi užitečný nástroj.
• Vyhledávání souborů společně s prohlížením jejich obsahu v kombinaci s utilitami cat, bat či ccat.
• Vyhledávání v seznamu procesů, typicky použitelné například pro příkazkill nebo renice.
• Vyhledávání v seznamu proměnných prostředí (environment variables).
• Vyhledávání v historii příkazů (jedná se o vylepšení standardního procházení historií přes Ctrl+R, Ctrl+P atd.)
• Vyhledávání v historii vzdálených počítačů, k nimž se uživatel již dříve připojil s využitím ssh.
• Spolupráce s Gitem při mnoha operacích – přepnutí do jiné větve, přechod na vybraný commit atd.
• Interaktivní varianta příkazu cd.
• Integrace s textovým editorem Vim, například při vyhledávání souborů atd. Ovšem podobným způsobem je možné fzf integrovat i do dalších textových editorů spouštěných z terminálu.

4. Instalace fzf

Instalaci nástroje fzf je možné provést několika způsoby. V některých linuxových distribucích je tato utilita přímo součástí instalačních balíčků (společně s dalšími pomocnými skripty a mnohdy i integrací do Vimu), takže je instalace přímočará. Pro distribuce založené na Fedoře či RHELu (včetně CentOS):

$ sudo dnf install fzf

V případě, že fzf ve vaší distribuci nenaleznete, popř. pokud je v ní umístěna jen starší verze, je možné získat binární spustitelnou verzi fzf přímo z GitHub repositáře, konkrétně z adresy https://github.com/junegunn/fzf-bin/releases/tag/0.20.0. Získaný archiv pro zvolený operační systém a mikroprocesorovou architekturu postačuje rozbalit a umístit do nějakého adresáře, na který ukazuje proměnná prostředí PATH.

Po instalaci provedené tímto způsobem by měla být k dispozici mj. i stránka s manuálem:

$ man fzf
 
fzf(1)                 fzf - a command-line fuzzy finder                fzf(1)
 
NAME
       fzf - a command-line fuzzy finder
 
SYNOPSIS
       fzf [options]
 
DESCRIPTION
       fzf is a general-purpose command-line fuzzy finder.
 
OPTIONS
   Search mode
       -x, --extended
              Extended-search  mode. Since 0.10.9, this is enabled by default.
              You can disable it with +x or --no-extended.
 
       -e, --exact
              Enable exact-match
 
       -i     Case-insensitive match (default: smart-case match)
 
       +i     Case-sensitive match
...
...
...

Alternativně je samozřejmě možné získat zdrojové kódy fzf a provést překlad přímo z nich. Pro tento účel postačuje mít nainstalovánu standardní sadu nástrojů jazyka Go a mít korektně nastaveny proměnné prostředí GOPATH a PATH:

$ export GOPATH=~/go
$ export PATH="$PATH:$GOPATH/bin"

Samotné stažení a překlad fzf je v tomto případě již jednoduché:

$ go get github.com/junegunn/fzf

Navíc je vhodné provést nastavení konfigurace vámi používaného shellu. Pro tento účel se použije skript install, popř. lze rekonfiguraci provést ručně.

5. Vyhledávání souborů

V případě, že nástroj fzf spustíme bez dalších parametrů, provede se explicitní příkaz, což je konkrétně příkaz find, který projde celou adresářovou strukturou dostupnou z aktuálního adresáře. Nakonec se seznam nalezených souborů a adresářů zobrazí v okně terminálu s tím, že uživatel může ihned zahájit procházení a především vyhledávání v seznamu:

Obrázek 3: Prakticky okamžité vyhledávání v domácím adresáři s přibližně 300 000 soubory.

Zápisem části jména souboru lze vyhledávání zúžit tak, jak je to ukázáno na dalším screenshotu:

Obrázek 4: Části jména odpovídající vyhledávanému výrazu se průběžně zvýrazňují.

