David Bečvařík, Red Hat: nové klony ukazují zájem o ekosystém okolo RHEL

Jak v tuhle chvíli vypadá propojení IBM a Red Hatu?

Tady se v podstatě nic nezměnilo. Red Hat je stále nezávislý, k žádnému propojení nedochází a IBM je pořád považován za našeho klasického partnera.

IBM migruje spoustu svých technologií na OpenShift, takže synergie je spíše technologická. IBM do Red Hatu nijak nezasahuje, nic neovlivňuje a jsme pořád stejně nezávislí. Pořád platí veřejný příslib, že tohle se měnit nebude.

Ani do budoucna se tedy nepředpokládá, že budete fúzovat?

Podle mých informací se nic takového neplánuje.

Mluví se třeba i o tom důvodu, proč IBM vlastně měla o koupi Red Hatu zájem?

Osobně to vidím doopravdy jako velikou synergii z hlediska OpenShiftu a kontejnerové platformy. OpenShift je pro IBM strategický produkt. V zájmu je, aby existoval enterprise Kubernetes, který umožní strategii veřejného hybridního cloudu a zapadá do portfolia IBM. Je to strategický produkt, kde mohou dobře běžet technologie od IBM.

Jak souvisí přechod pod IBM s velkými změnami v projektu CentOS?

Žádnou přímou souvislost v tom nevnímám. Podobné záměry s projektem CentOS už tu byly poměrně dlouho. Záměrem je, aby CentOS sloužil pro RHEL jako upstream. To dříve dělala Fedora, ale vznikala tu propast ve funkcionalitě obou systémů. Myšlenka je taková, že CentOS je upstream pro RHEL a nové vlastnosti se do něj dostávají o chvíli dříve.

To je téma, které se v Red Hatu řešilo už velmi dlouho, protože CentOS je pro nás velmi složité téma. Jsme rádi, když jsou naši zákazníci na komunitním CentOSu, ale údržba toho projektu v původním podání pro nás byla velmi náročná. Naráželi jsme třeba na to, že CentOS bývá velmi pozadu z hlediska bezpečnostních záplat a neuměli jsme to správně řešit. Proto se z něj stává distribuce, která je naopak napřed a dává pohled na to, jak bude budoucí RHEL vypadat.

Jak se Red Hat dívá na nové klony, jako AlmaLinux nebo Rocky Linux?

Vnímáme to pozitivně, jsme rádi, že je zájem o ekosystém okolo RHEL. Také je na tom vidět velká síla komunity. Je rozhodně lepší, když za podobným projektem stojí komunita, než když za ním stojí velká firma.

Tak to ale původně u CentOSu přeci bylo, než do toho zasáhl Red Hat. Rozumíte tomu, že hlavním problémem bylo právě tohle?

Tohle samozřejmě chápu, ale podle mě došlo k velkému nepochopení toho, jak funguje CentOS Stream. Původní CentOS nebyl nikdy jedna ku jedné kopie RHEL, nevycházely všechny minor updaty a třeba při vydání RHEL 6 nebyla už komunita schopna v rozumné době vydat adekvátní CentOS 6. Red Hat se tedy do věci zapojil a poskytl lidi a vlastní infrastrukturu na pomoc projektu. Dlouhodobě to ale samozřejmě nezapadá do strategie firmy, proto se to posunulo do nové roviny.

Stále je tu ale prostor, aby vznikly další klony. Red Hat tomu nijak nebrání, stále jsou všechny balíčky k dispozici. Chápu, že to spoustu lidí naštvalo, ale já to beru jako přirozený vývoj.

Jak je v současné době velké vývojové centrum v Brně?

Řádově jde o 1500 lidí, ale stále se to dynamicky mění. České vývojové centrum neroste jen z hlediska počtu lidí, ale také z hlediska důležitosti. Už se nezabýváme jen balíčkováním pro RHEL, ale máme tu i silný Kubernetes tým, middleware tým a je tu i product management. Některé projekty jsou řízeny přímo z Brna a jeho důležitost posiluje. Je to největší technologické centrum Red Hatu na světě.

