Názory k článku Deset největších průšvihů v historii Linuxu (druhá část)
-
Pitt (neregistrovaný)
no ja uz pol roka surfujem na takom „neuspesnom“ netbooku Aspire One s Linuxom a ani ma nenapadlo preinstalovat na WXP aj ked som si skusil presne rovnaky Acer aj s WXP ked som ho konfiguroval kolegyni,musel som jej tam nasekat kopec ochranneho softu proti havedi,aj tak sa bojim,ze je len otazkou casu ked sa mi oohlasi, ze tam nieco ma:(
-
Tester (neregistrovaný)
Ja mam netbook kde som si nechal aj WinXP a obcas ked do neho nabootujem, tak si trham vlasy. S Ubuntu sa to neda ani porovnat. Stale to nieco robi s diskom aj ked je tam vypnuty pagefile a to znamena niekolkosekundove prerusenia lebo to nestiha. Ubuntu naproti tomu skoro vobec nesiaha na disk (/tmp a /var/log mam namapovany v RAM) a bezi minimalne 10× rychlejsie. MS spra..sil celu koncepciu netbookov tym, ze tam dal WinXP a vyrobcovia tam museli zacat montovat HDD namiesto SSD aby to ako tak fungovalo a teraz clovek uz ani nezozenie poriadne model s SSD diskom. V tom mojom je 16GB SSD a s Ubuntu to bezi uplne v pohode. Nebojim sa, ze by mi po case disk odisiet tym, ze je vystaveny castym otrasom (nezachadzam s nim zrovna v rukavickach :-)). Video prehrava uplne v pohode aj ked bezim na verzii 9.04, ktora ma mat problemy s Intelovskymi video kartami i ked by to chcelo este doriesit prehravanie videa z netu kde je to v celoobrazovkovom rezime dost hrozne.
-
MichalBBronzový podporovatelOd kamaráda jsem slyšel, že Win XP na Aspire One jsou tak pomalé, že skoro nejsou použitelné. Nicméně vlastní zkušenost nemám a upřímně, ani po ní netoužím.
-
dustin (neregistrovaný)
Na eeepc901 (srovnatelný HW) běží WinXP v pohodě. Souhlasím s Testerem, že po čase začnou často šahat na disk, přestože je vypnutý swap. Na důvod jsem nepřišel, ale mám podezření na nějaké viry, kterým se bez antiviru a při přistupování na různé veřejné wifiny (od toho netbook je) asi nedá vyhnout (v mém případě po roce intenzivního používání). Pak již byly WinXP v podstatě nepoužitelné. Antivir a netbook mi nejdou moc dohromady (spotřeba baterky, zpomalení).
Eeebuntu 3.0 (tedy předkonfigurované ubuntu 9.04) je opravdu jiná liga, člověk má s ním skutečný pocit plnohodnotného notebooku. Ale to je spíše problém obecně Win, než netbooku :)
Fullscreen flashové video neutáhne, ale pro youtube stejně používám addon pro přehrávání v media playeru (v mém případě totem-xine). Pak je zátěž CPU díky HW akceleraci minimální, a to i při low-power režimu (Atom na 800MHz).
-
To jo, ale – pokud si celou aféru pamatuju dobře – problém se u síťovek projevil dostatečně brzo, než se ovladač dostal do hlavních stabilních větví… Nebo se mýlím?
Nicméně v rámci těch grafik – možná to není tak velký fatální problém, ale jedna z věcí, které mě donutily po půl roce používání Linuxu přejít na Windows, je právě nízký výkon grafiky. Moje jednoduchá OpenGL aplikace (jen pár polygonů, verze 0.0.0.0.1) jela ve Win 250 fps, v Linuxu 75 (žádné nestandardní funkce, jen základní metody GL a SDL, pochopitelně ne emulace přes Wine, ale plnohodnotná kompilace). Mimochodem, to bylo ještě před vydáním zmíněné verze Ubuntu. (I když musím uznat, že pořád lepší, než když jsem si instaloval své první Ubuntu před cca 2 lety, kdy jsem si o grafické akceleraci mohl jen nechat zdát.) Samozřejmě mám Intel grafiku.
Nakonec ale v rámci těchto problémů s HW – Intel grafiky, Intel síťovky, LG vypalovačky – musím se ptát: proč o těchto problémech čtu jen ve spojení s Linuxem? Proč se ve Windows nepodělávají taky nějaké kusy HW? Pro mě, jakožto BFU, ve světle tohoto „pozorování“ pak informace typu „problém nebyl v Linuxu, ale ve tvůrcích firmware“ vyznívají poněkud… do ztracena.
Jakože tímto nechci vyvolávat žádný flame (sám se domnívám, že Windows, Linux, to vyjde nastejno, ale radši Linux než Jeho Vista), bych byl strašně moc rád, kdyby se mě nezmocňoval děs, kdykoli si pomyslím „Windows mě se***, nainstaluji si Linux“.
-
> To je jednoduche :p Ak pokapu sietovky pod Windowsom, prusvih ma Intel. Ale ak pokapu pod Linuxom…
Heh, na tom taky něco je, ale moje pointa spočívá v tom, že se v podstatě nesetkávám s články, že se něco podělalo ve Windows (ať už je chyba na straně kohokoli). Jediné, o čem jsem četl byly rok tutlané problémy s NVidií, ale to zas byla informace nezávislá na OS (chyby se projevovaly v obou OS – a právě to bych čekal i u výše zmíněných problémů s Intel grafikami a síťovkami a LG vypalovačkami).
-
hm (neregistrovaný)
Asi taky proto, že ovladače do Windows píše výrobce. Takže když něco zmrví (LG, Intel, kdysi VIA, …), tak si to v ovladači ošetří. Jenže ovladače do Linuxu píšou lidi odjinud a nejspíš se jim výrobci nechlubí, co všechno udělali blbě a na co tedy nelze použít standardní platné postupy.
-
debil (neregistrovaný)
pro dalsiho mimone extra:
# Contact Information:
# Linux NICS <linux.nics@intel.com>
# e1000-devel Mailing List <e1000-devel@lists.sourceforge.net>
# Intel Corporation, 5200 N.E. Elam Young Parkway, Hillsboro, OR 97124–6497 -
A nebude to tím, že hlavní problém nebyl v ovladači té síťovky? Pokud vím, přepsal tu EEPROMku nakonec X server prostřednictvím drm, které si nekontrolovalo rozsahy adres.
Druhá věc je, že rozumný hardware nevyžaduje, aby taková EEPROMka byla trvale namapovaná na nějaké adrese. Právě proto, že chyba v softwaru pak může zlikvidovat i hardware. Nojo, jasně, že chyba byla v Linuxu, vždyť on někdo už v osmdesátých letech razil názor, že když jsou programy bezchybné, není ani v procesorech potřeba žádný chráněný mód a UNIXové zběsilosti (rozuměj, izolace procesů) jsou na osobních počítačích zbytečný luxus, no ne?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Oni tehdy hlavně razili názor, že počítač musí být tak levný, aby mohl být v každé kanceláři. A zároveň musí být přístupný uživatelům. Stabilita desktopu na úrovni UNIXu z tehdejšího výpočetního centra by jistě byla pěkná, ale výsledný drahý stroj by skončil jako unixové workstationy – tedy prakticky neprodejný.
-
smoco (neregistrovaný)
Win 98 mi premazal ucto. A to tak ze data z jednej particie zapisoval mimo jej rozsah teda na dalsiu particiu rovno na miesto kde bola fat tabulka. A stalo sa to 2× v priebehu dvoch mesiacov. Tipol by som to na chybny zaznam v FAT ktory ukazoval za hranice prvej particie ale MS to zjavne nijako neosetroval.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Postup: odstraňte případné přetaktování, vyčistěte chladiče, zkontrolujte větráčky, proveďte vizuální kontrolu veškerého HW (prach, vyteklé kondenzátory), očistěte lihem kontakty pamětí. Zkontrolujte zásuvku a prodlužováky, možná jsou nedotažené šroubky, protože hliník jak známo teče (použijte u toho jistič a fázovku, nezabijte se). Zkontrolujte paměť s Memtest86+. Nechte běžet nějaký zahořovací test a zkontrolujte, jestli vám příliš nerostou teploty. Upgradujte BIOS. Updatujte drivery diskového řadiče, a případně další drivery. Pokud používáte ne-Intel CPU nebo chipset, updatujte podporu chipsetu. Sjeďte systém antivirem a detektorem rootkitů. Nyní zkuste, jestli je problém vyřešen.
Pokud nepomohlo, vyházejte všechna necertifikovaná zařízení, a odinstalujte jejich drivery a další podporu. Pokud nepomohlo, vyměňte disk. Pokud nepomohlo, vraťte původní disk a vyměňte zdroj. Pokud nepomohlo, kompletně reinstalujte OS a aplikace. Pokud nepomohlo, kupte on-line UPS. Pokud nepomohlo, kupte nový počítač s novým OS, a reinstalujte aplikace z distribučních médií.
Tohle není menu, ale metodický postup. Pokud například máte přetaktováno, tak můžete projít všechny ostatní kroky, ale problém nebude vyřešen. Samozřejmě může jít ještě o nevhodný koberec, a můžete díky tomu vybíjet statickou elektřinu do počítače přes PS/2 klávesnici, ale to v postupu případně snad odchytne výměna počítače :) -
Lael Ophir (neregistrovaný)
U Windows 98 bylo několik problémů s nedokonalým oddělením paměti aplikace a komponent OS. Ale přepisování počáteční části disku bylo tuším popsaným bugem u driveru nějakého chipsetu. Vzpomínám si, že nám ve firmě během pár měsíců postupně odešly obsahy začátku disků (MBR a kus FAT) na několika stanicích stejného typu. Nakonec v době Windows 95 nebyl problém koupit počítač, na který ani instalace Win95 neprošla bez blue screen. Proto bych si tipnul, že šlo spíš o problém takového rázu.
-
benzin (neregistrovaný)
Mozna to jenom tak moc nevnimate. Napr. sehnat prevodnik RS232 ↔ USB, ktery by poradne fungoval pod Vistama na ceskem trhu nejde.
