Video Compact Disc (VCD)
Jde o formát zápisu videa na média CD(-R), který byl poprvé představen jako výsledek společného vývoje firem Sony a Phillips v roce 1993. Pokud vytváříte VCD na médiu standardní kapacity 650MB, vejde se Vám na ně při použití tohoto formátu až 74 minut videa v MPEG-I, normě PAL, rozlišení 352×288 bodů a 25 snímcích za sekundu. Existují dva typy VCD:
- VCD 1.1 z roku 1993 – video bylo pouze v normě NTSC.
- VCD 2.0 z roku 1995 – doplněná vylepšená verze zahrnující normy NTSC a PAL a umožňující kromě jiného i přehrávání zvuku a statických snímků. Pokud máte zájem o podrobnější popis formátů, najdete jej v manuálu k Vcdimageru.
Pro tento formát je standardem pevný datový tok 1150 kb/s, je však možné použít pevný datový tok v rozmezí 600 – 1150 kb/s. Kvalitativně jej lze přirovnat k formátu analogového videa VHS (max. 300 řádků). Hlavní výhodou tohoto formátu je, že jej lze snadno pořídit na běžné vypalovací mechanice a že jej dokáže většina stolních přehrávačů DVD (i např. Sony Playstation) bez problémů přehrávat.
Super Video Compact Disc (SVCD)
Pokud ještě nemáte DVD přehrávač koupený nebo víte, že právě ten Váš podporuje formát SVCD, máte otevřené dveře ke kvalitativně lepšímu videu. Jde opět o formát zápisu videa na disky CD(-R), je zde použito komprese MPEG-II, rozlišení 480×576 bodů a podobně jako u DVD je možné použít proměnný datový tok, který je ale omezen na maximálně 2600kb/s. Nevýhodou je, že tento formát podporují jen některé stolní DVD přehrávače, většinou původem z Asie. Kvalitativně je SVCD někde mezi VCD a DVD a bývá často přirovnáván k formátům analogového videa SuperVHS nebo Hi8 (cca. 400 řádků).
Proč VCD?
V současné době jsou zapisovací mechaniky pro širokou veřejnost cenově nedostupné (od 20 000,–Kč). Navíc v této oblasti soupeří řada vzájemně nekompatibilních formátů, z nichž některé jsou nekompatibilní se stolními DVD přehrávači. Samozřejmě, že na levná média CD-R je možné zaznamenat video v mnoha různých formátech (atraktivní je např. DivX). Kompatibilitou s drtivou většinou běžných stolních DVD přehrávačů se může chlubit právě jenom VCD (a samozřejmě DVD :-). Na PC s Windows lze VCD bez problémů přehrávat Windows Media Playerem, na Linuxu můžete použít přehrávač Nonton VCD nebo MpegTV.
Tak teorii bychom měli. Teď se do toho dáme prakticky. Co tedy budeme potřebovat:
- Vypalovací mechaniku zprovozněnou pod Linuxem. Kvalitní návod vyšel na stránkách tohoto serveru 10. 12. 1999 v článku Vypalování v Linuxu.
- Zdrojový soubor videa připravený dle specifikace VCD. Jde o video ve formátu MPEG-I, 25 snímků za sekundu, datový tok 1150kb/s v rozlišení 352×288 bodů.
Nejprve je potřebné upravit velikost MPEG-I paketů na 2324 bytů/blok. K tomuto účelu poslouží program Vcdpad. Jeho použití je jednoduché:
vcdpad zdroj.mpg cíl.mpg
Kde zdroj.mpg je název zdrojového souboru, cíl.mpg je název cílového souboru. V době psaní tohoto článku byla aktuální verze 0.7.
Dalším krokem je příprava image souboru pro vypálení vlastního VCD. Použil jsem program Vcdimager. První úspěšné pokusy jsem provedl s verzí 0.5.9beta1. Program od té doby prodělal velmi rychlý vývoj a v současnosti je aktuální verze 0.7.10. Ke konverzi MPEG-I souborů do VCD-image jsem použil příkaz:
vcdimager -t vcd2 zdroj.mpg
kde zdroj.mpg je název zdrojového souboru, který byl výstupem programu Vcdpad. Je samozřejmě možné nastavovat spoustu dalších parametrů např. název VCD, názvy cílových souborů … Výstupem programu Vcdimager jsou dva soubory videocd.bin a videocd.cue určené k vypálení pomocí programu Cdrdao. Příkaz k vypálení jsem zadal takto:
cdrdao write --device 0,0,0 videocd.cue
kde 0,0,0 jsou parametry(chanel, id, lun) vaší vypalovací mechaniky. Já tam mám nuly, vy je tam mít nemusíte.
Po vypálení jsem se rozhodl disk vyzkoušet. Pro přímé přehrávání VCD je k dispozici softwarový přehrávač Nonton VCD. Na mém RedHatu 7.1 jsem použil verzi 0.3.5 z RPM souboru určeného pro distribuci Mandrake. Předtím jsem ale musel upgradovat knihovnu SDL na verzi 1.22. A výsledek posuďte sami na připojeném obrázku.
Pokud jste šťastným majitelem SVCD kompatibilního přehrávače, můžete si vyzkoušet vytváření SVCD. Postup práce je identický až na příkaz pro Vcdimager:
vcdimager -t svcd zdroj.mpg
Kde zdroj.mpg je soubor videa ve formátu MPEG-II, v kódování PAL, v rozlišení 480×576 bodů, 25 snímcích za sekundu a proměnném datovém toku 2600 kb/s.
Pokud se rozhodnete vyzkoušet tento postup, napište mi prosím, jak se z takto vyrobenými VCD a SVCD domluvily vaše DVD přehrávače.
