Za/proti systemd se pravděpodobně ještě strhne několik bitev na debian-devel listu. Tedy nemluvil bych ani tak moc o "přípravě na systemd" jako spíš o "generalizaci initu, aby to měl systemd jednodušší".
Debaty na toto téma byly před pár měsíci odloženy jako "až vyjde wheezy, teď máme důležitější věci na práci".
Squeeze má ještě defaultně sysvinit, i když paralelizovaný.
http://packages.debian.org/squeeze/sysvinit
A světe div se! Dokonce i Wheezy!
Ze tam je, neznamena ze se opravdu pouziva. oSUSE take obsahuje stale jeste sysvinit ale pouziva systemd. Prosil bych spis odkaz jak to opravdu funguje a ne odkaz na existujici balicky :)
defaultni instalace Debian6:
- pridany service se nechce pridat do spousteni po startu bez definice LSB - sysvinit nic takoveho nezna a nepouziva.
- tvrde to pozaduje LSB depend definice a s postupy fungujicimi u standardniho sysvinit (napr rucni vytvoreni linku) si muzete tak leda utrit pozadi... pri pouziti nastroju se to zlikviduje.
- pro manipulaci se sluzbami se pouzivaji podivne nastroje podobne jako u systemd, klasicke initv ne.
Trosku jsme se s tim prali, chteli jsme zmenit poradi spousteni dvou daemonu .. LSB depend definice se proste preprat nedala ..
Chapu, ze paralelizovane spousteni proste funguje na depend definicich .. ale pak uz se tomu neda rikat standardni sysvinit ..
Je to docela v haji, kdyz na serveru nemuzu jednoduse podle sebe nastavit Sxx linky, nabootovat .. priste se to (boot) pouzije zase za 5 roku .. Misto toho se musim srat s depend definicemi .. kam ten svet Debian serveru speje ?? Priprava pro adminy-blbce jako u Windows serveru ? Tim netvrdim ze admini Windows jsou blbci .. ale ze to muze delat kazdy blbec .. a podle toho to obcas vypada ..
Nikde jsem nepsal, že debian používá "standardní" sysvinit. Má jakousi svoji implementaci, do které narouboval ty závislosti.
Ohledně spouštění před/za nějakou službou, X-Start-After / X-Stop-After by mělo pomoci. Používá to docela dost initskriptů.
Obecně vzato bych také byl raději za jednodušší, minimalističtější a intuitivnější init systém.
> kam ten svet Debian serveru speje ??
To jsi ještě asi neviděl systemd zblízka, to je prakticky Windows init systém (komplexností) přepsaný pro linux. :)
(když pominu to, že systemd je dneska vlastně "OS base" spíše než jen init)
znamena to ze ked si dam
dpkg --add-architecture armhf, nainstalujem prislusne dev balicky mozem rovno kompilovat napr pre raspberry pi (na ktorom bezi raspbian)?
ako nainstalujem gcc pre arm ?
ubuntu ma balicek c-compiler-arm-linux-gnueabihf.
takisto mi chyba gcc pre mips. su tieto architektyry priamo v debiane ?
vdaka za nakopnutie :)
a ako pridam crosscompiler ? je to vobec v debiane ?
# apt-cache search ^binutils*
binutils - GNU assembler, linker and binary utilities
binutils-dev - GNU binary utilities (BFD development files)
binutils-doc - Documentation for the GNU assembler, linker and binary utilities
binutils-gold - GNU gold linker utility
binutils-multiarch - Binary utilities that support multi-arch targets
binutils-source - GNU assembler, linker and binary utilities (source)
binutils-avr - Binary utilities supporting Atmel's AVR targets
binutils-h8300-hms - The GNU binary utilities, for h8300-hitachi-coff target
binutils-m68hc1x - binary utilities that support Motorola's 68HC11/12 targets
binutils-mingw-w64 - Cross-binutils for Win32 and Win64 using MinGW-w64
binutils-mingw-w64-i686 - Cross-binutils for Win32 (x86) using MinGW-w64
binutils-mingw-w64-x86-64 - Cross-binutils for Win64 (x64) using MinGW-w64
binutils-msp430 - Binary utilities supporting TI's MSP430 targets
binutils-z80 - GNU binary utilities for the z80-unknown-coff target
tu ani nevidim ziaden arm. a isto ho viac ludi vyuzije ako z80
Ja myslim, ze raspbery pi neni cistej armhf - na to je potreba arm7 ale raspberry je jenom arm6. Ja pouzivam cross compiler z emdebian projektu. Neco mam k tomu sepsany v README tady https://github.com/radekp/qtmoko - ale spis je to jeste psany pro squeeze.