Stiskem klávesy Enter se aktuálně vybraný soubor (tj. soubor, na kterém se nachází kurzor) přenese na standardní výstup a utilita fzf se ukončí. Pokud pouze potřebujeme utilitu ukončit bez výběru souborů, lze pro tento účel použít CTRL-C, CTRL-G nebo Esc.

6. Režim výběru několika souborů

Existuje ještě jeden způsob spuštění utility fzf. Pokud bude spuštění provedeno s přepínačem -m:

$ fzf -m

Bude možné klávesou Tab vybrat několik souborů, které se po stisku Enter přenesou na standardní výstup. Tímto způsobem lze například zajistit výběr zdrojových souborů, které se mají otevřít v textovém editoru Vim:

$ vim -o `fzf -m`

Samozřejmě nám nic nebrání si takový (či jakýkoli jiný podobný) příkaz uložit do .bashrc či .bash_profile ve formě aliasu:

$ alias e='vim -o `fzf -m`'

7. Syntaxe výrazů používaná při vyhledávání

Při vyhledávání v seznamu, resp. přesněji řečeno pro zúžení výběru, lze do vstupního řádku zadávat jednotlivá slova či jejich části oddělená mezerou. Nástroj fzf ze seznamu (například seznamu souborů) vybere pouze ty položky, které daná slova obsahují, popř. obsahují text, kde jsou písmena zapsaných slov obsažena. Mezi písmeny se ovšem mohou nacházet i další znaky. To znamená, že například při zápisu „module.py“ se nabídnou k výběru tyto soubory:

Tools/modulator/ScrolledListbox.py
Tools/modulator/Tkextra.py
modules2.py
test_module.py
...
...
...

Některé znaky však mají speciální význam:

8. Vyhledávání procesů podle jejich jména

Pokud je instalace fzf provedena korektně, je možné vyhledávat procesy podle svého jména, popř. obsahu příkazové řádky. Postačuje napsat například:

$ kill -9<Tab>

Po stisku klávesy Tab by se měl ukázat seznam procesů s možností listování tímto seznamem, vyhledávání atd. (a to včetně výběru více procesů klávesou Tab):

Obrázek 5: Výpis procesů, které je možné „zabít“, včetně systemd :-)

Interně je tato funkce v BASHi implementována následovně:

_fzf_complete_kill() {
  [ -n "${COMP_WORDS[COMP_CWORD]}" ] && return 1
  local selected fzf
  fzf="$(__fzfcmd_complete)"
  selected=$(command ps -ef | sed 1d | FZF_DEFAULT_OPTS="--height ${FZF_TMUX_HEIGHT:-50%} --min-height 15 --reverse $FZF_DEFAULT_OPTS --preview 'echo {}' --preview-window down:3:wrap $FZF_COMPLETION_OPTS" $fzf -m | awk '{print $2}' | tr '\n' ' ')
  printf '\e[5n'
  if [ -n "$selected" ]; then
    COMPREPLY=( "$selected" )
    return 0
  fi
}

9. Připojení ke vzdáleným strojům přes ssh

Mezi další užitečné funkce, zejména pro administrátory a devops, patří vyhledání v seznamu strojů, na které se již uživatel připojil s využitím ssh. Primárně se seznam těchto počítačů hledá v souboru ~/.ssh/known_hosts. Na příkazovou řádku je možné zadat jen:

$ ssh **<Tab>

Ihned po stisku klávesy Tab se zobrazí seznam strojů. Podobně je možné vyhledat počítače, ke kterým se uživatel připojil pomocí Telnetu (kupodivu i pro Telnet se dnes ještě najde uplatnění):

$ telnet **<Tab>

Obrázek 6: Vyhledávání v historii připojení ke vzdáleným strojům přes ssh.