Na Windows Vista nefunguje docela hodne HW. Kdyz chcete na novem NB rozchodit Windows XP, nezbyde vam, nez si ho vytahnout z CD a opatchovat jinak instalace vubec nezvladne nove typy radicu. Atd.
Kazdy novy vir je prusvih pro Windows a tech do dne vznika nekolik. Dalsim prusvihem je, ze pracovat na neadministratorskem uctu je temer nemezno.
Kdyz mate kupeny WinXP bez SP2 tak ho bezne BFU vubec nenainstaluje, protoze drive nez stahne SP2 z netu pomoci aktualizaci chytne Nymdu, ktere se uz nezbavi.
Proste jste proti temto prusvihum otrly.
-
Hm, hele, to je taky zajímavý názor. A vlastně s ním i souhlasím (a až teď vím, jak jeden ze svých bývalých problémů pojmenovat a proč se s ním již nesetkávám – Nymda). Ano, s Windows je víc problémů vůbec je rozjet (koneckonců nebýt spolužáků, tak nevím, jak si WinXP SP1 nainstaluju na svůj notebook s SATA HDD), ale zas na druhou stranu musím říct, že svou otrlost, jak říkáte, jsem si sám vypěstoval, ale v Linuxu mě s 50% problémů (z toho všechny jsou závažnější) mě nepomohl ani Google, ani fóra. > Mozna to jenom tak moc nevnimate. Jdu se nad tím zamyslet. (Rozhodně ale je fakt, že v článcích, které sleduju, se neobjevují zmíněné problémy… a není to jen o Linuxu a hrách. Zas ale uznávám, že článků o chybách v zabezpečení Linuxu se objevuje tolik, co o chybách HW ve Windows a naopak. Akorát ty hromady děr se nakonec ve Windows tak nějak (třeba) zaplátují, ale většinou stejně stačí nechodit na p. stránky)
-
benzin (neregistrovaný)
Mne nejde o porovnavani ktere prusvyhy jsou vetsi a ktere mensi. Napr. Kde 4 mi jako prusvih Linuxu neprisel. Ten na koho to dopadlo presel na Gnome spis nez aby odesel od Linuxu jako takoveho. Podle mne sou velke prusvyhy jenom ty, ktere skutecne nici HW, nebo delaji bezpecnostni diry (jako Open SSL). Ale to je jenom muj pohled na vec.
Muj prispevek spise smeruje na to, ze na Windowsu mate otrlost vypestovanou casem. Ja sam sem s Linuxem zacinal nekolikrat. Nejprve se Slackwarem, pak s RedHatem (tam sem vydrzel od verze 6.2 do 9.0 ktera byla totalne zmrsena) pak sem si zase dal oraz. Protoze proste zacit s jinym systemem a do znacne miry zahodit co znate z toho stareho neni jednoduche. Az nakonec sem se pustil do Gentoo s tim ze sem si dal skutecne dva tydny cas na to, abych ten system pochopil. Tak sem se naucil heldat informace. Ano verim tomu ze Vy a mnoho jinych lidi ten cas obetovat nechteji (uz ho venovali v prubehu nekolika let Windowsum).
Treba ja sem se naucil pouzivate jako textovy editor Emacs, postupne sem v nem zacal vyvyjet i vsechno co delam do Javy. K prechodu na Eclipse mne donutil az novy zamestnavatel. A hle problemy ktere sem neumel resit, protoze sem neumel k tomu hledat informace, uz resit umim. Stejne tak InteliJ IDEA, pry naprosto suprovni IDE mi po chvyli prace pada a ja nevim jak to resit, takze nemaje case se tomu venovat ji nepouzivam. Ale to neni chyba programu jako takoveho, protoze vim ze ho hodne lidi pouziva. Je to moje vlastni chyba, ze tomu nechci venovat cas, ktery sem predtim venoval jinemu IDE, mozna k moji smule, mozna ku prospechu.
Rikam vam po pravde. Informace k Linuxu i k jednotlivim programum na internetu jsou. To ze nevite kam se podivat a odkud zacit neni problem Linuxu, ale toho ze tomu nechcete venovat cas, ktery ste jiz drive venoval Windows. Ja pracuji jak s Windowsem tak s Linuxem a z vlastni zkusenosti musim rict, ze k Linuxu je na internetu daleko lepsi dokumentace, nez k Windows (ta je totiz casto placena a dostupna v placenych publikacich Microstoftu)
-
Neříkám, že s Vámi nesouhlasím, pravda je taková, že se mně opravdu už do toho nechce moc úsilí vkládat. Nicméně (proč furt musím psát ale :3) mě zaujalo, že máme podobné zkušenosti: taky jsem zkoušel vícero distribucí (i když ne tolik rozličných přístupů) a myslím si, že jsem tomu věnoval dost času: necelý půlrok (rozhodně víc, než školní půlrok): nainstaloval jsem si Ubuntu a násilím jsem se donutil používat jen to (a ne Win XP) a to mě donutilo řešit problémy. Na netu jsem si např. našel jak rozjet videa (kodeky – medibuntu) a musím uznat, že mě vážně fascinovala ta jednoduchost a funkčnost. Za ta léta se mě ve Windows nepodařilo, aby fungovala všechna videa (rmvb, mkv, avi, ogg, …) a tady to šlo cca 5ti řádky do shellu pomocí ctrl+c, ctrl+v. Proto taky videa i nadále přehrávám v Ubuntu, i když jen ve Virtual Boxu. Donutilo mě to najít si nové IDE, protože jsem používal zastaralý Dev-C++ a našel jsem si Code::Blocks, díky kterému můžu fungovat ve Win i Linuxu bez jediné změny v nastavení projektu. Musel jsem se rozloučit s Total Commanderem a ze všech možností přijal Tux Commander, musel jsem zapomenou na PS Pad atd. Nakonec jsem měl pocit, že mám na Linuxu víc problémů, než ve Windows, tak jsem si udělal seznam problémů obou systémů, včetně hodnocení závažnosti a důležitosti (samozřejmě to je subjektivní) a Linux „prohrál“ o cca 20%. Ty největší problémy jsem se ještě pokusil vyřešit „od znova“ skrz Google a skrz fóra. Bez úspěchu. Neříkám, že umím hledat, ale bohužel mě nikdo a nic nenaučilo hledat efektivně.
Pokud Vás to zajímá, tak ty problémy, co mě štvou nejvíce jsou: Nízká 3D akcelerace (můj program dělaný v OpenGL a SDL měl výrazně nižší fps), společný systém pro chování přípon (např. že .txt se otevře v gedit), Hry (sice nejsem přímo herní typ, rád si zahraji nějaké to lepší RPG), nižší výdrž baterie, problémy se zvukem (např. vložení sluchátek nestačí ke ztlumení zvuku reproduktorů), problémy s grafikou obecně (reset PC = reset jasu, nemožnost nastavení chování fullscreenu (např. zda se má obraz roztáhnout, zachovat poměr stran, …)) a nakonec podivná mezera, kterou kompilátor nebere, když na CZ klávesnici stisknu r.alt + space.
Rozhodně ale uznávám, že Linux má výrazně lepší dokumentaci, než Windows a dokonce mě k něčemu byla: ve Windows mě nápověda pomohla maximálně tak ztratit čas, ale rozhodně nic nevyřešila (placené verze jsem si ani nepořizoval). -
debil (neregistrovaný)
autorem linuxoveho driveru obsazeneho v kernelu je:
# Contact Information:
# Linux NICS <linux.nics@intel.com>
# e1000-devel Mailing List <e1000-devel@lists.sourceforge.net>
# Intel Corporation, 5200 N.E. Elam Young Parkway, Hillsboro, OR 97124–6497
takze „Tom B“ je vedle jak ta jedle. -
trubicoid (neregistrovaný)
no to je snad vsem jasny, ze to pise Intel
zajimavejsi je, jestli se domuzete nahrady skody, kdyz spatne napsany Intel drajvr vam sezere data na disku, psa, znasilni manzelku a jeste zapali dum?
myslim ze ne, ze je na to pamatovano jak v pripade linuxu tak v pripade widlousu, nahradu nedostanete a hotofson!
akurat pro Intel bude vetsi ostuda, kdyz se to stane vic lidem pouzivajicich widle, nez min lidem pouzivajicich linux
-
Trident (neregistrovaný)
Co je to za ptakovinu? Vetsina z vas decek asi nepamatuje problemy s lmsensors a thinkpady rady 7×x tusim. Vzhledem k popuarite techto notasu to stihlo podstatny statisticky vzorek. Problem byl velmi lowlevel. Byla to buga vada atmelacke eeprom. scan lmsensors zpusobil poskozeni dat uvnitr teto konfiguracni pameti a notasek uz nenaskocil. Bylo nutne vypajet svaba nebo vymenit mb. Holt bohuzel spatny HW. Stejne spatny hw jako v pripade LG a 3Comu. HW ktery muze odpravit SW si nic jineho nezaslouzi. V pripade spatne chyby logiky a padu operacniho systemu muze takovy hw oddelat cokoliv.
-
KDE 4.0 vyslo presne tak jak vyjit melo. Problem bylo predcasne nasazeni v mainstream distribucich, 4.0 mela byt vice mene zalezitost pro vyvojare aby mohli zacit portovat aplikace a pripravit se na prichod KDE4, nechapu jak a proc udrzovatele distribuci vubec prisli na napad cpat KDE4 koncovemu desktop uzivateli.
