Digitální agenda může na první pohled působit jako proklamativní a příliš obecný dokument, který pro rozvoj informačních technologií nepřináší prakticky nic nového. Ve skutečnosti jde ale o jednu z nejdůležitějších oblastí, kterým se bude nová Komise věnovat a má praktický dopad na fungování celého evropského prostoru. Jen namátkou lze říci, že se podle ní upravují národní strategie rozvoje ICT, ale také dochází k úpravě legislativy, rozpočtovým posunům nebo budování patřičné technické infrastruktury.
Obecně lze říci, že digitální agenda je soubor témat a doporučení, kterými by se politika EU měla ve vztahu k moderním technologiím řídit, aby byla konkurenceschopná a podporovala její rozvoj. Podobné dokumenty má celá řada dalších států či uskupení a umožňují nejen vytvářet koncepční kroky jednotlivých politik a opatření, ale především pomáhají podnikatelské a akademické sféře s plánováním a analýzou trhu.
Nový předseda Evropské komise (která byla již schválena EP, takže se nedají čekat nějaké rychlé personální posuny) označil digitální agendu jako jednu ze svých priorit a podle toho ji také patřičně personálně podpořil. V minulé komisi měla většinu tíhy této agendy na starosti Neelie Kroesová, tedy nizozemská komisařka. Šlo o poměrně výraznou osobnost Komise (a i když s řadou věcí nemusíme souhlasit), velice se na ní podepsala jak zkušenost s předchozím působením v Komisi – před digitální agendou spravovala portfolio hospodářské soutěže – tak také jasná vize a směr, kterým se má celé téma ubírat.
Nová komise částečně přeskupila pozice, takže se do digitální agendy bude vměšovat více komisařů, což ale koresponduje se skutečností, že jde o komplexní téma, kterému by se měla věnovat náležitá pozornost. Novým komisařem, pod kterého bude spadat digitální agenda je Günther Oettinger, německý člen CDU, který měl dříve na starosti portfolio dopravy. Důležitou osobností bude ale také Andrus Ansip (z Estonska), který má na starosti digitální trh. Právě spolupráce těchto dvou osob bude pro směřování evropské strategie klíčová. Zatímco Oettinger byl v minulosti kritizován za příliš vstřícný přístup k mobilním operátorům, Ansip je zřejmě člověkem bez viditelnějších kontroverzí a navíc ze země, která je s digitalizací státní správy zdaleka nejdále v celé Unii.
Sedm pilířů
Podle stránek Digitální agendy (s horizontem do roku 2020), „obsahuje 101 aktivit, v sedmi pilířích, které pomohou restartovat ekonomiku EU a umožní evropským občanům a podnikům, aby vytěžili co možná nejvíce z digitálních technologií“. Struktura je tedy taková, že zde existuje asi stovka konkrétních opatření, která by měla přispět k rozvoji ICT v unii, které se strukturují do sedmi tematických celků, které jsou – tu více, tu méně – relativně autonomní a mohou být v kompetencích konkrétních úředníků či legislativců, aby téma nebylo tak široké a problematicky uchopitelné.
První pilíř se týká jednotného digitální trhu (což je téma, za které bude zodpovědný právě Adrus Ansip). Cíle má být odstranění bariér, které zamezují snadnému podnikání uvnitř celé unie. Nejednotná legislativa, různá omezení nebo způsoby získávání licencí činí podnikání velice obtížné. Komise si všímá toho, že na rozdíl od USA nemá EU výhodu jednoho jazyka, takže libovolné bariéry jsou ještě citelnější než v případě konkurenčních ekonomik.
Na to navazuje téma standardizace a interoperability, tedy snaha legislativně i technicky co možná nejvíce sjednotit podnikatelský i technologický prostor. „Evropa musí zajistit, že nové IT zařízení, aplikace, datová úložiště či služby budou bezproblémově interagovat kdekoliv – stejně jako internet,“ uvádí proklamace k tomuto tématu. Zatímco prvnímu pilíři jde více o obchodní a ekonomické záležitosti, zde se řeší více technický aspekt digitální ekonomiky.
Třetí téma se týká bezpečnosti, a to hned v několika rovinách. Předně je třeba hledat cesty k bezpečnějšímu uživatelskému chování, tak aby spotřebitel měl pocit bezpečí a neměl nedůvěru v technologie. To má podpořit nejen rozvoj ekonomiky, ale také pomoci více lidem se zapojit do života (ekonomického, společenského i kulturního) na síti. Dále jsou připravována opatření, která by na různých úrovních mohla zabránit masivním útokům, kyberterorismu nebo kybernetické válce.
Čtvrtý pilíř řeší problém, který je typický pro prostor USA. Definuje jasné kroky k rozvoji rychlého a dostupného internetu, tedy budování infrastruktury. Cílem je do roku 2020 dosáhnout nejméně 30 Mbps pro všechny občany a zajistit, aby nejméně 50 % evropských domácností mělo připojení rychlejší než 100 Mbps.
Pátý pilíř se zaměřuje na podporu výzkumu, vědy a inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tímto směrem budou napřeny například ekonomické prostředky z různých fondů a grantů, kterými EK přímo či nepřímo disponuje.
Šestým tématem je rozvoj digitální či informační gramotnosti. V současné době je mimořádně důležité umět nejen ovládat konkrétní zařízení, ale přemýšlet nad širšími aspekty informací – totiž umět je získat, analyzovat, hodnotit a v neposlední řadě také využít. Jde o klíčový aspekt důležitý jak pro budování znalostní ekonomiky, tak také pro tvorbu silného trhu a dobrého podhoubí pro inovátory. Toto téma má také vztah k demokracii a schopnosti rozlišit relevantní zdroje od těch nedůvěryhodných.
Poslední téma je asi nejvíce amorfní, ale přesto zajímavé. Měly by v něm být podpořeny projekty, které budou směřovat k lepšímu všednímu životu každého člověka v Unii. Předpokládat tak lze především akcent na digitální zdravotnictví, státní správu nebo komunikaci s úřady a další témata tohoto druhu.
Co s tím?
Zdá se, že Digitální agenda bude pro novou Komisi zajímavou výzvou, do které ale budou vstupovat tu více, tu méně předpokládatelné jevy. Například zrušení poplatků za roaming, které podporuje jednotný trh, se ne všude a u všech setkalo s pochopením a podobných témat bude mít nová komise k řešení desítky. Zároveň lze čekat jistou úpravu oněch 101 konkrétních kroků, ale naopak zřejmě pilíře zůstanou beze změny.
V oblasti rozvoje digitální ekonomiky tak lze – z hlediska korporací – sledovat tři velká témata. Za prvé sjednocování trhu, což je pro obchod velice užitečné. Za druhé je to podpora rozvoje lidských zdrojů. Unie bude investovat do vzdělávání a i dalších opatření, která budou rozšiřovat a zkvalitňovat cílovou skupinu pro podnikání, ale také zlepší kvalitu podnikatelů i zaměstnanců. Třetím je pak zmíněná bezpečnost, která je ze všech dílčích témat vytažená do samostatného pilíře.
ČLÁNKY DO MAILU