Jak na křížový kompilátor pro ARM v Debianu najdete zde
http://www.ucsimply.cz/elnx/kompilator-gcc/krizovy-kompilator/ .
Pro MIPS to bude podobné.
Chtěl jsem se zeptat na téměř na to samé. :-)
Mám v etc/apt/source.list
latest testing main contrib non-free
a po 5. květnu mi apt-get update ani apt-get dist-upgrade nic k aktualizaci nenabízí, tudiž předpokládám (a výpis z apt* to potvrzuje), že mám Whezyho už dlouho a předpokládám, že od teď budu evolučně nenápadně přecházet k další verzi.
Nikdy jsem businesscard instalační CD neviděl, ale imho je to totéž, co mini.iso, které je možné stáhnout z každého mirroru pro textovou (20MB) nebo i grafickou (40MB) instalaci. Jen možná může být problém, pokud dojde k aktualizaci a obsah dotahovaný z Internetu nebude sedět ke kernelu na CD.
Proti tomu může pomoci celé to spustit přímo ze sítě, třeba pomocí http://boot.oskarcz.net/
Wheezyho používám už asi půl roku na čtyřech strojích. Současně jsem po patnácti letech přešel z Gnome na KDE. Spokojenost.
Jedna věc mě ale obecně sejří. Kvůli některým aplikacím nejde udělat čistě 64 bitový systém a multiarch je docela dost opruz. Občas přijít na to, co v systému chybí, aby něco začalo fungovat...
Protože mi na desktopu nevadí paměťové omezení jednotlivých aplikací (3GB user space, 1GB kernel space), chtěl bych provozovat kombinaci 64 bitového kernelu a čistě 32 bitového userspace. Vím, že to jde, ale jde to udělat nějak jednoduše přímo ve Wheezym. Třeba jako nainstalovat 32 bitový systém a pak pomocí apt jen vyměnit kernel?
64bit kernel by se mel nainstalovat automaticky v zakladni instalaci, v expertni to da vybrat.
Ja presel z Lennyho a celkem neprijemne mne prekvapilo nove KDE. Spousta veci, co jsem pouzival, chybi a plasma vypada odporne - ikonky vycuhuji ze zaramovani aktualni polozky v nabidkach, pri animaci je text delsi nez box okolo nej a u nekterych veci obcas osciluje jejich velikost. Zkousel jsem prelozit kicker s QT4 (nekdy z doby KDE3.99), ale moc nefungoval.
Taky mi vadi zasedle ikony v pageru a bile ikonky v systrayi - mam problem je rozlisit. Zkousel jsem zmenit tema ikon, ale ty v systrayi to bohuzel neovlivnilo.
A jeste mi vytuhne plasma a nebo kwin, kdyz vyndam pocitac z doku, kdyz je uspanej, uvazuju o vyhozeni plasmy+kwinu a pouziti jineho spravce oken s panelem, mate nekdo nejake typy?
Nainstaloval jsem Wheezyho v davnych dobach (cca rok a pul) a resil lecjake problemy. K nekterym mam kuse poznamky, k jinym matne vzpominky. Ad ikony v systray: sve barevne ikonky si vetknete do ~/.kde/share/apps/desktoptheme/default a budete potesen. Netusim, kde jsem ty sve stahnul - pokud nic na webu nenajdete, ozvete se mi na subr at volny.cz a poslu co mam. Dalsim tematem pro mne byla pacifikace akonadi (nemylim-li se). Vadilo mi, ze se maily ukladaji do jakesi tajemne databaze. Hack spocival v instalaci Squeeze a upgrade na Wheezy. Cistou instalaci Wheezyho (tj. KDE 4.8.x) se mi nepodarilo primet k tomu, aby maily ukladal 'po staru,' tj. ve formatu mailbox ci maildir. Netvrdim, ze to nejde nekde nastavit, ale nezjistil jsem kde a jak.