-
Martin (neregistrovaný)
KDE4 mě konečně donutilo přejít na gnome :( kde 3.5 bylo super, ale vychytávky typu wdgets, nemožnost skoro nic rozumě nastavit…
když si dáte přidat nějaký applet tak je tam na výběr asi 8 hodin a mramorové koule a podobný pi.čoviny, ale nic pořádnýho (např. pěkná historie napájení, ragulace jasu displaye, přepínání frekv. CPU – to všechno v gnome je). Takže je vidět, že se autoři zaměřili především na vzhled a použitelnost byla až na 2. koleji a správa lišty úloh? – ubohost sama
-
MoB (neregistrovaný)
Asi nejvíc mi z těch všech prů*erů smrděl ten s únikem zdrojáků W2k. Zdá se, že to byl záměr Microsoftu: W2k jsou už hodně stará, MS neohrozí, ale Linux kvůli sporům o intelectual property může. Resp. mohl, protože naštěstí se to nestalo. Ale každopádně to smrdí nejvíce. Drobnosti jako podělané LG mechaniky nebo předčasné vydání KDE jsou proti tomu prkotiny… Všechno samozřejmě IMHO.
-
Sten (neregistrovaný)
Naopak musím uznat, že Ondra umí ve zdrojácích číst a prasárničky poznat :)
-
Petr (neregistrovaný)
„Za vše může agresivní cenová politika Microsoftu a prodlužování podpory systému Windows XP, který se stále ještě prodává.“
I kdyby tam MS cpal W95, tak co? Je to jejich věc, jak dlouho budou co podporovat a za kolik to prodávat. Jenže ono je tak jednoduchý říct, že za můj neúspěch může někdo jiný. Kdyby byl Linux dostatečně „dobrý“, budou ho lidi chtít, i kdyby XP byly zadarmo. Tohle není kritika Linuxu (sám ho používám), to je kritika myšlení lidí, viz citovaná věta.
-
MichalBBronzový podporovatel
Víte, kdyby to tak skutečně bylo a vítězili ty nejlepší produkty, svět by dnes vypadal trošku jinak. Bohužel, to co často vítězí je marketingová masáž, lidská blbost, lenost a korupce. WinXP na netboocích jsou toho jasným důkazem.
-
petr (neregistrovaný)
XP na netboocích běhají perfektně. Oproti linuxu. A kdyby linux za něco opravdu stál, věřte tomu že by ho lidi chtěli. To že ho odmítají už 18 let znamená jenom to, že linux lidi neoslovuje. Neberou ho ani zdarma. Radši koupí Windows nebo ho v horším případě používají i nelegálně. Ale o linux ani prstem nezavadí. A rozhodně to není proto, že by byli hloupí nebo líní. To si namlouváte jedině Vy linuxáci.
-
kremilek (neregistrovaný)
Nazor jak pod na me z boku :D:D …Verim ze jste se narodil v Hulan-landu. Mam XP i linux na netbooku s tim ze XP pouzivam jen na hry. XPcka jsou technologicky zastaraly OS oproti linuxu. Nestacim na XP pocitat BSOD .. zasekava se disk … mizerny vykon. Proc se treba tohle na linuxu nestava? :) Nemluve o tom jak debilne se XPcka instaluji pres USB.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To vždy pobaví. Uživatel Linuxu, který nemá problém se naučit vi, bash, awk, céčko, syntaxi stovek příkazů, umístění a obsah spousty konfiguráků. Je schopen strávit dlouhé hodiny úkoly typu rozchození 3D akcelerace, zjišťováním proč padá X11 server, instalací WiFi karty, kompilací kde čeho. Ale ve Windows jenom konstatuje, že „to nějak neběhá“. Obsah blue screen neumí přečíst, neumí ani základní troubleshooting na úrovni běžného admina. Zvláštní, že?
-
bodlinka (neregistrovaný)
To rozhodne zvlastne je.
Pre niekoho je to na pobavenie a pre niekoho fakt. Kdepak asi udelali soudruzi chybu, ze takto zdatni ludia s tymi BSOD nedokazu pohnut? Mozno preto, ze aj ked je to zdatny uzivatel linuxu, asi to nutne nebude bezny admin. Mozno tiez preto, lebo ani bezny linuxovy admin (vacsina z nich ma skolenia na MS produkty povinne) to celkom nezvlada (nechcem hovorit za vsetkych, preto „mozno“).
Mimo ine, mohol by ste mi poskytnut nejaky zdroj tych stoviek prikazov potrebnych na pracu v linuxe (prip. unixe)? Rad by som sa priucil. Podla toho, co hovorite, som asi stale, po tolkych rokoch praxe, zaciatocnik (nevravim, ze to je nemozne, ved kolko ludi vie plavat od malicka, ale plavcikmi byt nedokazu). Pri beznej praci si totiz vacsinou vystacim s principom prace v shelli, odhadom asi s dvadsiatimi prikazmi a s regularnymi vyrazmi (co sa da zvladnut za par dni). Na ostatne pouzivam „man“. Scriptovanie v perle, pythone a pod do toho neratam, neni to nutnost. Mozno to je tym, ze na servroch sice nepouzivam linux, ale ani produkty od MS (pouzivam BSD), a to na nich napriklad automatizovane vytvaram aj *.exe instalaky pre win stroje uzivatelov (bez pouzitia wine, virtualizacie a pod. samozrejme). Nemyslim vsak, ze by bol medzi dvoma na unixe zalozenymi systemami az taky rozdiel. Na mojej linuxovej pracovnej stanici s tym nemam zatial ziadny pozorovatelny problem.
PS:
Servre som instaloval, konfiguroval a aj ich mam v sprave. Neviem, ci spadam do Vasej kategorie bezneho admina, ale pokial na webe nenajdem na zaklade vypisaneho BSOD textu, v zaplave mnohych potencialnych odpovedi (alebo tiez ziadnej), tu ktora riesi problem, neni som schopny odstranit pricinu. A platit si za podrobnejsiu dokumentaciu od MS a stracat cas jej studovanim koli kazdemu solo pripadu, kde nenajdem riesenie v rozumnom case na webe, vazne nemienim. A riesit to s podporou na strane MS tiez nemienim. To ze sa v takomto pripade dozviem, ze je problem v HW, alebo SW tretej strany, no rozhodne nie MS, je vazne strata casu. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Možná ti lidé ztráceli hromadu času učením se nesmyslných příkazů, a zanedbali to opravdu důležité. Třeba vědět, kde najdu detaily o BSOD. Většina „expertů“ končí u slepého zkoušení, a následného konstatování „nějak to nefunguje“. Dokumentace je u MS mimochodem zdarma.
Co byste řekl automechanikovi na výrok „stracat cas studovanim dokumentacie koli kazdemu solo pripadu, kde nenajdem riesenie v rozumnom case na webe, vazne nemienim, riesit to s podporou vyrobce tiez nemienim“? Asi něco jako „vy prase, jak se odvažujete nazývat automachanikem, když jste kvalifikovaný leda používáním Googlu?“. Kupodivu v IT (nebo u vaší osoby) vám to přijde naprosto v pohodě.
http://support.microsoft.com/servicedesks/webcasts/wc072001/WC072001.ppt
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms789396.aspx
Zdroj tych stoviek prikazov najdete v dokumentaci svého unixu. Těch 160 společných příkazů vyjmenovává POSIX/Single UNIX: http://www.unix.org/version3/apis/cu.html
-
hisaak (neregistrovaný)
Nejvetsi pruser linuxu jsou graficke karty AMD (ATI). Vzdycky to bylo bidne, ale to, co se povedlo ted, je uz ale fakt moc. AMD prestalo podporovat nektere starsi karty, takze v novych ovladacich uz pro ne neni podpora a pritom stare drivery nepracuji s Xy 1.6. To je fakt otresna kombinace. Takze ja osobne mam sice dva monitory, ale maximalne muzu koukat, jak mam na obou totez. Xinerama je pro me historie. :-(
-
MArtin (neregistrovaný)
upřímně, že ATI stojí za hov.no bylo vidět už v 90. letech, jenom zrytá ATI komunita teenagerů, co se honila za každým fps to neviděla. Stačilo porovnat možnosti a stabilitu wokenních ovladačů obou rivalů a bylo jasný kdo nabízí profesionálnější a odladěnější řešení. A že to je v linuxu bída? to už je jenom logické pokračování …
říkal jsem to vždycky a v linuxu to platí dvojnásob. Jedině Nvidia&Intel a značkové železo. Kdo si koupí nejnovější ACER s AMD a ATI, u toho se nelze divit, že je v prd.eli!
-
Největší průšvih tu ale stejně chybí: Linux měl přijít dřív. I když totiž dneska Windows dohnal a předehnal, Windows úspěšně žijí jen z toho, že mají velkou uživatelskou základnu a píše se pro ně dost aplikací – což není nějaká objektivní vlastnost operačního systému, to je prostě stav světa – Windows jsou úspěšné ne díky svým kvalitám, ale díky tomu, že se v minulosti rozšířily a ze setrvačnosti jim to pořád funguje a lidé si je kupují.
Otázka je, co dokáže tuhle situaci, začarovaný kruh, prolomit – zlepšování kvalit a funkcí Linuxu je samozřejmě žádoucí, ale samo o sobě nestačí, protože už teď je Linux lepší operační systém než Windows. Takže: co to bude? :-)
-
Slavek (neregistrovaný)
Ano, souhlasím. Pro mne není největší průserem Linuxu ani tak něo z uvedeného seznamu – to jsou často drobnosti z pohledu mimo Linux, ale to, že se nepodařilo zajistit dostatek vývojářů aplikací nebo portací známých aplikací pro Linux. Jelikož se to strašně vleče, tak je nebezpečí z prodlení – že už bude muset přijít jiný nový systém, který to pořeší lépe a rychleji. Nabídka desktopových aplikací je pro mne, který používá na některých strojích Ubuntu, dost žalostná.
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad „dostatek vývojářů“: No není to tak dávno, co na root.cz byl článek o tom, jak trpí OpenOffice tím, že nemá lidi a jak je to nemocný projekt. Při úpravách něčeho, co přišlo třeba na složitější korporátní šabloně z Office 2k3 se to sype. Dlouho, ale naděje v nedohlednu. Je jasné, že je problém i u MS (uzavřený formát), ale to se špatně vysvětluje uživatelům, kteří chtějí pracovat. U několika klientů jsem tak musel pokorně dát MSO. tady by asi pomohl větší počet lidí, kteří by měli sílu opravit i takovéto věci.
