Debian 12 Bookworm nabízí firmware v instalátoru a loučí se s 32 bity

Dva roky po Debianu 11 Bullseye je tu nová dvanáctá verze s názvem Bookworm. Zároveň s vydáním začíná nový dvouletý vývojový cyklus další verze, pro kterou je už připraven název Trixie. V pomyslném zásobníku jmen je už také název pro čtrnáctku, která ponese jméno Forky a vyjde za čtyři roky. Jména jsou vybírána z postav filmů Příběh hraček, současný Bookworm představuje knihomola ze třetího dílu.

Nejčerstvější dvanáctka bude podporována do roku 2026. Poté poběží ještě rozšířená dvouletá podpora v rámci projektu LTS, který ale nabízí jen aktualizace pro vybrané architektury a nezáplatuje všechny balíčky. Pokud provozujete Debian 11 Bullseye, máte ještě rok plnohodnotné podpory a během něj byste měli ideálně aktualizovat na 12.

Loučení s 32 bity

Bookworm vychází pro stejných devět architektur jako předchozí Bullseye. V této sestavě zatím nedochází k žádné změně:

• 32-bit PC ( i386) a 64-bit PC ( amd64)
• 64-bit ARM ( arm64)
• ARM EABI ( armel)
• ARMv7 (EABI hard-float ABI, armhf)
• little-endian MIPS ( mipsel)
• 64-bit little-endian MIPS ( mips64el)
• 64-bit little-endian PowerPC ( ppc64el)
• IBM System z ( s390x)

Vývojáři Debianu ale plánují, že tohle je poslední verze s podporou 32bitových procesorů architektury x86. Debian je jednou z posledních distribucí, které ještě udržují variantu pro čistých 32 bitů.

V průběhu let se ovšem i zde ořezávala podpora těch nejstarších procesorů, takže i Debian už vyžaduje alespoň procesor označený jako i686. Jde o modely jako AMD Athlon XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo VIA C3. Tedy řekněme procesory z roku 2000 a novější.

Trixie už nebude 32bitové procesory oficiálně podporovat, takže pro ně například nevyjde instalátor. Stará architektura se tak zařadí po bok ostatních vedlejších portů, které sice mají své repozitáře a v nich balíčky, ale nejsou ve stavu určeném pro plnohodnotné vydání. Pokud potřebujete provozovat nějaký čistě 32bitový software, budete tak muset v budoucnu činit v 64bitovém Debianu v rámci multi-arch, v kontejneru nebo chrootu.

Tým Debian Cloud vytváří také obrazy vhodné pro virtualizované prostředí. Přímo přitom poskytuje varianty: Amazon EC2 (amd64 a arm64), Microsoft Azure (amd64), OpenStack (obecné) (amd64, arm64, ppc64el), GenericCloud (arm64, amd64) a NoCloud (amd64, arm64, ppc64el). Varianta GenericCloud by měla být univerzální a měla by fungovat v libovolném virtualizovaném prostředí. NoCloud je pak určen k testování sestavovacího procesu.

Firmware už při instalaci

Během loňského roku vývojáři intenzivně diskutovali o tom, zda zařadit nesvobodný firmware na instalační média. Nakonec bylo rozhodnuto, že se firmware stane součástí instalátoru. Jde o pragmatické rozhodnutí, které umožní hned po startu oživit nejrůznější zařízení.

Uživatelé tak mají hned po startu k dispozici například síťové karty, které se dnes často bez nahrání firmware neobejdou. Připomeňme, že tu nejde o ovladače v linuxovém jádře, ale o firmware běžící v paměti jednotlivých periferií.

Výrobci takový firmware někdy dodávají přímo v zařízení, ale čím dál častěji jej musí operační systém při každé inicializaci poslat do volatilní paměti v kartě, aby se zařízení spustilo a začalo pracovat. Tento proces je nyní za uživatele zařízen a ten nemusí firmware nikde hledat a instalátoru ho předávat.

Balíčky s nesvobodným firmwarem mají nyní v repozitářích vlastní komponentu, která se jmenuje non-free-firmware. Aby nainstalované balíčky dostávaly správné aktualizace, je nutné provést změny v konfiguraci balíčkovacího systému. Záznam v konfiguračním souboru by měl v takovém případě vypadat například následovně:

deb https://deb.debian.org/debian bookworm main non-free-firmware

Bookworm v číslech

Nové vydání Debianu opět obsahuje více softwaru než jeho předchůdce. Připraveno je 11 089 nových balíčků, celkem tedy mají uživatelé k dispozici 64 419 balíčků. Většina softwaru v distribuci byla také aktualizována, celkem renovací prošlo 43 254 softwarových balíčků, což je 67 % všech balíčků z Bullseye.

Jako obvykle došlo také k odstranění části balíčků, v této verzi je to přibližně každý desátý balík, takže odstraněno jich bylo 6296. Tyto balíčky už v nových repozitářích nejsou obsaženy a nedostanou tedy žádnou aktualizaci. V balíčkovacím systému jsou označeny jako zastaralé.

Následující tabulka shrnuje nejdůležitější změny verzi mezi Debianem Bullseye a Bookworm:

Pokud patříte mezi uživatele Debianu na desktopu, potěší vás aktuální nabídka různých prostředí. Připraveny jsou balíčky pro GNOME 43, KDE Plasma 5.27, LXDE 11, LXQt 1.2.0, MATE 1.26 a Xfce 4.18.