Když si stáhneš amd64 tak tam právě 32bit věci díky multiarchu dostaneš. Balíčkovacímu systému povolíš 32 bit zdroje a přidáš další architekturu. Potom instaluješ apt-get install program:i386 nebo apt-get install program:amd64. Největší výhoda je právě v tom, že nepotřebuješ speciální verze 32bit balíků. Závislosti si hlídá balíčkovací systém a rozlišuje u nich architekturu.
Multiarch je funkce balíčkovacího systému ne instalátoru. Pokud chceš dosáhnout toho abys měl 32 bit programy na amd64 systému, tak to není s dvd amd64 problém.
"Pokud lze, k čemu je mi multiarch, pokud se pohybuji jen mezi architekturami x86 a amd64?"
x86 a amd64 jsou různé architektury. Debian je binární distribuce, takže pokud chceš 32 bit balík musíš ho stáhnout zvlášť. Nekompiluje se 2x ze stejného zdroje. Multiarch ti umožňuje použít normální 32bit balíky. Nemusí být speciálně připravené pro instalaci na 64bit systému, jak to bylo dřív.
Aha, už je mi to jasné. Mícháš dvě věci dohromady: multiarch je funkce systému, která umožňuje instalovat najednou balíčky různých architektur a řeší si závislosti.
To DVD znamená, že je na něm výběr 32- i 64bitových balíčků. Tedy je nemusíš stahovat dodatečně z internetu. Ovšem jestli bude tvůj systém umět multiarch nezáleží na tom, z jakého DVD to instaluješ.
Ne, balíčky wine a wine:i386 spolu budou kolidovat. Jsou to stejné balíčky, kompilované pro jinou archutekturu = mají soubory na stejných místech.
Takto je možné míchat jen knihovny - ty jsou v různých adresářích. A to právě dělá multiarch.
Můžeš mít v jinak 64bitovém systému třeba 32bitové Wine. Nebo třeba 32bitový Firefox, protože v něm musíš používat nějaký 32bitový binární plugin (dřív třeba Flash) a podobně. Zbytek systému ale zůstává 64bitový.
Ne, balíčky wine a wine:i386 spolu budou kolidovat. Jsou to stejné balíčky, kompilované pro jinou archutekturu = mají soubory na stejných místech.
Díky za upřesnění
Nebo třeba 32bitový Firefox, protože v něm musíš používat nějaký 32bitový binární plugin (dřív třeba Flash) a podobně.
32bitový plugin jde spustit i s 64bitovým Firefoxem (multilib v Gentoo)
Rozdíl tedy bude, že tam můžu použít nedesktopové architektury, je to tak?
Bude mi tedy stačit ISO amd64 (neoznačené multiarch), pro psané příklady?
Tak jsem našel článek v časopise Linux+ z roku 2005. Budu citovat jeden odstavec.
Obsluha 64 bitů může být realizována dvěma způsoby. Buď to je čistý 64-bitový systém bez možnosti spouštění aplikací zkompilovaných pro 32 bitů nebo to bude tzv. Multiarch, který umožňuje současně spouštění aplikací zkompilovaných v prostředí 64-bitovém, tak i těch více populárních a rozšířených, čili 32-bitových. V současnosti vývojáři Debianu pracují na vytvoření prvního z uvedených typů. A to proto, že míchání obou typů aplikací a počtu knihoven, není zatím standardizováno a prakticky každá distribuce to dělá svým způsobem. Project Debian chce systematizovat tato řešení a stanovit pevné standardy.
Článek v časopise byl vydán po Debconf4. O něm je zmínka i v článku http://lwn.net/Articles/482952/
Už to tedy je možné i bez Multiarch v 64-bitovém ISU nainstalovat 32-bitové programy?
Systemd nema na Linuxu co delat. Konfigurace ulozena v binarni podobe, zadna utilita na obnovu journalu a jde to proti filozofii unixu - jednoucelove nastroje ktere svou praci delaji vyborne. Je to tlaceno silou, diky slouceni s udev. Je to neskutecnej paskvil, Lennart taha do sveta Linuxu Microsoft praktiky. Zlatej BSD init. Ted uz to v Linuxu vypada, ze jedinym kdo systemd neprijme bude Patrick. Ale Slackware neni natolik vyznamne distro, aby to nekoho zajimalo...