Podobně je na tom IMHO řada jiných projektů, kdy to nějak základně začne fungovat, přidávají se features, ale již se neřeší doladění projektu, takže i takový GnomeCommander mi hlásí i v nových verzích, že nakopíroval 13600% z 1 souboru atd. (to je jenom pro příklad, důležitějších úprav by potřeboval taky víc).
Můžeme hořekovat nad tím, že MS rozšířil panství tím, že umožnil snadné pirátění MS OS a produktů, i že uživatelé nepotřebují na úpravu fotek drahé komerční produkty typu Photoshop, ale aby se Linux překulil do desktopové éry, potřeboval by řadu něco lepšího, než je (pouze pro příklad!) InkScape a další podobné grafické, vychytanější Office pro lidi, zvyklé třeba na O2k3 z práce, videa se mi také střihají podstatně rychleji aplikacemi na Win, než Lin., kvalita W32 kodeků také není valná…(vím, že je to s licencemi problém) Hodně jsem se věnoval UbuntuStudio, ale mám licencovanou verzi Cubase5, tedy Win/Mac sw, a bohužel ani v hudbě to není v Lin úplně v pořádku (to už ani neberu nutnost vysvětlení uživatelům, jak si kompilovat realtime kernel), to je jenom ukázka – ve většině uživatelských aplikacích nemůžu říci, že by nějak Linux kraloval – a přesto na Linuxu pracuji a mám ho celkem rád. Ale i doma mi skončil přechod na Linux počítačů rodinných příslušníků neslavně, děti mají oproti Linuxu navíc na Win hry, takže Linux v podstatě opustili, manželka (jako totální BFU) odmítá cokoliv jiného, než svůj Corel+Photoshop (dělá takovou menší grafiku…). Takže Linux zůstal u mne (pro běžné použití) + server. no a pak u babiček, kterým je to jedno, tak jsem jim dal Linux, ale ony potřebují pouze stahovat fotky z foťáku, mít mail+webbrowser+ICQ. Když bych se podíval do firem, o které se starám, tak zavedené účetní programy nejedou pod Linuxem a není možné přecházet na jiný systém právě kvůli tomuto… Wine to neřeší.
Co mne hodně v Linuxu mrzí je nástup PulseAudio, nějak jsem se s tím nesžil, Alsa mi přišla vždycky lepší…
-
dustin (neregistrovaný)
Nevím, co na to chceš slyšet.
Pokud je bug v gnome commanderu, který ti vadí, nahlaš, oprav, pošli patch.
Import z wordu asi neopravíš. Pokud firma jede na složitých šablonách z officů, pak tam prostě nemá openoffice místo a pojedou dál na officech. Ani officy neumí kvalitně naimportovat ODT. Mimochodem, docela často nám přijde v mailu ODT, obzvláště od menších firem. Někdy i následně pošlou omluvný dopis s „opravou“ :)
Pokud umíš dobře ovládat konkrétní win aplikace, samozřejmě se ti bude s jinými pracovat hůřeji, než si na ně zvykneš. To je i příklad tvé ženy. Tipnul bych si, že by byla stejně (možná i více) produktivní v kombinaci vhodných OSS programů, jen by se je musela chtít pořádně naučit. Což nechce skoro nikdo, to chápu. Taky proč, když už mají soft buď nakoupený, nebo snadno ukradený. Tomu taky rozumím.
Ad hry – debata bez významu. Znám několik domácností (neberu tím v žádném případě tebe), kde děti na PC neumí nic jiného než jenom pařit. Ani tu hru si neumí pořádně nainstalovat, jejich rodiče jim na to zvou své známé. Ani o windows neví v podstatě nic. Proč bych je měl tlačit do linuxu?
Firemní IS – existují cenově rozumná profi multiplatformní řešení s lokální podporou výrobcem, školením, pravidelnými aktualizacemi, jen se o nich nepíše v konzumních IT časopisech. Pokud si firma jako jedno z kritérií nezvolila multiplatfomnost (serveru i klientů), pak se nesmí divit, že je uvázaná k jedné platformě. Nemá cenu nad tím hořekovat, je to jejich věc.
Zvuk – ano, pulseaudio je ještě syrové a také jej na svých strojích zatím obcházím a jedu rovnou přes alsu. Však oni to do roka dvou doladí.
-
Slavek (neregistrovaný)
Já jen reagoval na dotaz, myslím, že odpovědi znám. To není ani tak můj nářek nad tím, že něco nejde (nebo je bug), ale pokračování toho původního postu, že je to asi celé pozdě. V tuhle chvíli je slušné jádro, ale kulhají aplikace. Aby na Linux přešli masivně uživatelé, museli by být aplikace alespoň kvalitativně shodné. A to mi zatím přijde, že spíše jsou pozadu (což je škoda, když je již jádro OK). A propos – Představa, že řeším s uživateli, kteří vyndali nb z dokiny a odjeli na prezentaci, co dělat v případě, že jim projektor nezobrazuje (a jak se pohrabat v xorg.conf a restartovat x-ka), není moc příjemná. Jsou prostě body, které nejsou úplně přesně to pravé, VGA ovladače jsou jeden z nich. Mne se to úplně netýká – já si to tak nějak nastavím, ale diskuze byla o tom, kde to vázne. Já jsem admin, ale když se podívám na schopnosti mých uživatelů, kteří s PC pracují, tak bych Linux nabízel skutečně opatrně. Teď mám jednu firmu, kde jsem je začal očkovat, ale právě přechod z existuijícího účetnictví to zcela hatí a přechod není možný. Škoda… Tak zatím tam šířím alespoň openOffice (nemají zmíněné šablony).
-
dustin (neregistrovaný)
Dnes to ještě není, ale když vidím, jaký pokrok udělalo X.org/ovladače za poslední dva tři roky v automatické detekci rozlišení a podpoře více monitorů, tak jsem do budoucna velký optimista. Ve většině oblastí jde linux hodně dopředu.
OpenOffice bohužel stále trpí svou úzkou vazbou na Sun (chápu, dali za ni balík) a hlavně složitou kompilaci. Kdyby hlavní vývojáři zdokonalili/zjednodušili její buildovací infrastrukturu, aby i běžný vývojář dokázal v rozumně krátké době vyrobit vlastní build s vlastními úpravami/opravami a uměl to oddebugovat, počet vývojářů by určitě hodně narostl.
Mimochodem, nedávno jsme pořádali větší konferenci a kolegové na prezentačním NTB pro speakery – klíčové klienty nenainstalovali licenci PPT. Znajíc slabosti impressu, měl jsem docela zaťato. Ale ani vystupující si nevšimli, že to nespouští v PPT. Grafika, efekty, vše v pořádku. I když příště bych to již nerisknul :)
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad ppt: ano, taky se mi to stalo (asi pred 2 lety), ze jsem nastesti chvili pred prezentaci testnul svoje ppt vytvorene nad – klasicky – sablonou me nemecke materske firmy na svem cestovnim linuxovem notebooku v Impressu a mel jeste par minut na to se domluvit, ze to z flashky odprezentuju na tom, co tam zrovna byl. Ta kompatibilita a pripadny problem s fonty muze slusne zatopit…
-
Ad „Aby na Linux přešli masivně uživatelé, museli by být aplikace alespoň kvalitativně shodné.“
Přijde mi, že svobodné programy často i předstihnou svoje alternativy z Windows. Např. na správu fotek je skvělý digiKam. Jasně, na Windows je ACD See (jeden z mála programů, který jsem si koupil :-)) ale za ten člověk musí zaplatit. Za Gwenview se taky platit nemusí – a nic tak pěkného jsem ve Windows (zadarmo) neviděl. Hodně aplikací a desktopová prostředí (KDE, Gnome, v jistých bodech vyniká i E17) je před Windows a jejich desktopem napřed. Ale bohužel to IMHO blokuje pár aplikací, které přechod zhatí – člověk by i rád přešel, v mnoha ohledech by si polepšil, ale jedna či dvě klíčové aplikace prostě nejsou… a tak dál přežívá s Windows.
Ad „Představa, že řeším s uživateli, kteří vyndali nb z dokiny a odjeli na prezentaci, co dělat v případě, že jim projektor nezobrazuje (a jak se pohrabat v xorg.conf a restartovat x-ka), není moc příjemná.“
Co jsem viděl pár prezentací od lidí ze Sunu, tak měli na noteboocích Linux (Ubuntu) nebo později OpenSolaris (což je ještě menší mainstream) a nikdy s připojením na projektor neměli problém.
Co se týče OpenOffice, nejvhodnější mi přijde postupný přechod – nějaké licence na MSO už jsou koupené, takže je možné je na počítačích nechat, jen už nekupovat další verze od MS. Vedle toho (a na nové počítače) dát OpenOffice. Interní dokumenty začít psát v ODF. Staré formáty a Office postupně dožijí a časem už nebudou potřeba vůbec.
BTW: A pokud někde opravdu záleží na vzhledu a má být reprezentativní, stojí za to vysázet tu např. nabídku, leták, katalog v InDesignu (grafikem) než je smolit v officech (ať už jakýchkoli).
-
Slavek (neregistrovaný)
Ano, celkove souhlas. Mozna by se dalo rici, ze jeden klient pozaduje na svem pocitaci ACDSee, dalsi zase neco jineho, ale prave to je ten realny stav klicovych programu. V repozitarich je spousta programu dost ruzne kvality a pri pohledu na jejich celkovou kvalitu az tak nadseny nejsem. Mam treba v oblibe K3B – po otresnych zkusenostech s linuxovym Nerem musim potvrdit, ze se mi i po letech K3B libi. Ale treba u rady spravcu souboru a ftp klientu jsem porad nespokojen: jeden umi tohle, ale neumi pasivni ftp rezim, dalsi neumi rovnou prochazet archivy, dalsi umi neco se soubory, ale nema vubec ftp klienta- jasne, bezpecnost Total Commanderu a hesel je znama, jeho podpora UTF-8 taky, ale porad je to v „globale“ prijemny a rychly program. A tak i kdyz jsem zkousel radu ruznych „Commanderu“, pres vsechny jeho chyby mi Total Commander prijde podstatne lepsi (hromadne prejmenovavani, viewer, archivy, deleni souboru…atd). A bohuzel v rade oblasti je stav podobny. Sily se tristi, misto aby se spojovali vyvojari a treba dodelali ten GnomeCommander par blbostma do diamantoveho stavu.