Pokud vás opět zajímá, jak je tato funkce implementována, stačí se podívat na příslušný skript pro BASH:

_fzf_host_completion() {
  _fzf_complete '+m' "$@" < <(
    cat <(cat ~/.ssh/config ~/.ssh/config.d/* /etc/ssh/ssh_config 2> /dev/null | command grep -i '^\s*host\(name\)\? ' | awk '{for (i = 2; i <= NF; i++) print $1 " " $i}' | command grep -v '[*?]') \
        <(command grep -oE '^[[a-z0-9.,:-]+' ~/.ssh/known_hosts | tr ',' '\n' | tr -d '[' | awk '{ print $1 " " $1 }') \
        <(command grep -v '^\s*\(#\|$\)' /etc/hosts | command grep -Fv '0.0.0.0') |
        awk '{if (length($2) > 0) {print $2}}' | sort -u
  )
}

10. Práce s proměnnými prostředí

Pro příkazy export, unset a unalias lze vypsat seznam proměnných prostředí, pochopitelně opět s možností interaktivního výběru. Syntaxe zápisu je podobná, jako tomu bylo u příkazů ssh a telnet:

$ unset **<Tab>
$ export **<Tab>
$ unalias **<Tab>

Obrázek 7: Vyhledávání prováděné v seznamu proměnných prostředí.

11. Zjednodušení práce s Gitem

I při práci s Gitem někdy pracujeme se seznamem položek, z nichž je možné si vybírat. Týká se to například příkazu git checkout, který umožňuje přepnutí mezi větvemi (branch). Následuje výpis krátké BASHové funkce, která utilitu fzf využívá právě k zobrazení seznamu větví (včetně větví ve vzdáleném repositáři), mezi nimiž se lze přepínat:

fbr() {
  local branches branch
  branches=$(git branch --all | grep -v HEAD) &&
  branch=$(echo "$branches" |
           fzf -d $(( 2 + $(wc -l <<< "$branches") )) +m) &&
  git checkout $(echo "$branch" | sed "s/.* //" | sed "s#remotes/[^/]*/##")
}

Příklad použití je patrný z následujících screenshotů:

Obrázek 8: Přepínání mezi větvemi Git repositáře.

Obrázek 9: Přepínání mezi větvemi Git repositáře (výsledek z předchozího výběru).

Obrázek 10: Přepínání mezi větvemi Git repositáře.

Podobným způsobem lze vytvořit funkci pro přepnutí na zvolený commit, pochopitelně opět příkazem git checkout:

fcoc() {
  local commits commit
  commits=$(git log --pretty=oneline --abbrev-commit --reverse) &&
  commit=$(echo "$commits" | fzf --tac +s +m -e) &&
  git checkout $(echo "$commit" | sed "s/ .*//")
}

Obrázek 11: Přepínání mezi commity ve vybrané větvi Git repositáře.

12. Interaktivní příkaz cd

Další zajímavý způsob využití nalézá nástroj fzf při implementaci interaktivního příkazu cd. Zatímco klasický příkaz cd (který bývá vestavěn do shellu – je to tedy „builtin“ příkaz) očekává zadání názvu adresáře, upravený příkaz se chová odlišně. Pokud je zavolán bez parametrů, zobrazí seznam adresářů, z nichž je možné provést interaktivní výběr. Implementace, která je opět získaná z oficiálního seznamu rozšíření fzf, vypadá následovně:

function cd() {
    if [[ "$#" != 0 ]]; then
        builtin cd "$@";
        return
    fi
    while true; do
        local lsd=$(echo ".." && ls -p | grep '/$' | sed 's;/$;;')
        local dir="$(printf '%s\n' "${lsd[@]}" |
            fzf --reverse --preview '
                __cd_nxt="$(echo {})";
                __cd_path="$(echo $(pwd)/${__cd_nxt} | sed "s;//;/;")";
                echo $__cd_path;
                echo;
                ls -p --color=always "${__cd_path}";
        ')"
        [[ ${#dir} != 0 ]] || return 0
        builtin cd "$dir" &> /dev/null
    done
}

Příklad použití takto rozšířeného příkazu cd si můžeme ukázat na screenshotu terminálu:

Obrázek 12: Interaktivní příkaz cd.

