Perfektní článek, který tu měl být už dávno. Už se nemůžu dočkat na pokračování, doufám, že bude dílů víc. Člověk si rád počte názory člověka z praxe.
Jen nevím jestli má smysl se ještě zabývat woodym když nám všichni slibují sarge za pár týdnů (vím, už to slibují pár měsíců :>). Po jeho uvolnění se snad změní hodně věcí. Moc se těším na podporu AMD64, doufám, že to není jen fáma.
S pozdravem,
Pavka.
obavam se, ze vydani Sarge bylo opet o neco opozdeno, po novem zacleneni GNOME 2.8 v nem bude nakonec i KDE 3.3 (zatim to tak vypada, ).
Co se podpory AMD64 tyce, tak uz neoficialne existuje a snad i funguje, ale pokud je mi znamo, tak Sarge r0 jeste nebude :|.
(viz posledni zpravy z http://lists.debian.org/debian-devel-announce/2004/12/index.html)
Z toho vaseho prispevku trochu vyzniva, ze sarge je opozdeny kvuli toho, ze se do nej cpou dalsi a dalsi veci.
Momentalni spozdeni sarge je zpusobeno neexistenci autobuilderu pro testing-security, vice info v:
http://lists.debian.org/debian-devel-announce/2004/11/msg00015.html
Co se tyce GNOME 2.8, tak to dalo dost prace presvedcit release managery, aby ho do testingu pustili a bylo to:
"The transition of GNOME 2.8 into sarge has been finished. It was the smoothest transition ever seen for a change of its magnitude."
:-)
O.
Fajn clanek, mam na serverech sice stable, ale vetsinou jadro 2.6 a micham baliky woody, backports, dalsi zdroje i testing. Vydavani releasu je sice pomaly, vyzkousel sem jen ten posledni :) ale problemy byly jen s ovladaci, proto mam skoro vsude 2.6, ostatni stable a ty nekriticky veci z testing (webmail, awstats, spamassassin apod.) Docela mi to vyhovuje
Vazeny autore,
pokud se nasazovani unstable a testing na servery rozmaha, tak to ma svuj duvod. A tim neni neznalost spravcu serveru, ale chovani autoru distribuce. Stable Debian je proste pekelne zastaraly a tudiz pro mnoho lidi nepouzitelny. Debian skodi sam sobe. A resenim jsou podle vas backports? Checht, to dava vazne smysl. :-D
P.S. Oznacovat uzivatele jadra 2.6 za zoufalce je docela silna kava. :-(
suhlas. z uvedenych dovodov mam vysloveny odpor k debianu ako takemu. je smutne, ze tak skvely system je v takom stave v akom je. jednoducho ak nie som na spickovy hardver schopny nainstalovat spickovy system, tak musim sa obzerat inde. zial. v produkcnom systeme a vo firme nemam cas hrat sa s pripravou servera, potrebujem nainstalovat zabezpeceny stabilny system od ktoreho ocakavam vsetky vymozenosti a nie aby som doinstalovaval z unstable alebo testing vetvy nieco... vacsina distribucii to riesi trochu inak, chvalabohu.
Že se dosud nezdařilo vypustit novou verzi Debianu není záležitost nějaké politiky, nýbrž prostě neschopnost novou verzi v daném čase dokončit. Na rozdíl od některých jiných distribucí Debian tento problém neřeší tím způsobem, že vypustí nehotovou verzi. Někdo tento přístup považuje za pozitivní, někdo za negativní; každý máme jiné nároky a podle toho si také vybíráme distribuci, kterou používáme.
Co se týče odrazování uživatelů, tak přitahování, udržování ani odrazování uživatelů nepatří mezi cíle Debianu.
jste masochisti.
dukaz ?
pokud je podminka nesmyslna *, je vyraz vzdy pravdivy ;-))
(mirnejsi verze jak vam znacit, ze vami formulovana vety odpovida urovni lehce retardovaneho jedince)
*) kazdy totiz muze skodit sam sobe, nezalezi na tom, ze na tom neprodelavate,vetsina distro mimo jineho za uspech povazuje ze je pouzivana, funkcni atd.
Ano, smysl to dava. Protoze v takovem "mixu" mate pak minimum aplikaci (tech skutecne potrebnych) novych. Ostatni Vas tolik neboli. Nehrozi Vam, ze po novem updatu se na stroj nezalogujete, napriklad. Nehrozi Vam, ze Vami uzivane libc ma problematicke chyby atd. A ano, 2.6 opravdu neni v serverovem stavu. Pro mnohe servery je posledni vyuzitelnou verzi 2.6.7, napriklad. Od te doby uplynulo mnoho bezpecnostnich problemu. Stabilita 2.6 na velkem mnozstvi stroju je stale miziva. Osobni zkusenosti (a to nejsem adminem nekterych tech stroju, proto me nemuzete obvinit, ze jsem proto neschopny).
P.S.: To, ze jsem nereagoval drive, je dusledek svatku. Snad u pokracovani se budu moci smysluplnych casti diskuze ucastnit. Vsem, kteri cekali na nejakou odpoved, se omlouvam, ale SPT zere. Za tyden budou podminky lepsi.
Samozrejme! Od toho je tu mnoho GNU/Linux distribuci ze? Kazdy si muze vybrat podle vlastni chute a to i v ramci debianu, unstable testing ...
Myslim ze Debian je distribuce dobra a to ze vychazi stable jednou za X let je presne to co nekteri lide ocekavaji. Kdyby to lide nechteli, tak prece Debian uz davno neni. Slackware je urcite take zajimava distribuce, ale odrazuje me od ni par veci (init, pro me nestandartni umisteni configu), ale opet. Kdyby se do dostatecne velke komunite nelibilo, tak uz neexistuje. Nechte kazdemu svuj nazor. Nechovejte se jak manager "Jedineho krasneho a dokonalehe OS (TM)" ;)
sam pouzivam na debiane SATA radic od Adaptec-u. To ze ho nainstalovat niekto nevie alebo nie je sucastou default install kernelu a ze si musis skompilovat vlastne jadro este neznamena, ze DEBIAN je zly. Suhlasim s tym, ze sucastny instalacny system je grc (napr. len ked porovnam s FEDORA RC3)
Nic proti Gentoo, tot kristalove cista kvalitni distribuce, idealni pro experimenty a nadsene "objevovace neznameho" nicmene vzhledem k jejimu rychlemu az prekotnemu vyvoji ve snaze zajistit univerzalnost ditribuce a pouziti jako "metadistribution" bych byl ponekud zdrzenlivy pri nasazeni na server. K tomu se pricita i moje (mozna subjektivni) neduvera ke zralosti "core" teamu, ktery ma vyvoj distribuce na starosti.
