Názory k článku Digitální domácnost pod kontrolou s Home Assistant Green

300 entit.... Pokud ma kazda entita zivotnost cca 20 let, tak to je reseni problemu kazdych 24 dni (prumer, cislo je jen pro predstavu). A to hodne nadsazuji, u softwarovych komponent clovek resi problemy driv nez za 20 let, spis tak kazdych 5 let, minimalne.

Prijde mi ze toho je cim dal vic. Tamhle je nejaky problem s manzelcinym notebookem, tuhle se neco stalo s NASem, priste je potreba neco resit s routerem, deti chteji zmenit tohle, opravit rizeni kotle, zvlhcovac vzduchu resi tamto, zaluzie zacaly blbnout takhle. A to nemam pocet prvku v domacnosti tak vysoky jako v clanku. Coz o to, resit se to vsechno da, ale ja bych byl rad aby to fungovalo bez meho opecovavani a dohledu a to se mi nejak nedari.

Je to tak, sezlozitovani beznych veci v zivote citim take. Zatim jdu cestou minimalismu, tj. pokud mozno nepridavat nove veci, ktere vyzaduji udrzbu. Tohle ma ale kazdy jinak, nekdo se v tom naopak vyziva.

Jen 300 entit nerovna se 300 zarizeni v dome, jedno zarizeni tech entit naopak typicky vystavuje vicero. A opecovavat veci v dome musite tak jako tak, ono i do kotle se to uhli muselo pravidelne dosypavat, aby nevyhasnul... :-) Voda driv take nebyla dostupna tak, ze v kuchyni otocite kohoutkem... aneb ono i drive se ten barak opecovavat musel, jen malinko jinak.

K romu, aby mi tekla v kuchyni teplá voda opravdu nepotřebuju desítky elektronických komponent. K tomu je třeba jedna regulace kotle (a většinou čerpadla), baterie a trubky. Nic víc. Problém je, že tyhle hračky tu přidanou hodnotu nijak zvlášť nezvyšují, za to komplikují kde co.

Ta regulace kotle je ale dalsi slozita vec pokud neni na ciste elektricke bazi. Tech veci uvnitr muze byt v ramci energeticke efektivity hodne.

Doba jednoduchych kotlu co opravil mistni vesnicky hlupak kladivem skoncila.

I pod drezem se hodi mit cidlo, co detekuje kdyz praskne hadicka nebo trubka, kterou tu baterii od trubek napojujete. I trubky nemaji neomezenou zivotnost a je dobre o prusvihu vedet driv, nez kdyz je v kuchyni brod :-)

Ano, muzete tu neplanovane nekde tekouci vodu proste vubec neresit a pak se "jen" vyporadavat s nasledky, tak jak se to delavalo driv. A nebo muzete mit ty cidla a v pripade detekovaneho incidentu uzavrit privod vody a ty skody i timto minimalizovat.

Drobný rozdíl je, že ty trubky ve zdi se navrhují s životností 50 let zatímco ty hadičky k moderní baterii co trčí ze dřezu místo jako dříve přímo ze zdi by jste měl měnit každé 2 roky.

Mám stejné obavy. Říkám si, co by dělala moje žena, kdyby se se mnou něco stalo... Už to není jen tam nahoď jistič, nebo tam zapni termostat. V některých domácnostech vidím, jak to celé ovládá customizovaný kód, kde, kdyby se domácímu geekovi něco stalo, se v tom ani prase nevyzná a manželka aby si najala vývojáře na údržbu... Já už pro ženu píšu takovou "domácí wiki". A stejně si říkám, že v případě nutnosti si zavolá elektrikáře, který to ovládání vyháže a dá všude nějaké standardní ABB nebo Siemens řešení...

7. 5. 2024, 09:41 editováno autorem komentáře

Vaše obavy jsou oprávněné. Osobně mě nesmírně baví "hrát" si s podobnýma věcma, baví mě automatizace apod., ale od "chytrých domácností" dávám ruce stranou, protože problémy s tím vyřeší z principu jen ten, kdo to sestavil/nasta­vil/naprogramo­val. A když už se třeba po autonehodě dostanete do nemocnice, tak možná vše žena bude mít štěstí a najde nějakého geeka, který se v tom povrtá a najde problém.

Jinak, co mám z praxe.

