Názory k článku Distribuovaný sítový filesystém - Coda 6
-
Karel Benak (neregistrovaný)
Musim priznat ze me clanek hodne zklamal. Kdybych se codou okrajove nezabyval pred nekolika lety, absolutne bych z clanku nepochopil, k cemu je mi CODA dobra. Autor to dost prehani s anglickymi terminy v pocestenem tvaru a ani se neobtezuje s jejich osvetlenim a vyznamem. Z clanku je sice citit ze autor dane veci nejspis rozumi, ale rozhodne z nej neni citit jasna stylisticka uroven a utridenost faktu. Skakat od tematu k tematu a ani jej nerozebrat neni moc dobre. Chtelo by to se napred nad clankem trosku zamyslet pripadne jej dat precist dvema nebo trem lidem a teprve potom jej pustit do sveta.
Na druhou stranu, slava ze to neni clanek ve stylu predchozich softwarovych sklizni od ciomla. -
Ondra (neregistrovaný)
Asi pred rokem jsem se snazil uvest do chodu InterMezzo, coz ma byt novejsi verze inspirovana Codou. Nasel jsem k tomu nekolik howto, ale kazde radilo neco trochu jineho. Dost dlouho jsem si s tim hral (ruzne verze jadra, verze jadrovych modulu, ...), a jakz takz to i behalo, ale porad to padalo, a kdykoli se jedna masina odpojila od site, ostatni se zasekly. Nepodarilo se mi to uvest do prakticky pouzitelneho stavu.
Vratil jsem se tedy k unisonu, ktery spokojene pouzivam uz tri roky. Sice to neni filesystem, nybrz jednorazovy synchronizacni nastroj, ale aspon spolehlive funguje.
Coda/InterMezzo by teoreticky byl lepsi, tak by me zajimalo, jestli se nekomu podarilo je rozchodit. -
pc (neregistrovaný)
No to je fakt hruza, nechapu ze nemohli ta prava navrhnout nejak unixove (jen obycejna Unix prava, prip. doplnena nejakymi ACL). Navic to nejsou prava na souborech ale na adresarich, ktera dedi vsechny soubory, takze nemuzete mit v jednom adresari vice souboru s ruznymi pravy - dokumentace tusim radi preusporadat soubory do ruznych adresaru...
-
kukacz (neregistrovaný)
Jak si predstavujete, ze autori mohli resit prava "vic unixove"? Chteli-li zachovat kompatibilitu tisicu beznych programu, pracujicich v Unixu s pristupovymi pravy, neni snad jina cesta pro rozsireni prastare struktury unixovych prav nez pouziti doplnkovych utilit pro spravu ACL. Nebo je lepsi zpusob?
Codu neznam, ale pokud pouziva obdobu prav AFS, pak to neni nic jineho nez rozsireni unixovych prav (nebot ty tam stale hraji svou roli) o podrobne accesslisty. Proc tedy tvrdite, ze to neudelali? -
pc (neregistrovaný)
No prave ze kdyby to bylo tak jak popisujete, tak by to bylo celkem OK. Jenze ono to tak _neni_. Viz dokumentace: http://www.psc.edu/general/filesys/afs/setpermissions.html
Z ni cituji: "Only the owner permissions have an effect on AFS file access; Unix permissions for "group" and "other" do not affect AFS file access."
Cili prava skupiny a ostatnich se na AFS ignoruji. Proto nejsou prava na AFS nadmnozinou (rozsirenim) Unixovych. A prava vlastnika se interpretuji jinak.
Dale mi vadi to, ze tradicni Unix prava jsou na individualni soubory, kdezto AFS na cele adresare - to je dalsi odlisnost filosofie. -
kukacz (neregistrovaný)
Vim jak AFS pracuje s pravy, denne ho pouzivam. Tradicni unixova prava jsou bremeno, ktereho se dost tezko zbavuje. Autori AFS se ho zbavili tak, ze ignoruji podle me nesmyslnou primarni skupinu a "others". Administratorum to prinasi praci navic s nastavovanim pristupovych prav do AFS procesum a ruznym demonum. Je to ale bezne resena vec v sitich s AFS.
Co se tyce prav vlastnika, tam je to jine. Stale je potreba na jedne strane ridit unixove mode-bity a na druhe zaroven aplikovat AFS rizeni pristupu. Nevim jak jinak toto mohli resit.
Vytka aplikace prav na urovni adresaru je obvykla. V nasazeni AFS jako systemu pro ukladani uzivatelskych souboru me to ale nijak neomezuje. Proste na webovou prezentaci se vytvori adresar "www" a nastavi mu prava, pro zverejneni souboru jinym uzivatelum adresar "public" apod. -
Stanislav Brabec (neregistrovaný)
Použití AFS také není bez problémů. A ani AFS není bez chyb.
GNOME a Evolution ponechává své démony běžet a sokety otevřené. Když se druhý den opět přihlásíte, démony stále používají staré tikety. Ty jim časem vyprší, a ony najednou přestanou fungovat. Navíc z otevřených soketů se stanou zmetky, a GNOME příště nenaběhne.
Navíc tyto zmetky poškodí AFS, takže je nutné, aby admin provedl validaci AFS na serveru.
Chyba je nahlášena už dávno. Zda je už opravená, nevím. -
M.D. (neregistrovaný)
Tento problem s Gnome a AFS skutečně existoval, i když třeba v mé konfiguraci (dva servery Linux x86, 18 klientů Windows/Linux x86) to nikdy nezpůsobilo žádnou ztrátu dat (rozhodně ne poškození souborů na serverech).
Řešil jsem to provizorně tak, že před nalogováním uživatele do Xek skript zabil všechny daemony visící z předchozího přihlášení. Od Gnome 2.6 je to již vyřešeno, po odhlášení tam už nic viset nezůstává.
Byla to IMHO chyba Gnome, ne AFS. -
Richard (neregistrovaný)
Mně osobně by zajímalo spíše NFS4 - jak je i v tomto článku naznačeno, liší se celkem hodně od NFS2/3. Zajímalo by mně v čem. Jestli je tam zlepšena bezpečnost (používá se stále portmap?)? Coda, AFS, Intermezzo se mi zdají pro nasazení v lokální síti příliš komplikované a o NFS2/3 jsem slyšel, že s bezpečností to není nijak super. Tak co teda to NFS4?
-
Kakihara (neregistrovaný)
Presne tak. Take bych se primlouval za popis nejake 'soucasnejsi' technologie. Z clanku vyplyva, ze CODA je vlastne zastarala(nebo ne? nechci krivdit-nic o tom nevim, ale neni treba, v diskuzi zminovane, InterMezzo lepsi?).
A clanek o NFS4 bych uvital ze vseho nejvic, prestoze jde o neco dost jineho..nebo ne?
Zkratka, clanek na me pusobi tak, ze popisuje technologicky vykrik z 80/90 let a ukazuje nam, co uz tehdy slo delat za kouzla.
Nebo ne? Snad se mylim, ale clanek na me tak opravdu pusobi... -
nekdo (neregistrovaný)
GPFS je super sitovej FS, alternativou (byt jednodussi) je RedHat GFS (drive to vyvijela nyni Redhatem pohlcena Sistina, ktera ma na svedomi mj. linuxove LVM). Jinak tem, kteri potrebuji vysoce vykonny clusterovy FS doporucuji juknout na lustre fs (nazev je odvozen od britskeho spellingu clustre, jinak www.lustre.org). Faktem ale je, ze az na lustre jsou tyto fs placene. Kdysi se rozbihal projekt OpenGFS, ale vypada to, ze je mrtvy (nevim jiste, nebijte me). Kazdopadne opengfs.org vypada jinak nez drive a snazi se vam nabizet ruzne dialery a mnoho zajimavych reklamnich pop-up oken =)
A na zaver meho myslenkove roztristeneho prispevku bych chtel dodat nejake prakticke vyuziti systemu typu GPFS: napr. Oracle RAC na SAN -
P. Cernoch (neregistrovaný)
Souhlasim s jednim z vyseuvedenych prispevku, protoze
moje aktualni pocity jsou:
Co to znamena???
K cemu je to dobre????
Mozna by bylo vhodne trochu "polopaticky" nastinit nejake vyuziti at mame predstavu i my, nezkuseni.
Clovek jinak nikdy nevi jestli se nahodou nejedna
o neco co prave nutne potrebuje k zivotu...
Petr -
kavol (neregistrovaný)
tak já si taky rýpnu - článek jsem vzdal hned v první čtvrtině :-)
... asi to bude tím, že mě téma FS moc nezajímá; ale začal jsem číst, protože zrovna teď bych potřeboval nějak vyřešit namountování FS přes síť na jednom bezdiskovém stroji, co zvolit a jak to řešit na straně serveru (vidím to na nějaký loop do souboru)? - aspoň vím, že CODA to nebude :-) -
M.D. (neregistrovaný)
Jak autor v článku psal o "miss-designu" Coda serveru, tak jsem si nemohl nevybavit AFS.
Lidi kolem OpenAFS se již delší dobu snaží uvést vše do nějakého rozumného stavu, ale pořád ještě existují části, které vypadají naprosto příšerně (třeba Linuxový klient, který je bohužel mnohem méně stabilní než novější Windowsový -- což je skutečně ostuda).
Ještě horší než prapodivný návrh je u AFS bohužel naprosto příšerný coding-style. K&R C bych překousl, ale to, že v mnohých zdrojácích je jediný komentář taková ta hlavička s licenci IBM a mnohé opravdu důležité části OpenAFS jsou stále prostě černé skříňky, protože ani z názvů funkcí a parametrů nejde pochopit, co to vlastně dělá -- to je opravdu smutné.
ČLÁNKY DO MAILU