>Co teda lepsie ako Debian - Stable sa da pouzit?
Tot' otazka. Jestli ctete konferenci debian-security,
tak byste zjistil, ze se security team uz tyden hada,
jestli se posledni explit na PHP funguje i na verzi, ktera je ve woodym. Woody je uz tak starej, ze nikdo
nedokaze backportovat opravy u nekterejch baliku.
Typickym prikladem je mozilla, nejen ze verze ve woodym je nepouzitelna, ale obsahuje furu zneuzitelnejch chyb, ktery byly davno opraveny, ale ktery nikdo nedokazal bacportovat. Kdybyste jen secetli vsechny neopatchovany exploity na moziilu,
tak vam vyjde, ze Woody je nejderavejsi distribuce.
Podobnym "problematickym" balikem je openldap. Posledni verze pridala 4 novy vlastnosti a opravila cca 20 chyb. (memory leaky, segfalty, ...). Ty memory leaky se daly vyuzit pro DoS. A dostaly se tyhle opravy do woodyho ? NE - Pro projekty, ktery se rychle vyviji je vyvojovej model Debianu nepouzitelnej.
A k tomu exotickymu HW. Dneska nesenete server od Dellu, na kterej byste moh Woodyho bez problemu nainstalovat
Problem je, ze Debian neaktualizuje ani ovladace pro SCSI radice.
Ja bych nerekl, ze je derava distribuce, ale pouze nektere baliky. A to jak je deravy server zalezi u kazde distr. jen a jen na adminovi. A co se tyka mozilly - davat na server cokoliv od X je sazka do loterie.
Woody ma jednu zasadni vyhodu s aktualizaci - malokdy se stane ze by aktualizovany balik mel uplne odlisne konfiguraky - u sarge se mi to stavalo bezne a pak clovek stravi hromadu casu hledanim prejmenovanych parametru a doladovanim sluzeb, ktere po update nejedou. To se da tolerovat pouze u serveru, u ktereho nevadi nejaky ten nekolikahodinovy vypadek. A pokud ma clovek na starosti nekolik serveru, tak kazda prace navic pekne nastve.
Takze podle meho nazoru je woody idealni distro pro
firemni datove servery, u kterych clovek neceka nejnovejsi vymozenosti, ale hlavne stabilni provoz.
Samozrejme se na sarge tesim, ale dokud nebude stable, tak ani nahodou...
nez se cokoli snazim nahodit na server (mysleno vseobecne, ale jo, i me se podarilo "sejmout" si server updatem ;-)), odzkousim si to na referencnim serveru. odhalim mozne chyby, ktere by zpusobily nefunkcnost, novy konfiguraky (ktery si dokonce muzu i predpripravit) atd. soucasti testovani musi byt samozrejme i restart serveru ;-))
pak prijdu k serveru, klidne i s pripravenym skriptem (cili nemusim to tam psat rucne ...), kterej updatuje - u gentoo i predkompilovane baliky - a je hotovo. na to nepotrebuju debian.
jedinej problem by mohly bejt bezpecnostni updaty, ale pokud clovek sleduje announces dostatecne casto, a zaroven pravidelne upgraduje baliky - viz vyse ;-)) - (ano, je to vic prace, ale muze to usetrit pekne horky chvily kdy mam doted sice bezpecnej, ale o verzi starsi balik, na kterej patche nejsou a nebudou a ja si hazim minci jestli mi to hacknou, nebo to neprezije update) nestane se mu, ze by patchovaci balik delal velky problemy s rozdilnejma konfigurakama a jinejma vecma, cili otestovani je otazka chvile.
LOL :o))) to mi připomělu jednu diskuzi na ABC Linuxu
http://www.abclinuxu.cz/news/show/62159
------------------
27.7.2004 15:02 David Nečas (Yeti)
Re: Proboha proč ?
V žádné distribuci nikdy nebude úplně všechno, co pro daný OS existuje (např. všechny moduly Perlu), ač se to některé distribuce snaží předstírat.
Takže jako cíl bych spíš viděl snadné vytváření a integraci third-party repositářů.
---------------------------
27.7.2004 22:29 Zdeněk Burda
Re: Proboha proč ?
co neni v debianu, neexistuje
tohle hlasa muj kolega v praci :-)
---------------------------------
27.7.2004 23:09 David Nečas (Yeti)
Re: Proboha proč ?
A co je v Debian stable, to už ani neexistuje nikde jinde ;-)
.
-------------------------------
28.7.2004 10:11 penguin666
Re: Proboha proč ?
co neni ve Slackware, je zbytecne :o)
Ja jsem typicky mel tar.gz disku nainstalovaneho pocitace. Disk jsem strcil do jineho compu, napartitionoval, rozbalil, provedl par ukonu (konfigurace sitovky, LILO, odpomentovani potrebnych modulu v /etc/modules) a disk prehodil do ciloveho pocitace. Pak boot a "apt-get update; apt-get upgrade;" Zadna alchymie nebyla potreba a bylo to radove rychlejsi, nez to delat pres instalator, vymenovat CDcka atp.
Samozrejme pokud je Vasi oblibenou cinnosti sledovani obrazovky instalatoru a obcasne kliknuti mysi, tak to asi neni cesta pro Vas ;-)
mylite se ;-)
s diskem a nainstalovanymi Windows se da prechazet mezi ruznymi hw konfiguracem - se svymi 2000 sem zcela bez problemu upgradoval z PIII na P4... staci RTFM :-) stejne jako u linuxovych OS - spousta lidi nadavajici na Windows s nimi ve finale neumi (po systemove strance) ani pracovat...
Trošku bych poopravil - nevím jak u W2K, ale u XP to občas trošku problém je. S některými chipsety mi moje univerzální image nabídnou po startu jen černou obrazovku a dosud jsem nepřišel na to, čím to je (většinou se jedná o image dělané na P4 přenášené na stroje s chipsety i815). V tomto směru je ukecanost Linuxu nezaplatitelná, stejně jako pohodlná výměna jader.