Obrázek 13: Interaktivní příkaz cd společně se zobrazením souborů.

13. Prohlížení obsahu souboru vybraného přes fzf

Velmi pěkná je kombinace možností utility fzf se standardním nástrojem cat, protože v tomto případě je možné zobrazit obsah souboru v pravé části plochy monitoru (takže se tady využijí i širokoúhlé monitory). Postačuje použít přepínač –preview, kterému se předá název utility použité ve funkci prohlížečky:

$ fzf --preview 'cat {}'

Praktičtější je však vytvoření nového příkazu přes alias, například příkazu fp (fuzzy preview):

$ alias fp="fzf --preview 'cat {}'"

Obrázek 14: Vyhledávání spojené se zobrazením obsahu souboru, zde konkrétně s využitím standardní utility cat.

14. Integrace fzf s projektem Bat

V předchozí části seriálu o nástrojích vylepšujících práci s příkazovou řádkou jsme se seznámili s projektem bat a taktéž ccat. Vzhledem k tomu, že Bat se používá jako náhrada za standardní nástroj cat, můžeme i bat zkombinovat s fzf, a to například takto:

$ alias fp="fzf --preview '~/bin/bat {} --color=always'"

Obrázek 15: Vyhledávání spojené se zobrazením souboru se zvýrazněním syntaxe. Tentokrát je použit nástroj bat namísto standardního nástroje cat.

15. Vyhledávání v historii dříve zadaných příkazů

Možností nabízených kombinací fzf s dalšími nástroji je pochopitelně ještě více. Podívejme se na typický příklad – výše zmíněný interaktivní příkaz cd lze zkombinovat s prohlížením obsahu aktuálně vybraného souboru:

Obrázek 16: Interaktivní příkaz cd společně se zobrazením souborů.

Další skript je tentokrát velmi krátký. Umožňuje vyhledávání v historii dříve zadaných příkazů, opět s využitím fuzzy režimu (který je zde velmi užitečný, především ve chvíli, kdy si přesně nepamatujeme přesné pořadí slov v zadávaných příkazech):

fh() {
  eval $( ([ -n "$ZSH_NAME" ] && fc -l 1 || history) | fzf +s --tac | sed -r 's/ *[0-9]*\*? *//' | sed -r 's/\\/\\\\/g')
}

16. Nástroj fd

Nástroj fzf lze, a to velmi úspěšně, zkombinovat s utilitou nazvanou jednoduše https://github.com/sharkdp/fd. Jedná se o náhradu za příkaz find, která je však při běžném používání rychlejší. Přenastavení z výchozího používání find za fd se provede takto:

_fzf_compgen_path() {
  fd --hidden --follow --exclude ".git" . "$1"
}
 
_fzf_compgen_dir() {
  fd --type d --hidden --follow --exclude ".git" . "$1"
}

17. Integrace fzf s Vimem

V závěru dnešního článku se ještě zmíníme o integraci nástroje fzf s textovým editorem Vim. Nejprve se podívejme na spuštění fzf s výběrem souborů, které se otevřou ve Vimu. Připomeňme si, že volba -o instruuje Vim, aby soubory otevřel každý ve svém okně (okno–windows ve Vimu odpovídá určité ploše terminálu):

$ alias e='vim -o `fzf -m`'

Pokud preferujete otevření souborů v tabech, je úprava jednoduchá:

$ alias t='vim -p `fzf -m`'

Další příkaz zobrazí seznam naposledy editovaných souborů, který je (většinou) uložen v souboru .viminfo:

v() {
  local files
  files=$(grep '^>' ~/.viminfo | cut -c3- |
          while read line; do
            [ -f "${line/\~/$HOME}" ] && echo "$line"
          done | fzf-tmux -d -m -q "$*" -1) && vim ${files//\~/$HOME}
}