Ad prezentace: pracuju jako admin v nadnarodni zahranicni firme, takze mi obcas uzivatele volaji, ze jim tu a tam nejde projektor na prezentaci a tak je po telefonu naviguju, jak obsluhovat projektor a laptop. Vim, ze zkusenejsi uzivatel se s tim popere spravne, ale taky vim, kolik kroku mi v Xorgu obcas zabere prechod mezi dvema monitory na dokine a nasledne 1 lCD na notebooku a nasledne nb s projektorem dohromady. Oproti Xorgu jsou Win intelovske ovladace pro uzivaele zlate. Nevim, jestli je Xorg v roce 2009 to prave orechove. V kancelari i doma pouzivam na PC 2 monitory a i s timhle jsem si uzil v Ubuntu spoustu veselych chvil s konfiguraci xorg.conf (xinerama a spol., abych mel 2× plochu na kostce Compizu, cili 8 ploch a Gnomepanel jen na leve plose).
Ad OpenOffice: v tuto chvili to casto resim u nekterych klientu instalaci obou sw (Win, OO a obvykle najdu v dane firme starsi licenci na MSO) a vysvetlovanim, proc pouzivat radsi OpenOffice. Neni to super, ale v rade pripadu mi to uzivatele berou. Slysi na docx, exporty do PDF, ale jedna reditelka mela problem, kdyz jeji manzel – majitel sw firmy – ji rekl „proc pouzivas tu sracku?“ a hned jsem ji musel koupit Office2007, aby si doma neprisla blbe. A jelikoz ma Office 2007 takovou neprijemnou chybku, tak ji pravidelne umira (registry), takze kdyz ji nejede, pouziva OO (tu sracku podle manzela).
-
Jen k tomu FTP: mám rád curlftpfs – prostě si jen připojím vzdálené FTP někam do stromové struktury, třeba do /mnt/ftp/example.com a můžu s těmi soubory pracovat z jakéhokoli programu – to mi přijde jako obrovská výhoda Linuxu – dělení na vrstvy: práce se souborovými systémy (i síťovými) má na starost OS a program pracuje jen se soubory a může mu být jedno, na jakém souborovém systému jsou, nebo jestli jsou třeba na druhé straně zeměkoule. Nemusím tak mít (kvalitní) implementaci FTP (a dalších protokolů) v každém programu, stačí jedna na systémové úrovni a programy pracují normálně se soubory.
A neberu to jako nějaký „workaround“ k nekvalitním FTP implementacím v aplikacích – ale naopak jako přidanou hodnotu – připojím si FTP (SSHFS, cokoli…) jen jednou jako souborový systém a pak nad ním pracuji s různými programy, v mc kopíruji soubory, v Netbeans upravuji XML, ve vimu…, v gimpu upravím obrázky…
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad grafické aplikace: pracoval jsem léta s různými grafickými aplikacemi – od 386SX s různými Bitedity přes Corely a Photoshopy až já nevím kam… Jestli bych si něco přál pro Linux za editor (kromě pár dalších), tak by to byl Fireworks. To je podle mne hodně podceněná aplikace, ve které jsem já tedy ultrarychlý. Jsem zvyklý pracovat rychle třeba ve Photoshopu (klasicky perfektní klávesové zkratky…), ale ten je jenom jeden. Kdyby tak pro Linux udělal něco podobně perfektně rychlého pro práci, jako je Fireworks, ať mi napíše, já si to hned koupím (nebude-li pod GPL). Těch pár bitmapových editorů, které mám pro Linux, jsou pořád i přes snahu pomalé… Beru to pouze tak, jak rychle dojdu k výsledku. A nepomohly ani snahy typu GimpShop.
-
„Proč bych je měl tlačit do linuxu?“
Možná proto, aby se na tom počítači naučili něco víc než hrát hry. Neříkám, že si občas taky nezahraji, je to normální, ale ani u dětí by neměla většina času tráveného u počítače spočívat v hraní her. Můžou se učit práci se soubory, grafikou, psát textové dokumenty a používat u toho styly (to se jim bude hodit do školy)… a všechny tyhle produktivní věci se dají dělat v Linuxu. Na hry můžou mít dualboot, aspoň bude vidět, kdy si hrají a kdy dělají něco smysluplného :-)
-
Slavek (neregistrovaný)
Jj. treba syna jsem docela trenoval. V deviti mel zaklady prace v prikazove radce, umel normalne pracovat v DOSu, aby pochopil, co tak nad tim GUI dela, slo mu to. Dneska je mu 16 a i kdyz pred 2 rokama delal prezentace Linuxu ve skole, dneska moc nebootuje do Linuxu – zustava nekde mezi hrama a chatem, tak se mu nechce. Ovsem ted jsem ho odstrelil od internetu, protoze oba synove svorne si tenhle Win stroj zavirovali, na coz jsem trochu cekal a znova jim daval skoleni proc Linux… Ten mladsi bootoval do Ubuntu kvuli Blenderu, ale pak zjistil, ze si ho muze nainstalovat do Win a neprebootovavat. Takze taky nic moc vysledek.
-
Kiron (neregistrovaný)
A proč si většina lidí zde na rootu myslí, že by se všichni měli učit ovládat linux a rozcházet věci a pracovat s počítačem na admin úrovni? Nikdy jsem neslyšel, že by houslista chtěl po nehrajících lidech aby uměli naladit housle, po fotbalistovi abysme my ostatní uměli dávat hlavičky či po automechanikovi abych se já naučil vyměňovat a zalepovat defekt. Uvědomte si prosím, že svět je daleko bohatší a že spějě ke specializaci v každém oboru. Spousta lidí (grafiků, ouřadů, teenageru, hudebníků) potřebuje svůj počítač k tomu, aby jim ulehčil práci či zábavu. Ne aby se v něm hrabali a učili se něco nového co je vůbec nezajímá. Viz příklad s utem, televizí (kolik z vás si jí umí opravit?) atd. atd. Trochu soudnosti prosím :o)
-
Však ano – vždyť s Windows po čisté instalaci je více práce, aby se dostaly do použitelného stavu než s takovým Ubuntu – to se svými nároky na uživatele blíží Mac OS X, v podstatě může u počítače sedět úplný blb (počítačový analfabet) a bude s ním schopný pracovat a bezpečně.
Co se týče specializace – souhlasím, doba počítačové renesance už je pryč – doba kdy každý „od počítačů“ uměl trochu programovat, administrovat systém, byl trochu grafikem, uměl ovládat kancelářské programy, rozuměl sítím a taky hrám a… tahle doba už je pryč, informatika je tak široký obor, že už nikdo nemůže rozumět všemu, specializace je nutná. Ale to neznamená, že člověk rezignuje i na úplné základy oboru – stejně jako se v autoškole učí, co je pod kapotou, velmi obecně a povrchně, stejně jako každý ví, kolik voltů je v elektrické zásuvce a že tam nemá strkat hřebíky.
Znalosti počítačů jsou něco jako jazyky – teoreticky je taky nepotřebujeme, můžeme si zaplatit specialistu, tlumočníka. Ale přesto se je děti učí. V tomto věku se člověk učí velmi dobře a je škoda to nevyužít – určitě je užitečnější získávat znalosti o Linuxu a IT obecně, než zabíjet čas hraním her.
-
Kiron (neregistrovaný)
Jste si tím jistý? Pokud berete instalaci kodeků, pár driverů které je třeba doinstalovat tak ano. Jinak stačí mít od známých dpoporučeno pár aplikací a na internetu stáhnout instalátor a spustit. A ono to běží. A funguje. Když si nainstalujete linux, ono se to tváří jako že to běží, ale pak to příjde. Za sebe: Instalace myši Logitech VX Revolution, přehrávání archívu české televize, v podstatě většina tiskáren, kamery, stříhaní videa z dovolené, iPod, některé softwary pro mp3 přehrávače, práce se zvukem který si nahraju (Audacity grrrr), telefon přes bluetooth (např. PC Suit od Nokie), sw pro anglinu pro děti co dostaly ve škole atd. atd. Nejsem zrovna začátečník, ale s tímhle každým problémem jsem ztratil minimálně den. X kompilací sw k telefonům které stejně pak nefungovaly apod (jedině snad přenos souboru). Ono dnes je počítač především nástroj, nicméně použitím linuxu v běžné rodině se stáváte jeho otrokem. A co je špatného na tom když si děti taky někdy zahrajou hry? Co jste dělal vy jako dítě? Linux je koníček, pro někoho i práce, ale na desktopu se fakt všestranně použít jednoduše nedá. Netvrdím že se všechno nedá nějak „rozchodit“ nebo obejít ..... ale výsledek není 100%. Tak proč ztrácet čas. Když to někoho baví, prosím, taky mě to bavilo, ale osobně bych linux na desktop domů nedoporučil. A ani té babičce. Co bude mít z toho, že se naučí pár kliknutí v linuxu, když pak příjde ke své kamarádce a bude za vola že neumí s Windows. Dobrý pocit z příslušnosti k Open Source komunite? Mám linux celkem rád, ale tvrdit že je na desktopu použitelný pro někoho jiného než pro linuxáky (a představte si pod tím pojmem cokoliv :o) je zcestné a nepravdivé.
-
mat (neregistrovaný)
„Můžou se učit práci se soubory, grafikou, psát textové dokumenty a používat u toho styly (to se jim bude hodit do školy)… a všechny tyhle produktivní věci se dají dělat v Linuxu.“
panebože, tyto věci se na Win nebo MAC díky opravdu bohaté nabídce komerčních i GNU programů dají dělat mnohem efektivněji…
-
MArtin (neregistrovaný)
2Slavek
přidal bych neexistující (rozuměj profesionálně používaný) CAD o 3D nemluvě. Návrh desek plošných spojů zachraňuje poloamatérský eagle. Vývojová prostředí pro DSP a uCPU ani ve wine (protože obyčejně nerozchodíš jtag nebo rs232)…ještě, že se ten Matlab pořád drží (ale např. klávesnice a klávesové zkratky jsou porod a nemožnost zpracovávat komprimovaná videa…škoda slov).