Proč je právě Brno tak důležité?

Je to dáno historickým kontextem. V Česku vždycky existovali kvalitní lidé, ke kterým se dá poměrně jednoduše dostat. Zároveň má Brno velmi dobré technologické univerzity, se kterými Red Hat samozřejmě spolupracuje. Brno je ale také dobře strategicky umístěné, Red Hat tu nemá jen české lidi, je tu asi čtvrtina cizinců. Brno je tak centrem pro lidi ze střední a východní Evropy, kde Red Hat nemá pobočky.

Jaké jsou další plány do budoucna?

Využíváme toho, že naše pobočka je veliká, takže se sem čím dál více přesouvají lidé ve vedoucích pozicích, budujeme nové konzultační týmy a přesouváme do Brna čím dál více pozic. Zároveň je Brno stále ještě jedním ze tří světových center podpory. Další dvě jsou ve Spojených státech a v Indii. Můžeme tak udržovat 24hodinovou podporu, předávat si úkoly a pracovat v běžné pracovní době.

Jak zvládáte covidovou dobu a nutnost pracovat na dálku?

Red Hat funguje kompletně vzdáleně, někteří lidé se mohou vracet do kanceláří, ale závisí to na konkrétní situaci v jednotlivých zemích.

Firma na to byla vlastně dobře připravená, protože jsme už dříve měli vzdálené týmy a lidé byli zvyklí pracovat na dálku. Zvládli jsme to díky tomu velmi dobře, zejména tím, že jsme zvyklí komunikovat pomocí online nástrojů i z běžných kanceláří.

Přesto to byl pro některé lidi šok, protože ne všichni měli doma dostatečné zázemí pro plnohodnotnou práci. Red Hat se k tomu ale postavil velmi přátelsky, měli jsme programy pro dokoupení vybavení, přesun vybavení z kanceláří a vznikly různé další aktivity jako dny volna navíc a podobně.

Za sebe vnímám jako největší problém to, že ze začátku jsme začali mít spoustu online meetingů. Lidi začali zvát na schůzky víc a víc kolegů. Postupně se to uklidnilo, protože se ukázalo, že hovor jeden na jednoho funguje nakonec nejlíp a nemá smysl trávit čas u videohovoru s deseti lidmi, kde si povídají dva.

Důležitý je i komunitní styl vývoje, protože lidi jsou zvyklí komunikovat přes pull requesty, hodně věci popisovat, používat e-mail a interní IRC. Myslím si, že i tahle kultura věci hodně zjednodušila. Pořád se díváme po lidech z komunity, kteří mají rádi open source a tenhle styl vývoje. Většina těch lidí je pak schopna dobře komunikovat.

Jak je těžké v současné konkurenci získávat nové lidi?

Je to velmi těžké, protože Red Hat na spoustě pozic nesoutěží jen na místním trhu, ale i na globálním. Kvalitních lidí je málo a je těžké je začlenit do naší kultury. Red Hat není klasickou firmou, stále fungujeme na bázi meritokracie. Lidi se mezi sebou musí naučit otevřeně komunikovat a sdílet nápady. Největší problém je to u zkušených lidí, kteří jsou zvyklí na práci v běžné firmě a musí úplně změnit myšlení. Musí pochopit, že když něco chci, můžu rovnou napsat konkrétnímu člověku a vyřešit to přímo s ním. Někteří lidé pak mají pocit, že nemají věci pod kontrolou a někdo je pořád obchází. Pořád je tu cítit ten komunitní duch.

Jak tohle vnímají zákazníci? Je dnes open source pořád něčím podivným nebo je to už běžná věc?

Už to berou jako běžnou věc, zvláště velké firmy to dokonce naopak vnímají jako výhodu. Dost firem open-source řešení naopak upřednostňuje, zejména pro kritické systémy. Už rozhodně neplatí, že by se firmy otevřeného software bály, jak to bylo dřív.

Co je přesvědčilo?