Ale jinak souhlasím, Windows lze přenášet, hlavní je vnutit jim před přenesením univerzální ovladače IDE řadiče; jakmile najdou disky (resp. řadič), obvykle naběhnou...
Co takhle misto testing/unstable pouzit Ubuntu Linux?
http://www.ubuntulinux.org/
Zalozeno na debianu, release co 6 mesicu. Security na vsechny podporovane baliky (na druhou stranu je tech podporovanych baliku mensi mnozstvi nez v originalnim debianu) po dobu 18 mesicu od vydani. Rozhodne lepsi kombinace nez pouzivani testing/unstable, kde u prvniho vam bezpecnostni chyba muze server ohrozovat i nekolik tydnu a u druheho se vam system muze pod rukama rozsypat a s bezpecnosti to taky neni idealni, a woody+backports.org neni taky uplne idealni kombinace, za chvili mate system plny ruznych baliku o kterych musite zkoumat odkud pochazeji.
Proste pro ty, kterym nevyhovuje cisty woody doporucuju Ubuntu Linux. A kdo by mel zajem o vylisovane CDcko (install + live), tak at mi napise na mail :-).
O.
Ted jsem se na to dival a nejak jsem nenasel deb zdroje ? To nejde intsalovat ze site ? Ja CD uz vubec na instalaci nepouzivam. Mam 4Mbit od UPC a vzdy udelam netboot a je to. K cemu CD?. Jinak me se na debianu libi balickovaci system, konzervativni pristup (nenacpou tam kde jakou blbost co koho napadne) a holt ta mirna zastaralost je dan.
myslim ze pouziti testingu neni zase tak kriticke (jedu na nem cca rok a pul) a bez problemu
aplikace typu apache, php, mysql, psql, qmail jsou samozrejme kompilovane - prave v tom je problem - pouzivam php 5, ktera potrebuje trochu novejsi knihovny nez je ve woodym, dalsi prikladem je postgre sql ve woody verze 7.2 - soucasna verze 7.4.6 (ktera je urcite lepsi nez stara veze
silne zvazuji prechod od debianu k BSD
No, s testingem jsem jednu dobu míval dost problémy, po každém týdenním upgradu jsem musel řešit různé potíže. V poslední době je to už mnohem lepší, ale stejně mám v úmyslu po příští release zůstat na svých pracovních stanicích u stable.
Klidně bych přešel na něco jiného, ale na co? Mnohé distribuce nenabízí v dostatečné míře základní vlastnosti Debianu jako stabilita, integrace, konfigurace, podpora. Pokud by mi šlo v první řadě o aktuální verze softwaru, to už bych si je mohl rovnou kompilovat sám.
Ubuntu vypadá zajímavě, ale jako vývojář Debianu udělám pro obě distribuce lépe, když budu pokračovat v práci na Debianu, než uprchnout k na něm vystavěné distribuci.
Je pravda, že testování aplikaci (alespoň instalace+spuštění) je o něco složitější, ale k unstable na svojem notebooku bych se už vrátit nechtěl.
Ono taky asi hodně záleží na aplikacích o které se staráte.
O.
P.S.: I když mi občas chybí to ranní apt-get update; apt-get upgrade :-).
pekny clanek, ale opravdu me to nejak unika. kdyz neni stabilita linuxoveho jadra na jeho hlavnich predstavitelech, proc by mela byt na nektere distribuci?
proc by mela byt stabilita programu mimi zaklad systemu na distribuci?
vsechno toto mi pripadne jen dalsi duvod, proc mi bsd reseni (system + 3rd party soft) lepsi.
j.
Mno osobne si myslim, ze pokud clovek pouziva unstable balicky a sikovne si patchne kernel (zakaz stack/heap ....), tak se o svuj system (vzhledem k vzalenmeu utoku) zase nemusi az tak bat (return-into-lib(c) se na vzdaleny utok fakt nehodi :)). Horsi problem bych videl s tou stabilitou vzhledem k dos utokum. Jinak Debian uz je opravdu dost zastaraly a backporty nevidim jako reseni.
Tímto děkuji autorovi, že jsem byl označen za lenocha a hlupáka. Spousta lidí potřebuje novější verze softwaru, než který je ve Woody k dispozici, takže jsou buď odkázáni na backports nebo Sarge.
Mě použití Sarge přišlo jako čistší řešení, takže ho používám. Stojím teď před volbou, jestli na serveru nechat Sarge až vyjde jako stable, nebo přejít na Gentoo nebo nějaké BSDčko. Mám totiž obavy, že ty samé problémy co provázely Sarge se budou opakovat i s novou testovací verzí Debianu.
Pokud vim, software ve FreeBSD ports nema zadne QA, zadne oficialni security updaty, zadna zavazna pravidla (obdoba debian policy), a muze ho pridat kdokoli (a dal se o nej nestarat...). Balicky v backports.org jsou oficialni balicky z testing (ve vyjimecnych pripadech z unstable) zkompilovane pro stable. Pokud chce nekdo nejaky balicek do backports pridat, musi byt oficialni vyvojar Debianu.
Ja osobne nevidim zadne vyhody pouziti FreeBSD proti Debian stable s nekolika malo balicky z backports.org. I balicky z backports.org jsou pro me duveryhodnejsi nez software z FreeBSD ports. V aktualnosti software bych problem nevidel, malokdo chce preinstalovat produkcni server kazdy rok. Vydavat stable distribuci kazde 2 - 2.5 roku mi prijde docela rozumne (pro servery). Pokud nekdo potrebuje nejaky balicek aktualnejsi, backports.org mi pripada jako idealni reseni.
Zkuste pochopit, že FreeBSD není jako Linuxové distribuce, tj. (opatchované) jádro + nějaká kolekce (GNU) aplikací, ale kompletní systém, tj. jádro a všechny potřebné administrativní, síťové, diskové aj. nástoje, za které vývojový tým "ručí", ikdyž to není typ komerčního QA, které ani Debian nemá. Zkuste si nastudovat, jakým auditem a jak dlouho to trvá, než vydají Release verzi, vhodnou pro produkci. Security team FreeBSD pak dozoruje a vydává bezpečnostní updaty pro tyto udržované větve.
Vámi zmiňované porty obsahují software _třetích stran_, za jejichž kvalitu pochopitelně _nemůže_ jedna organizace nebo distributor ručit. Každopádně nad porty má dohled Ports Management Team(bezp. oznámení, aktualizace) a pokud vás zajímají _pouze_ bezpečnostní aktualizace portů, má na to FBSD nástroj portaudit.
