Vlákno názorů k článku Debian rozhodl šalamounsky: o systemd se rozhodovat nemusí od pb. - Problémem debianu není systemd, problém je někde úplně...

Problémem debianu není systemd, problém je někde úplně jinde.

Používám ve větším množství dvě distribuce: Gentoo (na serverech) a Debian (na embedded zařízeních). Vnímám mezi oběma distribucemi obrovský rozdíl:

Gentoo
- Vyžaduje pravidelnou nikdy nekončící práci. Spoustu práce.
- Vyrobit balík je poměrně složité.
+ Je to stavebnice, vše se dá přizpůsobit systémovými prostředky.
+ Celý systém mi připadá konzistentní - u startovacích skriptů nehrozí, že by se něco nestartovalo přes openrc.

Debian
+ Není třeba na to sahat.
+ Vyrobit balík je jednodušší.
- Není to stavebnice, je řádově jednodušší vyřešit speciální požadavky nesystémovou cestou, v systému pak vzniká časem nespravovatelný chaos.
- Startovací skripty jsou neuvěřitelný svinčík.

Nechci systémy srovnávat nebo říkat, že je jeden lepší než druhý. Gentoo zmiňuji jen proto, že bez srovnání by mi připadal ten chaos vládnoucí v Debianu normální, neviděl bych ho.

Vyvíjím nějakou serverou aplikaci. Instaloval jsem ji do BeagleBone s Debianem 7. Zde už je k dispozici systemd, takže jsem vyrobil startovací skript pro systemd. Jenže ono se to nechovalo, jak bych potřeboval. V Debianu totiž:

- část systému je startovaná přes systemd
- část systému je startovaná skripty system V.

Když jsem chtěl, aby se moje aplikace startovala až po nastartování databáze, měl jsem smůlu. Databáze je startovaná přes system V, moje aplikace přes systemd. Na obhajobu Debianu ale musím říci, že systemd je pro mě relativně nová věc, je pravděpodobné že jen neumím.

Když jsem v tomto článku četl otázky, o kterých se hlasovalo, nerozuměl jsem jim.
Když jsem se v systému snažil vyrobit balík pro systemd, byl jsem zmatený hodně podobně.

Dovolil bych si parafrázovat kus textu v článku:
"Jde o jasné vítězství systemd. S velkou určitostí to ale nevíme."

Chaos. Chaos uvnitř i chaos navenek.

To je asi záležitost pohledu. Přejmenovat v Gentoo balík a vyrobit si tak upgrade je prostě fantazie. Stejně tak jednotný balík pro všechny platformy. Tohle je opravdu jednoduché.

Ale poskládat nový binární balík pro Debian je celkem nezáludné a dá se to zvládnout "na koleně". Systém už s tím nic moc nedělá, jenom to rozbalí a spustí přibalené skripty.

Poskládat nový balík pro Gentoo mi dalo vždy více práce, je potřeba toho vědět o systému trochu víc a ebuild skript není shell skript přibalený do debianovského balíku - má vlastní prostředí odlišné od obyčejného skriptu.

Když nad tím přemýšlím, tak ve výsledku mám mnohem více práce s balíky pro Debian a příbuzné - znamená to pro mě startovat prostředí i386, amd64, arm a ideálně i ubuntu i386 a amd64... ještě že se to dá naskriptovat.

ebuild muze byt trivialne jednoduchy, ale taky pekelne slozity. Zalezi hodne na tom, o jakou aplikaci jde a predevsim, co vsechno s ni musis udelat, nez se stane funkcni.

Pokud mas primocary zdrojaky (nebo i binarku, ebuild si poradi i s ni) a po make se to spolehlive bez dalsi cerne magie prekompiluje, pak je ebuild jen nekolikaradkovy trivialni textacek.

Souhlasim, v Gentoo si pohraju s ebuildem a update je hotovy. Kdyz je zdrojak navic spravne GNU (configure, make, make install), tak se nemusi ani nic specialniho psat v ebuildu, jenom adresa zdrojaku a zavislosti a vsechno se spravne prelozi a nainstaluje.

Kdyz chci udelat novy balik ze zdrojaku v debianu, tak dh_make, pak pripravit spoustu souboru (init, cron, preinstall, postinstall, prerm, postrm, control, nekdy i typ zdrojaku). Pak to prelozit, dostanes zdrojovy deb a binarni deb, to si vsechno musis zazalohovat nebo hodit do nejakyho repo. U Gentoo je dulezity pouze ebuild textak.

Na druhou stranu, Gentoo ja pouzivam pouze na jedne stanici a Debian na serverech. Debian je vic stable, obcas v Gentoo neco nechodi a to se nesmi na serveru stat. U Debianu dostanu binarku, instalace par sekund, updaty prevazne jenom kriticky chyby, par za tyden (ikdyz zrovna vcera bylo dvakrat PHPcko).