Strach před vendor lock-inem, tedy vznikem závislosti na jednom dodavateli. Otevřená technologie je široce dostupná, zabývá se jí více firem a lze mezi nimi relativně snadno přecházet. Zároveň to firmám dává možnost přímé kontroly a dlouhodobé stability. Pokud existuje nějaký etablovaný open-source projekt a přispívá do něj víc velkých firem, má velkou šanci dlouhého přetrvání a firmám se tak vyplatí investice například do školení lidí.

Dá se říct, z jakých oblastí máte nejvíce zákazníků?

V Česku to budou určitě banky, pojišťovny a firmy z oblasti telekomunikací a máme i zákazníky ve veřejných službách. Pak je tu silný obor okolo sázení a čím dál více se dostáváme do e-commerce. Všechno to jsou firmy, které potřebují webový přístup, využívají čím dál více cloud a potřebují škálovat. OpenShift tam dává velký smysl a hodně jim pomáhá.

Jednou z největších našich českých referencí je sázková společnost Fortuna, která má obrovské nasazení OpenShiftu a mají ho velmi dobře zpracované. Jsou na OpenShiftu velmi dlouho a jsou na něm prakticky od začátku. Většinu toho mají na vlastním hardware, protože oblast jejich podnikání je hodně regulovaná.

Jak se vám daří pronikat do státní správy?

Do státní správy začíná open source teprve pronikat, objevují se první vlaštovky v budování privátních cloudů a dlouhodobě udržovatelných platforem založených na open source. Je to ale velmi pomalé, státní správa je v adopci open source pozadu a pořád upřednostňuje klasické dodavatele proprietárního softwaru. V západní Evropě je adopce open source ve státní správě dál než u nás. Například v Irsku máme zajímavé úspěchy nejen ve státní správě, ale i v armádě. Většina těchto projektů je ale v tajném režimu a nemůžeme je uvádět jako referenční zákazníky.

V čem je u nás hlavní problém?

Hlavně je třeba lidi vzdělávat a vysvětlovat výhody otevřených řešení. Státní správa takhle historicky nefungovala a je třeba lidi naučit se přestat bát. Zároveň je třeba, aby používaná řešení byla dlouhodobá, velmi dobře podporovaná a garantovaná. To nejde u všech open-source projektů. Naše produkty jsou také vyvíjeny primárně komunitně a pak z nich teprve děláme produkty. Takže jsme schopni celkové směřování nějak ovlivňovat, ale nedokážeme ho garantovat. Nejedná se zde však o riziko, že by daný produkt přestal existovat nebo nebyl dále podporován – zde právě Red Hat garance přináší, i když nejsme vždy schopni říci, kdy a zda bude implementována nějaká nová vlastnost produktu.

Není problém v tom, že je tu nerovnost mezi velkými zavedenými firmami a komunitním projektem, jehož kód se dá stáhnout z internetu?

Je to problém slepice a vejce. Známí velcí integrátoři samozřejmě open source také umí a často jsou i našimi partnery. Dokud to po nich ale nikdo nebude přímo vyžadovat, nemají důvod ustupovat od klasických řešení. Mají svoje lidi zvyklé dělat věci zavedeným způsobem. Obě strany se tedy musí správně sejít.

Není problémem také složitý přechod z jedné technologie na druhou?

Pokud budeme mluvit o OpenShiftu a moderních technologiích, je překážkou způsob, jakým jsou staré aplikace napsané. Nemusí to být vyloženě špatné, ale je to příliš monolitické a je problém je používat v moderním prostředí. Investice na změnu jsou tedy poměrně vysoké, je třeba správně promyslet, zda jsem schopen zajistit škálování, vysokou dostupnost a ladění chyb. To má vliv i na školení lidí a je to docela velká zeď, kterou je třeba prorazit. Nedá se to udělat najednou, musí se jít postupnými kroky. Je třeba přizpůsobit nejen software, ale i metodiky a myšlení lidí.

Zlepšujete se to v čase?

Určitě ano. Souvisí to s velkými partnery, kteří se to naučili dělat v komerční sféře, takže pak stejné produkty a řešení nabízejí i státní správě.

Autorem fotografií je Karel Choc.