V tuto chvíli už by měla být hotová betaverze nové řady systému Danix, který přinese řadu vylepšení, úprav, změn a novinek. Několik vývojářů z Danix týmu jste mohli potkat na letošním Linux Expu. Podařilo se mi odlákat od stánku Davida Pravce, známého pod přezdívkou Alekibango, a Filipa Doného. Koho jiného se zeptat na Danix než právě jich.
Filip Doné a David Pravec (zleva)
Jak jste se vlastně dostali k Danixu a co máte na starosti?
DP: No, já jsem projekt začal před přibližně třemi lety. V té době se narodil můj syn Daniel a název Danix je právě darem pro mého syna. Hlavní myšlenkou Danixu je nabídnout českým uživatelům svobodný systém, aby už nemuseli být závislí na jednom dodavateli software.
FD: Já jsem se k projektu přidal před dvěma lety. Mým úkolem je testovat, dělat doporučení do vývoje a zaměřit vývoj směrem ke spokojenosti koncového uživatele.
Kolik vývojářů v současné době na projektu pracuje?
DP: To záleží na tom, jak Danix vidíte. Danix je dneska v podstatě jen jedna tenká vrstva, která využívá distribuci Debian. No a Debian má skutečně hodně vývojářů. Jednak to jsou vývojáři, kteří připravují balíčky dostupných aplikací, ale také vlastní původní vývojáři těchto aplikací. Těch lidí jsou skutečně miliony. Skupina lidí kolem Danixu je samozřejmě mnohem menší. Je to asi deset lidí, kteří na něm pracují, a ti jsou převážně z Brna, část z Prahy nebo jiných měst. Máme ale i spolupracovníky z Itálie a Německa.
Jaká je tedy hlavní myšlenka Danixu? Co by měl uživatelům nabídnout?
FD: Hlavním cílem je dostat Danix na desktop běžného uživatele. Aby s ním neměli problémy, aby nemuseli nic složitého konfigurovat, upravovat nebo kompilovat. Aby nemuseli nastavovat zbytečně nic navíc. Snažíme se připravit systém pro začínající uživatele a právě proto připravujeme live DVD, kdy si ten uživatel systém vyzkouší, naučí se používat nové programy, aby ho později nic nebrzdilo v práci, až si nakonec systém nainstaluje na pevný disk.
Cílíte tedy přímo na uživatele MS Windows, abyste jim nabídli alternativu a nalákali je na jiný systém?
DP: Ano, to byl jeden z cílů, které jsme si stanovili už úplně na začátku před těmi třemi lety. Aby třeba děti ve školách nebo i uživatelé ve firmách mohli jednoduše vyzkoušet i jiný operační systém. Většina lidí totiž ani netuší, že v Linuxu bez problému funguje jejich tiskárna, že tam funguje jejich foťák, běží kamera, že se v tom dá editovat audio i video, že se na tom dá zpracovávat text. No a když si tohle všechno vyzkouší, tak začnou přemýšlet, jestli to skutečně není lepší než to, co doteď používali.
FD: Největší důraz klademe na to, aby ten systém byl pro uživatele co nejpříjemnější. Danix je ideálním systémem pro českého uživatele, protože ten v Danixu najde české nastavení, české fonty, do češtiny lokalizované aplikace a všelijaké úpravy, které by si jinak musel v ostatních distribucích sám konfigurovat.
Live distribucí je ovšem poměrně velké množství. Najdeme jak specializované varianty, tak i klasické desktopové systémy. Čím se Danix od ostatních jemu podobných liší?
DP: Když se podíváme třeba na druhou českou distribuci, kterou je Slax, tak ten se zaměřuje na to, aby byl malý, aby se vešel na to malé cédéčko. Naše zaměření je právě opačné. My se snažíme dát uživateli co nejvíc software, aby nemusel sám už nic instalovat ani konfigurovat. Rozumná velikost je tedy pro nás aktuálně okolo 1.5 GB, takže už spíš míříme na DVD, i když CD verzi zatím také nezavrhujeme, protože mnoho uživatelů ještě nemá DVD mechaniku. Tou podstatnou vlastností Danixu je to, že si uživatel může vytvářet vlastní varianty. Může si své úpravy ukládat na pevný disk, USB klíčenku a podobně. Danix se vlastně ani nemusí instalovat v pravém slova smyslu. Stačí zkopírovat jen určité soubory na disk a pak zavést kernel a initrd. Při startu proběhne automatická detekce modulů a systém se rozběhne jak z CD mechaniky, tak i z harddisku. Pokud je aktuální Danix modul možné otevřít pro zápis, všechny změny se budou automaticky ukládat. Danix je vlastně především systém automatického startu a konfigurace.