U gentoo jsou updaty denne, clovek to necha tyden a pak ma 100 baliku, tak to trva, tohle proste u serveru nechci. Leda bych si pripravoval vlastni binarni gentoo, jenze pak bych potreboval ruzny varianty pro ruzny use flagy. A to uz je zase vic casu, nez tomu muzu dat, protoze jsou i jiny ukoly, nez stavet vlastni bin distro.

Na debianu obcas neco nevine patchnes, a zhrouti se to cely ... to se mi na gentoo jeste nestalo. Tam mi maximalne prestane chodit to, co sem opatchoval, a umim to pomerne rychle poresit (protoze stim se pri patchovani proste pocita).

> U gentoo jsou updaty denne, clovek to necha tyden a pak ma 100 baliku

Toho jsem se taky bál, když jsem na Gentoo přecházel. Všichni strašili, že je denně spousta aktualizací a že budu nonstop jen kompilovat. Pokud se bavíme o Gentoo stable, mám denně tak 3-5 balíčků k aktualizaci. Většinou to zabere jen pár minut. Nechat to týden ležet, dovedu si představit, že by aktualizace trvala maximálně dvě hodinky, máme stejný názor?

> ... tak to trva, tohle proste u serveru nechci. Leda bych si pripravoval vlastni binarni gentoo, jenze pak bych potreboval ruzny varianty pro ruzny use flagy

Kamarád mi dovolil kompilovat si aktualizace u něj přes distcc, takže notebook nemusím zbytečně zatěžovat. U vytíženého serveru bych to asi řešil obdobně.

Gentoo server - bezi na tom dns, dhcp, postfix, imap, apache ... proste vsechno mozny. Aktualizace tak 1x mesicne. Je to sktA nejaky to XPM. Aktualizace (pokud to neni jadro nebo glibc) trva tak neco mezi 1/2 - hodinou. Navic bezi kompilace s naprosto minimalni prioritou, takze bezici veci maji vzdy a ve vsem prednost.

Obdobna konfigurace na nejakym xeonovi (presne z hlavy nedam) + 10k disky (serverovy zelezo), obdobna frekvence, cca 30-50% casu. Pri vetsi frekvenci (tydne) to vychazi tak bezne na neco kolem 15ti minut.

Gentoo klient - KDE, LO, nejaky media veci, ... Je to inteli 4jadro. Pokud se neaktualizuje cely KDE, tak aktualizace 1x tydne tak na hodku. Cely KDE se kompiluje tak celej den, to je fakt.

U klienta je nekdy trochu neprijemny to, ze v prubehu aktualizace mohou nektere veci prestat fungovat (pokud je to prave trebas kompletni KDE), ale zadna tragedie (pache stejne delam vetsinou tak, ze to rano pustim, a pres den maximalne zkouknu nadalku, jestli je vse OK)

V Gentoo jsou updaty denně, ale klidně se to dá dělat s menší frekvencí.

Spravuji 15 serverů s Gentoo a nemám s nimi problém. Debianů spravuji o něco více a po pravdě je pro mě nepříjemný právě ten Debian. Gentoo je stavebnice, můžu udržovat systém aktualizovaný, přítom však můžu mít třeba databázový server hodně starý - přechod mezi verzemi by trval pekelně dlouho. S Gentoo bez problémů, v Debianu jednoduše neřešitelné. S Debianem jsem odkázaný na to, co mi distribuce podstrojí. Vím o serveru (Debian 4), který je neupdatovaný několik let jenom proto, že se nikomu nechce updatovat firebird, ve kterém mají uložených pár tabulek. Čekám, kdy to někdo hackne, jsou tam neupdatované bezpečnostní problémy.

Stabilita Debianu je jen iluze. Buď mám server aktuální, pak ale musím každých pár let řešit například už zmiňované přechody mezi verzemi databáze (typicky na mých serverech) nebo verzemi PHP (na jednom serveru se provozuje informační systém budovaný na PHP4, deset let už se na to nesáhlo, ale stále se to mohutně používá). S Debianem bych na updaty dávno rezignoval, v Gentoo jen zamaskuji některé novější balíky a jede se postaru i na novém systému.

Vzhledem ke stavebnicovitosti Gentoo není problém systém okleštit na minimum. Za týden se mi na běžném jednoúčelovém serveru nastřádá tak pět balíků pro update, na univerzálnějším serveru je balíků za týden řekněme patnáct. To není nic, co by se nedalo zvládnout.

A co nechcete v Debiane updatovat to nemusite. Oznacite balik ako 'on hold' a on sa updatovat nebude.