Asi takhle:
45 procent volicu si mysli ze nejvetsi problem byl v nedovarenem KDE 4.
40 procent si mysli ze nejvetsim problemem byla bezpecnost – chyba v Open SSL.
25 procent za nejvetsi problem povazuje, ze to Linux projel s XP v primem souboji na netboocich.
Tedy, mam-li to shrnout:
Prvni misto v dulezitosti je povazovano „spravne naprogramovani“.
Druhe misto obsazuje bezpecnost.
Treti misto pro podnikatelsky uspech.
A nyni co z toho plyne:
Nic, jen ze se neda spolehnout na komunitu v obchodni oblasti. Komunita uprednostnuje jina kriteria a zjevne zde plati vlada techniku nad obchodniky. Dale se k tomu neda rici nic, jen se podle toho zaridit.
Ja mohu akorat rici za sebe, jako uzivatele linuxu /prevazne Ubuntu na desktopech, ale nove i na nejakem tom serveru/, co mi v posledni dobe vadilo a oznacil bych to soukrome za prusvih: – nedostatecne odladene updaty vypustene mezi lidi. Zduvodneni/priklad: porad se nejak automaticky predpoklada, ze si chybu analyzujete, nahlasite bug nebo jinak date vedet a komunita to opravi. Ale Ubuntu ma heslo „Linux pro lidi“, tedy nejen pro IT. Tito lide obtizne hlasi bug (atd.). Vybavil jsem jednoho managera MSI Wind a tam byla potreba nejprve nastavit WiFi. OK, no problem. Po nejake dobe jsem mu i povolil instalace. A co cert nechtel, pak odjel do Rima a v hotelu vecer nemel co delat a kdyz se nabidl upd ate, klikl na to. System pri normalnim updatu nahradil uzivateli ovladace pro WiFi za default bez dotazu, on obratem prisel o WiFi a musel pockat, az prijede zpatky a ja mu to opravim. On, jakozto normalni uzivatel, nemel na to to dat dohromady. Stalo se v lonskem roce, ale obcas mam podobny pocit z updatu casteji.
– predcasne nasazeni Berylu Mozna je to divne, ale hodnotim to s odstupem jako predcasny krok, ktery prinesl nesmirna ocekavani a nasledne zklamani. Beryl byl ukazovan jako lakadlo proti Aeru Visty, s tim, ze je to cele uplne nekde jinde a mnohem dal. Na prvni pohled ano, ale jelikoz tento skvely trhak nebyl podporen novymi perfektnimi desktop aplikacemi, revoluce se nekonala. Dalsi vyvoj byl hodne divoky – prvni nadejna verze 0.1 proti Aeru, ale pak rozdeleni, vznik Compizu misto toho, aby se nejak rozumne pokracovalo, pak – dle meho – kdyz uz to vypadalo hodne spatne, tak nic moc nastup Compiz Fusion, dohady, rozkoly a ztrata komunitni jednoty jako jiz mnohokrate tomu neprospela. Skoda…
– PulseAudio uz jsem zminil vyse, jeho nasazeni povazuji v mainstreamu nestastne v dobe, kdy se tak stalo,protoze Alsa byla mnohem dale a tento krok mne fakt nepotesil.
Tak nejak bych mohl jeste chvili pokracovat, ale to je par tech, co mne ted napadly. Upozornuju, ze jsou to moje soukr. ubuntacke prusvihy.
No ja to cele tedy beru tak z pohledu desktopu a proc se to nerozsirilo zatim vic mezi lidi, tak vlastne mne napada jeste jedno slabe misto: – kvalita w32 kodeku. Male zduvodneni: jelikoz jsem zavirovanych pocitacu cistil stovky, tak mohu rici, odkud to lidi berou. Zatimco zeny klikaji az se doklikaji (casto ani nevedi poradne proc – ruzne stranky, maily…), u muzu je v prevaze infikovani z erotickych stranek, resp. nasledkem jejich snahy se k nejake erotice probojovat. Nepochybne tedy chteji mit co nejlepsi obraz (i s detaily). Kvalitu w32 kodeku bych z tohoto hlediska radil jako dulezitou, protoze je to to, co uzivatele pouzivaji velmi casto. A bohuzel musim hodnotit kvalitu w32 kodeku v soucasnych ditribucich (ubuntu/medibuntu) tak nejak na uroven roku 98. Fakt to neni moc dobre a srovnatelne s jinymi OS. Chapu pravni souvislosti, pouze rikam, ze to shledavam jako velke minus.
Takmer vsetky v sucastnosti pouzivate codecpacky (to su take tie srandy, bez ktorych Windows neprehra ani „eMKáVéčko“) bezia na fddshow, co je opajcovany ffmpeg. Takze ak mas niektory europsky Linux alebo Ubuntu v ktorom si odklikol instalovanie „zlych“ a „skaredych“ kodekov (oni sa tak vazne volaju :p,) pouzivas presne tie iste a teda rovnako kvalitne algoritmy ako tie „kvalitne win32 kodeky“ ;-)
ČLÁNKY DO MAILU