2dustin PS: zkus si někdy používat notebook a přepínat mezi externím monitorem a LCD. Dodnes porod, v 9 z 10 případů ok, v 10. případě přijdeš o rozdělanou práci, když musíš restartnout Xka a to tě začne po týdnu pěkně krkat.
rady typu: Pokud je bug v gnome commanderu, který ti vadí, nahlaš, oprav, pošli patch. si strč někam – na to mají čas jenom IŤáci, normální člověk potřebuje, aby to makalo – protože má dost své vlastní práce.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Na desky plošných spojů existuje, kromě placeného Eagle, také free KiCad. Bohužel nemá tak bohaté knihovny a je poněkud neohrabanější, ale zase se k němu dá na netu najít český manuál. Co mi u Linuxu ale poněkud vadí, je nedokonalé nastavování zejména barevných tiskáren, konkrétně ICM profily a velmi chudý Xsane. Mám A3 skener Mustek a v podstatě jen kvůli němu a práci se zvukem ještě používám Windows.
-
koso (neregistrovaný)
Obavam sa ze k prelomeniu kruhu za dnesneho stavu nedojde. To je linux ako operacny system ma navrch je tu asi kazdemu zrejme, ale co z toho? V jednom starsom dokumente je spominane spojenie „killer application“ a to je podla mna to, co chyba. Nech prizmurim oci ako len chcem, tak dostupny software pre linux je slaby odvar oproti tomu, co sa vyvija pre konkurencnu platformu – a to nie len mnozstvom, ale aj celkovou kvalitou.
Ak teda linux neponukne softwarovu vybavu, tak zostavaju len tie klasicke … bezpecnost a cena. Casto sa naraza hlavne na cenovu vyhodnost, avsak to je skor pre skoly a domacnost. Pre podnikovu sferu to nie je velmi zaujimave.
-
dustin (neregistrovaný)
Obávám se, že nelze generalizovat. Každá firma to má jinak. Pokud se dobrovolně uváží k win-only řešení (firemní IS, outlook, atd.), nic jiného jim nezbývá. Pokud se trochu snaží, mohou jet ve win/lin klientech. Grafikovi necpu linux, stejně jako vývojáři javovských aplikací necpu win. Běžní uživatelé (helpdesk, asistenti, brigádníci) mohou jet klidně na obojím.
Na druhou stranu, pokud již mají profi pořešený win desktop (domény, zálohování, centrální správa updatů, centrální výroba instalačních obrazů – což je u menších firem spíše výjimka), linuxový desktop pro běžné uživatele jim úspory nepřinese.
-
Ad „V jednom starsom dokumente je spominane spojenie „killer application“ a to je podla mna to, co chyba.“:
Možná by stálo za to víc propagovat Linux (resp. nějakou jednu distribuci) jako operační systém pro lidi, kteří nechtějí nic řešit, nic nastavovat a chtějí prostě používat pár svých oblíbených funkcí.
Je to úplný opak toho, jak je Linux dnes většinou vnímán (jako variabilní systém, který si každý přizpůsobí jak chce) – což bohužel v mnoha lidech evokuje pocit, že si ten systém musí přizpůsobovat a musí si s ním hrát, aby byl vůbec použitelný (což byla pravda v dřevních dobách Linuxu).
Neznamená to rezignovat na Linux jako nejvariabilnější operační systém pro pokročilé uživatele, variabilita by měla zůstat. Pokročilí uživatelé už beztak přešli na Linux. Vedle toho by ale mělo existovat ještě nějaké distro, které lidem práci co nejvíc zjednoduší – něco, co by šlo ještě dál než Ubuntu. Hlavní je, přizpůsobit DE (ať už KDE nebo Gnome, případně něco jiného), maximálně ho zjednodušit, aby z toho bylo přívětivé menu i pro lidi, kteří si s počítačem moc nerozumí a vlastně se ho bojí. Mělo by to perfektně a spolehlivě přehrávat Flash (videa na webu), maximálně jednoduchý, ale hezký prohlížeč obrázků (když vnoučata přinesou CD s rodinnými fotkami), přehrávání MP3 a filmů na DVD, mít na ploše velkou ikonu s nápisem „Internet“, která bude spouštět Firefox s předvolenou domácí stránkou (jednoduchý rozcestník)…
-
dustin (neregistrovaný)
IMO Ubuntu se takovému jednoduchému desktopu každou verzí docela blíží. Samozřejmě nemluvím o instalaci, ale z kdo z úplných BFU si instaluje OS sám…
Velká oficiální distribuce zaštítěná firmou distribuovaná zdarma nemůže rovnou obsahovat podporu např. DVD, to by si na ní právníci smlsli. Ale stávající řešení na pár kliků mi přijde schůdné.
-
Slavek (neregistrovaný)
Jenonomže je trochu protimluv v tom, že Linux je známý jako serverový systém a pro odborníky a najednou ho budete propagovat jako něco pro BFU, kteří nechtějí nic nastavovat. Taková reklama podle mne nebude fungovat – musel by být distribuován jako něco jiného, v tom je právě šance Googlu: vzít slušné jádro, dodělat k němu trochu nadstavby a poslat do boje jako něco jiného. Nemusí se říkat otevřeně, že to je Linux-based. Pokud budete nabízet „pouze“ linux, tak vzhledem k tomu, jak je to stará značka, můžete narazit na problémy – lidi ho nemusí vzít.
-
dustin (neregistrovaný)
Skutečné BFU nezná linux jako serverový systém, nezná jej totiž vůbec. Rádoby „Windows power usera“ stejně nepřesvědčíš, protože by tím ztratil své dlouho budované „know-how“.
A opravdu zvídavý uživatel desktopový linux zná. Myslím si, že je celkem jedno, jak se to bude jmenovat, když to bude mít velkou mediální masáž a navíc to taky bude rozumně fungovat. V tom je ubuntu docela dobré. Nakonec v tom prvním i google se svým vaporware OS (zásluhou novinářů).
-
Slavek (neregistrovaný)
To je trochu zavadejici. Jako BFU nefunguje pouze moje manzelka, ale podle mne i rada lidi, kteri si doma instalujou Windows, z warezovych serveru vsemozne zavirovane cracky a podle ruznych for splacavaji system aniz by vedeli, co vlastne delaji. Mozna je to nadnesene, ale v podstate jsou tak nejak blizko oznaceni BFU a je jich hodne. Obcas nekomu ukazu, jak funguje Linux, utikaji domu, ze jdou instalovat, ze vedeli, ze je to bezva system, ale netusili, ze takhle, tak stahnou, chvili s tim blbnout a jdou zpatky k Windows. Je to podobne, jako se slusnymi smartphony: podle vyzkumu jsou max. pro 6%. Chvili mi trvalo, nez jsem to uznal a prestal je cpat lidem z te 94% skupiny. Linux v tomto pripade je IMHO pro uzkou skupinu, kam patrim treba ja, ale nyni jiz akceptuji stav, ze v tuto chvili pro majoritu jeste neni. Delsi dobu jsem ho ale cpal i lidem, kteri byli mimo cilovou skupinu a uznavam, ze to byla chyba.
Zkusim primer z jine oblasti: Ptali se E.Parmy (zil v Londyne, kdysi kapelnik od J.Korna), jestli ma ve svete sanci ceska kapela. On rikal, ze nema. Ze proste na to svet neni pripravenej, vzit ceskou kapelu. Ze by se treba ta kapela musela uhnizdit venku, vubec by se nerikalo, odkud je a pak, az se prosadi, s tim prijit na svetlo a udelat z toho prednost. Myslim, ze podobne by to mohlo fungovat i zde – teda myslim, ze to bude i pripad Googlu (nebo podobne Applu): neuvadet prilis casto, ze je uvnitr linux, aby si uzivatel nerekl „zase ten linux“, ale kdyz pak zjisti, ze to funguje a ze je vlastne uvnitr nejaky *nix/linux, proc ne. Pak uz je to jedno.
-
Staticky kompilovaná a pro správnou CPU architekturu?
Pokud závisí na X knihovnách, tak se nejde divit… Na druhou stranu distribuce a jejich balíčkovací systémy jsou jedna z největších výhod Linuxu – uživatel má všechny programy jako na dlani a instaluje jedním příkazem. A pokud to má být uzavřený SW, taky to jde – viz třeba Opera.
-
Hugo (neregistrovaný)
Ziarivy a negativny priklad je instalacia Oracle na Linux, kde by staticka instalacia (alebo aspon striktne pouzivanie vlastnych kniznic) vyriesila kopec problemov. Neverim tomu, ze to nerobia schvalne … Domixovane 32bit/64bit kniznice a podobne … Pricom vobec netusim, co hladaju 32bit casti v 64bit verzii…
-
MArtin (neregistrovaný)
celá koncepce sdílených knihoven a impotentní instalátory jsou toho příčinou – kdysi dobrá myšlenka spočívající v úspoře místa a dnes prokletí!
Dnes máš 1T disky za pár kaček, tak proč si sakra každá aplikace nenaleje všechny závislostní knihovny sebou. O kolik by se zvětšila čerstvě nainstalovaná distribuce? o 1GB? vždyť je to k smíchu ať si má jeden sw u sebe zlib1:1.2.3.3.dfsg-14 a druhý 1:3.1.4.3.dfsg-12 a bude pokoj. A ty instalátory – už jsem to psal v minulém díle – průserová záležitost dodnes. Pod wokny si člověk aspoň může vybrat, kam to šoupnout, případně jak to dopadlo. Pod lin ne (tedy pokud se nepohrabeš v konfigurácích – což mimochodem u balčkovacích systémů moc dobře nejde).