1. Dělal jsem závlahový systém, který se právě na chytrou domácnost napojoval. Zákazník měl kompletně celý dům řešený pomocí chytré domáctnosti, dokonce i dávkovače na mýdlo. Když jsem po pár dnech připojoval čerpací techniku, došlo k problému a to vedlo ke shození hlavního domovního jističe u domu na ulici. Manžel nebyl doma, jeho žena se vracela ráno ze školky ... no nebudu zdržovat detaily, ale router nenaběhl, jak měl, nedošlo k přidelění adres přes DHCP a jeho žena s náma čekala v zahradním domku do cca 18 hodin, než přijel manžel z práce. :-D Po 15 hodině už tam samozřejmě čekaly i děti. :-D

2. Mám známého, co tento systém hrozně obhajuje. Po dlouhé rozepři na toto téma s ním, došlo na testování jeho pravdy. Tedy, že když bude problém, že má žena manuál. Vytvořil jsem tedy problém ... opět, nebudu zdržovat. Ještěže to bylo jenom simulované, protože jinak by asi venku zmrzla a nebo po rozbití okeního skla, by zmrzla doma. :-D
Pro rýpaly, prostě jsem jim vzal jednotku HA. :-D, simulace, že :"odešla" :-D Jeho žena ani nevěděla, že tam chybý a když na to přišla, dle manuálu, tak zase nevěděla, kdo to má sehnat na vesnici v neděli, že :-D

Jinak úplně každý uživatel si myslí, že má vše nastavené správně a i správně ošetřené. Pravdou je, že nemá, protože prostě žena nebo děti si s tím neporadí, pokud to celé spadne. Je to jenom naivní představa. Kdyby to tak bylo, nemusel bych jezdit dělat servisy automatických závlahových systému a ani opravovat nastavení počítačů, NASek apod. Navíc je pak otázka, jak dobře mají daní uživatelé provedenou zálohu svého řešení a jestli mají doma nějaké "uzlové" prvky pro případ, že je třeba čas svátků Vánočních. :-) Zde platí, že dokod systém neschodím a třeba žena ho nedokáže nahodit, dle manuálu, příkladně do 12 hodin, jestli je to co k čemu. Jako ano, předpokládám, že chytrá osoba to má udělá i tak, že zanikne jenom to "lepší" ovládání, ale zase proč to pak dělat, když je to k ničemu.

Zrovna řeším závlahový systém - respektive automatické vypnutí vody při havárii závlahového systému. Už se mi jednou stalo, že kvůli výrobní vadě praskl závit na ventilu a byla potopa. Naštěstí jsem byl doma. A pro tohle jsem bohužel nenašel jiné řešení, než domácí automatizaci - tzn. nastavím režim "dovolená" a to znamená minimální průtok vody v daném časovém intervalu. Pokud by byl průtok vyšší, tak okamžitě zastav vodu a notifikuj mě na telefonu. Hmm...vlastně kdysi stačilo poprosit sousedy, ale teď ta sousedská výpomoc moc nefunguje.

Tak zde záleží na konkrétním problému. Já mám třeba doma obecně všechna čerpadla ovládána přes 24V. V tech. místnosti, kde mám hlavní sestavy a kde vlastně hrozí prasknutí apod. nejvíce mám klasickou sondu (systém MAVE, ale jde i HRH řešení od ELKO, to má i někdy vhodné zpozdění) zapojenou do obvodu s tlačítkem. Celé to funguje tak, že jakmile dojde k zaplavení do cca 2 mm, aktivuje se sonda a rozepne stykače obou čerpadel. Dané tlačítko pak dále řeší případný odtok vody, resp. jakmile se čerpadla jednou vypnou, musí "někdo" fyzicky přijít k tlačítku a zmáčknout ho. Pro případ dovolené je tam k rozpojení červené tlačítko, aby třeba žena/dcera nemusela hrabat do rozvadače. Jakmile dojde k aktivaci ochrany všichni jsou instruování, jak mají postupovat. Nehledě na fakt, že když se brodíte vodou v domě, není třeba moc dovádat, že :-D
Co se týká průtoků. Nevím, jestli by příspěvek prošel, tak nebudu dělat reklamu, ale existují dva (tři) systémy, jak měřit průtok přes pulsní vodoměr. Pak stačí jenom nastavit dobu od-do a daný průtok. Jakmile třeba příkladně v rozmězí od 23:00 do 5:00 protoče více jak 30 litrů vody, systém odstaví dané čerpadlo. Celý systém jsem si vymyslel sám a již 3 roky funguje bez probému. Je dokonce otestován i ženou a tak vím, že je systém odolný, protože si do 10 minut poradila ukázkově. ;-)