Přeložené manuálové stránky

Díky šikovným překladatelům je k dispozici mnohem více dokumentace v podobě manuálových stránek ve více jazycích než kdykoli předtím. Například mnoho manuálových stránek je nyní k dispozici v češtině, dánštině, řečtině, finštině, indonéštině, makedonštině, norštině, ruštině, srbštině, švédštině, ukrajinštině a vietnamštině. Všechny manuálové stránky pro systemd jsou nyní k dispozici v němčině.

Pokud chcete zobrazovat manuály v češtině, nainstalujte si balíček manpages-cs a ujistěte se, že je vaše lokalizace správně nakonfigurována pomocí příkazu:

# dpkg-reconfigure locales

Grub nehledá ostatní systémy

Zavaděč Grub dlouho používá balíček os-prober k detekci dalších operačních systémů nainstalovaných v počítači, aby je mohl přidat do své spouštěcí nabídky. Bohužel to může být v některých případech problematické, třeba v případě spuštěných hostovaných virtuálních počítačů.

V nejnovější verzi upstreamu je tato funkce ve výchozím nastavení zakázána. Pokud to chcete změnit, máte dvě možnosti. Můžete editovat soubor /etc/default/grub  a v něm nastavit volbu:

GRUB_DISABLE_OS_PROBER=false

Nezapomeňte pak ještě zavolat update-grub. Druhou možností je pak na balíček s Grubem zavolat dpkg-reconfigure  a změnit jeho výchozí chování.

Povinný přechod do /usr

Debian ještě stále uspokojivě nedořešil slučování adresářů do /usr. Přesto už od dvou předchozích verzí platí, že adresáře /bin, /sbin, /lib a /lib64 neexistují a na jejich místech leží symbolické odkazy do korespondujících cest /usr/bin, /usr/sbin, /usr/lib a  /usr/lib64.

Doposud bylo možné používat i starší způsob, tedy s oddělenými adresáři. Bookworm s tím končí a po aktualizaci provede automatický přechod. Původní rozložení už není podporováno. Vše by mělo proběhnout bez uživatelova zásahu a hladce, ale vývojáři varují před některými možnými komplikacemi.

Problém je zejména s utilitami, které jsou součástí balíčkovacího systému. Ty nemusejí o přechodu vědět a reagují tedy na nové cesty chybně. Například dpkg --search  vrátí špatné odpovědi pro nové adresáře, musíte se ho ptát na staré cesty.

Problém může nastat také u software, který jste neinstalovali z repozitářů Debianu. Takový software může v původních i nových cestách očekávat různé soubory a počítat s nimi. Takové rozdělení už ale není podporováno a software pak nebude fungovat správně. Je potřeba ho opravit nebo odinstalovat.

Konverze také selže u speciálních systémů, které mají základ disku pouze ke čtení. Může jít například o kontejnerové systémy využívající OverlayFS nebo instalaci Debianu ve Windows Subsystem for Linux (WSL). V takovém případě je potřeba provést bezpečnou aktualizaci výměnou používaného virtuálního obrazu disku.

Další střípky

Pro seřizování přesného systémového času se nově ve výchozím stavu používá balíček systemd-timesyncd. Kromě toho jsou k dispozici také další klienti protokolu NTP: chrony, openntpd a ntpsec. Poslední jmenovaný je v čerstvé verzi náhradou za starší balíček  ntp.

Už neudržovaná utilita pro stahování multimediálního obsahu youtube-dl byla nahrazena modernější variantou yt-dlp. Přechod při aktualizaci systému proběhne automaticky, ale chování utilit je trochu jiné. Pokud tedy používáte původní program ve svých skriptech, dejte pozor na některé parametry.

Z názvů balíčků databáze MariaDB zmizely verze. Namísto původních mariadb-server-10.5 a mariadb-client-10.5 se tedy setkáme už jen s mariadb-server  či mariadb-client. Verze je samozřejmě viditelná v metadatech balíčků, jako obvykle.

Některé webové prohlížeče v Debianu nemohou být plnohodnotně podporovány, protože jejich vývojáři neposkytují dlouhodobou podporu a vydávají stále nové verze pro každou bezpečnostní záplatu. Týká se to například knihovny qtwebkit. Vývojáři Debianu proto doporučují používat prohlížeče Chromium a Firefox, stejně jako e-mailového klienta Thunderbird. U nich budou v průběhu let postupně do repozitářů baleny aktuální verze s dlouhou podporou (ESR).

Nástroje systemd-resolved a systemd-boot se oddělily do samostatných balíčků. Pokud je používáte, budete je muset doinstalovat ručně.

Přehrávač videa VLC podporuje hardwarově akcelerované dekódování a kódování videa prostřednictvím rozhraní VA-API a VDPAU. Podpora rozhraní VA-API ve VLC však úzce souvisí s verzí aplikace FFmpeg. Protože byl FFmpeg aktualizován na větev 5.x, byla podpora VA-API ve VLC vypnuta. Týká se to uživatelů grafických procesorů s nativní podporou VA-API (např. grafické procesory Intel a AMD). Uživatelů grafických procesorů s nativní podporou VDPAU (např. NVIDIA s nesvobodnými ovladači) se tento problém netýká.

Součástí vydání je také nové jádro z řady 6.1, což vždycky přináší vylepšení podpory hardware a další novinky. Tentokrát jsou tu ale i další věci jako odstranění podpory formátu a.out, přidání základní podpory jazyka Rust, vylepšení v BPF, podpora pro procesory Apple M2 a další. Podrobnosti najdete v našich dvou přehledových článcích.