V únoru tohoto roku technický výbor projektu Debian rozhodl, že výchozím spouštěcím programem ve vydání Debian 8 Jessie bude systemd. Hned na to se ozvaly hlasy, že je potřeba vyvolat hlasování o obecném rozhodnutí (general resolution), které má v rámci projektu největší váhu a mohlo by tak přebít rozhodnutí výboru. V podstatě se jedná o závazné referendum.
Celkem 1006 vývojářům byly předloženy tyto varianty:
- Balíčky nesmí vyžadovat konkrétní spouštěcí program – Varianta navržená odpůrci v čele s Ianem Jacksonem by zamezila (s několika málo výjimkami) zahrnutí balíčků, které podporují pouze jeden spouštěcí program. V praxi by to bylo omezení zejména pro systemd.
- Podpora ostatních spouštěcích programů je doporučená, ale nepovinná – Lucas Nussbaum, současný lídr projektu Debian, navrhl řešení, kterým by bylo oficiální doporučení projektu, aby bez pádných důvodů nebyla odstraněna podpora alternativních spouštěcích programů. Jednalo by se však pouze o doporučení.
- Balíčky mohou vyžadovat konkrétní spouštěcí program, pokud se tak správce rozhodne – Podle této varianty by rozhodnutí o podpoře spouštěcích programů bylo čistě na správci daného balíčku.
- Obecné rozhodnutí není potřeba – Rozhodovací systém v této záležitosti je funkční a není nutné přijímat obecné rozhodnutí.
- Pokračovat v diskusi
O tom, že jde o velmi palčivé téma, svědčí i vysoká účast. Hlasovalo celkem 483 vývojářů, tedy cca 48 % oprávněných voličů. Jedná se o nejvyšší účast v hlasování od volby lídra projektu v roce 2010. Ve volbách se používá Schulzova metoda, kdy volič definuje pořadí preferovaných variant. Vítězná varianta přitom v přímém srovnání musí porazit všechny další. To se podařilo variantě Obecné rozhodnutí není potřeba.
Pro jakou variantu byste v Debianu hlasovali vy?
Vzhledem k volebnímu systému nejsou výsledky tak jednoduše interpretovatelné, nicméně z pohledu na srovnávací matici je vidět, že vítězství bylo poměrně přesvědčivé. První varianta oproti tomu měla nejslabší podporu, pokud nepočítáme neutrální variantu pokračovat v diskusi. Vývojářská komunita tak vyjádřila podporu technickému výboru a jeho rozhodnutí přejít na systemd.
Odlišné pojetí svobody
Podle některých vývojářů se jedná o jasné vítězství systemd, mnoho má ale jiný názor. „Myslím, že jsme v hlasování právě řekli, že chceme problémy kolem spouštěcích programů řešit jako komunita. Že je to lepší než nechat jednoznačně vyhrát jednu stranu a vnutit její názory těm, kdo nesouhlasí,“ myslí si Russ Allbery.
Opět došlo ke střetu dvou pojetí svobody, které jsou u open-source, ale i ve světě, poměrně časté. Podle jedné strany je svoboda v tom, že členové mohou (v rámci možností) dělat vlastní rozhodnutí o podpoře či nepodpoře daného řešení. Druhá strana zase klade důraz na svobodu volby řešení, v tomto případě spouštěcího programu. Problém je v tom, že aby byla druhá strana uspokojena, musí nějak digirovat tu první. A to je základ celého sporu.
Myslí si to i Erich Schubert: „Výsledek hlasování je dobrá zpráva. Říká totiž, že Debian zůstane takový, jakým je posledních 20 let. A říká také, že donucení ostatních prostřednictvím obecného rozhodnutí není vhodným způsobem pro zajištění kompatibility.“ Schubert zároveň dodává, že věří ostatním vývojářům, že v rozumném rozsahu budou podporovat i další spouštěcí programy i bez nařízení.
Kritici: Debian bude nečitelný
Jiný pohled nabízí Thorsten Glaser, který byl jedním z podporovatelů návrhu o zrovnoprávnění spouštěcích programů. Podle něj je výsledek nejhorší možný, protože je velmi nejednoznačný. „Znamená to, že většina vývojářů Debianu jsou ovce. Nehlasovali ani pro zachování svobody volby pro init a jeho uživatele, ani pro jednoznačnou podporu systemd a jeho rozvoje a ani neřekli, že je systemd důležitý, ale podporovány by měly být i ostatní programy,“ vyjádřil se ostře Glaser.
To, co pro Glasera znamená nerozhodnost, však pro další představuje jednoduše důvěru v současnou organizační a rozhodovací strukturu projektu. Jakýkoliv jiný výsledek by projektu více či méně svázal ruce pro budoucí rozhodnutí. „Výsledek ukazuje, že nechceme přijímat technická rozhodnutí obecným hlasováním,“ říká Thomas Goirand.
Na druhou stranu lze chápat Glaserovu touhu nepříjemnou situaci rozseknout. Hlasování v technickém výboru letos v únoru totiž skončilo nerozhodně: polovina z osmi členů byla pro, polovina proti. Svého práva udělit druhý rozhodující hlas tak využil předseda komise Bdale Garbee a dal systemd zelenou. A ani hlasování všech vývojářů situaci moc nezlepšilo. Systemd zkrátka bude, ale nelze říct, že by měl mezi vývojáři silnou podporu.
Debian je svobodný projekt a vývojáři budou pracovat na tom, co považují za vhodné. Časem se situace určitě nějak vyvrbí, ale zmatky kolem startovacího programu mohou některé uživatele odradit, a také mohou způsobit problémy v praxi. Podle Glasera tak Debian bude nečitelný a nedůvěryhodný.
Někteří odcházejí
Táhnoucí se spory kolem nasazení systemd už přinesly i několik personálních obětí. Před pár dny řady správců systemd opustil Fog Heen. „Skvěle se mi s vámi pracovalo, ale ten pokračující nával útoků už je na mě moc,“ napsal s odkazem na příliš horlivé kritiky systemd. V posledních týdnech projekt opustilo ještě několik členů, včetně Joeyho Hesse, který byl jeho součástí už od roku 1996. Bývalí členové sice většinou přímo neviní spor kolem systemd, ale shodují se, že atmosféra v komunitě není dobrá.
Po oznámení výsledků hlasování rezignoval na členství v technickém výboru vůdce rebelů Ian Jackson, který se Debianu také věnuje už téměř dvě dekády. „Přestože je důležité, aby názory 30–40 % členů projektu i nadále byly zastoupeny v technickém výboru, já jsem zjevně příliš kontroverzní na to, abych tak činil,“ vysvětluje Jackson a dodává, že důvodem odstoupení je i vyčerpání.
Přestože někteří odcházejí či opouštějí své funkce, nemělo by jít o masový jev. Nyní je třeba, aby vývojáři zakopali válečné sekery a táhli za jeden provaz. To však neznamená, že by všichni měli preferovat jedno řešení. Asi nejlépe rozhodnutí vystihl Russ Allbery: „Neučinili jsme jednoduché technické řešení, které by nám všem poskytlo jasné instrukce. Místo toho jsme učinili komplikované sociální řešení, které říká, že spolu musíme komunikovat, respektovat vzájemně své názory a snažit se společně dosáhnout kompromisů.“
ČLÁNKY DO MAILU