Samozřejmě je taktéž možné využít klasickou verzi nástroje fzf, nikoli nutně fzf-tmux. Definice funkce v() se v tomto případě nepatrně pozmění:

v() {
  local files
  files=$(grep '^>' ~/temp/_viminfo | cut -c3- |
          while read line; do
            [ -f "${line/\~/$HOME}" ] && echo "$line"
          done | fzf -d -m -q "$*" -1) && vim ${files//\~/$HOME}
}

To ovšem není vše. Přímo v repositáři projektu fzf se nachází skript fzf.vim. Po načtení tohoto skriptu bude mít uživatel k dispozici nový příkaz :FZF, jenž otevře vyhledávání souborů. Pochopitelně je možné si tento příkaz namapovat na vhodnou klávesovou zkratku, například:

:map <F3> :FZF<CR>

18. Pokročilejší integrace s Vimem

Ve skutečnosti nabízí skript fzf.vim, o němž jsme se zmínili v předchozí kapitole, ještě další funkce. Ty jsou ovšem určeny spíše autorům pluginů, než koncovým uživatelům. A právě tyto funkce jsou použity v plnohodnotném pluginu fzf♥️vim. Po instalaci tohoto skriptu dostane uživatel textového editoru Vim k dispozici další příkazy založené právě na možnostech fzf:

19. Alternativa ke kombinaci fzf+Vim: plugin CtrlP

Pro mnoho uživatelů textového editoru Vim se stal velmi užitečným přídavným modulem plugin nazvaný ctrlp.vim. Po instalaci tohoto pluginu je možné přes klávesovou zkratku Ctrl-P, která modulu dala název, vyhledávat soubory, buffery atd., a to i s využitím regulárních výrazů. Podobně jako samotný Vim, i plugin ctrlp.vim se může nacházet v několika režimech, mezi nimiž se uživatel přepíná několika klávesovými zkratkami (každý režim je reprezentován jinou výzvou – prompt). Tento plugin taktéž dokáže vytvářet soubory i adresáře, otevřít větší množství souborů současně apod. Jedná se tedy o alternativu k minule popsanému pluginu NERD Tree, i když způsob ovládání NERT Tree se značně odlišuje od ovládání ctrlp.vim – každému uživateli bude vyhovovat něco jiného (druhý jmenovaný plugin má nepochybně větší množství příkazů, ovšem zpočátku je poněkud nepřehledný – tento problém však po několika použitích zmizí).

Obrázek 17: Nápověda k pluginu ctrlp.vim.

Plugin ctrlp.vim se vyvolá v normálním režimu klávesovou zkratkou Ctrl-P (kterou však je možné samozřejmě přemapovat). Po použití této zkratky se zobrazí nové horizontálně rozdělené okno se speciálně naformátovaným stavovým řádkem. Změní se i vstupní řádek, do něhož je možné začít zapisovat jméno souboru, resp. přesněji řečeno část jména – mnohdy postačuje zadat několik počátečních písmen či počáteční a koncové písmeno – ihned při psaní se seznam souborů zmenšuje či zvětšuje tak, aby odpovídal zadané masce. Soubory se vyhledávají jak v aktuálním adresáři, tak i v podadresářích, což je výhodné především ve chvíli, kdy uživatel pracuje na rozsáhlejším projektu. K dispozici je velké množství klávesových zkratek, zejména pak:

Obrázek 18: Zvýraznění souborů na základě zapsané masky.

Obrázek 19: Výběr souborů pro editaci s využitím pluginu ctrlp.vim.

