Len drobnosť – Mko nepoužívalo jeden pamäťový čip, ale 8 1-bitových, ako je vidieť na priloženej schéme. Neskoršie modely M (M bolo minimálne raz modernizované) používali myslím 2× 4 bitové čipy a navyše mám pocit, že mali nejaký drobný rozdiel v klávesnici, už si nepamätám, mal som staršiu verziu.
Inak taká perlička čo si pamätám bola, že potlač klávesnice sa časom ošúchala a často používané klávesy zostali bez potlače. Sám som raz, alebo 2× potom posielal Mko na reklamáciu, kde mi klávesy vymenili, alebo prestriekali :)
Ja mel dokonce jednou emko s timhle problemem v zarucni oprave. Opraveno – dostal jsem nove tupliky, co se za chvili zase smazaly. Kvalita klavesnice byla opravdu strasna, po nejake dobe se psalo uz hodne spatne. Navic ta sklonena klavesnice nebyla zas tak ergonomicka, jak by se dalo mozna i cekat.
Do zarucni opravy putovalo emko jeste jednou. Jako kazetak jsem pouzival jakysi rack do vezi od Tesly (melo to i Dolby a cele to vazilo snad deset kilo). Byl to celkem kvalitni kazetak, ktery uz nikdo pro jeho vahu nechtel, a tak jsem si ho vzal. Problem byl, ze mel kovovou pikslu a v Emku bylo na magnetofonovem konektoru nekam vyvedeno nejake male napeti. S jinymi kazetaky to problem nedelalo, ale s timhle problem byl. Daval totiz pri dotycich citelne rany. Povazoval jsem to za chybu emka (a do dneska povazuju – co tam to napeti ma co delat, k napajeni magnetaku se to snad nepouzivalo). Poslal jsem to do opravy a vratilo se to s tim, ze „zavada sa neprejavila“. Sam jsem se necitil na to, abych se v tom stoural, tak jsem to holt s tim jeste par let vydrzel.
Mal som ten isty magnetofon od tesly + didaktik gama. Magnetak bol hrozne velky ale kvalita zaznamu, digitalne ovladanie, presne pocitadlo a vyborne prehravanie boli idealne prave k didaktiku. Len hlavny problem bol v tom ze ocelova skrina toho magnetofonu asi sluzila ako uzemnenit a nieco asi prebijalo pretoze ked som sa dotkol magnetaku a radiatoru pripadne vodovodu sucasne tak som dostal poriadnu pecku :)
Ha! Nejsem sam!
Vydrzelo by to uzemneni trafo Didaktiku? Mne hralo jako blazen i tak. V lete na nej sedavaly mouchy. Nebyl problem zabit tri jednou ranou.
Ten magnetak asi nemel byt uzemneny, protoze nebyl pripojeny k zemnicimu koliku v zasuvce. Chyba byla pravdepodobne opravdu v Didaktiku, protoze to napeti (oproti zemi) ve zdirce pro petikolikovy DIN bylo, to jsem si tehdy zmeril. Jinak jsem moc elektrice nedaval, takze jsem zkratka nevedel, co s tim. Trochu doufam, ze mi tady nekdo povi, co se tam vlastne delo. Dneska bych si toho samozrejme zmeril vice, treba, jestli napeti na vystupu trafa neujizdi od zeme. Sice tam taky bylo vyvedeno GND, ale buhvi, co to bylo za zemi (ani Didaktik nebyl pripojen k zemnicimu koliku). Tenkrat jsem se ale do elektriky nestoural. A do pocitace uz vubec ne. Pro me osobne byl tenkrat hodne drahy a cenny.
A jeste jednou k hardwaru. Pouzival nekdo taky televizi Tesla Neptun? Uhloprickou ho monitory prekonavaji az skoro po dvaceti letech…
Tátův kotoučák jsem používal pro svoje M-ko zpočátku také, dokonce jsem tátovi kradl i kotouče, na kterých byla tlustá vrstva prachu, takže jsem předpokládal, že je nepoužívá a tak jsem na ně ukládal data a hry. Jenže přesně dle Murphyho zákona, táta se po nich začal shánět, protože tam byly jeho oblíbené písničky, které zrovna chtěl poslouchat. Když zjistil, co se s páskami stalo, tak mi udělal peklo :-D. Nakonec mi koupil kazeťák od Aiwy, aby si ochránil sbírku pásek. Já si pak koupil později onen legendární nahrávací walkman od Tesly - KP311, tedy jak tomu vznosně říkali: kazetopáskovou paměť. Jo, to byly časy.
Ale zase, nebýt Didaktika, asi bych dneska neměl tohle zajímavé a dobře placené zaměstnání v průmyslovém IT. Zvláštní, jaké maličkosti na začátku dovedou změnit pozdější život.
Taky si myslím. Musíme si uvědomit, že to byla doba před érou hypermarketů, kdy se prodlužovačky nekupovaly, ale vyráběly, a takový domácí kutil obvykle nekupoval trojlinku, když „to fungovalo“ i s dvojlinkou (bez zapojeného kolíku).
To, že v mnoha domech je ústřední topení na jiném potenciálu, než kolík v zásuvce je bohužel taky realita.
Zaslouzi si tento komentar vubec reakci?
Externi trafo? A interni ne? A galvanicke oddeleni? Je tam oddeleni pro stejnosmernou slozku, ale to neznamena, ze na vystupu nemuze byt nula oproti zemi posunuta. Slusnou ranu da i 12 V. Krome toho porad nevim, jestli tam to napeti opravdu nemelo byt. Pak by mohl byt problem i na strane magnetofonu. Ale nikde jsem nic nenasel o tom, ze by tam melo byt.