Jinak u zákazníků také používám kulové ventily, které uzavírá servo. Mnohonásobně stabilnější a robustnější řešení než el. mag. ventily. Opět je vše řešeno přes sodny a i kdyby se náhodou čerpadlo nevypnulo, je v rozvaděči instalována tepelná "pojistka" na ochranu motoru a také smyčka, která točí vodu v dané jímce/studni. Opět, jsou to řešení, které mi fungují i přes 10 let bez JEDINÉHO! problému a prošly i ostrým testem a VŽDY vše sepnulo, jak mělo a nedošlo k poškození majetku apod. Řídím takto i přečerpávání z 4 nebo 5 zdrojů vody a vše se hlídá, průtoky, apod. a vše funguje bez HA a jiných "smart" řešení a opraví to v porovnání s HA, každý (s nadsázkou řečeno).

Za mě nění potřeba nějaká HA apod. věci. Na to se prostě nedá spoléhat. A když se to poruchá, kdo to opraví? a za kolik a jak dlouho? Můj systém opraví každý, kdo umí číst elektro schémata (to stejně musí dělat někdo s danou vyhláškou vždy, není to handicap) nebo instalatér, pokud se jendá o schémata vodní, co mám také.

V domacnosti mam pakovy uzaver se servem na vode z radu ktere zaviram kdyz jsem pryc.

Pokud by k zavade doslo na zavlahovem systemu venku nebo v zimni zahrade nic se nedeje. Je zcela oddeleny. Vycerpa se cela nadrz, cerpadlo chcipne plovak a voda se vsakne na pozemku nebo odtece kanalkem v zimni zahrade.
Kdyz je fakt sucho ze nic nenaprsi nacerpam nadrz z radu manualne pred odjezdem - v cene 175kc kubik to chces. Kapkova zavlaha az tak moc vody nechce a na zalevani travniku styl golfove hriste mam radikalne vyhraneny nazor.
Kiss, kiss princip a inheritne failsafe system.

A nebo to proste postavite tak, aby to bylo schopne manualne fungovat i kdyz se "automatizace" rozbije. Ono to neni zas tak tezky. Aneb pokud je jedinym zpusobem ovladani kotle, zavlahy ci svetel HA, pak je to proste spatne navrzene.

Mimochodem spousta tech zavlahovych systemu - i bez te integrace do HA - ma samo o sobe ovladani celkem priserne, takze je vysoce pravdepodobne, ze ta zenska si skrz ty tlacitka na te uzasne skatuli zahradu beztak nezaleje.

Spousta ano, ale Hydra (slang, protože nechci dělat reklamu) to má řešené paradoxně mnohonásobně lépe, než když se integruje s HA nebo obecně s SH. Tam za sebe absolutně nechápu tu integraci. Je tam méně možností a stejně je nutné pro "lepší" nastavení jít přes Hydru přímo.

A nebo to nepostavíte vůbec a kupodivu budete pak fungovat a žit také protože v tomhle kvalita života jak si dnes kdejaký domácí geek myslí skutečně nespočívá.

Mam podobny nazor a zatim se mi dari udrzovat dum bez jakekoliv automatizace, teda vyjma termostatu topeni na chodbe.

Letni a zimno slunko resi previs strechy (prizemni bungalov), letni vysoke slunko sviti na venkovni parapety, zimni nizke slunko jde dovnitr, strecha terasy u francouzskeho okna je pruhledna, v lete pod ni podvesim reznou celtu.

Barak je zamerne staveny jako vysoce akumulujici (beton) a pricky z tezkych aku cihel, teplena setrvacnost je pokles o 1°C za 10h pri teplote -5°C venku.
V realu se plynove topeni rizene termostatem prakticky nikdy nespusti (je nastaveno na 20°C), krbove kamna na drevo v obyvaku vytopi cely barak. Obvykle v modu, ze na noc kamna nalozim, obyvakokuchyn se kolem 2rano (kdy tam nikdo neni) pretopi na cca 23°C, do rana se teplo rozleze po baraku na cca 22° do vecera klesne na 21° - a dalsi iterace. Kdyz je venku velka zima, zatopim treba uz v 18:00, zatapeni je trivialita, dve polena na rost, mezi ne kostka PePo.

FVE neresim, protoze pro nepotrebu vselisjakych stale bezicich automatu je rocni spotreba 1.5MWh.

Ale dalsi auto uz bude Tesla, k tomu FVE a nejake rizeni uz bude bohuzel potreba.

Vždyť se můžeš vrátit k době, kdy byl doma jeden počítač. Fotky ve fyzických fotoalbech a ne v NASu.

A jak píšou jiní, ta péče byla vždycky, já si například nedávno urval kuličkové lanko u žaluzií (nechytrých), a že by to byla triviální oprava protáhnout to zpátky tím mechanismem, to bych neřek.

Problém je, že to tu péči obvykle nenahrazuje ale přidává.

Dříve lidi dělali tu práci samotnou. Dnes na to mají stroje a stráví stejné množství času jejich údržbou. :-)

Je to důvod, proč to s tou automatizací nepřeháním a pokud jednotlivé systémy nějak kombinuji, jsou to jen takové "nice to have", na kterých to nestojí. Jednotlivé technologie samy o sobě fungují celkem spolehlivě a pořád si člověk může zavolat technika, který se v té jedné technologii vyzná, ale jak se to začne na vyšší úrovni kombinovat a propojovat, je to většinou cesta do pekel. Švagr dělá rekuperace, má objetých hodně domácností a říkal, že jestli se v domě začne něco sypat, je to ta integrace na vyšší úrovni a tzv. chytrá domácnost.

Kdybych teď Home Assistant vypnul, tak nebudu mít monitoring a pár nice-to-have automatizací, ale jinak všechno pojede dál. U toho bych chtěl zůstat.

Přesně. Ono se to všechno přitom dá řešit jednoduše: prostě se spolehnout na to, co funguje posledních sto let. Reálně potřebujete v zásadě router/AP a regulaci kotle. Tím to celé plus mínus končí.

Pred sto lety jste na mnoha mistech nemel ani tu poradne tekouci vodu a zachod byla kadibouda ve dvore ;-) Jiste, suchy zachod funguje, dokonce k tomu tu tekouci vodu moc nepotrebujete, ze?

Myslím, že autor se měl vydat trochu jiným směrem. Je zkušeným "linuxákem" a nebojí se sáhnout do konfiguračního souborů. Proto by pro něj byla dle mého mínění mnohem vhodnější instalace na Raspberry Pi 5 s použitím Dockeru.

Rozchození celého systému je sice trochu složitější, ale na rozdíl od HAOS máte k dispozici "plnohodnotný" Raspberry Pi OS a kontejnery plně pod vaší kontrolou. Sám to takto provozuji a můžu dodat, že Raspberry Pi 5 s 8GB RAM, ke kterému jsem přidal 500 GB SSD má dost výkonu nejen pro Home Assistant, ale také pro spoustu dalších úloh. Navíc nevyjde o mnoho dráž než jednoúčelový Home Assisstant Green. Pokud použijete model se 4GB a menší např. 128 GB SSD, vyjde pořizovací cena zhruba nastejno.

Instalaci s použitím Home Assisstant Green bych naopak doporučil méně zkušeným uživatelům, kterým nebudou vadit omezení daná HAOS. Dá se sprovoznit bez hlubších technických znalostí a také se snadno aktualizuje a zálohuje.

To rozhodne nesouhlasim.
S HA jsem na rPi zacinal (tehdy iPi4 s 4GB RAM) a bylo to naproste utrpeni. HA totiz neni narocny SW, ale misty umi byt narocny. Napriklad zobrazeni histore, ktere trvalo nekolik minut (protoze defaulne zobrazoval vsechny entity, to uz nastesti neplati).
A provozni zkusenosti rikaji, ze 8GB je strasne malo. Provozuji to pod Proxmoxem, kdy jen HA ma k dispozici 24GB RAM a je to tak akorat.
Pravda mam tam 1004 entit (z toho je asi 97% telemetrie)
Navic HAOS je daleko lepsi reseni v tom, ze se vse da naklikat a uplne stejne snadno aktualizovat primo v prostredi HA. Vcetne doplnku (jako ne InfluxDB, Grafana, NodeRed, ESEPhome, Zigbee2MQTT a dalsi). Nikdo se nemusi prat s Dockerem a resit vzajemnou kompatibilitu kontajneru z ruznych zdroju.
Navic jsem si bohuzel na vlastni kuzi vyzkousel, ze zalohovani v HA zdaleka neznamena, ze je snadna obnova a ze obnoveni bude kompletni. Zalohovani celeho ProxMox kontajneru s HAOS znamena obnovu celeho systemu vcetne vsech doplnku skoro lusknutim prstu. Daleko spolehlivejsi, daleko prijemnejsi. Navic zalohovani je to "dospele", takze vzdalene a sifrovane.
Kde jsem vzal 1004 entit? No slo to snadno, clovek pripoji zigbee teplomer a v tu ranu mam teplotu, vlhkost, napeti baterie, silu signalu. Solarni elektrarna ma asi 40 entit telemetrie. Kotelna asi tak stejne. Venkovni teplota na dvou stranach domu. Mereni elektriny jeste vic (nejen prikon, ale i akumulovana energie, napeti, proud, PF, to vsechno krat 3 faze).
Entit ktere neco ovladaji mam asi jen 30 a vse je (se ztratou pohodlnosti) ovladat alespom omezene rucne

Mam HA v dockeru na serveru, 719 entit, spoustu doplnku a spotreba je cca 400MB ram. Dalsi HA provozuji pod HAOS na RPi4 2GB ram a naprosto to dostacuje.

Problem je v tom dockeru. Pokud nainstaluju HA core, jen jako službu systému, jede mi to na RPi2. Ale HASOS mi spolehlivě zabije i RPi4. Nakonec jsem, čistě z cvičebních důvodu rozjel k8s cluster s 4 RPi5, 1 RPi4 jako master, a asi 6 RPi3, kde mi běží i PG, Influx, Prometheus, zwavejsui, Wyoming a plno dalších blbosti a v tomhle módu je to taky použitelný. Ale málokomu to doporučuju ;⁠-⁠)

pak si člověk říká, jakou mají ty rpi výhodu, předpokládám, že tohle ti papá 100W (vč. měničů a traf) a vlastně výpočetní výkon je dosta žalostný za tu spotřebu.

Od té doby, kdy jsem si domácí herničku přestavěl na FVE a baterie, tak se ukazuje, že spotřeba je pro mě dost zásadní. Začal jsem měřit jednotlivé části a celkově rpi stack se mi vůbec neosvědčuje.

Poměrně dost času jsem strávil předěláváním HA, aby fungoval v plně distrubovaném režimu, ale nakonec jsem to prostě vzdal, neochota vývojářů čímkoliv jít naproti, spousty in-memory stavů, neošetřené chyby a bordel v pluginech (core je relativně čistý) je problém.

Replikovat databázi sice jde, ale ono není vše v té databázi správně persistované. Nerozumím proč to má takovou popularitu, řešit s HA jakékoliv výpadky, problémy, chyby při importech při obnově je strašně nešikovné, přitom s tím kdekdo už ovládá cokoliv.

Sice mám v Home Assistantu "jenom" 460 entit, ale žádné trápení na Raspberry Pi 4B s 8GB RAM, jsem nezaznamenal. Jsem toho názoru, že pokud vám výkonově Rpi 4 nestačí, měl byste pravděpodobně potíže i při použití Home Assistant Green.

Jeho konfigurace je následující: Rockchip RK3566 SoC, Quad-core 64-bit Cortex-A55 1.8 GHz, 4 GB RAM, eMMC 32 GB. Řekl bych, že Rpi 4 se svými Quad core Cortex-A72 1.8 GHz je o něco výkonnější, ale přímé srovnání nemám. Spíše bych se trochu bál těch 32 GB eMMC. Dump mé databáze má už teď kolem 8 GB. Automatické promazávání 'purge_keep_days' mám kvůli fotovoltaice nastavené na 400 dní.

Tipnul bych že za vysoké paměťové nároky by mohl být zodpovědný Proxmox. Co se týče zálohování, mám jednoduchý script, který zálohuje pomocí rsync celý Docker kontejner spolu s dumpem z MySQL databáze. Při letošní migraci na Rpi 5 s 8GB RAM jsem použil právě tuto zálohu a fungovala bezvadně. Tento upgrade nebyl z důvodu mé nespokojenosti z výkonem HA na Rpi 4, ale potřeboval jsem zvednout výkon kvůli dalším kontejnerům, které s HA vůbec nesouvisí.

Vím o lidech, kteří mají Home Assistant na Rpi 4 nebo dokonce Rpi 3 a nevidí důvod k upgrade. Proto i Home Assistant Green bude pro většinu instalací v pohodě.