Více viz. http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/articles/contributors/staff-who.html
a
http://www.freebsd.org
No a když si porovnáme bezp. model *BSD s jedinou trochu srovnatelnou variantou Linuxu a to SELinuxem, tak se ani není čemu divit, proč mají tyto servery tak nízké procento kompromitací.
To o cem se tu bavime jsou aplikace jako treba mysql, postfix, spamassassin atd., tj. aplikace z portu. Neaktualnost base systemu nehraje na serveru zadnou roli. Nepochybuji, ze FreeBSD (bez ports, neco jako base system v Debianu) je kvalitni dobre otestovany system. Jenze ports nejsou "oficialni" soucasti FreeBSD. V Debianu je kazdy balicek oficialni soucasti distribuce, tj. kazdy balicek ma staleho maintanera, ktery musi byt vyvojar Debianu; musi dodrzovat debian policy; ma QA; nesmi mit RC chyby v dobe vydani stable; bezpecnostni diry kazdeho balicku opravuje Debian security team atd. Takze at nainstaluju jakykoli balicek z Debianu (v Sarge neco kolem 15000!), mam jistotu ze ma +- stejnou kvalitu jako zbytek distribuce. S ports zadnou takovou zaruku nemam.
SELinux implementuje mimo jine neco jako MAC ve FreeBSD (+ dalsi veci), takze to s bezpecnostnim modelem jsem moc nepochopil...
Ja mel taky podobne pochybnosti o cemkoliv, co neni Debian, kdyz jsem zhruba pred rokem prechazel z Woodyho na FreeBSD, ale vysoky vykon a aktualnost aplikaci rozhodly o operacnim systemu, ktery na serveru zustal natrvalo. S odstupem casu si uvedomuji, ze tyto me pochybnosti a "zastavani" se Debianu byly spise projevem me neschopnosti naucit se spravovat novy system nez dusledkem skutecnych kvalit Debianu... Rozhodne bych ale ani dnes nevahal nasadit Debian stable kdekoliv, kde staci nizky vykon a zastarale aplikace. Ale v bezpecnost Debianu moc neverim (proc jeste nejsou k dispozici opravy tisicu chyb, ktere byly odstraneny v novejsich verzich Mozilly; proc nebyla vcas backportovana do jadra oprava bezpecnostni chyby, ktera byla vyuzita minuly rok pri utocich na debiani servery ...).
Ano, a nez se tohle vsechno skvele testovani, QA, a ja nevim co jeste zrealizuje, tak mam na serveru nekolik tydnu deravou (ale stable!!!) verzi PHP, MySQL, ... (dopln si sam) a server mi hacknou. Bezva.
Takze pokud nejsem silenec, tak bud prejdu na unstable/testing a zazaplatuju tu diru hned, nebo holt zvolim jinou distribuci, ktera je schopna bezpecnostni upgrady vydat behem nekolika malo hodin nebo dni, nikoliv v radu tydnu nebo mesicu.
Pardon, ale to je nesmysl. Nez jste odeslal svuj prispevek, mel jste si radeji par veci nastudovat, treba
http://www.debian.org/security/faq
http://lists.debian.org/debian-security/2001/12/msg00257.html
http://lxer.com/module/newswire/view/9986/index.html
"...it has taken the Debian security team an average of 35 days to fix vulnerbilities posted to the Bugtraq list. However, over 50% of the vulnerabilities where fixed in a 10-days time frame, and over 15% of them where fixed the same day the advisory was released! ..."
"... the survey based on vulnerabilities discovered between June 1st 2002 and May 31st 2003 and found out that the median value of delays between the disclosure and releasing an advisory including a correction was 10 days (average is 13.5 days)."
Citace se tykaji Debianu stable. Opravdu by me zajimalo, ktera distribuce opravuje chyby vyrazne rychleji...
http://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?bug=237422
"The stable-proposed-updates repository has had fixes for these bugs for months, since the maintainer incorporated my patches last October; see archived bugs 212464, 212466, 212467, 212481. When he uploaded the fixed packages, the bugs were closed, though not released as security updates, nor included in woody updates.
As to why the security team has not updated stable in the year and a half (at least) [!!!] since some of these security holes were disclosed, well, I'll let them explain that one..."
No comment. At zije stabilita.
Nejdriv napisete jak v Debianu stable mate tydny derave PHP, MySQL, ..., ja to vyvratim jako nesmysl (prumer kolem 13.5 dne na opraveni chyby ve stable, stredni hodnota kolem 10 dnu) a vy sem hodite odkaz na (uz nekolikrat zminovane) chyby v mozille jako typicky priklad deravosti Debianu... No comment...
Take si myslim, ze neni idealni snazit se backportovat vsechny opravy. Nejake balicky pak mohou dopadnout jako ta mozilla. Nadruhou stranu nove verze programu prinaseji nove chyby, takze pro vetsinu software zvysuje backportovani oprav do starsich verzi celkovou bezpecnost. Navic diky tomu jsou zmeny v distribuci minimalni a zasahy administratora pri upgradu na opravenou verzi nejsou temer potreba. Backportovanim se resi opravy chyb u vsech enterprise distribuci. Smula je, ze debian nema alternativu pro bezne uzivatele nebo servery poskytujici hodne sluzeb, tam nejsou backporty novejsich verzi software do stable resenim. Testing se meni az moc casto a nema oficialni security updaty, unstable je "unstable". Resenim by mohly byt snapshoty testingu s podporou security teamu. Zatim se ale lide museji obratit na projekty jako Ubuntu a to je myslim pro Debian skoda.
Ne, ja to tady ukazuju jako priklad pristupu spravcu tech balicku - povazuju opravdu za naprosto neuveritelne, ze tam ty chyby jsou dva roky a ve stable Debianu je stale totalne mrtva a jako cednik derava verze Mozilly 1.0.1 (dnes mame verzi 1.7.5!!!) a nikoho z maintaineru to patrne nezajima. Tohle je ten prikladny pristup ke kvalite balicku, jo? Hmm... :-/ A po roce a pul tam maintainer napise:
"Nobody has done the work for option 2 [upgrade Mozilla to 1.0.2]. Pending a demonstration that it's a valid approach [!!!] it's not going to happen."
To snad neni dobre ani jako vtip, tyhle lidi zijou a alternativnim vesmiru nebo jak?!