Takže typická situace v /usr máš už jenom 300MB volnýho místa, vedle prázdnej 100GB disk, ale je ti k prdu, pokud to nemáš na LVMku…
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Ano, pan bude expert… od pohledu. Sdilene knihovny jsou na nic, lepsi je kazdou bezpecnostni diru opravovat v tisicich aplikaci nez v jedne spolecne knihovne. Vubec nejlepsi si je pak danou knihovnu pro kazdou aplikaci priohnout, abych nemusel opravovat prasacky napsany kod, napr. z privatnich symbolu udelat verejne, atd. To je teprv to spravne labuzo pro fajnsmekry! Nejses ty Laeluv pribuzny?
-
Předpokládejme, že v knihovně ve verzi x.y.z je chyba. První možnost je, že si každý program bude tahat kopii knihovny s sebou. Druhá možnost je, že tato knihovna bude v systému jen jednou.
V případě chyby ve verzi x.y.z jsou bezprostřední následky v obou případech stejné – chyba postihne všechny aplikace. Významný rozdíl je ale v možnosti následné opravy – zatímco v prvním případě je potřeba upravit a přeinstalovat všechny programy a vyžaduje tou součinnost ze strany jejich autorů. V druhém případě stačí aktualizovat knihovnu na jednom místě. V důsledku toho je druhý model celkově bezpečnější.
-
kozec (neregistrovaný)
> PS: upřímně, přiznejte si kolik z vás kolikrát za poslední rok nějak vážněji (ztráta dat, průnik do systému…) ohrozila nějaká chyba v knihovně ;).
Mna dneska. Na source engine postavena hra sa pokusila zobrazit uvitaciu spravu a nasledny pad tridentu ju kompletne zlozil. Nasledkom toho ma zabili ;-)
-
1 – automatický update vyžaduje nějakou aktivitu autora programu – musí vydat novou verzi. Při sdílených knihovnách stačí, když opravu začlení správce distribuce: jednoduše, na jednom místě. Navíc ne každý program ve Windows má automatické aktualizace a většinu těch programů nejde aktualizovat centrálně (že bych zadal příkaz pro aktualizaci všeho SW, co v počítači mám – ve Windows bych musel proklikávat všechny programy jednotlivě).
2 – kolikrát tě postihlo „dependency hell“? Mne za poslední roky ani jednou. Na svého distributora si nemohu stěžovat :-)
-
Vždyť o místo na disku dnes vůbec nejde. Ke sdílení knihoven je jiný důvod ;-)
A pokud dochází místo? V případě LVM je to snadné. Když LVM nemáš, ale máš jiný disk 100 GB, vytvoříš si na něm třeba 20 GB oddíl a ten si připojíš do jako /usr (předem na něj nakopíruješ původní data). To můžeš udělat i za chodu.
Požadavky na diskový prostor pro programy a knihovny se dá odhadnout v pohodě, takže se moc nestává, že by místo došlo. Co může růst nečekaně, je /var – např. se zdvojnásobí objem dat v SQL databázi, nebo soubory poskytované www serverem. Není nic jednoduššího než přidat disk/oddíl a data umístit na něj. Pak ten disk připojíš na příslušné místo (např. mount do /var/lib/postgresql/) nebo vytvoříš symbolický odkaz (ln -s).
-
> O kolik by se zvětšila čerstvě nainstalovaná distribuce? o 1GB? vždyť je to k smíchu ať si má jeden sw u sebe zlib1:1.2.3.3.dfsg-14 a druhý 1:3.1.4.3.dfsg-12 a bude pokoj
Tomu sa tusim vravi „dll hell.“ Obdobnym systemom sa preslavil Windows a v linuxoch k pouzivaniu niecoho takeho nastastie nieje ziaden dovod.
> Takže typická situace v /usr máš už jenom 300MB volnýho místa, vedle prázdnej 100GB disk, ale je ti k prdu, pokud to nemáš na LVMku…
Presunies /usr na vedlajsi disk a potom ho pripojis spat symlinkom alebo cez mount -bind (mimochodom, skus toto spravit pod Windowsom ;-)
-
1 – Kdy a jak tě naposledy postihl dependency hell?
2 – Jakýkoliv adresář jde přesunout, klidně i root nebo /var. Programy a knihovny nezabírají moc místa – pár giga, není problém to odhadnout a s nějakou rezervou vyžiješ na věky. To co roste, jsou data. Ty jsou jednak v /home a jednak ve /var. Obě tyto složky si můžeš dát na zvláštní disky a můžeš to rozdělit ještě dál, třeba data uživatelů první půlky abecedy na jeden disk, data uživatelů druhé půlky na druhý disk, data webového serveru na jeden, data databáze na druhý atd.
-
espinosa_cz (neregistrovaný)
Nedělám si velké iluze, že by včasnější nástup linuxu nějak zvlášť pomohl. Bohužel. Linux má většinu nectností tehdejších Unixů, takže by mu na desktopových (konzumních) OS zase natrhl frak. A ve chvíli kdy obsadíte konzumní sektor máte dostatečnou finanční základnu pro útok na servery a enterprise sféru.
MS nabídl JEDNOSTNOST, od UI až po široce pojaté API, proti tehdejší Unixové roztříštěnosti. K tomu běh na laciném železe a relativně nízkou cenu OS. To byla jeho „killer feature“. Díky tomu uspěl i když jednotlivosti za konkurencí zaostávaly, speciálně UI.
Linux proti tehdejším Unixům může nabídnout tak leda ten běh na laciném HW. S cenou je to diskutabilní, lze namítnout že linux zdarma je reakce na dominanci MS, kdyby MS nebylo, můžeme jen spekulovat, jaká by byla. S tím modelem komunitního otevřeného vývoje, mno, to je taky hodně diskutabilní. Mě přijde vývoj unixu byl dost otevřený až komunitní no a to samo o sobě nestačilo. Nebyla tmelící autorita.
-
Sten (neregistrovaný)
MS hlavně nabídl zvláštní obchodní model firmě IBM, kdy SW není součást dodaného počítače, ale je licencovaný (a všechny zdrojáky zůstanou MS; to potom MS použil k výhře Windows nad OS/2). „Killer feature“ byla pouze cena železa, resp. to, že PC protlačilo IBM včetně takových podmínek, jako jsou dva nezávislí výrobci procesorů (Intel a tehdy neznámá a malá firma AMD).
Hnutí GNU je starší než MS a bylo reakcí na placené UNIXy, takže Linux by byl zdarma i bez MS.
-
Ten první odstavec zněl jako by MS málem vynalezl samostatně licencovaný SW a díky tomu prorazil. To snad proboha ne. Unixové licence byly na prodej někdy od konce 70tých let a nemělo to návaznost na HW. Na ten si ho platící zákazník obvykle musel naportovat.
Microsoft je o něco starší než GNU, MS byl registrován v r. 1976, GNU oficiálně oznámeno 1983, ale tehdy měl MS ke světové dominanci daleko a GNU vzniklo jako reakci na licencování Unixu, potud máte pravdu.
Článek ale není GNU OS, ale o linuxu (malé l) jak jej známe dnes (obvykle ve formě nějaké distribuce) s jádrem Linux a se všemi těmi aplikace které ho dělají použitelným, včetně OOo, je primárně rekací na dominanci produktů MS. Kdyby toho nebylo, jeho „cena“ a vůbec existence diskutovatelná.
GNU je pro linux zdrojem kromě několika základních nástrojů (jako gcc, binutils) primárně licence a ta zpoplatnění nevylučuje (i když pravda komerční využití dost komplikuje).
Stačí se jen podívat, kolik aplikací má duální licencování a pod GPL/LGPL vyšla teprve když bylo jasné, že se nemá šanci prosadit proti konkurenci nebo obecně pod vnějším tlakem – OOo, Qt, MySQL, Java…
-
Martin Bajer (neregistrovaný)
Server, který zobrazuje reklamu na M$.
Šéfredaktor, který plete a míchá základních pojmy jako je jádro, operační systém, desktopové prostředí, opensource, freesoftware. KDE není součást Linuxu. Je to jedno hojně používané desktopové prostředí. OS se jmenuje GNU resp. GNU/Linux. Linux není OS. atd.
- . Linuxove notebooky nikdo nepouziva – to je pouze FUD Microsoftu. Naopak je zde obrovský úspěch a skvělý výhled do budoucna.
- . Síťovky Intel, mechaniky LG – chyby výrobců
- . Ubuntu 9.04 – Používám ThinkPad X60s s Intel grafikou Mobile 945GM a necítil jsem zasadní problém. Zatím suverenne nejlepsi distribuce co jsem mel. Vsude jsou chyby, Nikdo se jim nevyhnne. Nazyvat do nejvetsim prusvihem je přehnané.
-
mihairu (neregistrovaný)
A já jsem si celou dobu říkal: „nebudu reagovat, nebudu reagovat a prostě nebudu reagovat“. Inu, Microsoft nikdy neudělá svou vlastní distribuci, to by byl snad proti svým prioritám, a to je ‚vymlátit‘ z lidí co nejvíce peněz. Microsoft a jejich Windows mi nevadil (kdo na nich nezačínal), ale už zmíněná kontrola ovladačů, konfiguračních souborů, instalace a update programů je prostě v linuxu vyjímečná. Příklad je ten, že moje přítelkyně (ano, opravdu i linuxák má přítelkyni :)) byla nadšená z linuxu (ano, bylo to nejnovější Ubuntu).
Já říkám, máš prachy a potřebuješ pařit na kompu, kup si Windows a hrej si. Potřebuješ pracovat v CAD systémech apod. kup si Windows. Potřebuješ kancelář nebo OPRAVDU programovat (nemyslím tím .NET, Silverlight, teď mne nic víc nenapadá, atd.:)) nainstaluj si linux. Tak teď pojďte do mně :)
-
petr (neregistrovaný)
Nepochybuju že i linuxáci můžou mít přítelkyně. Ženské mívají občas zvláštní nápady :-) Ani nepochybuju o tom že se dá v linuxu programovat a dělat kancelářskou práci. Sice OOo nestojí za nic, ale napsat v tom dopis nebo podobnou blbinu jde. Ovladače ale má podle mého názoru na starosti výrobce HW, kterého ale nic asi nebude nutit aby je dělal na systém který není 18 let schopný se přehoupnout přez 1% uživatelů a který sám sobě konkuruje víc než 5ti stovkami distribucí. Já kdybych vyráběl HW, bych taky naprosto ignoroval komunitu neschopnou se dohodnout na jedné jediné ale pořádně funkční distribuci. Linuxový svět je prostě přeplácaný a tím nepoužitelný.
