Už som sem dal otázku o fungovaní strjov popisovaných v článku, žiaľ v diskusii som dostal len veľmi kusé informácie a na nete sa mi nedarí nájsť detaily technického riešenia a funkcie.
"Počínaje návrhem programů, přes tisk karet a údržbu strojů. "
Programov - znamená to teda, že niektoré s tých mašiniek boli programovateľné? Takže mnou známa história počítačov nie je úplná? Nebol to Zuse, nebolt to Mark-1 atď, ale boli to diernoštítkové stroje od IBM? Podobné tvrdenie bolo i v diskusii, a teda, že tieto stroje pomáhali pri výpočtoch atómovej bomby.
Program vznikl sekvencí jednotlivých strojů, takže programovatelné to bylo asi jako analogové počítače, fyzicky.
A ano, počítali na tom v Los Alamos věci kolem Bomby, zmiňuje se o tom třeba Richard Feynman (To snad nemyslíte vážně).
Nakonec, proč ne, když nic lepšího nebylo: ty stroje uměly sčítat, násobit, i třídit (podle podmínek - ostatně seřadit štítky uměly taky). Výsledek se vyděroval do štítku a mohl jít znovu na vstup (cyklus)... Bomba nakonec fungovala, takže, jak praví klasik, primitivní, leč účinné!
"V roce 1725 použil Basile Bouchon děrovaný papír pro řízení tkalcovského stavu. O rok později v roce 1726 vylepšil Jean-Baptiste Falcon funkci spojením jednotlivých papírových karet, čím zjednodušil úpravy a změny programu. V roce 1801 použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu děrné štítky, které bylo možné vyměnit beze změny v mechanice samotného stavu. Tento okamžik je považován za milník v programovatelnosti strojů."
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_počítačů
Iste aj flašinet je programovatelný stroj. Ale tuším sa tu bavíme o spracovaní informácii a o voľne programovateľných strojoch. Tým nepopieram, vplyv diernych kariet. Ale pokiaľ viem prvým voľne programovatelným počítačom bol Babbageov Analytical Engine a prvým realizovaným počítačom Z1 od Zuseho.