*wd0[a-h]
a,b,e su partitiony v ramci slice
c je cely slice
d je cely disk
f,g,h su ostatne slice na disku
sorry, ale to je vsetko len nie konzistentne..
* ne0, ex0 (napriklad) miesto eth0, eth1.
cize ak vymenim jednu sietovu kartu za druhu, s inym driverom, aby som prechadzal vsetky konfiguracne subory a menil nazov interfacu...
ja v tom naopak logiku vidim
ad oddily disku) to je snad super, ze u kazdeho BSDcka vzdy poznam uz podle nazvu zarizeni kde jsou jeho hlavni svazky, tj. root sd0s1a, swap sd0s1b, disk sd0s1c, ostatní sd0s1[d-h]
co je konzistentniho u Linuxu, ze jednou je hl. svazek na hda1, jednou hda5, swap jednou na hda5 nebo na sd7 ?
ad nazvy sit. zarizeni) ja radsi chci presne vedet, co za kartu konfiguruju nez lustit co se pod eth? skryva. U Linuxu se prirazuji nazvy podle ceho ? Podle pozice v PCI slotu nebo podle poradi v jakem byly zavedeny do jadra ? Napr. u Slacka 10.0(desktop) me dostalo, ze jednou bylo eth0 Gigabit, jednou WiFina a to podle toho jak si hotplug daemon zrovna vzpomenul ! Reseni je samozrejme alias nebo natvrdo nastavit poradi natazeni modulu. Jinak v *BSD prece neni problem pristupovat k zarizenim, pokud je k tomu duvod, pres syst. promenne, ne ?
V Linuxu jsou pojmenovany ethernetove karty eth0, eth1, ... , ale treba bezdratove jsou, podle driveru, jenou wlan0, jindy wvlan0, nebo taky eth0
- tak tomu rikam konzistence.
aha. takze tebe vyhovuje, ze vies ze root je namountovany na sd0s1a, ale keby si vedel, ze jedina (najcastejsi pripad) sietova karta bude eth0, tak to uz je zle? ved to je smiesne :).
odhadujem, ze na serveroch sa nebude instalovanych viac OS a teda nevidim dovod, aby neboli pouzite partitiony od zaciatku, cize od hda1.
ako som napisal aj nizsie uz, hlavna vycitka smerovala k tomu, ze posledny znak z nazvu diskoveho zariadenia je raz cely fyzicky disk, raz ms-dos paritition v ramci disku a raz bsd parititon v ramci ms-dos partition. takze ma v kazdom pripade iny "rozmer". a to povazujem za koncepcne chore.
namespace eth[0-9] sa pouziva linearne od zaciatku, stylom kto skor pride, ten skor melie. a za 6 rokov s linuxom, >10 strojov, sa mi nestalo, ze by sietove rozhrania nekontrolovane menili svoje nazvy.
a neviem ako teba, ale mna ozaj nezaujima (pri administracii OS), ci ma ta sietovka chip od intelu alebo 3com. to ma zaujima max. tak pri nakupe hw.
Co je na tom divneho ? Podle teto "takyvyhrady" hadam, ze jste asi linux-only a nespravujete zadny komercni Unixovy system :-). Co je na tom sloziteho nebo nekonzistentniho, vyzaduje to snad IQ vyssi nez soucet cisel v dnesnim datu, zjistit proc to tak je (viz man pages *BSD, Solarisu, Tru64, HP-UX, AIX...) ?
Proc mate dojem, ze jedine partition tabulka podle PC/MSDOS a casti disku cislovane za sebou jsou to
jedine prave, potazmo jen to, jak se chova vas "oblibeny system (tm)" - ctete ten system, na ktery jsem si zvykl - je logicke a spravne ? Je snadne si zvyknout na cokoli, pokud si clovek da praci, aby porozumel a pochopil a me po letech na Unixech vseho druhu pripada normalni a prirozeny jak Unixovy, tak BSD i Linuxovy zpusob. Podobne narky a "takyvyhrady" jsou obvykle znamenim, ze dotycny se s danou veci ve skutecnosti nikdy nenaucil delat a videl ji jen zbezne (s jedinou vyjimkou - nechapu jak nekdo muze mit rad Javu ;-). Jakou vyhodu muze prinest pojmenovani zarizeni zavisle na driveru a tedy zeleze pod nim ?
Par jich je, a jsem za ne mezi vic jak 250 servery s unixovou vsehochuti v nekolika budovach a mestech vic nez rad, to mi verte. Napriklad jeste nez vyrazim, tak vim, jak dane zarizeni fyzicky vypada, kde je zhruba na serveru umistene, co je to za typovou radu od jakeho vyrobce, rovnou z hlavy aniz bych musel koukat do tabulek, logu nebo HW databaze. Neexistuje zadny "nejlepsi", "nejlogictejsi" atd zpusob pojmenovani nebo delani cehokoli. Jsou jen zpusoby, ktere vyhovuji vice ci mene vasim osobnim navykum. A navyky lze zmenit, s nimi se pak zmeni i preference.
Je az zoufale, jake zabomysi spory se tu vedou pro nic. Jeden rekne "me se libi tohle, ma to urcite vady, ale takhle je celkem snadno obejdete" a druhy zacne kricet "s tim dete k certu, to je na hovno, co je to za sragoru, to MUJ SYSTEM (tm)...." a vypukne mnohostranny flame, kde vrcholnym znevazenim druhe strany a posilenim zdani vlastni profesionality byvaji zaklinadla jako "...na produkcnim systemu...", "...hodi se tak pro nadsence na desktop, ale na produkcni...". Kolik adminu si muze od zacatku nadiktovat, jak a na cem neco pobezi ? Mizive procento, ja jeste v takovem prostredi nedelal, a znam jen asi tri lidi, co si sve systemy (max o peti standalone serverech :-) smeli navrhnout a dat dohromady sami (a pak odesli, nastoupil za ne nekdo jiny, a zoufal si z toho, "jak to ten magor amaterska pred nim udelal", no uplne presne jako nase vlady :-). Zbytek adminu zkratka jen drzi hubu a spravuje to, co jim management, marketing a dodavatel predhodi. V pripade osviceneho (nebo dodavatelem dobre pestovaneho :-) managementu se alespon bere od jednoho dodavatele. Nikoho pak nezajima, co je lepsi a co horsi, co se adminovi libi a co ne. Chteji, abyste to rozchodil a udrzel v chodu, a za to jsme placeni. Jak by bylo na podobnych debatach prazdno a vecno, kdyby se kazdy ridil pravidlem "Nekritizuj, dokud ses to poradne nenaucil.". Me osobne debian nesedne, ostatne ani windows ci AIX se svou ODM, ale nechapu tyhle vylevy na podobnych diskusich. Nesedne mi to a nechapu to, tak se to bud musim poradne naucit nebo kdyz mohu, tak jdu od toho k necemu, co mi je blizsi ne ? Kacirskou myslenku "taky muzu prilozit ruku k dilu a pomoci zlepsit produkt, ktery se mi libi nejvic" snad radsi ani nevypustit...