Myth: systemd uses binary configuration files.
No idea who came up with this crazy myth, but it's absolutely not true. systemd is configured pretty much exclusively via simple text files. A few settings you can also alter with the kernel command line and via environment variables. There's nothing binary in its configuration (not even XML). Just plain, simple, easy-to-read text files
Předem píšu, že nejsem uživatelem Debianu, ale není to celé až moc retro?
linuxové jádro povýšilo na verzi 3.2 - OK, dejme tomu.
X.Org byl aktualizován na verzi 7.7 - OK, sám ani nevím, co mám za verzi. Hlavně ať je to stabilní.
GNOME 3.4 - březen 2012, 3.6 - září 2012, 3.8 - březen 2013 (moc čerstvé, uznávám)
Xfce 4.8. říjen 2011, 4.10 - duben 2012
LibreOffice 3.5 únor 2012, 4.0 - únor 2013 (dejme tomu)
Firefox (iceweasel) a Thunderbird (icedove) se zastavily na verzích 10 ESR - Leden 2012, Firefox 17 ESR - listopad 2012
OK, ve finále to možná není až tak hrozné, ale dal jsem to sem, když už jsem si dal práci ty časy vygooglil. Nicméně ten Firefox mi docela leží v žaludku, když už mezi tím vyšla další verze s dlouhou podporou. Mám verzi 17 v Gentoo stable a připadá mí až moc konzervativní, když to srovnám s tím, co mi cpe Ubuntu v práci. Přitom problémy se stabilitou žádné.
To Xfce mi už hlava nebere. Dva a půl roku stará verze, když už následovník je venku pěkně dlouho a šlape bez problémů. A tohle má být verze na další dva roky.
Beru jako výhodu konzervativnost v klíčových vlastnostech, kde to jistě ocením na serveru. Chápu povzdechy nad systemd z pohledu serveru, ale tyhle desktopové věci moc neberu.
Xfce 4.10 vyšlo velmi krátce před zmrazením debianu testing, nestihlo by tam už propadnout -> proto se nedostalo ani do unstable větve. Debian má z tohodle pohledu velmi tvrdou politiku.
Firefox (iceweasel) je oficiálně ve verzi 10 (17 vyšla až po zmrazení testingu - debian stable bere v úvahu pouze ESR verze), ale zrovna u ff existuje perfektní systém backportů (viz http://mozilla.debian.net/ ), takže to nikomu celkem nevadí ;)
Tak systemd se už pomalu stává mainstreamem, i taková konzervativní distribuce jako Debian s ním laškuje. Tak nám tu zůstává jen Slackware, Gentoo a samozřejmě Free/Net/OpenBSD. Holt mlamojové z Fedory určují trend Linuxového desktopu a servery se s tím bohužel vezou. Dokonce i Sabayon, binární to odnož Gentoo píše na svých stránkách, že "systemd přichází, devadesátky a VHS jsou pasé". Co na to říct ?
Doufám, že dalším úžasným projektem bude jednotná, binární správa konfiguračních údajů ala Windows Registry, protože textové soubory rozházené po /etc mají nejednotný formát, je jich hodně, každej si je edituje jak chce a je to vůbec celé takové zastaralé a snad všichni chápou, že ten bordel je potřeba odstranit. Možná někdo resuscituje Elektru, nebo to hošan Lennart a spol. napíšou from scratch, ať se předvedou jaký jsou to borci. RedHeat to s nadšením zafinancuje. Hlavním přínosem bude daleko rychlejší vyhledávání. Místo grep -lri reinvent_wheel /etc si spustíte regedt64lin a jednoduše kliknete na tlačítko vyhledat a výsledek vám vrátí o 18,46% rychleji ! Nový regedit bude pro sestavení i běh vyžadovat gnome libs, pulse audio a samozřejmě i systemd.
+1
Bohužel, je to tak. Aby hrál zvuk, je třeba odinstalovat Pulse Audio. Aby fungovala síť, je třeba odinstalovat Network Manager. A teď, aby fungovaly služby, se bude odinstalovávat SystemD.
Dosud na CentOS 5 vypínám HAL a MessageBus, evidentně jsou k ničemu. Teď se ten okruh služeb na vypnutí obměnil.