Projevil se současný zákaz vycházení na datových tocích?
Nejvíc je to poznat během pracovní doby, tedy asi od 10 do 17 hodin. Z běžných toků 650 Gbps jsme se dostali na 950, občas i 1000 Gbps. Pořád ale platí, že večerní špička je po 21. hodině. Později odpoledne, až k večeru, tak provoz začne sílit.
Má s tím síť nějaký problém?
Toky se průběžně zvyšují, takže je jasné, že síť má stále ještě rezervy. Páteř je zdravá a funguje spolehlivě. Občas se objeví někdo, kdo si stěžuje na lokální problémy, ale ty se týkají spíše konkrétních oblastí, kde došlo k nebývalému nárůstu internetového provozu.
O kolik tedy toky průměrně vyrostly?
V pracovní době máme přibližně o 40 % vyšší toky, večerní špička vzrostla asi o 10 %. Celkově můžeme říci, že průměrně došlo k 25% nárůstu a máme i nový rekord, který dnes činí 1,3 Tbps.
Datový tok v průběhu ‚koronavirového‘ týdne
Pokud se podíváme na průměrné pondělí před karanténou, přenesli uživatelé za den celkem 6 PB dat. Toto pondělí už to ale bylo 8 PB, což je nárůst bezmála o třetinu.
Který provoz tvoří největší nárůst?
Nevidíme do dat dostatečně hluboko, abychom byli schopni rozlišit jednotlivé služby. Můžeme se ale dívat na jednotlivé sítě a podle toho odhadovat. Například Seznam.cz má špičky během prohlášení vlády nebo bezpečnostní rady státu. Tam dochází k nárazovému růstu až 120 Gbps. Lidé se velmi rychle zmobilizují, když probíhá tisková konference.
Toky ze sítě Seznam.cz přes NIX.CZ
Hodně se mluví o velké zátěži z video služeb. Opravdu tvoří tak podstatnou část toků?
Určitě k nárůstu došlo, například streamovací služba Twitch se dostala na vyšší čísla. Často zmiňovaný Netflix přímo nevidíme, protože do našeho uzlu není připojený. Některé společnosti se zase skrývají za jinými sítěmi, třeba Zoom používá síť Amazonu. Tomu také vzrostl provoz, ale zde se jedná o velký cloud využívaný k mnoha různým účelům. Rozhodně ale firmy zaměřené čistě na streaming rostou.
Má tedy smysl datové toky u videa uměle snižovat?
Myslím si, že to smysl nemá. Všechny hlavní služby používají adaptivní protokoly, které samy vyhodnocují situaci a v případě nedostatečné kapacity linky zpomalí a tím přenosové pásmo uvolní. Nejspíše to bylo unáhlené rozhodnutí nebo pouze projev solidarity. V médiích se často objevovala informace, že to Evropská komise nejspíše udělala na žádost některých španělských firem, kde docházelo k výraznému přetěžování poslední míle. V našich podmínkách, s informacemi, které máme, ale není třeba, aby do toho stát zasahoval. I poskytovatelé daných služeb mají zájem na tom, aby jejich služby fungovaly bez komplikací.
Tvoří podstatnou část toků také videohovory?
Pravděpodobně ne, videohovory jsou často přenášeny v nižších kvalitách. Některé firmy sice svým zaměstnancům doporučují při konferencích vypnout kamery, ale tam je obvykle hlavním důvodem snaha nepřetěžovat firemní VPN koncentrátor. Nejvíce toků udělá videostreaming, který dnes běží ve vysokém rozlišení.
Mají některé sítě problémy s vyššími toky?
Oslovili jsme připojené sítě v NIX.CZ, a podle informaci, které jsme získali, zvládá většina z nich současnou situaci bez problémů. Někde mohlo dojít k menším lokálním problémům, ale ty se daří rychle řešit. Pokud technici vidí, že se linky blíží stropu, včas je mohou posílit.
Projevuje se to i tím, že členové posilují linky přímo do NIX.CZ?
Některé společnosti mají dlouhodobé plány navyšování kapacit například kvůli sportovním přenosům. V současné době řeší navýšení kapacity 13 různých firem. V součtu posílí linky celkově o 1,1 Tbps. Několik firem využilo 100GE technologii, jiné projevily zájem o 10GE.
Celkový tok NIX.CZ, výrazné špičky jsou přenosy vládních tiskových konferencí
Je schopná infrastruktura uzlu NIX.CZ všechna ta data přenést?
To se takhle jednoduše říct nedá, záleží na tom, kdo by si s kým vyměňoval data. Pokud by například velký poskytovatel obsahu začal třeba vysílat hodně videa, pravděpodobně by se to rozprostřelo mezi různé sítě a fungovalo by to. Pokud bychom se ale pokusili vytížit infrastrukturu na teoretické maximum, narazili bychom na kapacity koncových linek některých poskytovatelů.
Jádro infrastruktury je na to ale připraveno?
Jedna z našich vnitřních páteřních linek už se přiblížila 50 % vytížení, takže jsme začali řešit její posílení přidáním vláken. Držíme kapacity vždy hluboko pod polovinou zatížení, abychom zajistili redundanci. Kdyby došlo k výpadku některého z vláken, musí tok stále běžet přes ta zbývající. Už při zatížení okolo 40 % začínáme řešit, jak kapacitu posílit.
Narazili jste v současné době na nějaký strop, který vás limituje?
Z našeho pohledu ne, kapacity máme stále dost. Zásobili jsme se spotřebním materiálem jako jsou optické moduly a optické patchcordy, takže máme dostatek na zbytek roku.
Páteř je tedy zdravá a snese další zátěž?
Ano, páteř je rozhodně ve velmi dobrém stavu a všechny sítě mají ještě na to, aby mohly růst o desítky procent.
Jak je to v koncových sítích?
Většina z nich je také v pořádku. Určitě můžou v koncových sítích existovat místa s krátkodobým přetížením. Je potřeba si ale uvědomit, že se lidé začali chovat jinak, používají videohovory a potřebují vyšší upload. Ještě jsem nezaznamenal, že by se mluvilo o tom, že řada linek je silně asymetrická.
Například DSL linky jsou často asymetrické 10:1 a ještě tam může sehrát svou roli agregace. V této době by se mohlo ukázat, že uživatelé potřebují výrazně vyšší kapacitu v odchozím směru.
Může v tomhle směru poskytnout lepší služby mobilní připojení?
Kdyby přešli uživatelé ve velkém na mobilní připojení, velmi rychle by se jim zahltily koncové body. Sektory ve městech pokrývají stovky až tisíce domácností a nemají nekonečnou kapacitu. Mohlo by tedy dojít k zahlcení poslední míle a rychle by klesly přenosové rychlosti.
Změnil se nějak profil síťových toků během dne?
Snížil se rozdíl mezi denními a večerními toky. Zatímco dříve během pracovní doby se toky pohybovaly okolo poloviny hodnoty večerní špičky, dnes už není rozdíl tak dramatický. Na grafech je vidět, že uživatelé jsou během pracovní doby na síti aktivnější a průměr během dne je posunutý o 300 Gbps nahoru.