V tabulce je mj. zmíněn tzv. řetězcový režim. Jedná se o způsob reprezentace masky bez explicitního použití regexpů. Po zadání řetězce „abc“ v řetězcovém režimu je tento řetězec interně chápán jako regulární výraz „a[^a]\{-}b[^b]\{-}c“, což sice vypadá poněkud složitě, nicméně řetězcový režim je v praxi dosti návykový :-)

Obrázek 20: Výběr souborů pro editaci s využitím pluginu ctrlp.vim.

20. Odkazy na Internetu

1. Repositář projektu fzf
   https://github.com/junegunn/fzf
2. fzf wiki – příklady použití
   https://github.com/junegun­n/fzf/wiki/examples
3. fzf.vim
   https://github.com/junegunn/fzf.vim
4. Vim universe. fzf – command line fuzzy finder (video)
   https://www.youtube.com/wat­ch?v=qgG5Jhi_Els
5. FZF Vim integration
   https://github.com/junegun­n/fzf/blob/master/README-VIM.md
6. fzf: Terminal Fuzzy Finder for Linux (video)
   https://www.youtube.com/watch?v=vt33Hp-4RXg
7. Fzf Installation and Usage
   https://jdhao.github.io/2018/11/05/fzf_in­stall_use/
8. Integrated Usage of VIM and Fuzzy Search Artifact FZF – From Simple to Advanced
   https://developpaper.com/integrated-usage-of-vim-and-fuzzy-search-artifact-fzf-from-simple-to-advanced/
9. Navigating a filesystem quickly with fzf and fd
   https://mike.place/2017/fzf-fd/
10. Nástroj fd
    https://github.com/sharkdp/fd
11. Alternativy k batu
    https://github.com/sharkdp/bat/blob/mas­ter/doc/alternatives.md
12. Ccat
    https://github.com/jingweno/ccat
13. How to colorizing cat command output or files using ccat app on Linux or Unix system
    https://www.cyberciti.biz/howto/linux-unix-cat-command-with-colours/
14. Go Bullet Train (GBT)
    https://github.com/tisnik/gbt
15. bullettrain-sh
    https://github.com/caiogondim/bullet-train.zsh
16. An oh-my-zsh shell theme based on the Powerline Vim plugin
    https://github.com/caiogondim/bullet-train.zsh
17. Nerd fonts
    https://www.nerdfonts.com/
18. nerd-fonts (repositář)
    https://github.com/ryanoasis/nerd-fonts
19. Repositář projektu bat
    https://github.com/sharkdp/bat
20. bat releases
    https://github.com/sharkdp/bat/re­leases
21. Shell
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Shell_(computing)
22. Minimalistická a rychlá příkazová řádka pro libovolný shell Starship
    https://www.root.cz/zpravic­ky/minimalisticka-a-rychla-prikazova-radka-pro-libovolny-shell-starship/
23. Finally, a command line shell for the 90s
    http://fishshell.com/
24. Bourne shell
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Bourne_shell
25. Korn shell
    http://www.kornshell.org/
26. Prompt Expansion
    http://zsh.sourceforge.net/Doc/Re­lease/Prompt-Expansion.html#Prompt-Expansion
27. PS1 prompt explained for Linux/Unix
    https://www.linuxnix.com/linuxunix-shell-ps1-prompt-explained-in-detail/
28. Bash $PS1 Generator2.0
    https://www.kirsle.net/wi­zards/ps1.html
29. BASH Git Prompt
    https://github.com/magicmonty/bash-git-prompt
30. Seznam vybraných Unicode fontů
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Unicode_font#List_of_U­nicode_fonts
31. Unix History
    https://www.levenez.com/unix/
32. C shell
    https://en.wikipedia.org/wiki/C_shell
33. tput(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/tput
34. fc-list(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/fc-list
35. fc-cache(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/fc-cache
36. fc-query(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/fc-query
37. Unicode character recognition
    http://shapecatcher.com/
38. Pygments
    https://pygments.org/
39. GNU Source-highlight 3.1.8
    https://www.gnu.org/software/src-highlite/