-
Medved (neregistrovaný)
Člověče, vy máte pravděpodobně sám se sebou nějaký problém.
Mimochodem možná bych měl říci šéfovi, že jsem se tady dozvěděl, že jeden ze zdrojů našich příjmů – aplikační a databázové servery a také virtuální desktopy vlastně neexistují (protože ten OS na kterém to běží je naprosto nepoužitelný) a tudíž umíme generovat peníze z ničeho. Třeba se plácne přes kapsu a zvedne gáži celému oddělení, když umíme takové věci…No vidíte, dobrý nápad. A já se zprvu domníval, že jste jen takový picmoch s problémem… -
Medved (neregistrovaný)
Tak jo. Já šéfovi ještě řeknu, že jsme dokázali zařídit i to, že přes 30% našich JAVA/Oracle vývojářů také líhne prachy jen čuměním do stropu, protože ani OS na jejich PC není k ničemu.
Totéž by pravděpodobně měli třeba udělat u Googlu a řady dalších podobných firem.
Máte pravdu, že typický Franta Jouda (zřejmě hlavní předmět vašeho zájmu) pro provoz „svých“ bůhvíkde splašených her, psaní dopisů o 3 řádkách v upirátěném Wordu a sledování porna žádný Linux nepotřebuje a ani jej něco takového nemůže zaujmout. Já se ale pohybuji trochu jinde než vy a proto vidím jak jsou argumenty typu „Linux po 18 letech nikdo nechce“ směšné. Frantové Joudové opravdu nejsou všichni. Ti druzí bývají často i významnější. -
petr (neregistrovaný)
Jestli vaše firmička používá parodii na OS mě celkem vzato netrápí. V počtu firem které na linux kašlou je těch pár které ho používají asi tak něco jako plivanec do moře. A těch Frantů Joudů je naštěstí stále dost na to aby mě živnost náramně kvetla. A u té rovněž vidím přesně co tvrdím – lidi o linux zájem prostě nemají, protože si radši koupí Windows. Kdyby pro ně byl linux vhodný, určitě by s ním nepohrdli. Je přeci zadarmo že :-)
-
dustin (neregistrovaný)
Nechápu důvod, proč se zapojuješ do diskuse na tomto serveru. Linux neznáš, nepoužíváš, tvoji klienti jej nevyžadují, „živnost ti kvete“ na jiných OS. Lidi, kteří se v oblasti firemního linuxu pohybují každý den, přesvědčuješ o tom, že to, co oni kolem sebe vidí, vlastně neexistuje. Fakt nechápu proč.
-
Aminux (neregistrovaný)
„Já kdybych vyráběl HW, bych taky naprosto ignoroval komunitu neschopnou se dohodnout na jedné jediné ale pořádně funkční distribuci. Linuxový svět je prostě přeplácaný a tím nepoužitelný.“
Je vidět, že tomu opravdu rozumíte. Nejni potřeba vyrábět ovladače ke každé distribuci zvlášť. Stačí jeden, nejlépe s otevřeným kódem a ostatní si jej případně upraví. Nebo poskytnout dokumentaci a vývojáři distribucí si jej napíší sami. Jestli někomu vadí, že má možnost výběru, tak je asi divný.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Napriklad do asus eee 901 neni problem nacpat USB HUB a 64GB USB flash. Po pripojeni GPRS modemu (ktery by se s trochou snahy vesel i dovnitr) je to plnohodnotny pocitac.
Delam na nem prakticky vsechno.
Nevyhody: display se nezapina, kdyz je mu zima (pul hodiny ve 4 degC), klavesnice ma uplne kretensky umisteny pravy shift a ~ (to, ze je zmensena uz mi ani nevadi), ctecka SD karet obcas funguje na nekolikaty pokus, tlacitka u touchpadu chteji proletovat pajkou s olovem.
Vyhody oproti iBook G4: mensi, lehci, vic USB
Vyhody oproti normalnim PC notebookum: maly zdroj, velka vydrz na baterky, slusny pozorovaci uhel displaye (zvlastepak v porovnani s acer aspire one)
Celkove zhodnoceni … ambivalentni. Je to kram, ale prakticky.
-
astray (neregistrovaný)
EEE901 mám taky. Mně funguje veškerý hardware (jenom web kameru jsem nezkoušel, jelikož ji nepotřebuju).
GPRS/UMTS modem fungoval (Huawei E172), ale dávám přednost připojení přes bluetooth a mobil (Nokia E51–1), jelikož je to univerzálnější (mohu zároveň používat připojení z mobilu a z netbooku).
Jediné, co mně vadí, je mizerný displej.
-
Pepa (neregistrovaný)
Asi takhle:
45 procent volicu si mysli ze nejvetsi problem byl v nedovarenem KDE 4.
40 procent si mysli ze nejvetsim problemem byla bezpecnost – chyba v Open SSL.
25 procent za nejvetsi problem povazuje, ze to Linux projel s XP v primem souboji na netboocich.
Tedy, mam-li to shrnout:
Prvni misto v dulezitosti je povazovano „spravne naprogramovani“.
Druhe misto obsazuje bezpecnost.
Treti misto pro podnikatelsky uspech.
A nyni co z toho plyne:
Nic, jen ze se neda spolehnout na komunitu v obchodni oblasti. Komunita uprednostnuje jina kriteria a zjevne zde plati vlada techniku nad obchodniky. Dale se k tomu neda rici nic, jen se podle toho zaridit.
Pepa -
Slavek (neregistrovaný)
ano, dobre pozorovani.
Ja mohu akorat rici za sebe, jako uzivatele linuxu /prevazne Ubuntu na desktopech, ale nove i na nejakem tom serveru/, co mi v posledni dobe vadilo a oznacil bych to soukrome za prusvih: – nedostatecne odladene updaty vypustene mezi lidi. Zduvodneni/priklad: porad se nejak automaticky predpoklada, ze si chybu analyzujete, nahlasite bug nebo jinak date vedet a komunita to opravi. Ale Ubuntu ma heslo „Linux pro lidi“, tedy nejen pro IT. Tito lide obtizne hlasi bug (atd.). Vybavil jsem jednoho managera MSI Wind a tam byla potreba nejprve nastavit WiFi. OK, no problem. Po nejake dobe jsem mu i povolil instalace. A co cert nechtel, pak odjel do Rima a v hotelu vecer nemel co delat a kdyz se nabidl upd ate, klikl na to. System pri normalnim updatu nahradil uzivateli ovladace pro WiFi za default bez dotazu, on obratem prisel o WiFi a musel pockat, az prijede zpatky a ja mu to opravim. On, jakozto normalni uzivatel, nemel na to to dat dohromady. Stalo se v lonskem roce, ale obcas mam podobny pocit z updatu casteji.
– predcasne nasazeni Berylu Mozna je to divne, ale hodnotim to s odstupem jako predcasny krok, ktery prinesl nesmirna ocekavani a nasledne zklamani. Beryl byl ukazovan jako lakadlo proti Aeru Visty, s tim, ze je to cele uplne nekde jinde a mnohem dal. Na prvni pohled ano, ale jelikoz tento skvely trhak nebyl podporen novymi perfektnimi desktop aplikacemi, revoluce se nekonala. Dalsi vyvoj byl hodne divoky – prvni nadejna verze 0.1 proti Aeru, ale pak rozdeleni, vznik Compizu misto toho, aby se nejak rozumne pokracovalo, pak – dle meho – kdyz uz to vypadalo hodne spatne, tak nic moc nastup Compiz Fusion, dohady, rozkoly a ztrata komunitni jednoty jako jiz mnohokrate tomu neprospela. Skoda…
– PulseAudio uz jsem zminil vyse, jeho nasazeni povazuji v mainstreamu nestastne v dobe, kdy se tak stalo,protoze Alsa byla mnohem dale a tento krok mne fakt nepotesil.
Tak nejak bych mohl jeste chvili pokracovat, ale to je par tech, co mne ted napadly. Upozornuju, ze jsou to moje soukr. ubuntacke prusvihy.
-
Slavek (neregistrovaný)
No ja to cele tedy beru tak z pohledu desktopu a proc se to nerozsirilo zatim vic mezi lidi, tak vlastne mne napada jeste jedno slabe misto: – kvalita w32 kodeku. Male zduvodneni: jelikoz jsem zavirovanych pocitacu cistil stovky, tak mohu rici, odkud to lidi berou. Zatimco zeny klikaji az se doklikaji (casto ani nevedi poradne proc – ruzne stranky, maily…), u muzu je v prevaze infikovani z erotickych stranek, resp. nasledkem jejich snahy se k nejake erotice probojovat. Nepochybne tedy chteji mit co nejlepsi obraz (i s detaily). Kvalitu w32 kodeku bych z tohoto hlediska radil jako dulezitou, protoze je to to, co uzivatele pouzivaji velmi casto. A bohuzel musim hodnotit kvalitu w32 kodeku v soucasnych ditribucich (ubuntu/medibuntu) tak nejak na uroven roku 98. Fakt to neni moc dobre a srovnatelne s jinymi OS. Chapu pravni souvislosti, pouze rikam, ze to shledavam jako velke minus.
-
kozec (neregistrovaný)
Takmer vsetky v sucastnosti pouzivate codecpacky (to su take tie srandy, bez ktorych Windows neprehra ani „eMKáVéčko“) bezia na fddshow, co je opajcovany ffmpeg. Takze ak mas niektory europsky Linux alebo Ubuntu v ktorom si odklikol instalovanie „zlych“ a „skaredych“ kodekov (oni sa tak vazne volaju :p,) pouzivas presne tie iste a teda rovnako kvalitne algoritmy ako tie „kvalitne win32 kodeky“ ;-)