Zbytek je běžný Debian?
DP: Ano. Výhodou Danixu je, že si i běžný uživatel ne-vývojář může dělat vlastní změny a když je spokojen, tak si je přidá na své DVD a může si úpravy nosit s sebou a libovolně svůj upravený systém používat.
Takže když někomu třeba chybí TeX, může si ho doinstalovat, smazat OOo a má vlastní distribuci s TeXem?
DP: Například.
FD: Díky kompatibilitě se systémem Debian jsme schopni pokročilejším uživatelům tohoto systému nabídnout prostředí, které dobře znají a jsou schopni jej bez problémů nastavit a používat. To je velmi důležité, protože tito uživatelé pak Danix i z celou jeho myšlenkou mohou jednoduše přenést do kanceláří.
Danix je tedy určen pro desktopy. Myslíte si, že by se dal používat i na serveru?
DP: Protože Danix používá Unionfs pro sjednocení systémových modulů, není vhodný pro náročné nasazení na místech, kde jsou vysoké nároky pro práci s diskem. Navíc je Unionfs poměrně mladý projekt, takže jeho použití na serverech prozatím nedoporučujeme. Ale zkušenosti s desktopem jsou nyní velmi dobré.
Zmínil jsi se o modulech. Jak fungují a k čemu jsou dobré?
DP: Dá se to přirovnat k tomu, jako byste měli na Meotaru poskládané slajdy. Ty tvoří jednotlivé vrstvy, které dávají dohromady určitý obrázek. Podobným způsobem Unionfs sjednocuje různé moduly (systémy souborů) do jednoho souborového systému. Modul je vlastně sada rozdílů oproti nějakému souborovému systému. A takovéto změny, například změny oproti našemu DVD, si můžete ukládat do modulu na harddisku a mít tak vlastní systém s vlastními aplikacemi a daty. Můžete si připravit i několik různých modulů, které můžete mezi sebou střídat. Jeden pro děti, do jiného si můžete nainstalovat Emacs a TeX a do dalšího modulu prezentaci na LinuxExpo. Jakmile si začnou uživatelé moduly vyměňovat, dostaneme se do nové fáze Danixu, kdy vznikne spousta zákaznických distribucí.
Máte nějakou zajímavou statistiku? Víte, kde všude nebo na jakých zajímavých místech je v současné době Danix nasazený?
DP: To je těžké říct, protože nám uživatelé nehlásí, že Danix používají, a žádný spyware tam nemáme. Dá se ale říct, že nejméně jeden člověk ze sta již o Danixu slyšel nebo jej vyzkoušel. To je myslím velký úspěch a my bychom chtěli pokračovat s novým Danixem, který je ještě zajímavější než ty předchozí, které byly založené na Knoppixu.
Teď už to s Knoppixem nemá nic společného?
DP: Ne, my teď pracujeme s klasickým Debianem.
Se kterou větví?
DP: Může to být libovolná větev, v současné době pracujeme s variantou Sid, ale mělo by být možné použit i Etch nebo Sarge.
Jaké novinky najdeme v posledním Danixu?
DP: Samozřejmě to jsou poslední verze software tak, jak je najdeme v Debianu. Čili KDE 3.5.2, OpenOffice.org 2.0.2, Firefox 1.5 a další. Dá se říct, že Debian dneska dohání ten malý náskok, co získalo Ubuntu. Práce se zintenzivnila a také se výrazně zkrátily časy vytváření nových balíčků. To, co dříve trvalo třeba měsíc, dnes proběhne během jediného dne. Repozitáře Debianu jsou obrovskou zásobárnou kvalitního software a pokud použijete Danix založený na Sidovi, máte vždy opravdu aktuální software.
Chystají se i jiné varianty?
DP: Samozřejmě počítáme s tím, že budeme časem dělat i Danix postavený na jiných větvích Debianu, protože Sid nemusí být v každém okamžiku stabilní a bezproblémový pro začínajícího uživatele. Ačkoliv většina vývojářů a správců by si netroufla nasadit unstable Debian na serveru, na desktopu je to naprosto v pořádku.
V čem je podle vás v současné době kolem Linuxu největší problém?
FD: Problém je, že český trh je velice konzervativní. Je proto těžké lidi přesvědčit, aby si Linux alespoň stáhli a vyzkoušeli.
Vy tedy míříte především na český trh?
FD: Ano, nás zajímá hlavně český trh. Samozřejmě se nebráníme dalším jazykovým variantám. Ale naším cílem je, aby byl spokojený především český uživatel
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU