Mechanika ve skutečnosti
Co se dozvíte v článku
Po mechanice jsem již od článků o C64 chvíli koukal, nicméně mne odrazovaly ceny. Mezitím mi domů dorazila Epyx Fastload cartridge (neoriginální), která se bude hodit pro zkrácení načítacích dob. Důvod, proč jsem vybral model 1541, je jednoduchý – dostupnost a cena. Model 1571 v řádech několika tisíců až desetitisíců pro vyzkoušení práce s mechanikou je částka, kterou se mi nechtělo vynakládat za hardware k jednomu z počítačů.
Nakonec jsem si vyhlédl na eBay kus, který mne zaujal: holá mechanika bez zdroje i kabelu, nicméně prý i funkční, od ověřeného prodejce z Německa, za velmi příznivou cenu. Kazilo to jen typicky nepříjemné zahraniční poštovné. Dodání po objednávce bylo do týdne, kdy se mi objevila samotná mechanika na stole.
Jako bonus byla uvnitř disketa, kterou tam prodejce předpokládám nechal schválně, místo papírové transportní ochrany využívané u 5 a ¼" mechanik.
Pro zajímavost – všiml jsem si, že mechaniku jsem pořídil od stejného prodejce, jako samotné C64 rok předtím.
Jak je vidět na první pohled, mechanika je zralým adeptem na retrobrighting, neboť je zažloutlá opravdu hodně a nehezky. Jinak je kryt v použitelném stavu, jen hlavně na pravém boku jsou stopy po poškození teplem, ale nejde o nic hrozného. Typicky podobné poškození vzniká, když si člověk nedá pozor a opře o plast rozpálenou páječku v dílně.
Ostatní je většinou jen snadno odstranitelné zašpinění.
Na spodní straně chybí jedna přístrojová noha, tedy se mechanika na stole kolíbá. Taky nic, co by mě trápilo, očividně se jedná o originální Commodore, které se obvykle lepí a rozpadají, stejně bych je kompletně vyměnil. Štítek uvádí licencování software v roce 1987, tedy ve stejném roce, kdy byl model 1541-II uveden na trh, datum samotné výroby uvedeno není.
Na zadní straně kromě konektorů a DIP přepínače je umístěn i vypínač napájení mechaniky, který jde poměrně ztuha. Uvidím, zda půjde rozhýbat.
Absence kabelu a zdroje mi nevadila. Jelikož jsem s disketovou mechanikou už počítal, zakoupil jsem rovnou alternativní zdroj obsahující dva výstupy pro napájení počítače a FDD najednou. Komunikační sériový kabel také není nic sloižitého. Jedná se o standardně sehnatelný šestipinový DIN konektor na obou stranách. Tedy stačilo objednat dva konektory + šestižilový kabel. Není také problém již koupit vše hotové, většinou ale ze zahraničí, což se prodraží o dopravné. Z toho důvodu jsem šel cestou výroby, komponenty se dají zakoupit lokálně.
Komponenty potřebné pro výrobu sériového kabelu.
Hotový sériový kabel.
Propojení je nezáludné, všechny piny se přímo propojí se svým protějškem, tj, pin 1–1, 2–2 atd. Délka kabelu by měla být maximálně do dvou metrů, já zvolil délku zhruba jednoho metru.
Jde vlastně o moje vůbec první setkání s 5 a ¼" mechanikou. Naše Atari 800 bylo vybavené až do konce pouze datasetem (kazeťákem). Disketa vložená v mechanice byla vlastně moje první skutečné setkání s tímto formátem. Pravděpodobně jsem někdy někde 5 a ¼" disketu viděl, ale nikdy jsem ji skutečně nepoužíval. Z Atari s datasetem jsem přešel rovnou na IBM PS/2 486, která měla jen 3 a ½" (nicméně 2.88 MB, krásný kousek).
Jelikož ale jedna disketa v neznámém stavu je poměrně málo, bylo samozřejmě potřeba sehnat další. K tomu jsem využil české Aukro, kde se nabízelo sto disket ve slušném stavu v papírových obalech a uložených v plastovém boxu. Což se hodí, protože sehnat tyto boxy samostatně není zase tak jednoduché, málokdo je prodává, protože nemají prakticky cenu a většina lidí se jich dávno zbavila. Stovka dobře uskladněných disket dává slušnou naději na nalezení dostatku funkčních.
V tuto chvíli jsem měl vše, co potřebuji k vyzkoušení a rozchození disketové mechaniky. Jen pro srovnání, jak jsem zmiňoval v článcích o Commodore 64, tak vlastním úložiště SIO2SD v upraveném designu v podobě mechaniky 1541-II, tedy tu máme porovnání naživo:
Srovnání reálné 1541 a její miniaturní kopie v podobě SD2iEC. Ve srovnání s bílou barvou vynikne, jak byla doručená mechanika výrazně zažloutlá.
V tuto chvíli se tedy projekt rozbíhá na několik procedur, první je rozebrání a očistění plastů, další je očištění elektroniky a konzervace rozebíratelných spojení, vyčištění samotné mechaniky a výměna maziva (+ jestli bude obsahovat mechaniku s řemínkovým pohonem, tam vyměnit i ten) a retrobrighting plastů.
Rozborka a základní údržba
Před rozborkou zařízení jsem chtěl mechaniku nejdříve vyzkoušet, zda je (dle slov prodejce na 100 %) funkční. Tedy jsem poskládal veškeré komponenty na stůl, připojil TV a napájení. Počítač naběhl jako obvykle bez obtíží, nicméně na disketové mechanice nebylo na první pohled vše v pořádku. Rozsvítily se přední LED diody, ale zůstaly svítit. POWER by skutečně měl svítit pořád, ale BUSY by mělo zhasnout. Z mechaniky se neozval žádný zvuk. To mi bylo podezřelé, byť jak říkám, bylo to mé první setkání s mechanikou, tak neznám její standardní projevy.
Napadlo mě, že pro jakoukoli akci je třeba poslat příkaz z počítače. Napsal jsem tedy příkaz:
LOAD ”*”,8,1
Tento příkaz by měl načíst první program na disketě. Bohužel vůbec nic se nestalo, nedošlo ke zpracování a mechanika stále taktně mlčela.
To už začalo být podivné, tedy jsem kontaktoval prodejce, zda mechaniku testoval před odesláním, zda se něco semlelo při dopravě, nebo to mohlo být už dřívějšího rázu. Prodejce má obrovské množství kladných hodnocení a prodeji starých počítačů se věnuje dlouhodobě, nepředpokládal jsem, že by v aukci lhal. Potvrdil mi, že mechanika byla před odesláním funkční. Předtím jsem ale ještě proměřil napájecí kabel pro FDD, zda má správná napětí na správných pinech. Jak jsem očekával, vše bylo v pořádku a tam problém nebyl.
Nastal tedy čas na sundání krytu, zda při dopravě nedošlo k odpojení nějaké vnitřní kabeláže či jinému poškození.
Mechanika bez krytu ukázala toto:
Na první pohled nevypadalo nic špatně. Kromě značného množství prachu vypadalo vše tak, jako když mechanika opouštěla výrobní závod. Zběžný pohled na desku elektroniky schované pod samotnou mechanikou ukázal poměrně malou desku obvodů s SMD čipy a ostatní na dohled byly pájené. Tedy ani nic nenapovídalo tomu, že by některý z čipů mohl ztratit kontakt v patici, byť část desky není vidět hned na první pohled.
Funguje to!
V první chvíli to vypadalo na značný oříšek, nicméně nakonec se závada ukázala poměrně triviální. Možná někomu přijde na mysl moje zmínka o tom, že hlavní vypínač mechaniky chodil poněkud obtížně. Po chvíli laborování s ním jsem přišel na to, že když mechaniku zapnu a lehce jej zatlačím zpět, najednou mechanika otočí plotnou diskety a kontrolka BUSY zhasne, což značí dokončení inicializace. Tedy celé zmatky způsobil vypínač, který je dvoupólový a spíná obě napětí (mechanika používá 5V a 12V) a jednu větev korektně nespojil. Elektronika tedy nějak naběhla, rozsvítila LED, nicméně ke korektní inicializaci pak už samozřejmě nedošlo.
Dle komunikace s prodejcem bylo možné mechaniku zapnout před prodejem zcela bez obtíží, tedy budeme-li věřit, došlo cestou k nějaké mechanické závadě, či zapadl nějaký nepořádek do mechanické části vypínače. Budu jej tedy následně zkoušet rozhýbat či vyčistit, jestli to bude možné. Nevím, jestli by se mi dnes podařilo sehnat stejný nový náhradní spínač (podařilo, o tom se zmíním později).
