Mohol by tu niekto trocha osvetliť princípy na akých to sčítanie a triedenie fungovalo?
Predpokladám, že celé triedenie - spracovanie bolo mechanické, prípadne elektromechanické, nejaké spínače a možno relé?
Ako sa uchovávali medzivýsledky, tlač alebo opäť dierné štítky, teda čo bolo výstupom z tých triediacich strojov, ako sa takto získané dáta znova vracali k ďalšiemu spracovaniu? Teda ak výsledkom boli nejaké výpisy, bolo opäť nutné ručne ich prečítať, vydierovať a znova vrátiť k nejakému ďalšiemu spracovaniu?
Koľko rozdielnych strojov bolo potrebné na komplexné spracovanie?
No, to bylo vlastně jednoduché. Štítky měly otvory označené skutečnosti. Například židovké náboženství bylo, dejme tomu, ve sloupci 5, rádek 3 (ilustračně). Takto bylo na každém štítku zaznamenáno spoustu informací. Na každém štítku byla zakódována i osoba, ke které se štítek vztahoval. Pokud jste potřeboval všechny osoby nearijského původu, nastavil jste si které otvory smí být průhledné a vzal jste všechny štítky k dotyčné skupině osob, kterou jste profiltroval. No a stroj vám vyřadí všechny štítky, které měly průsvitné otvory v definovaném místě.
Pak byly stroje, které uměly počítat dané štítky, nebo je uměly různě porovnávat (tedy šlo říci, že od určité hodnoty nahoru byly štítky řazeny do jiného šuplete, než ty ostatní). Bylo možno nastavit porovnání více sloupců a řádků, podle potřeby.
Ale bohužel, vyšší logické funkce už nastavit nešlo.
dokud nepřišel první počítč.
Existovaly třídičky, kterými štítky procházely a mechanický pás s dvířky je třídil do kategorií podle nastavených pravidel. Existovaly samozřejmě i sčítačky, sortovačky (teď mě nenapadlo lepší slovo, když "třídičku" jsem použil pro jinou činnost), automatické děrovačky na mezivýsledky a další mašiny.
Stačilo najít rodiče dnes žijících osob a zjistit jejich vyznání. Pak všechny předky o generaci zpátky a jejich vyznání. Vybrat všechny osoby židovského vyznání a jejich potomky.
Nevím, jak v Říši, v Protektoratu se zjišťovaly dvě generace zpátky a pomocí povinných dotazníků. Míšenci (třeba budoucí herec Kopecký) měli mírnější zacházení a nešli hned do transportů. Asi to nebylo tak důležité, když se Endlösung mělo nakonec vztahovat i na Čechy.
Feynman s kolegy na soustavě takových mašin počítali tabulky pro Bombu, takže se tak daly dělat i složitější věci, než nějaký výběr.