Původně jsem chtěl mít HA víceméně jako jednoúčelovou věc na to řízení FVE a chtěl jsem jít co nejjednodušší cestou. Posléze mě HA pohltil víc, než jsem čekal. Nicméně zpětně té volby nelituju. U toho Wireguardu jsem narazil na limity, ale jinak jsem spokojený s tím, jak to funguje. V Linuxu se hrabu víc než dost, takže celkem ocením, že něco funguje bezúdržbově.

Ohledne Wireguardu, existuje klient https://github.com/bigmoby/addon-wireguard-client a pak staci povolit jeho ip rozsah v konfiguraci
http.trusted_pro­xies a vse funguje, port 8123 je dostupny na ip wireguard adrese.

Co se týče konfigurace WireGuardu, tak jsem řešil naprosto stejný problém.
Jde o to, že WireGuard je připojený a odpovídá na ping, ale container, ve kterém běží HomeAssistant není přes něj dostupný.
Podle nějakého návodu jsem přidal pravidla pro routing HomeAssistanta přes WireGuard a už to běhá.
Konfigurace pak vypadá nějak takto:

```
host: 10.63.0.31
....
post_up: >-
iptables -A FORWARD -i %i -j ACCEPT; iptables -A FORWARD -o %i -j ACCEPT;
iptables -t nat -A PREROUTING -p tcp --dport 8123 -j DNAT --to-destination 192.168.0.31:8123;
iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE
post_down: >-
iptables -D FORWARD -i %i -j ACCEPT; iptables -D FORWARD -o %i -j ACCEPT;
iptables -D PREROUTING -p tcp --dport 8123 -j DNAT --to-destination 192.168.0.31:8123;
iptables -t nat -D POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE
```

Vlastně overriduji postUp a postDown eventy s tím, že do nich přidávám routing na local adresu HA. Možná to není ideální (v iptables se příliš nevyznám), ale funguje to.

Zdravím,
v článku zmiňujete, že k integraci střídače Solax je potřeba modbus převodník. Sám jsem to před časem řešil a sdílím doporučení - nejnovější firmwary Wifi donglu střídače podporují modbus přímo. Stačí aktualizovat fw pocket wifi na 3.010 a potom na lokální IP na portu 502 začne odpovídat na modbus over TCP. Jde pak nastavit přímo do integrace Solax Modbus a obejdete se bez převodníku.
Bohužel mi to ale nefunguje moc spolehlivě, občas prostě přestane odpovídat a nepodařilo se mi vysledovat, čím to je (kvalita wifi by měla být v místě velmi dobrá).
Pokud se chcete jen zbavit cloudu a obejdete se bez ovládání střídače, tak z něj data jde vyčítat i lokálně přes rest api, to mi funguje poměrně spolehlivě s frekvencí 10 sekund. Takže se pak dají nastavit i takové integrace, jako že při malém slunečním svitu se přeruší ohřev boileru při zapnutí rychlovarné konvice nebo vysavače, aby se tím zbytečně nehuntovala baterka, to při pětiminutových aktualizacích z cloudu úplně nefunguje.

Rad bych take meril pH v bazenu. Jake na to pouzivate cidlo?

S vlastním serverem s veřejnou IP adresou je pro vzdálený přístup nejjednodušší použít NGINX Reverse Proxy (na tom serveru). A NGINX mi rovnou zařídí i šifrované https spojení bez další instalace čehokoliv do Home Assistanta.

14. 5. 2024, 10:28 editováno autorem komentáře

Sifrovane https umi i samotny HA. A fakt neni dobry napad tam sifrovani nemit - s "argumentem", ze po domaci siti preci nevadi prenaset hesla nesifrovanym kanalem. Predradit tomu nginx muzete i tak a resit tam dalsi bezpecnostni opatreni, to se nevylucuje. Ale zapnout https i v HA by clovek mel...

Mám tam totiž sifón, do kterého odtéká voda z rekuperační jednotky a zvlhčovače, a ten se občas ucpe.

Není v sifonu kulička a poblíž pračka? Když pračka vypouští vodu, kuličku přetlačí a voda z VZT jednotky a zvlhčovače přetečou sifon. Osobní zkušenost. Máme to ohackované dlouhou trubkou nad sifonem, kde se může voda nahromadit, ale kdyby bylo lepší řešení, sem s ním.

Mám Synology NAS, ale má jen 512 MB RAM, což je na provoz služeb v Dockeru málo.

Hlásím, mám něco podobného (DS220j) a HA zatím běží hezky. Integrovaných zařízení mám ale do dvacíti a nic moc okolo (bez Node-RED...).