Oba spotrebice maji jen dva koliky. A ty samozrejme lze strcit do zasuvky tak i tak. Blbe na tom snad ani nic byt nemuze.
12V stejnosměrných a slušnou ránu? Tak to jsi asi extrémně přecitlivělý (nebo extrémně mokrý). I ve zvláště nebezpečných prostorách, jako jsou bazény, je napětí do 25 V ss považováno za malé bezpečné.
Gama měla skutečně klasický nespínaný zdroj, takže byla zcela galvanicky oddělena od sítě. Samozřejmě, že jsi mohl mít vadné trafo, kde by byla porušena izolace primáru a sekundáru, pak by to skutečně mohlo kopat. Na MG vstupu je podle schématu připojeno stejnosměrné napětí cca. 0,6 V přes odpor 100kohm. Nic víc.
Poznámka o dvouvodičové prodlužovačce samozřejmě platí jen pro spotřebiče s trojkolíkovou zástrčkou (měl jsem pocit, že ten magneťák takový byl).
Bezpecny neznamena, ze nedostanes ranu. Citit se da i par voltu. Zalezi taky, jak se toho dotknes. Kdyz na to prilozis celou ruku, nic neucitis. Kdyz se dotknes zlehka nejake hrany, ucitis to setsakra dobre – zvlast, kdyz to necekas.
Jenze to napeti bylo na zdirce na vystupu z pocitace. Takze konstrukce kazetaku mohla ovlivnit jen to, zda se mohlo napeti ze zdirky dostat na kisnu. To je sice asi taky spatne, ale kdyz ten kolik ma byt zem, tak s tim asi v Tesle pocitali. Jenze zem to nebyla.
Jak se tam to napeti dostalo, to fakt nevim. Moznosti jsou dve: bud spatny zdroj, kde na vystupu byla ujeta nula (to povazuju za nejpravdepodobnejsi, nebot to neovlivni funkci samotneho pocitace). Na to nepotrebujes mit nutne porusenou izolaci civek. (Jaky zdroje melo emko? Byl taky pekne tezky.) A nebo to napeti na zdirku bylo privedeno az v pocitaci (nejspis chybou, na zamer neverim). Kazdopadne to tam bylo a v servisu „sa zavada neprejavila“.
Spotrebni elektronika obvykle neni zemnena pres kolik. I kdyz tenhle magnetak by si to jiste zaslouzil, nebot mel kovovou pikslu.
Kazdopadne jsem nebyl jediny (coz jsem se dovedel az vcera – pozde, ale prece).
Sám jsi potvrdil, že zdroj měl dvoupólovou zástrčku. Uvnitř zdroje byla šňůra přímo připojená na primární vinutí transformátoru v sérii s trubičkovou pojistkou. Nikam jinam.
A teď mi vysvětli, jak mohl takový zdroj (za předpokladu bezvadného transformátoru) mít kamkoli „ujetou nulu“? Takový zdroj prostě nemá napětí ani proti zemi, ani proti ničemu jinému.
Nicméně teď mi to došlo, kde byla pravděpodobně příčina. Ta „ujetá nula“ se ti tam zavlekla přes stínění anténního kabelu, který byl připojen do TV. Obal anténního konektoru byl ve spektru spojen se zemí, stejně jako obal konektoru pro MG. To by taky vysvětlovalo, proč se v servisu závada neprojevila.
U televizních přijímačů je běžná věc, že „zem signálu“ (stínění antény, obaly cinchů, atd). má nějaké napětí proti zemi. Většinou se tam dostane přes kondenzátory ve spínaném zdroji, které mají za úkol „uzemnit“ pro vf signály sekundární, galvanicky oddělenou část obvodu.
Ano, model 90 a 91. Lišili se zejména provedením kurzorových kláves a RESETu (ten totiž samostatně nefungoval, bylo potřeba mačkat CAPS SHIFT+RESET. A to bylo právě vyřešeno dvojicí kontaktů v CAPS SHIFTU (jeden sloužil jako kontakt klávesnice, druhý tvořil sériový obvod s tlačítkem RESET). Stejně jako kurzorové šipky, které mačkaly dvojici CAPS SHIFT + 4,5,6, nebo 7. A tady byl pravě problém, že to bylo nespolehlivé a občas to místo posouvání kurzoru psalo čísla.
Proto model 91 měl tyto dvojstitky vyřešené elektronicky pomocí nějakého logického obvodu.
Taky jsem měl jenom M 90 a ještě k tomu rozbité, takže teď mám jen klávesnici z M posazenou na střevech z Gamy (která měla příšernou klávesnici)
Prisernou jak pro koho. Ja se na tom tak naplkal, ze prakticky polovina nejpouzivanejsich klaves nemela skoro vubec potisk. Zadna klavesa se nerozbila. U kamarada, ktery si poridil Mko jsem zkousel neco napsat, ale vubec jsem ani po case nedokazal teto klavesnici prijit na chut. Na muj vkus ty klavesy byly mekke…
Existovalo i Mko verze 1992 a dokonce 1993. Jako alternativy ke Kompaktu 1992 (MDOS1) a Kompaktu 1993 (MDOS2) pro ty, kteří chtěli levnější počítač bez floppy mechaniky a plánovali např. koupi D40/D80 později.
Částečný důkaz tady: http://www.youtube.com/watch?v=V5SHDY1vawE