Jo, ty diskove partitions, to je fakt hrozive zastaraly a chaoticky koncept, ale je snaha to resit. Aspon disky jsou pojmenovany konzistentne s ostatnimi zarizenimi - wd0 prvni, wd1 druhy, analogicky k treba sitovkam ci cemukoli jinemu - zatimco v linuxu mate hda, hdb ... oproti eth0, eth1.
To pristupovani k sitovkam podle jmen jejich driveru se mi naopak libi - aspon vim se kterou sitovkou manipuluju. Ostatne, to Vam nevadi, ze v Linuxu se jeden disk jmenuje sda a jiny hda? Co kdyz prekopirujete system z IDE na SCSI disk? Stejne budete muset menit fstab, coz je daleko neprijemnejsi nez zmena konfiguraku pro sit.
ano, hd[a-z] a eth[0-9] je kazde koncepcne inak.
ano, hd[a-z] a sd[a-z] je tiez rozdielne.
nie, mat nazov hardveru v zariadeni sa mi nepaci. ciste preto, ze ma nezaujima kto tu sietovu kartu vyrobil a aky chip pouziva. zaujima ma, ze posiela hore-dole data.
pri zmene sietovej karty by som nabootoval do ostreho systemu. pri zmene diskov by som nabootoval z CD, porobil vsetky zmeny naraz. takze s/hd/sd/ by nebolo az take bolestive.
v originali mi slo hlavne o to, ze 4. znak z nazvu zariadenia je raz cely disk, raz ms-dos partition v ramci disku, raz bsd partition v ramci ms-dos partition. takze ma vzdy iny "rozmer". a to povazujem za koncepcne uplne chore.
me osobne zajima kdo tu kartu vyrobil a jaky pouziva cip, protoze potrebuju vedet jaky kabel mam zapojit do jake karty a podle toho typu si je poznam (problem samozrejme nastane kdyz jsou dve karty stejneho typu - nejcistsi by bylo mit nazvy ve stylu eth00:01:02:de:e4:fe, ale leckteri uzivatele by se s tim asi nesmirili :-))
S tim ctvrtym znakem je to ve skutecnosti tak, ze je to na stejnem "rozmeru" protoze vsechny ty partitions jsou v disklabelu cili na stejne urovni. Utilita mbrlabel projde tabulku partitions a vytvori BSD partitions ktere odpovidaji tem dosovym. Chore to tedy je, o tom neni sporu.
Já teda nevím, ale opravdu si myslíte že debian sarge je volba z neznalosti ?
Co to je za řešení použít backports, nic proti ale to mě příjde jako daleko horší přístup, pokud prostě chci neklikací distribuci s rozumným apt-get like systémem tak mě nic jiného než sarge nenapadá. Osobně si myslím že je taky špatné srovnávat sarge a sid jako to samé ehm sid má často problémy se závyslostmi balíčku ale u sarge jsem se s tím ještě moc nepodkal. Pokud jde o nasazení na workstation mozilla-1 woody rulez :-)
hm, až na to, že autoři balíčků občas na závislosti silně kašlou ... před měsícem jsem nainstaloval Mandrake 10.1 a nechodil mi mc ... instaloval jsem pár dalších věcí, dnes jsem náhodou mc ze zvyku napsal a ejhle, najednou chodí - stále stejná, od instalace neupgradovaná verze mc-4.6.0-13mdk
očekávám, jak se teď ozvou debianisti, jak by se v debianu něco takového nemohlo stát, že tam jsou všechny závislosti poctivě zaznamenané ... hm, a o čem je celý tento článek, kolikrát se mi stalo, že nějaký .deb byl zkompilovaný proti úplně jiným verzím software, a pro ty fosílie, co byly v systému, patřičný program v .deb dostupný nebyl ...
v gentoo, když překompiluju celý systém, tak mám jistotu, že vše sedí s tím, co je aktuálně nainstalované (anebo kompilace selže na nedostupnosti něčeho)
To, aby seděly všechny závislosti řeší portage a to samozřejmě i co se verzí a případných změn API v knihovnách týče. A pokud by se v nějakém nepravděpodobném případě stalo, že něco bude házet "undefined symbols" (za ty dva roky a něco se mi nikdy nestalo), tak reemergnutí té konkrétní aplikace/knihovny by mělo problém bezezbytku vyřešit. A pokdu tam bude nějaká zrádnější chyba, která se bude projevovat jinak, tak jí stejně překompilováním world nezjistím ani neeliminuju.
eh, a jakýmže způsobem to portage řeší?
chcete naznačit, že všechny ebuildy obsahují naprosto přesné informace ohledně závislostí a že jejich autoři nikdy žádnou chybu neudělali?
nebo máte na mysli berličky jako revdep-rebuild?
... i stalo se mi, že mi "coreoval" Apache - nejsem programátor a gdb není můj přítel, takže chybu jsem neodhalil; veškeré pokusy o reemergnutí (i s různým nastavením) nepomáhaly, tož jsem jednoho krásného dne emergnul world s emptytree a po dvou dnech (jo, je to stará kraksna ...) jsem měl Apache zas funkční - takže Vy tu chybku možná nezjistíte a neeliminujete, já jsem ji sice též nezjistil, ale eliminoval :-p
viz výše, ano, jednou jsem to udělal ... nerad a nepovažuji to za správné, leč pomohlo to
teď jsem se dostal do obdobného problému s Mandrake (po upgrade coreují všechy drakněco) a lituji, že nemám stejnou možnost, neboť zatím nepomohl ani downgrade snad poloviny systému na verze starší, co dříve fungovaly :-/
Nevím ale začínám nechápat obhájce neobhajitelného, uživatele toho skvělého distra DEBIAN. Nic proti němu, jen mě to principiálně nesedí, názor že je to správný a normální stav když standardní stabilní větev je starší 3 let a každý ví že IT-technologie stárnou rychleji než chleba.