Každopádně s drobným nutným cvikem u zapínání se nyní již mechanika chová dle očekávání. Zbývalo ještě odzkoušet čtení diskety, v tu chvíli té jediné a neznámé, co jsem měl po ruce. Použil jsem opět stejný příkaz jako výše, načež se mechanika roztočila a hlava začala hledat software uložený na disketě. Po krátké chvíli bylo načteno, a po spuštění příkazu RUN na příkazové řádce počítače se zjevil obsah diskety: program WORD STAR 64. Tedy čtení z mechaniky a komunikace s počítačem přes vyrobený sériový kabel byly zcela funkční.
Co je uvnitř?
Byl čas se trochu porozhlédnout na samotný hardware. Kromě značného stupně zaprášení bylo několik věcí zjevných na pohled. Samotná mechanika je od výrobce Chinon, což je dobrá zpráva, jelikož používá Direct Drive, a tedy netřeba se obtěžovat se sháněním náhradního řemínku pohonu. Datum 12/90 vytištěné na těle začalo dávat obecnou představu o roku kompletace celého zařízení, kterou bych očekával v průběhu roku 1991. Později třeba narazím na nějaký upřesňující identifikátor.
Jinak na první pohled není už znát nic zajímavého, pouze zaujme drobná deska elektroniky schovávající se na dolní straně. Vcelku kontrast s obří deskou v původním modelu 1541. Částečně za to může dedikování zdroje ven z přístroje a také modernější a úspornější konstrukce zařízení.
Následný postup už je poměrně jasný – mechanika a ovládací elektronika musejí ven na důkladné odprášení, očistu, promazání a konzervaci. Plasty na prvotní čištění a retrobrighting.
Rozebrání mechaniky je triviální záležitost díky několika málo dobře přístupných šroubkům s křížovou hlavou a rozpojitelnými konektory. Nejobtížnější na celém rozebrání je vysunutí hmatníku páčky pro uzamykání diskety, což vyžaduje pouze páčku uchytit a tahem stáhnout z osy.
Po rozebrání zůstane na stole malá kupička dílů – tři kusy krycích plastů (+ páčka), samotná mechanika, deska elektroniky a její stínění.
Čistíme
Plasty jsem vzal na prvotní očištění pomocí stlačeného plynu, abych odstranil nejhorší nános prachu, poté jsem pokračoval pomocí IT pěny a mikroutěrky, kterou jsem odstranil všechny nečistoty vně i zevnitř.
Čištění krytu IT pěnou.
Mechaniku samotnou jsem také vyfoukal stlačeným plynem od prachu a utřel zbytky prachu a staré mazivo z os a mechanizmu zavírání diskety. Nanesl jsem nové mazivo (lithiová WD40). Hlavy jsem očistil alkoholem a vatovou tyčinkou. Jelikož byla mechanika v dobrém stavu, byla zcela dostačující jen tato základní údržba, kterou dělám automaticky u každého nového kusu hardware.
Deska elektroniky je také ve velmi dobrém stavu, stačí tedy jen vyfoukat od nejhoršího prachu a dočistit antistatickým štětečkem. Konektory neměly žádné náznaky oxidace, takže jsem je jen zakonzervoval sprejem na kontakty.
Horší situace byla se zmíněným spínačem, vyzkoušel jsem do něj skrz spáru dostat trochu spreje na kontakty, zda vyčištění a promazání nerozchodí vnitřní mechanismus. Nicméně asi po dvaceti zkušebních přepnutích se vypínač zasekl úplně – mechanismus to vzdal a vnitřně se rozpadl/zablokoval.
Nadále asi nemělo cenu se ho pokoušet oživit, teoreticky by bylo možné rozloupnout pouzdro a zkusit mechanismus srovnat. Nicméně to by šlo za předpokladu, že uvnitř nedošlo k prasknutí/vymletí čehokoli – šance na úspěch tedy byla minimální. Větší šance by byla na to, že se u rozdělávání titěrného pevného krycího plechu leda poraním. Naštěstí na eBay se dá stále koupit nový naprosto stejný spínač (výrobce SKY, model KS-SP-222A), takže jsem objednal náhradní a starý šel ven z desky.
Vadný spínač vypájený z desky mechaniky.
Jistě by se dal obyčejný spínač sehnat levněji, nicméně takto zachovám zcela původní provedení.
Namontovaný nový spínač.
Nic víc z pohledu údržby nebylo třeba dělat, byl čas vrhnout se na plasty. Na to se podíváme zase v dalším článku za týden.
ČLÁNKY DO MAILU