Názor k článku Distribuce Arch Linux: systémové parametry a konfigurace JWM od Filip Jirsák - Není mi moc jasná cílová skupina čtenářů. Na...

Není mi moc jasná cílová skupina čtenářů. Na jedné straně se půlka jednoho dílu věnovala konfiguraci zsh krok za krokem a výpisy jsou prezentovány formou screenshotů, místo aby to bylo jako textový výpis zařazeno přímo v článku. Takže to vypadá jako seriál pro úplné začátečníky, kteří budou postupovat přesně podle obrázků. Na druhou stranu se se jako správce oken používá „jakési“ JWM a v článku se dočteme: Diakritické znaky také sice „fungují“, ale protože není v konzole nastavené jejich zobrazování, tak vypadají poněkud „nezvykle“. To nám ale nemusí nijak vadit, protože se v konzole diakritika moc nepoužívá. Což zase vypadá jako zaměření na tu část hardcore geeků, pro které jsou nějaké čtverečky v konzoli pod jejich rozlišovací schopnost a za maximální ústupek „normálním lidem“ považují to, že komunikují pomocí ASCII a ne v hexa kódech.

Pokud bych byl uživatel, který o Linuxu nic neví a chce postupovat podle návodu, u kterého se nemusí přemýšlet, budou pro mne podezřelé už screenshoty se čtverečky, a JWM a „rozbitý font v konzoli“ by mne odradily definitivně. Když se na to dívám jako dlouholetý uživatel Linuxu, který by chtěl Arch vyzkoušet, jsou pro mne ty dlouhé odbočky nezajímavé a způsobují, že se o samotném Archu dozvídám po velmi malých dávkách – zsh podle toho návodu konfigurovat nebudu, protože ho používám už 15 let, JWM určitě instalovat nebudu, a jak v Archu systémově nakonfigurovat český font v konzoli si budu muset zjistit jinde, protože bych se musel stydět, kdybych měl v roce 2016 počítač s Linuxem, který správně nepodporuje lokalizaci.

A to mi připadá škoda, protože seriál je zajímavý, autor píše dobře, akorát to zatím vypadá na nekonečný seriál o tom, jak zcela neznalý uživatel může získat identickou kopii systému Jaromíra Vojtaje, ze kterého by každé dva měsíce mohl vyjít jako jeden článek digest pro mírně pokročilé uživatele.