Také by mě zajímalo který dobrodruh by si zkusil dat třeba pro kritickou aplikaci např: databázi pro SAP nebo jiný ERP systém na DEBIAN. V podniku kde je nutný 24*7. Už vidím jak vysvětluje vedení při prvním problému že DEBIAN je good že systém jede jak má, ale SQL server má nějaký problém. Firma která to garantuje prohlašuje že SQL server je v pořádku a že Oracle není pro debian oficiálně podporován. Osobně takovému Adminu moc fandím. To je DOBRODRUH jak já si ho představuji
PS:
Co si koupíte raději? Felicii nebo Fabii. No ja teda raději tu Fabii. Ovšem jak zde čtu pravý debianista si vezme Felicii a předěla si ji na Fabii protože hold felcka je již lety prověřena a odladěna.
Souhlasim a nestacim se divit nekterym prispevkum. Vzdyt servery jsou i pocitace, ktere tvori podnikovou infrastrukturu: databazove servery, aplikacni servery, souborove servery, tiskove servery, vypocetni servery, servery zajistujici net management, jmenne sluzby, ... Nekteri lide si pod pojmem server predstavuji snad jen DNS server, web server, router nebo firewall. Jinak si neumim vysvetlit nazory, ze na server nepatri X aplikace, ze bezpecnost je rozhodujicim prvkem pri volbe OS, atd.
Uplne se zde zapomina na to, ze v podnikovem prostredi se bezne pouzivaji kompletni reseni. At jiz je to Oracle certifikovany na enterprise serveru od Novellu nebo Red Hatu, vselijake NetManagement nastroje od Novellu, clusterova reseni od IBM, ... Pokud vim, tak tento SW neni certifikovan ani pod Debianem ani pod FreeBSD, a tak je uplne jedno, jestli davate prednost STABLE nebo UNSTABLE verzim. Tento SW je certifikovan pro ENTERPRISE verze Linuxu, ktere na rozdil od ENTHUSIAST verzi maji uplne jiny release cyklus a dobu podpory. Pro jistotu radsi dodam, ze i od enthusiast verzi (napr. SUSE Linux Professional) zakaznici ocekavaji stabilitu, takze srovnavat je s unstable verzemi Debianu neni na miste.
> ... každý ví že IT-technologie stárnou rychleji než chleba.
A taky kazdy vi, ze na spoustu veci neni potreba nejnovejsi verze. Naopak SW, jehoz stabilni vetev je mladsi nez rok-dva, je na spolehlivy server silne nevhodny.
> Firma která to garantuje prohlašuje že SQL server je v pořádku
> a že Oracle není pro debian oficiálně podporován.
A nejspis to nebude v tom Debianu, to si jen firma si hleda vymluvu, aby nemusela nic delat ;-)
Samozrejme pokud chcete reseni "out of the box" nejake problematiky, zvlast se specializovanym SW, tak budete vybirat podle toho, co podporuje dodatavel. Nic neni vhodne na vsechno, ale existuje i spousta jinych aplikaci pocitacu nez ta, kterou se prave zabyvate ;-)
Ad auta: No, ja bych si nekoupil zadnou :-) Ale zas tak spatne prirovnani to neni. Koupe modelu jako horke novinky neni moc dobrou volbou, protoze i u aut se v prvnich letech vychytavaji ruzne "mouchy", ktere preci jenom unikly pozornosti pri konstrukci (a to jsou auta designovana podstatne pecliveji, nez vetsina SW).
>A taky kazdy vi, ze na spoustu veci neni potreba nejnovejsi verze. Naopak SW, jehoz stabilni vetev je mladsi nez rok-dva, je na spolehlivy server silne nevhodny.
Ano u spousty věcí ano ale také někdy potřebujete soft který je novější 3let ne?
>A nejspis to nebude v tom Debianu, to si jen firma si hleda vymluvu, aby nemusela nic delat ;-)
Zajímavé, ale už opravdu vidim jak vysvětlujete řediteli firmy že nefunguje výrobni system, a tím pádem 500 lidi šoupa nohama, chodi sem tam a přemýšlí co dělat jak zabít nudu.
Příklad situace jak by asi vypadala:
Ředitel si Vás zavolá jako hlavního spravce a zeptá se kdy to sakra pojede.
Odpovite: dělame na tom je to chyba databaze.
Pan ředitel už volá právniky aby našli smlouvu o poskytnutí Software, aby se alespoň vybil zlost. Co se nestane při tom jak si vylévá zlost slovy: "jak cele to IT nás vleče do pekel a že když to nefunguje tak že chce slevu, jaktože zde ještě nejste a nedělate na tom? Že mu utíkají miliony, kdo tu odstávku zaplatí?"
Dodavatel mu odpoví: je to proto že nepouživáte certifikovaný OS, a že tyto chyby se jinde nestaly, my se snažíme maximalně pomoci, ale na oracle nam řekli že by to mělo fungovat i na tom DEBIANU ovšem to nemají otestované a ještě se jim to nestalo.
Pan ředitel na to proboha a proč jste to na ten debian dali?
Dodavatel: My ne, to bylo rozhodnutí vašeho správce.
Zde nejde prostě o to zda to někdo na debianu rozběhne nebo ne, ale o to zda si ten administrator troufne stat sam s holym zadkem proti všem.
My nejsme principielne ve sporu - viz muj predchozi prispevek.
Ja jen kritizuji pristup "kdyz to neni dobre pro mne, tak je to blbost a vsichni kdo to pouzivaji jsou idioti (nebo dobrodruzi)".
Ale stejne jsem za svoji praxi nezazil situaci, kdy by neco _prestalo_ fungovat kvuli tomu, ze to jede na distribuci, pro kterou to neni urcene. Pokud uz se to povede rozjet a funguje to, tak to je OK.
> Ale stejne jsem za svoji praxi nezazil situaci,
> kdy by neco _prestalo_ fungovat kvuli tomu, ze to
> jede na distribuci, pro kterou to neni urcene.
> Pokud uz se to povede rozjet a funguje to, tak to
> je OK.
Tak to ja sem bohuzel zazil. Onen build je kompilovan na jednom systemu. "Mel by" samozrejme chodit na vsech distrech, ale nekdy tomu proste tak neni, at uz chybou certifikovaneho SW (vetsinou) ci OS. Proto je certifikace na dane distro a ne na vsechny, ktere maji (priklad), gblic 2.2 a vyssi.
Že poslední stabilní verze byla vypuštěna před několika lety podle mě žádoucí stav není a byl bych velice rád, kdyby se to zlepšilo. Ona má ovšem každá distribuce své mouchy, například nestabilita, závislost na proprietárním softwaru, menší pohodlí, nutnost kompilace, apod. Takže v souhrnu pro někoho může být lepší distribuce stará, ale stabilnější a propracovanější, pro jiného zase distribuce pravidelně updatovaná, byť s jinými mouchami (které třeba z jeho hlediska ani žádnými mouchami nejsou).
Pokud potřebujete provozovat neportabilní proprietární software s alibi pro šéfa, tak to vůbec není problém a starost Debianu. Prostě si na server nainstalujte, co vám dodavatel nařídí (třeba Windows), a nemusíte si na nic stěžovat.
Jinak já jezdím s Felicií. Jsem s tím autem spokojený, funguje, už ho znám, stejně jako můj servisman, náhradní díly jsou pro něj levnější než pro Fabii. Známý odvedle má celkem novou Oktávku a má ji každou chvíli v opravně. Uznávám, že Felicie nejede po dálnici 180 a naložená do kopce občas trochu funí, ale to mi vůbec nevadí, hlavně když jezdí.
Když si čtu poslední odstavec, mám pocit, že si děláte legraci, srovnání s autem (mám také felicii, je to dobré auto)je totální nonsens. Vývoj v oblasti software a hardware se nedá s auty srovnávat. Rozhodně se na Vaše auto nekoná denně desítky, stovky, tisíce útoků pomocí hostitelských PC a obdobných technik, nepřipojují se k vašemu autu desítky a více uživatelů denně. Nevadí mi původní engine auta z roku 1999 bez update (výměna oleje není update), ale u počítačů bych takové PC k síti nepřipojil.
3 roky starý linux stable systém - to je zoufalost.
Jeden názor na závěr: pokud má někdo tolik času se v tom hrabat a řešit zmiňované problémy, ať si to klidně dělá a používá Debian, nemusí být dobrodruh, když je to nějaká škola a ona činnost je součástí výzkumu, nebo zmiňovaný správce má za úkol hlídat počítačovou učebnu a nudí se; nebo když je to koníček. Ale tam, kde se hlídá efektivita, si Debian dokážu představit jen obtížně (snad až na vyjímky).
Protože u mě je server (Firewall, pošťák(exim, amavis, clam, spamassassin), DNS | Samba , apache, php, databáze) & spousta vomáčky jako ssh, shely, atd prostě to co používám jenom já.
Kdybych měl na serveru woodyho 90% toho co se používá bych musel kompilovat/bacportovat (clamd z woodyho k nepoužití s novzmi vir kevencemi, spamassassin už taky nic nechytí, brát sambu 2.2 jako stabilní proti 3.0 je opravdu úchylné atd) a omáčku na které mi nezáleží bych měl bezpečnou.
Proto tam radši dám testing, nic neřeším (omáčka je před useri skrytá, a to co potřebuju funguje)
Je naivní myslet si že bezpečnost sw dělá pouze ležení v debianím poolu. Tu zejména dělá autor, který s debianem nemá nic společného. Na softwary co jsem popsal, vycházejí záplaty neustále a neustále jsou vidět v testingu. Že lokální DOS u XBILLa bude opraven za pul roku mne nezajímá. Proto tvrdím že i verze v testigu jsou pro použití na serveru viceméně bezpečné a ušetří spoustu práce.
Ano používam občas ještě woodyho s novým jádrem. Na vracích, ze kterých je třeba udělat pure Firewall
Bylo by fajn, kdybyste si prostudoval zpusob jakym baliky do testingu *propadavaji* z unstable. Abyste se pak nedivil tomu, ze vam nekdo vas server zbori, protoze se verze do testingu nedostala kvuli toho, ze balik na kterem je zavisla ma nejakou RC chybu, takze do testingu neprojde a neprojde.
No nic, kdo chce kam...
O.
Jo, takze je mnohem lepsi tam mit nepouzitelny SpamAssassin, nefunkcni antivirus, zastaralou Sambu s polovinou funkci oproti verzi 3.0.x a se spoustou chyb, a jako tresinku na dortu derave jadro. To vazne dava smysl - ale jenom sekte zatvrzelych Debianistu. :-))) O Mozille a spol. jiz tady byla rec. Ne, me to opravdu prijde, ze tohle je distribuce pro masochisty.
Ano, taky jsem to tak pochopil, nicmene poukazuju na zcestnost argumentu "abyste se pak nedivil tomu, ze vam nekdo vas server zbori" - ono kdyz mi ten server zbori hacker (nebot vyvojarum trvalo x mesicu, nez uznali zazaplatovanou verzi za dostatecne stabilni a mezitim se objevilo pet dalsich chyb, pricemz backport do stable trval x*2 mesicu), tak asi mam byt happy, ze jsem si system nezamoril tim hnusnym unstable balastem, nebo nevim, co tim basnik chtel rici. Uff.
from http://uptime.netcraft.com/up/accuracy.html#whichos
Operating systems we can usually work out uptimes for are:
...
* Linux on Intel x86 processor, kernel versions 2.1 to 2.5.24
...
Kernels 2.2.x and 2.4.x are not affected.
Release date of 2.2.x branch - January 1999
Bottom position in Top 50 with max of 1372 days ie. around 3 years and 9 months.
So why there is not at least one Linux box in top 50 ?
f.E.
Kernels 2.2.x used for both "stable" Debian releaes Potato and Woody
http://www.debian.org/releases/potato/
http://www.debian.org/releases/potato/i386/release-notes/ch-whats-new.en.html
http://www.nl.debian.org/releases/woody/i386/release-notes/ch-whats-new.en.html
Ach jo...
http://uptime.netcraft.com/up/accuracy.html#whichos
"Additionally HP-UX, Linux, NetApp NetCache, Solaris and recent releases of FreeBSD cycle back to zero after 497 days, exactly as if the machine had been rebooted at that precise point. Thus it is not possible to see a HP-UX, Linux or Solaris system with an uptime measurement above 497 days."